Anda di halaman 1dari 40

Obalka_1 16.8.

2007 12:23 Strnka 1

Notsk asopis Vydv Notsk komora R v nakladatelstv C. H. Beck

4/2007 strany 97132 13. ronk 21. srpna 2007

Z obsahu:

Dvok, T.
een prvnch vztah k drustevnm
nstavbovm bytm na budovch
ve vlastnictv tetch osob

Eli, K.
Soust vci a psluenstv vci

Blovsk, P.
Vydren v mskm prvu
a komparativnm pohledu

Machala, O. L.
Vydn penz z schovy

Nejvy soud R
O nevyvratiteln domnnce transformace BSM
k nemovitostem v podlov spoluvlastnictv

Nejvy soud R
Osvden o prbhu valn hromady
spolenosti s ruenm omezenm
a rozhodnut o zven zkladnho jmn

C. H. BECK
Obsah 16.8.2007 12:24 Strnka 1

AD NOTAM
slo 4/2007 Prezidium Notsk komory esk republiky
stanovilo pro 2. pololet 2007
termny notskch zkouek na
OBSAH dny 21. 22. 11. 2007 (psemn st)
a 28. 29. 11. 2007 (stn st).
Pihlenm astnkm,
lnky
kte splnili stanoven podmnky,
Dvok, T. een prvnch vztah k drustevnm budou konkrtn termny sdleny
nstavbovm bytm na budovch ve vlastnictv Notskou komorou esk republiky psemn.
tetch osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97
Eli, K. Soust vci a psluenstv vci . . . . . . . 103
Blovsk, P. Vydren v mskm prvu
a komparativnm pohledu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

Diskuse

Machala, O. L. Vydn penz z schovy . . . . . . . . 118

Ze zahrani
7. zasedn Vkonn rady Mezinrodn unie
notstv, Sao Paulo 19. kvtna 2007 . . . . . . . . . . . 120
Foukal, M. Nvtva ministra spravedlnosti
Jiho Pospila na pozvn Rakousk notsk
komory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122
Brzda, R. Prezentace elektronickho prvnho
styku pi veden pozemkovch knih a obchodnho Vedouc redaktor:
JUDr. Martin Foukal
rejstku ve Vdni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122
Vkonn redaktorka:
Kozelka, J. 5. zasedn Komise pro Evropsk zleitosti Mgr. Ladislava Jankov
(CAE) v Montreux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 Adresa redakce:
eznick 17, 110 00 Praha 1,
tel. 225 993 959, 225 993 969, 225 993 955
fax 225 993 950
Soudn rozhodnut e-mail: ladislava-jankova@beck.cz
Redakn rada:
Nejvy soud R O nevyvratiteln domnnce prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.
transformace BSM k nemovitostem v podlov JUDr. Roman Fiala
spoluvlastnictv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 JUDr. Jik Fleischer
JUDr. Martin Foukal
Nejvy soud R Osvden o prbhu valn JUDr.Vclav Kouba
hromady spolenosti s ruenm omezenm doc. JUDr.Alena Mackov, Dr.
a rozhodnut o zven zkladnho jmn . . . . . . . 127 Mgr. Erik Mrzena
JUDr. Martin eina
JUDr. Karel Wawerka
Vydv:
Stoj za pozornost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 Notsk komora R se sdlem Jen 11, 120 00 Praha 2,
tel. 224 921 258, 224 921 126, tel./fax 224 919 192, 224 919 266,
e-mail: nkcr@nkcr.cz, http://www.nkcr.cz,
v nakladatelstv C. H. Beck
Zprvy z Notsk komory asopis vychz estkrt ron. Pedplatn na rok 2007
K 990,, jednotliv sla K 180,.
Konkurz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 Objednvky pijm, administraci a distribuci pedplatnho
a prodej jednotlivch sel zajiuje
nakladatelstv C. H. Beck, eznick 17, 110 00 Praha 1.
Petisk a jakkoliv jin en asopisu nebo jeho jednotlivch
Fejeton soust lze pouze se souhlasem vydavatele.
Distribuci a pedplatn pro Slovenskou republiku zabezpeuje
Jedeme do itavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 Magnet-Press Slovakia s. r. o., ustekova 10, 851 04 Bratislava,
korespondence: P. O. Box 169, 830 00 Bratislava 3,
tel. (asopisy) 00421 267 201 921, (pedplatn) 00421 267 201 931,
fax 00421 267 201 910
e-mail: predplatne@press.sk
www.press.sk
ISSN 1211-0558 MK R E 7049
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 97

AD NOTAM
Vydvan
Notskou Notsk asopis
komorou R 21. srpna 2007

lnky
een prvnch vztah nebo ped novelou . 103/2000 Sb. bylo mono na z-
klad dohody s druhm podlovm spoluvlastnkem,a po
k drustevnm nstavbovm novele . 103/2000 Sb. ji i bez souhlasu druhho spo-
bytm na budovch ve luvlastnka budovy cestou rozhodnut soudu podle 5
vlastnictv tetch osob odst. 2 BytZ pemnit podlov spoluvlastnictv budovy
na vlastnictv jednotek a uspokojit tak prva len.Tyto
JUDr. Tom Dvok, PhD.* ppady vak byly spe vjimen.
V praxi v dsledku nezanedbatelnho lendrinu ze
I. Historick exkurs strany vech zastnnch osob pevldl postup jin, to-
ti e sice byl drustevn byt vybudovn, budova se vak
Jednou z forem drustevn komplexn bytov vstavby pedmtem podlovho spoluvlastnictv nestala.len tak
bylo i poizovn byt cestou nstaveb a vestaveb na by- uval byt na zklad pidlen ze strany nevlastnka
tovch budovch ve vlastnictv jinch osob ne staveb- stavebnho bytovho drustva; vi vlastnku budovy
nch bytovch drustev,kter byla investory a zizovateli vak jeho prvn vztah nebyl nijak upraven. Tento stav
tchto byt. byl prvn nenosn i ped rokem 1989, k een vak
Vyadovalo se pitom,aby tyto byty byly budovny v- v t dob nedolo.
hradn na budovch ve vlastnictv socialistickch orga- Po r. 1989 dolo ovem k zsadnm zmnm i v tomto
nizac, tedy prvnickch osob socialistickho hospod- smru. Prv restituce bytovho fondu probhaly po-
skho sektoru; v praxi se jednalo pevn o budovy ve mrn velmi rychle, nebo stt se hledl co mon nej-
vlastnictv okresnch (obvodnch) podnik bytovho rychleji zbavit asto dosti zchtralch a ekonomicky pro-
hospodstv (OPBH).Tmto zpsobem byly vybudovny dlench bytovch budov. Prvn een problematiky
dov stovky byt.Tento zpsob vstavby pitom zstal nstaveb a vestaveb se ovem odkldalo.
omezen jen na Prahu a nkolik dalch nejvtch mst Teprve v r.1992 bylo novelou transformanho zkona
(piem i tak se vtina nstaveb realizovala v Praze). . 297/1992 Sb. pijato legislativn dosti specifick, re-
V mench mstech a na venkov tento zpsob vstavby ln vak ji jen jedin mon a schdn een tto
prakticky neexistoval. otzky, kter ovem problmy vyeilo jen omezen.
Na co ped rokem 1989 staila hospodsk smlouva
dvou socialistickch organizac,to se po tomto datu v d- II. Zkonn vcn bemeno
sledku zsadn zmny spoleenskch pomr stalo ped-
mtem znanch a nikdy pedtm nepedpokldanch 1.Vznik vcnho bemene
obt.
V praxi se toti postupovalo pi vstavb drustevnch Podle 28dTransZ dnem innosti novely .297/1992
nstaveb a vestaveb dvma zpsoby. Sb. (tj. dnem 23. 6. 1992) vzniklo1 na budovch, kde byly
Prv, v praxi meninov zpsob pedpokldal, e zde pozeny v rmci drustevn komplexn bytov vstavby
dochzelo k vzniku podlovho spoluvlastnictv staveb- drustevn byty formou nstaveb a vestaveb do stvaj-
nho bytovho drustva a socialistick organizace, pi- cch budov,zkonn vcn bemeno podle 151n a nsl.
em pomr spoluvlastnickch podl na budov byl ObZ ve prospch nkdejho stavebnho bytovho
zpravidla dn pomrem uitkovch ploch jednotlivch drustva nebo jeho prvnho nstupce (dle jen BD),
byt (a pokud existovaly, i nebytovch prostor). jestlie:
Zde zsadn problm s uplatnnm prv len n- 1. na pozen tchto byt byla poskytnuta finann, v-
jemc tchto byt na pevod jimi uvanch drustev- rov a jin pomoc sttu, a
nch byt do jejich vlastnictv podle 24 zkona 2. budova, v n k nstavb nebo vestavb bytu dolo, se
. 42/1992 Sb., o prav majetkovch vztah a vypo- nestala pedmtem podlovho spoluvlastnictv BD
dn majetkovch nrok v drustvech, ve znn po- a socialistick organizace.
zdjch pedpis (dle jen TransZ), nebo podle 23
odst. 2 a 3 zkona . 72/1994 Sb., kterm se upravuj n-
kter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter vlast- * Autor je odbornm asistentem na Katede obchodnho prva Fakulty
nick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopl- prvnick Zpadoesk univerzity v Plzni.
1
Dikce ust. 28d TransZ je vadn.Vcn bemeno se zde nezizovalo,
uj nkter dal zkony (zkon o vlastnictv byt), ve jak zkon chybn normuje (zzen vyaduje projev vle), nbr vzniklo
znn pozdjch pedpis (dle jen BytZ), nevznikal, ex lege.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 98

98 slo 4/2007 AD NOTAM


Vcn bemeno se zapisuje do katastru nemovitost, 3. Podle 151n odst. 3 ObZ plat, e je oprvnn
a to zznamem. Vzhledem k tomu, e vcn bemeno z vcnho bemene povinen pi uvn ciz vci nst
vzniklo ex lege, pak plat, e lze provst zpis do katastru pimen nklady na jej zachovn a opravy, s tm, e
nemovitost na zklad ohlen doloenho souhlasnm uv-li vc i vlastnk,je povinen nklady nst podle mry
prohlenm o vzniku vcnho bemene uinnho BD spoluuvn; to neplat, je-li vslovn dohodnuto nco
jakoto oprvnnm a vlastnkem (podlovmi spolu- jinho ( 27 odst. 3 vta sedm BytZ).
vlastnky) budovy jakoto povinnm ( 40 vyhlky Oprvnn z vcnho bemene je povinen podlet se
ZK . 26/2007 Sb.). na hrazen nklad na drbu budovy, resp. jejch spo-
Pokud se BD nepoda doclit s vlastnkem budovy do- lench st, ledae se strany dohodnou jinak; to vak
hody o proveden souhlasnho prohlen do katastru bude v praxi spe vjimkou.
nemovitost, nen jin cesty, ne podat alobu podle 80 4. len njemce neme dt se souhlasem BD byt
psm. c) OS na uren existence vcnho bemene. do podnjmu, nebo BD nen vlastnkem bytu. Souhlas
ovem neme dt ani vlastnk budovy, nebo ten zase
2. Obsah vcnho bemene nen pronajmatelem.
M-li bt splnna zkonn podmnka souhlasu prona-
1. Zkonn vcn bemeno omezuje vlastnka budovy jmatele s podnjmem (sti) bytu podle 719 odst. 1
s tmito prvnmi inky: ObZ, lze dovodit, e se vyaduje souhlas jak oprvn-
a) pro njemn vztahy k bytm zskanm nstavbou i nho z vcnho bemene, tak i vlastnka budovy, nebo
vestavbou plat ustanoven obanskho zkonku o n- jen spolen mohou uinit relevantn projev vle
jmu drustevnho bytu, v tomto smyslu. Nen pitom vyloueno, aby bylo na z-
b) BD m k tmto bytm prva a povinnosti pronajma- klad trojstrann dohody mezi pronajmatelem, vlastn-
tele,nen-li mezi nm a vlastnkem budovy dohodnuto kem budovy a lenem njemcem dohodnuto, e len
nco jinho, me dt pi splnn uritch podmnek byt do podn-
c) pro stanoven drustevnho njemnho z tchto byt jmu. Takov ujednn by patrn bylo mon, i kdy
plat pedpisy o zpsobu vpotu njemnho v by- v prvn doktrn ani soudn praxi nejsou na tuto otzku
tech pozench v rmci drustevn komplexn bytov jednoznan nzory3.Nespornm ovem je,e pokud by
vstavby2, k takovmu podnjmu dolo, nevztahovalo by se na vi
d) njemn z tchto byt plat njemce oprvnnmu podnjemnho dn omezen jeho ve.
z vcnho bemene BD, nikoliv vlastnkovi budovy, a 5. Existence vcnho bemene se me stt zdrojem
e) hradu za plnn poskytovan s uvnm bytu plat velkch problm pro vlastnka budovy tehdy, nebude-
len njemce nebo osoba, na ni vcn bemeno li len njemce dn plnit sv povinnosti, pop. bude-
k budov pelo, vlastnkovi budovy, pop. jin osob li se vbec jednat o osobu nednou, naruujc oban-
(typicky dodavateli energi nebo jinch slueb). sk souit a jednajc nemravn. Vlastnk budovy toti
Jak znmo, vyvlastnn nebo jin nucen omezen takovho lena njemce neme ani vypovdt z n-
vlastnickho prva je mon ve veejnm zjmu, a to na jmu (nejedn se o jeho njemce) ani jinak efektivn po-
zklad zkona a za nhradu (l. 11 odst. 4 Listiny prv stihnout; s vjimkou poadavku na nhradu zpsoben
a svobod). kody,a pop.nvrhu na trestn nebo pestupkov postih
Pokud se te poadavk na existenci zkonnho pod- uinn u pslunch orgn veejn moci. Jedin, kdo
kladu nucenho omezen vlastnickho prva,je tento po- me njemce efektivn postihnout vpovd z njmu
adavek splnn. bytu, je pouze oprvnn z vcnho bemene BD.
Pokud se te otzky nhrady za omezen vlastnickho
prva, stanovil zkon, e zhodnocen domu pozenm 3. Trvn vcnho bemene
bytu podle pedpis o poskytnut finann,vrov a jin
pomoci drustevn komplexn bytov vstavby formou Je nepochybn, e se zde jedn o vcn bemeno in
nstavby a vestavby se zde povauje za nhradu za nu- rem, tedy o vcn bemeno zatujc budovu; ppadn
cen omezen vlastnickho prva. een to sice nen pevod nebo pechod vlastnickho prva k budov nem
prv ideln, lze jej vak akceptovat. dn prvn inky ve vztahu k existenci a obsahu vc-
Nejvt problm je zde s poadavkem existence ve- nho bemene.
ejnho zjmu. Lze vak soudit, e uspodn prvnch Jestlie dochz k pemn vlastnictv budovy na vlast-
vztah v tchto ppadech je natolik potebnm a z- nictv jednotek,pak sice zanik zaten cel budovy vc-
vanm kolem, e zde veejn zjem existuje a vydn nm bemenem, vcn bemeno vak pechz a nadle
cit. zkonn pravy bylo a je tud legitimn a osprave- zatuje jednotku byt, kter byl pozen v rmci ped-
dlniteln. mtn drustevn nstavby nebo vestavby.4 Jednoznan
2. Co do obsahov strnky je pedmtem vcnho be- prava tto otzky sice v dnm zkon nen,ovem ob-
mene prvo uvat byt a spolen sti budovy, pop.
domu, a to pimenm obvyklm zpsobem.
Zkon sice nijak rozsah uvacho prva njemce bytu
2
nespecifikuje, lze vak dovodit, e se zde analogicky V souasnosti je toto upraveno ve vyhlce Ministerstva financ R
. 85/1997 Sb., o njemnm z byt pozench v drustevn bytov v-
uplatn ust. 685-695 ObZ o prvech a povinnostech stavb a hrad za plnn poskytovan s uvnm tchto byt.
pronajmatele a njemce plynouc z njmu bytu, kdy 3
Srovnej Spil, J. Vcn bemena v obanskm zkonku. Praha : C. H.
prava prv a povinnost pronajmatele se zde pimen Beck, 2006, s. 4041.
4
pouije pro stanoven prv a povinnost BD a prava prv Z hlediska vlastnka budovy me mt takov operace znan vznam,
nebo se tak zbav zaten cel budovy vcnm bemenem, co je v-
a povinnost njemce se zde pimen pouije pro sta- hodn z hlediska dosaen vy kupn ceny pi rozprodeji ostatnch,
noven prv a povinnost njemce bytu. vcnm bemenem nezatench jednotek.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 99

AD NOTAM slo 4/2007 99


ligatorn nleitost prohlen vlastnka budovy je i vy- To je pro BD velmi patn zprva, protoe s tmto p-
mezen prv a povinnost tkajcch se budovy,kter pe- padem zkon vbec nepot; v tomto ppad se toti
chzej z vlastnka budovy na vlastnky jednotek [ 4 odst. s obnovenm lenstv obnovuje i majetkov ast lena
2 psm. f) BytZ]; to plat, i co se zkonnho vcnho be- v BD v pvodn vi, kter tak me poadovat v bu-
mene te. doucnosti vplatu vypodacho podlu v pvodn
stce.
4. Pechod vcnho bemene z bytovho drustva na 2. Obsahem vcnho bemene je prvo uvat byt
dosavadnho lena njemce a spolen sti budovy, resp. domu, a to ve stejnm roz-
sahu, jak byl sjednn mezi njemcem a BD.Tato prava
1. Vcn bemeno me za uritch okolnost pejt je logicky vadn,nebo BD jakoto nevlastnk budovy ne-
z jedn oprvnn osoby (BD) na jeho lena njemce me sjednvat dn zvltn rozsah uvn.
bytu. Dojde-li k: Lze dovodit, e obsah vcnho bemene, kter pelo
a) zniku BD oprvnnho z vcnho bemene bez prv- na bvalho lena njemce, je vcn stejn, jako u vc-
nho nstupce, nebo nho bemene ve prospch BD, piem BD a jeho len
b) zniku5 lenstv njemce v BD, njemce se vbec nemohou odchlit od zkonn
pak dosavadn njem bytu sice zanik, avak dochz zde pravy prv a povinnost pi njmu bytu, nebo BD nen
k pechodu vcnho bemene na dosavadnho lena vlastnk budovy a tud neme njemci poskytovat
njemce bytu; v jeho prospch bude i nadle existovat dn jin prva, ne kter mu plynou ze zkona. Modi-
vcn bemeno,a to stejnm zpsobem a ve stejnm roz- fikace rozsahu prv lena njemce je mon jen tehdy,
sahu,v jakm existovalo ve prospch dosavadnho oprv- pokud s tm vyslov souhlas vlastnk budovy.
nnho BD. 3. Vcn bemeno pitom pechz i na dal prvn
Reln vak pesto k jistmu omezen prv bvalho n- nstupce bvalho njemce, a to bez jakhokoliv ome-
jemce nyn oprvnnho z vcnho bemene dochz. zen jejich potu pro futuro. Jeliko ovem prvnch n-
len njemce mohl toti pevst svj lensk podl podle stupc njemce me bt vcero, pak toto reln zna-
230 ObchZ; pokud tak uinil, nabyvatel ml prvo na men, e me dojt k pechodu prva nap. na 5 dt,
uzaven njemn smlouvy k pedmtnmu nstavbovmu z nich kad me mt 3 dti,take velmi zhy zde me
bytu s BD, a to stejnm zpsobem, jako u standardnch bt nap. 15 osob oprvnnch z vcnho bemene
drustevnch byt.To ovem nyn oprvnn z vcnho a takto me jejich poet exponenciln narstat done-
bemene uinit neme, nebo neme pevdt prva konena, ani by mla situace njak een, protoe ze
plynouc z vcnho bemene na tet osobu. Vcn be- zkona nelze dovodit nemonost takovho pechodu, ba
meno sice ex lege me pejt, nen vak obchodovatel- prv naopak;zkon s takovm nekonenm pechodem
nm statkem ani nen nijak jinak pevoditeln. vslovn pot.
Dosavadn len njemce by ml sv vystoupen Znanm negativem pravy je i ta skutenost, e pe-
dobe zvit,ne pistoup k tomuto nevratnmu kroku6. chod vcnho bemene je zvltn zkonnou sukces,
Dokud toti je lenem, me se pi ppadnch obtch take zde nepipad v vahu odmtnut pechodu vc-
s vlastnkem budovy dovolvat pomoci svho BD, kter nho bemene analogicky podle pedpis o odmtnut
je povinno mu ji poskytnout, jeto se ho takov situace ddictv. Patrn jedinm zpsobem, jak se jej ddic, na
tak nutn dotk. Pokud ovem vystoup z BD a dojde kterho vcn bemeno pelo, me zbavit, je uzaven
k pechodu vcnho bemene na jeho osobu, pak BD psemn smlouvy s vlastnkem budovy o zniku vcnho
ztrc jakoukoliv monost do prvnho vztahu zasahovat bemene ( 151p odst. 1 vta druh ObZ); vklad do ka-
a ppadn spory s vlastnkem si bude muset bval len, tastru nemovitost je zde nezbytn.
nyn oprvnn z vcnho bemene, s nm vydit sm. Vzdn se vcnho bemene pitom me mt svj
prava je nesmysln potud, e k pechodu vcnho smysl nap. v tom ppad, budou-li zde nap. 4 ddici,
bemene dojde i v tch ppadech, kdy lenstv njemce z nich 3 budou t v cizin; v takovm ppad, vzdaj-li
v BD zanikne v dsledku: se tito vcnho bemene, to se omezuje nadle jen ve
a) prohlenm konkurzu na jeho majetek, prospch jedinho zbvajcho ddice, kter v takovm
b) zamtnutm nvrhu na prohlen konkurzu pro ne- ppad je nadle jedinm oprvnnm z vcnho be-
dostatek majetku lena, mene.
c) postienm lenskho podlu vkonem rozhodnut, 4. prava je dle velmi nejasn potud, zda toti oprv-
nebo nnm z vcnho bemene se stane v tch ppadech,
d) postienm lenskho podlu exekuc. kdy zde vznikl spolen njem drustevnho bytu
I v takovm ppad toti vcn bemeno pejde na pouze ten z manel, kter je, resp. byl lenem BD. Lo-
bvalho lena, kter tak ponkud paradoxn (a ne- gick je zvr, e se oprvnnm stal pouze on.
smysln) na tomto nucenm zniku lenstv me pro- Naproti tomu vzniklo-li zde spolen lenstv manel
fitovat, nebo vcn bemeno nen majetkovou hodno- v BD a spolen njem drustevnho bytu, pak oprvn-
tou,kter by byla konkurzn nebo exekun postiiteln, nmi z vcnho bemene se staly podle veho oba man-
tud na nj pejde i v takovm ppad. el spolen a nerozdln.
Otzkou zstv, co se stane, dojde-li k obnoven len-
stv padce nebo povinnho v BD podle 231 odst. 2
ObchZ. Ze zkona nelze dovodit, e by v takovm p- 5
Ustanoven 27 odst. 3 tvrt vty BytZ hovo o ukonen lenstv,
pad dolo ke zptnmu pechodu vcnho bemene na to je ovem teba chpat jako legislativn-technickou nepesnost, ni-
BD, tud patrn jedin mon zvr je ten, e oprvn- koliv vcn rozdl.
6
BD jej sice me na zklad jeho nov ppadn pihlky za lena
nm z vcnho bemene zstane bval padce nebo znovu pijmout,to vak nic nezmn na nezvratnosti prvnch dsledk,
povinn i tehdy, jestlie se jeho lenstv v BD obnovilo. kter by vystoupen nutn pineslo.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 100

100 slo 4/2007 AD NOTAM


5. Bval len, na kterho pelo prvo vcnho be- Krom toho mla situace pro BD jet jeden nep-
mene,neme dt byt mohl byt dt do njmu tet osob. jemn dsledek, a to ten, e zde vznikla povinnost vrtit
Prv naopak,prvn prava vcnho bemene vyaduje, sttn pspvek poskytnut na vstavbu bytu podle 26
aby oprvnn z vcnho bemene mohl uvat zate- odst. 6 BytZ.
nou vc nebo jej st vdy jen pro sebe, tj. nesm pi- Vznikl situace vyadovala nutn njak legislativn e-
brat k jejmu uvn tet osoby nebo je poskytnout (ani en. Novelou bytovho zkona . 229/2001 Sb. bylo
bezplatn) tet osob7. (s innosti od 30.6.2001) doplnno nov ust. 27 odst.
Skutenost, e BD me dt ciz byt do njmu svmu 4 BytZ. Podle tohoto ustanoven plat, e dojde-li k pe-
lenovi, je dna pouze existenc zvltn zkonn pravy chodu vcnho bemene z BD na jeho bvalho lena
a nelze proto dovozovat, e by s vcnm bemenem pe- za trvn BD:10
lo toto oprvnn i na bvalho lena. Pechodem vc- 1. je tento bval len povinen jednorzov doplatit zb-
nho bemene z BD na bvalho lena njemce mo- vajc st dosud nesplacenho investinho vru po-
nost dt byt do njmu zanik, nebo toto prvo mlo jen skytnutho v rmci drustevn komplexn bytov v-
BD ve vztahu ke svmu lenovi. stavby BD na vstavbu pedmtnho bytu. Zkon
6. Ustanoven 27 BytZ ve znn innm do ponkud nepesn stanov, e vcn bemeno pe-
30.6.2000 (ped novelou .103/2000 Sb.) neupravovalo chz nebo vznik a po splnn tto podmnky.To je
pechod vcnho bemene v ppadech, kdy dojde k z- nesmysl kolidujc nejen s pravidly formln logiky
niku BD bez prvnho nstupce. Tato situace nebyla (jestlie vcn bemeno pechz, pak pechz konti-
dobr, protoe pokud by BD zaniklo bez prvnho n- nuln; neme nejprve zaniknout a po njak dob
stupce, zaniklo by i vcn bemeno a dosavadn njemci vzniknout), ale zejmna s ust. 27 odst. 3 BytZ, podle
tchto byt by se dnem nsledujcm po dni zniku BD nho tu dochz jednoznan ke kontinulnmu pe-
stali uivateli tchto byt bez jakhokoliv prvnho d- chodu. Cit. formulaci teba proto chpat jako stylistic-
vodu, co by znamenalo, e by tyto byty museli bez ja- kou neobratnost,kterou je teba vykldat v tom smru,
kkoliv kompenzace vyklidit.8 e k pechodu vcnho bemene zde dochz ex lege
Se zetelem k tomuto nebezpe pinesla novela ke dni zniku lenstv njemce v BD,11 ovem s tm,
. 103/2000 Sb.doplnn ust. 27 odst.3 BytZ o pechod e nedojde-li k hrad pslun stky dobrovoln,
vcnho bemene. Dobr mylenka se vak nepovedla, vznik tu dnem pechodu vcnho bemene dluh
protoe uivatel nstavbovch byt byli sice ochrnni, oprvnn osoby bvalho lena vi BD;12
avak na kor BD, v dsledku eho se doiroka otevel 2. BD je povinno tyto prostedky odvst vrujc bance
prostor pro spekulativn vystupovn tchto osob z BD. postupem podle 24 odst. 6 BytZ,
prava toti vbec nezohledovala,e len njemce: 3. nastvaj inky zniku majetkov asti lena v BD
a) je povinen pravideln BD odvdt spltky investi- (a s tm pop. i znik lenstv) nebo snen majetkov
nho vru na drustevn komplexn bytovou v- asti lena v BD a s tm spojen povinnost vzjem-
stavbu. Jeliko v dsledku pechodu vcnho be- nho vypodn podle 24 odst. 9 a 10 a 25 BytZ,
mene zanikla povinnost bvalho lena tyto spltky 4. vznik zde povinnost vzjemnho finannho vypo-
hradit, ovem dluh BD vi bance z poskytnutho dn vech pohledvek a dluh mezi BD a bvalm le-
vru nezanikl,BD nhle ztratilo zdroj finannch pro- nem spojenm s njmem drustevnho bytu pim-
stedk, z nho tento vr splcelo; a en podle 24 odst. 7 BytZ, a
b) m prvo pi zniku svho lenstv v BD na vypo-
dac podl.Jeliko vystoupenm lena sice zaniklo jeho
lenstv v BD,ovem jeho majetkov ast se nijak ne- 7
Shodn nap. J. Mike in Knappov, M., vestka, J., Dvok, J. a kol.
zmnila, zskal bval len prvo na vypodac podl Obansk prvo hmotn. I. dl. 4. vydn. Praha :ASPI, 2005, s. 466467.
8
Z praxe natst nen znmo, e by k njakmu takovmu ppadu do-
v nesnen vi stejn jako kdyby oprvnnm z vc- lo.
nho bemene bylo i nadle BD. 9
J. Oehm in Fiala, J., Novotn, M., Oehm, J., Hork, T. Zkon o vlast-
Jinak eeno,v dsledku nedomylen pravy len pi nictv byt. Koment. 3. vydn. Praha : C. H. Beck, 2005, s. 303.
10
prava vyvolv svou dikc nesprvn dojem, e toto plat i v ppa-
vystoupen z BD zabil jednou ranou hned ti mouchy: dech, kdy dochz k pechodu vcnho bemene pi zniku BD bez
1. zbavil se vech povinnost, kter plynuly z jeho len- prvnho nstupce. To ovem nen pravda, nebo v tomto ppad by
stv v BD a njmu drustevnho bytu (zejmna povin- muselo dojt k obligatorn likvidaci BD a v jejm rmci by musely bt
uhrazeny i vechny jeho dluhy.
nosti splcet investin vr na drustevn komplexn 11
Konstrukce zniku a nslednho vzniku vcnho bemene je zcela
bytovou vstavbu), neakceptovateln, nebo takovto nov vznik vcnho bemene by byl
2. zskal prvo na vypodac podl v pvodn vi, a nutn nestavn pro nedovolen a nelegitimn omezen vlastnickho
prva. Proto je nezbytn zvolit zde vklad jin, stavn konformn. [Os-
3. pelo na nj prvo vcnho bemene. tatn princip, e v situaci, kdy urit ustanoven prvnho pedpisu
prava navc vyvolvala pochybnosti, jak to bude s p- umouje dv rzn interpretace, piem jedna je stavn konformn
padnmi jinmi dluhy (zejmna dluhy vzniklmi z vy- a druh nikoliv, je pi jeho aplikaci kolem vech orgn veejn moci
tovn hrad spojench s uvnm bytu) lena n- interpretovat dan ustanoven stavn konformnm zpsobem, dovodil
vcekrt i stavn soud R (viz nap. nlez stavnho soudu R publi-
jemce vi BD. Zde vak se dala situace eit vkladem, e kovan pod . 280/1996 Sb., aj.).]
tyto dluhy nezanikly,nebo nic takovho zkon nestanovil. 12
Stejn zvr plyne z dikce ust. 27 odst. 4 prv vty BytZ (Osoba
Nesmysln byla v danm kontextu vaha J. Oehma, oprvnn z vcnho bemene . . .). Je snadno logicky dovoditeln, po-
kud by mlo dojt ke dni zniku lenstv doten osoby v BD dve ne
zdali i nadle existovalo zajitn vru zstavnm prvem uhrad pedmtnou stku s tm, e vcn bemeno nepechz, nbr
podle 26 odst. 4 BytZ a povinnost pojitn budovy zanikne a znovu vznikne a po proveden hrady, pak bval len nen
podle 26 odst. 2 BytZ9. Je pece zcela evidentn, e zde k tto hrad povinen,protoe nen osobou oprvnnou z vcnho be-
mene.
ke vzniku zstavnho prva ani k vzniku povinnosti po- Krom toho nelze vykldat zkon tak, e v ppadnm mezidob mezi
jitn budovy nikdy nemohlo dojt,nebo budova nebyla znikem a novm vznikem vcnho bemene bydl bval njemce
nikdy ve vlastnictv BD, nbr tet osoby. v byt bez jakhokoliv prvnho dvodu a tud vlastn neoprvnn.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 101

AD NOTAM slo 4/2007 101


5. BD nen povinno vracet sttn pspvky poskytnut stupc,m prvo na pevod jednotky kad z tchto prv-
na pozen bytu. nch nstupc. Jednotka se v takovm ppad pevd
Podle pevldajcho nzoru13 lze ust. 27 odst. 4 BytZ do podlovho spoluvlastnictv vech tchto oprvn-
vzthnout i na ty ppady, kdy dolo k pechodu vcnho nch osob; jejich podly na jednotce jsou stejn. Vjim-
bemene podle 27 odst.3 BytZ z BD na dosavadnho lena kou by byla pouze situace,kdy by nkter z oprvnnch
njemce pede dnem innosti zkon . 229/2001 Sb. osob odmtla pevod jednotky;v takovm ppad se jed-
(l. IV. bod 3 zkona . 229/2001 Sb.), tj. reln v obdob notka pevede do podlovho spoluvlastnictv jen tch
ohranienm daty 1. 7. 2000 a 29. 6. 2001, protoe pede osob, kter maj o pevod zjem.
dnem 1. 7. 2000 pechod vcnho bemene nebyl mon. Existence tohoto omezen ovem nijak nebrn vlast-
O tom ovem lze s spchem pochybovat, nebo: nkovi budovy pi zachovn existence vcnho be-
a) podle l. IV. bodu 3 zkona . 229/2001 Sb. se ust. 27 mene pevst vlastnick prvo k cel nerozdlen bu-
odst. 4 BytZ pouije na ppady, kdy pede dnem in- dov bez dalch omezen.
nosti zkona . 229/2001 Sb. dolo k vzniku prva
vcnho bemene ve prospch jin osoby ne BD. 6. Znik vcnho bemene
Vznik vcnho bemene a pechod vcnho bemene
ovem nen tot, take je otzkou, zdali lze toto usta- Existuje nkolik zpsob zniku vcnho bemene.
noven na pechod vcnho bemene vbec vzth- Vcn bemeno trv,dokud trv budova;fyzickm zni-
nout, spe vak ne, a enm budovy nutn zanik i vcn bemeno samo.
b) obecn plat zkaz retroaktivity prva.Jestlie tedy n- Vcn bemeno zanik i v ppad, kdy nastanou ta-
kdo z BD vystoupil v tomto mezidob,pak dolo k pe- kov trval zmny, e vc ji neme slouit potebm
chodu prva vcnho bemene ex lege bez dalch oprvnn osoby.V praxi tu pipad v vahu nap. situ-
podmnek. Nelze proto ex post podmiovat pechod ace, kdyby drustevn byt byl nevratn znien porem.
vcnho bemene podmnkami, kter v dob pe- Vcn bemeno zanik t dohodou o zniku vcnho
chodu jet neexistovaly. bemene mezi vlastnkem budovy nebo jednotky a oprv-
Lze proto soudit, e l. IV bod 3 zkona . 229/2001 nnou osobou.Teba ovem upozornit, e je-li oprvn-
Sb. je protistavn. Nicmn i kdyby protistavnm ne- nm BD, neme se toto vzdt svho prva vcnho be-
byl, je vzhledem ke sv obsahov konstrukci reln ne- mene bez souhlasu svho lena njemce, kter je
aplikovateln. uivatelem pedmtnho bytu. Pokud tak BD uin, od-
povd svmu lenovi za kodu tm zpsobenou.
5. Omezen dispozinch prv s budovou zatenou Vcn bemeno zanik, jestlie len njemce bytu se
vcnm bemenem stane jeho vlastnkem. Jestlie je v nstavb nebo ve-
stavb pozeno vce drustevnch byt a dojde k pe-
Nstavbov byt me bt peveden do vlastnictv vodu pouze nkterho z nich, pak se vcn bemeno
pouze lena njemci pedmtnho bytu ( 27 odst. 3 omezuje nadle pouze ve prospch bytu dosud nepe-
posledn vta, 23 odst. 1 BytZ). vedenho ( 27 odst. 3 vta prv BytZ).
Tato na prvn pohled zcela jasn prava je vak ve sku-
tenosti velmi nejasn, protoe nen zejm, zdali toto 7. Dodatek
omezen plat i v ppad,e dojde k pechodu prva vc-
nho bemene z BD na bvalho lena njemce. Zde Ve een o prvech a povinnostech BD, lena n-
opt existuj dv monosti vkladu. Prvou z nich je ex- jemce a vlastnka budovy plat i tehdy,jestlie dojde k pe-
tenzivn vklad, podle nho ust. 23 odst. 1 BytZ plat mn vlastnictv budovy na vlastnictv jednotek.
i zde. Naopak druhou monost je vklad restriktivn,
podle nho se v tchto ppadech ust. 23 odst. 1 BytZ III. Zvltn pedpisy o pevodech nstavbovch
nepouije,nebo osoba,na n pelo prvo vcnho be- drustevnch byt
mene, ji nen lenem BD.
Vzhledem k tomu,e normativn odkaz na aplikaci ust. 1. Obecn
23 odst.1 BytZ je obdobn,tzn.cit.ustanoven je nutno
aplikovat na tyto ppady stejn jako na ppady v nm Podle 27 odst. 3 posledn vty BytZ plat i na dru-
pmo uveden, lze soudit, e zkon zde brn jakmu- stevn nstavbov byty ust. 23 BytZ obdobn. Z toho
koliv pevodu vlastnickho prva k jednotce na jinou se nkdy v praxi myln vyvozuje zvr, e vlastnk bu-
osobu ne na: dovy je povinen lenm njemcm drustevnch n-
a) lena njemce.Teba upozornit, e zde nen apliko- stavbovch byt pevst jimi uvan byty do jejich vlast-
vateln ani ust. 239 odst. 4 psm. i) ObchZ o pevo- nictv, a to bezplatn a podle jejich vle. To je ovem
ditelnosti jednotky s pedchozm souhlasem lena zsadn omyl.
njemce, nebo tato prava dopad pouze na ppady, len njemce drustevnho nstavbovho bytu sice
kdy se jedn o pevod vlastnickho prva k jednotce mohl uplatnit u svho BD vzvu podle 24 TransZ nebo
ve vlastnictv BD, co zde nen splnno; nebo 23 odst. 2 BytZ, to mu vak reln nebylo a nen k ni-
b) osobu, na ni z BD pelo prvo vcnho bemene emu,nebo BD nen vlastnkem budovy a tak dn byty
nebo na jejho prvnho nstupce. pevdt nemohlo a neme. Pitom BD (ani nikdo jin)
Smlouva uzaven v rozporu se zkonem je absolutn neme dnm zpsobem donutit vlastnka budovy,aby
neplatn pro poten nemonost plnn ( 37 odst. 2
ObZ).
Pokud vcn bemeno pelo z BD na pvodnho lena 13
Nap. J. Oehm in Fiala, J., Novotn, M., Oehm, J., Hork, T. Zkon
njemce a z nj pak na dva nebo vce prvnch n- o vlastnictv byt. Koment. 3. vydn. Praha : C. H. Beck, 2005, s. 306.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 102

102 slo 4/2007 AD NOTAM


ve sv budov vymezil prohlenm vlastnka budovy jed- 1. Zkonn prava pevodu drustevnho nstavbo-
notky a pedmtnou jednotku lenovi pevedl. vho bytu do vlastnictv lena njemce podle 27 odst.
Stejn tak ovem vlastnk budovy neme donutit 2 BytZ je nejasn.
lena njemce nstavbovho bytu, aby od nj nabyl do Idelnm eenm, ke ktermu zkon smuje, je toti
vlastnictv jednotku,pokud o to nem zjem,ani neme uzaven trojstrann smlouvy mezi:
donutit BD k dohod o zniku vcnho bemene, ba do- a) vlastnkem jednotky jakoto pevdjcm,
konce ani neme s jednotkou jakkoliv obchodovat, ne- b) lenem njemcem nstavbovho drustevnho bytu
bo tomu brn ust. 23 odst. 1 BytZ14. jako nabyvatelem, a
Situace je v podstat patov a prvn bezvchodn, c) BD jakoto oprvnnm z vcnho bemene jako oso-
nebude-li zde vle k dohod. I kdy se to me jevit ab- bou, s n se mus nabyvatel jednotky majetkov vy-
surdn a pro praxi je takov vsledek nesprvn a po- podat.
tenciln nebezpen,reln posta dohoda dvou osob, Doclen tohoto optimlnho stavu bude ovem v praxi
a to vlastnka a njemce; BD zde me bt za uritch velmi obtn, ne-li nemon.
podmnek do znan mry opomenuto. Zcela zjevn nesprvn je tvrzen J. Oehma,16 e z od-
Prvou monost je ji ve zmnn vystoupen lena kazu na pimenou aplikaci ust. 24 odst. 9 BytZ lze do-
njemce z BD; tm dojde jednak k pechodu vcnho vodit, e pevod vlastnickho prva k jednotce by ml
bemene podle 27 odst. 3 BytZ, jednak k povinnosti fi- bt bezplatn. Argumentace J. Oehma je zde vbec
nannho vypodn mezi bvalm lenem a BD.Takov vnitn rozporn. Na jedn stran zdrazuje sprvn,
postup pak redukuje prvn vztah na toliko dvoustrann e nelze vlastnka budovy donutit k pevodu vlastnic-
a je nepochybn pro bvalho lena vhodnj potud, kho prva k jednotce proti jeho vli, na stran druh
e se ji pi ppadnm pevodu jednotky od vlastnka jen o pr dek dle tvrd, e nabyvatel m prvo na bez-
budovy, resp. jednotky, nemus ohlet na sv bval BD. platn pevod, aby toto tvrzen vzpt sten relati-
Teba ovem upozornit, e i tento postup m urit s- vizoval tvrzenou povinnost nabyvatele uhradit pevodci
kal a je proto teba jej dobe zvit, ne se nkdo roz- kompenzace spojen s pozenm a drbou spolench
hodne takto jednat. st budovy, resp. domu, ani by ovem vysvtlil, z ja-
Druhou monost je na zklad smlouvy mezi vlastn- kho prvnho dvodu by toto pevodce mohl poado-
kem budovy a BD pemnit vlastnictv budovy s vcnm vat.Krom toho je tento vklad podivn i proto,e pece
bemenem na podlov spoluvlastnictv budovy bez vc- nelze od sebe oddlovat vlastnictv jednotky a spolu-
nho bemene. vlastnickho podlu na spolench stech domu, kdy
Z hlediska vlastnka budovy toto een vak m sv toto je od sebe neoddliteln a tvo to jedin nerozlun
skal, nebo dokud trvalo vlastnictv budovy, nemohlo komplex prvnch povinnost17.
BD proti jeho vli toto vlastnictv pemnit na vlastnic- Je teba vyjt z toho, e vlastnk budovy je omezen jen
tv jednotek, zatmco v ppad podlovho spoluvlast- potud, e rozhodne-li se pevst jednotku, mus ji pe-
nictv tato pemna mon je cestou rozhodnut soudu vst buto lenovi njemci nebo osob oprvnn
o zruen podlovho spoluvlastnictv a jeho vypodn z vcnho bemene, na kterou vcn bemeno pelo ex
cestou jeho pemny na vlastnictv jednotek podle 5 lege. Me vak poadovat za jednotku cenu, kter me
odst. 2 BytZ. bt trn anebo snen,me provst pevod i bezplatn
Pokud by dolo k pemn vlastnictv budovy zaten (k emu ovem neme bt donucovn). Pitom ovem
vcnm bemenem na podlov spoluvlastnictv a pot neme poadovat dn kompenzace toho, co vynalo-
k nsledn pemn na vlastnictv jednotek, pak by pro il na drbu budovy nebo jednotky,nebo udroval svoji
pevod drustevn jednotky do vlastnictv lena n- nemovitost, a stejn tak BD ani njemce nemohou
jemce platila obecn prava pevod drustevnch jed-
notek podle 23 a nsl. BytZ.
Tet monost je v ppad, e vlastnk budovy pro-
jev vli k tomuto een, pemnit dosavadn vlastnictv 14
I kdyby se ust. 23 odst. 1 BytZ na tyto ppady nevztahovalo, reln
budovy zaten vcnm bemenem na vlastnictv jed- vsledek by byl stejn. Jednotku zatenou vcnm bemenem bez a-
sovho omezen si logicky vzato nikdo nekoup.
notek, a to tak, e: 15
Lze si docela dobe pedstavit, e k tomuto een nebude zejmna
1. vlastnk budovy vymez prohlenm vlastnka budovy u soukromch vlastnk budov na lukrativnch adresch zjem. Naopak
jednotky, a by mohlo bt toto een docela dobe pedstaviteln pi privatizaci
obecnho bytovho fondu.
2. (bez)platn pevede do vlastnictv: 16
J. Oehm in Fiala, J., Novotn, M., Oehm, J., Hork, T. Zkon o vlast-
a) BD jednotku; to je pot povinno (pokud len podal v- nictv byt. Koment. 3. vydn. Praha : C. H. Beck, 2005, s. 299.
17
zvu podle 24 TransZ nebo 23 odst.2 BytZ) k pevodu Stejn tak je podivn zvr, e od tto kompenzace by mla bt ode-
tena stka, kterou se nabyvatel jednotky podlel na drb i oprav
jednotky do vlastnictv lena njemce nebo me pi- spolench st domu. To je docela absurdn, protoe si lze snadno
stoupit k dobrovolnmu pevodu jednotky,a to vdy po- pedstavit,. e by tato stka byla vy ne ona kompenzace vlastnkovi
stupem podle 23 a nsl.BytZ,anebo (nem-li len o pe- za vstavbu spolench st, take by se mohlo stt, e by nejene pe-
vodce nic nedostal, ale naopak by jet doplcel nabyvateli jednotky
vod zjem) zstane jejm vlastnkem; nebo (kter by tak dostal bezplatn jednotku a k tomu jet navrch penze).
b) lena njemce jednotku podle 27 odst. 1 BytZ Tento vklad je naprosto neudriteln, pevedeme-li jej do pomr BD.
v souinnosti nebo i bez souinnosti s BD. Pro tento lenov njemci pece od kolaudace budovy tvoili dlouhodobou z-
lohu na opravu a investice (tzv. fond oprav) a z n hradili drbu bu-
ppad plat zvltn zkonn prava obsaen v ust. dovy, kter ovem nepatila jim, nbr BD.Tud pi akceptaci takovho
27 odst. 2 BytZ. postupu (tedy povinnosti BD vrtit nabyvateli jednotky, co ze svho vy-
naloil na drbu cizho, tzn. drustevnho majetku) by BD pevedlo
2. Pevod drustevnho nstavbovho bytu bezplatn jednotku a jet by vyplcelo mnohdy a statiscov stky
jako kompenzaci vech plateb, kter len njemce odvedl pi tvorb
do vlastnictv lena njemce podle 27 odst. 2 dlouhodob zlohy na opravy a investice. Je evidentn, e takov vklad
BytZ15 by snadno vedl k padku BD.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 103

AD NOTAM slo 4/2007 103


vzhledem k ust. 151n odst. 3 ObZ poadovat d-
nou kompenzaci toho, co vynaloili na drbu jednotky,
Soust vci a psluenstv
ledae se strany dohodly jinak. vci1
2. Pevodce je povinen o pevodu jednotky uvdomit
BD. Prof. Dr. JUDr. Karel Eli*
3. Nabyvatel jednotky je povinen:
a) splatit nesplacenou st investinho vru na dru- I. vodem
stevn komplexn bytovou vstavbu poskytnutho BD
pipadajc na pedmt pevodu k datu pravideln po- Jev se jako eln vnovat se v podrobnj studii
loletn spltky vru.Teba upozornit, e i pes odkaz prvnm otzkm vcm se k problematice sousti vci
na pimenou aplikaci ust. 24 odst. 6 BytZ nen po- a jejho psluenstv. Jak u to ve vazb na adu dlch
tvrzen banky o splacen vru obligatorn nleitost civilistickch otzek bv, jev se i tato jako jednoduch
smlouvy, nebo z nieho neplyne, e by smluvn stra- jen pi zbnm pohledu, zatmco v detailech narme
nou muselo bt i BD, na adu obt.
b) uhradit BD stku sttnho pspvku vypotenho Tma navc nen bez vznamu i mimo obansk prvo,
podle 26 odst. 6 BytZ; to neplat, jde-li o pevod bytu nebo se budeme zabvat problematikou zasahujc i do
do vlastnictv fyzick osoby njemce bytu, jeho n- dalch juristickch disciplin.
jemn vztah vznikl po splacen lenskho vkladu tmto
njemcem nebo jeho prvnm pedchdcem, a II. Pedznamenn
c) s BD se majetkov vypodat podle 24 odst. 7 BytZ.
Naprosto nejasn je v danm kontextu konstrukce ust. 1. Nai civilist si zvykli, hledaj-li pouen o njakm
27 odst. 2 tvrt vty BytZ, podle n vlastnictv k jed- institutu obanskho prva, zalistovat v obecnm zko-
notce pechz na nabyvatele a po splnn jeho uvede- nku obanskm z r. 1811 (ABGB) a obdivovat jeho jasn
nch povinnost.To vyvolv otzku, zdali ppadn ab- ustanoven vystihujc asto podstatn znaky jednotli-
sence vle BD k majetkovmu vypodn, pop. jin vch prvnch zazen.Budeme-li vak tam hledat oporu
poruen zkonnch pravidel vyvolv tedy nemonost pro dal zvry,dokme se pekvapivho zjitn:ABGB
uzaven smlouvy o pevodu vlastnickho prva k jed- postrd obecn ustanoven o sti vci,obsahuje pouze
notce, bude-li v tomto ohledu vle na stran vlastnka obecn ustanoven psluenstv ( 294), v nm ale byla
a njemce. Podle mho soudu lze vzhledem ke kogentn brno z pohledu zdej nauky hlediska pro uren p-
povaze pravy soudit, e spe ano, a e tedy smlouva sluenstv i sousti vci smsena.
uzaven v rozporu s cit. zkonnm ustanovenm je ne- ABGB zahrnul ustanoven o psluenstv (Zugehr)2
platn ( 39 ObZ). do 294 a nsl., ani dkladn odliil psluenstv a sou-
To ovem neznamen, e by vlastnk a njemce byli li- st vci.3 Toto pojet vak pece jen pineslo posun proti
mitovni ve sv vli. Ob strany mohou jednat i jinak, Code civil, kter pojm psluenstv (accesoire) dosti
budou-li chtt. len me z BD vystoupit, v takovm p- odlin od zdejho chpn: typick to je u psluenstv
pad dojde k pechodu vcnho bemene na jeho osobu, pozemk jak je chpe stedoevropsk doktrna kter
a pak se ji me s vlastnkem budovy dohodnout na pe- francouzsk prvo prohlauje za nemovitosti (immeuble
vodu vlastnickho prva k jednotce nezvisle na majet- par destination: nemovitosti podle uren).4 Uveden
kovm vyrovnn s BD,ke ktermu bude sice v intencch pstup se odrazil i v ABGB ( 295 a 296), kter shodn
ust. 27 odst. 4 BytZ povinen, avak proveden tohoto s Code civil prohlauje za psluenstv pozemku a ne-
vyrovnn ji nen zkonnou podmnkou platnosti pe- movit jmn stromy, trvu, dv, obil, pci atd. a podle
vodn smlouvy. vzoru l. 522 CC finguje vlastnost nemovit vci, jde-li
3. Majetkov ast nabyvatele v BD se sniuje nebo nap. i o dobytek a invent piazen k nemovitho
zanik (s tm zanik i jeho lenstv) postupem podle 24 statku a nezbytn k provozovn hospodstv.
odst. 9 BytZ; strany jsou povinny se majetkov vypodat 2. Uveden koncepce byla ve zdejm prosted po-
podle 24 odst. 10 a 25 BytZ.18 slze setrvale kritizovna.5 teme-li ve slavn pedmluv
4. Nkdej BD je povinno: Ungerova spisu, kter se brzy stala manifestem rakousk
a) vrtit sttn pspvky postupem podle 26 odst. 6 i na klasick civilistiky,obdivn slova o vdobytcch n-
BytZ, a meck prvn vdy, vystihneme snadno, odkud vane vtr.
b) splatit pslun investin vr,a bude-li to potebn Rakousk a brzy pot i esk prvn vda pevzaly jako
uzavt s bankou dodatek k vrov smlouv podle
26 odst. 1 BytZ.

* Autor je vedoucm katedry obchodnho prva na FPr ZU v Plzni, p-


18
Na ust. 24 odst. 10 a 25 BytZ se v ust. 27 odst. 2 BytZ neodka- sob v stavu sttu a prva AV R.
1
zuje. Ovem i zde pece mus bt provedeno dn vypodn majet- Pedneseno na II. Monseho prvnickch dnech v Olomouci dne
kov asti bvalho lena v BD, kter m prvo na vypodac podl, 7. ervna 2007.
2
a proto se mus pout i tato zkonn ustanoven.Shodn soud i J. Oehm V terminologii nmeckho a vcarskho zkonku shodn se soudo-
in Fiala, J., Novotn, M., Oehm, J., Hork, T. Zkon o vlastnictv byt. bou nminou: Zubehr.
3
Koment. 3. vydn. Praha : C. H. Beck, 2005, s. 300. Srov. 294 ABGB: Psluenstvm vci rozum se to, co bv s vc tr-
vale spojeno. Sem pat nejen prstek vci, pokud nen trvale odd-
len; nbr i vedlej vci, bez nich hlavn vc nelze uvati nebo o kte-
rch zkon nebo vlastnk uril, aby se jich trvale k hlavn vci uvalo.
4
Srov. l. 522 a 524 CC.
5
Tak ji Unger, J. System des sterreichischen allgemeinen Privatrechts.
1. dl. 1. vydn. Leipzig : Breitkopf u. Hrtel, 1856, s. 420 a nsl. a po nm
etn zdej civilistick literatura.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 104

104 slo 4/2007 AD NOTAM


vchodisko zvry nmeck juristick nauky pandekt- jeho soust je ovocn strom, me jinmu zdit nap.
nho prva. povac prvo k stromu,nebo dokonce i k nkterm vt-
Se zetelem k tomu se ji rekodifikan prce v mezi- vm tohoto stromu (nap. k tm, kter pesahuj na sou-
vlenm eskoslovensku od vzoru ABGB odchlily. Pi sedv pozemek), ani se tm strom i st stromu stane
pracch na obanskm zkonku za prvn eskosloven- zvltnm objektem prvnho nakldn.
sk republiky se sice nepotalo s obecnm ustanoven 3. V jednotlivch ustanovench obanskho zkonku
ustanovenm o sousti vci a vldn osnova z r. 1937 na- se objevuj vrazy jako st vci7 (nap.u stavby v 646
vrhovala jen zvltn ustanoven o stech pozemku, ale odst. 38 nebo u pronajat vci 679 odst. 1) a soust
nvrh ustanoven o psluenstv vci pevzal een pi- vci (nap. 622),ppadn soustka vci ( 620 odst.
jat ji dve v civilnch kodexech Nmecka (BGB) a v- 2, 627 odst. 2, 646 odst. 2, 654 odst. 2). Kolsav, ne-
carska (ZGB). jasn dikce, typick i pro jin zkony, kod pesnosti for-
3. Poprv se v naem obanskm prvu objevilo usta- mulac. Nap. soust vci ve smyslu 622 se nepo-
noven obdobn dnenmu 120 odst. 1 platnho ObZ chybn rozum i jej psluenstv.
v obanskm zkonku z r. 1950 v podob, e soust
vci je ve, co k n podle jej povahy nle a neme bt 2. Pojem sti vci a sousti vci
oddleno, ani by se tm vc nebo jej oddliteln st
pokodila nebo podstatn znehodnotila. Jde o recepci 1. Jde-li o objekt prvnch dispozic, lze o jeho stech
analogickho ustanoven v nmeckm obanskm z- mluvit v souvislosti s dlitelnmi majetkovmi objekty:
konku. BGB vymezil v 93 podstatn sousti vci tak, tak lze mluvit o sti jmn ( 38b odst. 1, 69c odst. 7
e jsou to ty,je od sebe nemohou bt oddleny bez toho, ObchZ), o sti majetku ( 146 ObZ), sti pohledvky
aby jedna nebo druh nebyla zniena i zmnna ve sv ( 163 odst. 2 ObZ), sti ddictv, resp. pozstalosti
podstat. ( 461 odst. 2 ObZ), sti plnn s dlitelnm pedm-
T obansk zkonk vymezil psluenstv v 27 jako tem ( 497, 566, 569 nebo 575 odst. 2 ObZ) i po-
vedlej vci, kter nleej vlastnku vci hlavn a jsou zemku ( 5 odst.2 KatZ),tak podniku ( 11 odst.5 nebo
jm ureny k tomu, aby se jich s touto vc trvale u- 487 ObchZ) apod.
valo.Vmr el cestou zjednoduen proti pedvlen 2. Naproti tomu soust je mysliteln jako skladebn
osnov,le shodn s n postavil do poped hledisko vle prvek vci, a to vci sloen. Jednoduch vc (nap. ta-
vlastnka a potlail objektivn kritria.Vznamn bylo v- l) nem sousti. Jej hmota tvo kompaktn celek,
slovn ustanoven 130, podle nho se s nabytm vlast- take od n nelze nic oddlit jako soust. Rozbije-li se
nictv vci nabv i jejho psluenstv, kter pokrylo tal, nejsou stepy jeho soustmi, ani stmi (jde o ne-
velk mnostv nejrznjch praktickch ppad ni- dlitelnou vc), ba ani novmi vcmi9; jejich ppadnm
koli vak vechny; proto nap. obdobn pravidlo ve slepenm vznikne znovu tal jako vc jednoduch a ne-
vztahu k zstav (pevzat dnes do 152 ObZ) vslovn dliteln.
stanovil 188. Co je a co nen soust vci, plyne jednak z jej po-
vahy, jednak z rizika znehodnocen celku v dsledku od-
III. Soust vci dlen sousti. Oboje se posuzuje vzhledem k elu
(funkci) celku: zpravidla hospodskmu, le me jt
1. Obecn i o dl jin (estetick, vzdlvac atp.).

1. Pi rekodifikaci z r. 1964 byl 120 ObZ redukovn 3. Prvn vznam sti vci
do podoby textu jeho dnenho odstavce 1. A novela
. 509/1991 Sb. doplnila ustanoven o druh odstavec, 1. Nae prava stanov, e soust vci je ve, co k n
podle nho stavba soust pozemku nen, s argumen- podle jej povahy nle a neme bt oddleno, ani se
tem dvodov zprvy,e v a do pt mon koncepn tm vc znehodnot. Z toho plyne, e vc se vemi svmi
zmny (...) odpadnou pochybnosti, k nim jet doch- soustmi tvo jeden celek a jeden prvn objekt.
zelo v praxi. Jde o recepci druh vty 25 obanskho
zkonku z r. 1950. Nepevzala se vta prvn, tj. e sou-
st pozemku je vechno, co na nm vzejde, by jej ab-
sence vyvolv pochybnosti v praxi daleko vt6.
2. Objektem prv a povinnost me bt jen vc cel. 6
Na Slovensku dolo pozdji k dal novele 120 odst. 2 zkonem
K tomu se vyaduje jej samostatn existence jako vci . 184/2002 Z. z., m slovensk obansk zkonk vslovn od po-
v prvnm smyslu a jako obchodovateln jednotky. Dl zemk odlouil vodn toky a podzemn vody.V esku je situace co do
vsledku obdobn vzhledem k prav zvltnch zkon (viz dle).
prvky vytvejc vc jako jednotliv prvn relevantn 7
Tak tak nap.obchodn zkonk v 703 o sti pedmtu uloen,jm
majetkov kus nejsou zpsobil bt objektem prvnch je vzhledem k 700 ObchZ vc.
8
dispozic. Srov. t 536 odst. 2 ObchZ.
9
Z hlediska civilnho prva je pojmovm znakem vci v prvnm smyslu
To nezpochybuje ani prvn prava njmu i podn- jej uitenost. Kindl sice s odkazem na 3 zkona o odpadech
jmu sti vci (bytu nebo obytn mstnosti jako sti . 185/2001 Sb. (Mus bt vci uiten (a zcela ovladateln)? in Kindl,
domu, pop. sti bytu, a ji je i nen jednotkou, sti M., Dvok, J. (eds.) Pocta Mart Knappov k 80. narozeninm. 1. vy-
dn. Praha :ASPI, 2005, s. 206, 208, 209. dovozuje, e uitenost je kri-
pozemku atp.), nebo zzen prva uvat i povat st trium, kter se pi pojmovm vymezen vci peilo, ale nelze pehl-
vci plyne z pojmov povahy uvacho a povacho et, e zkon o odpadech je pedpisem prva veejnho a pro prvo
prva, nikoli tedy snad z povahy sti pozemku, sti soukrom nem podstatn vznam. Jiste lze namtnout, e i porcel-
domu nebo sti bytu atp.jako zvltnho disponibilnho nov step me bt v uritch situacch uiten (nap. pi pesazo-
vn rostlin jm lze pekrt odtokov otvor v koeni), ale nelze zapo-
objektu prv,nebo tyto sti takovou povahu nemaj.To- mnat, e uitenost vci se posuzuje podle obecnho (obvyklho)
t obdobn plat i o soustech vci: vlastnk pozemku, hospodskho elu, nikoli podle marginlnch ppad.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 105

AD NOTAM slo 4/2007 105


Prvn dispozice s vc je i prvn dispozic se vemi vlastnit si devo, se stane vlastnkem strom, kter po-
jejmi soustmi. Pravidlo plat, dokud je soust s cel- kcel ped pevodem vlastnickho prva,kc-li vak i po
kem trvale spojena. Pechodn oddlen sousti od pevodu, zasahuje do vlastnickho prva neoprvnn
celku (nap. motor je vyjmut z automobilu, aby byl opra- a vlastnkem deva zstane nov vlastnk pozemku,i kdy
ven) neru jej pslunost k celku. Dojde-li k trvalmu od pozemku bylo oddleno.
oddlen sousti od celku, stv se oboje samostatnmi Vslovn ustanoven, podle nho je soust po-
vcmi:motor trvale oddlen od celku je zpsobilm ob- zemku ve, co na nm vzejde, jak ustanovoval jet ob-
jektem prvnch dispozic, stejn tak i automobil bez mo- ansk zkonk z r. 1950, se, jak u eeno, z naeho ob-
toru (srov. nap. 619 odst. 1 posl. vta). anskho prva vytratilo pi rekodifikaci z r. 1964.Toto
2.Vazba celku a jeho sousti m jet jeden podstatn pravidlo vadilo ji za innosti pedchozho kodexu,
aspekt. Zmna sousti vci nem vliv na identitu celku vzhledem k hospodaen jednotnch zemdlskch
vc je stle t, by se totonost soust mn.Vmna drustev a socialistickch organizac na seku zemdl-
karoserie nebo kol u automobilu nevede k vzniku no- skho a lesnho hospodstv na cizch pozemcch. Brzy
vho: pvodn individualita automobilu zstv, nemn bylo tak prolomeno: nejprve podzkonnmi pedpisy
se. Uebnicov pklad je lo, kde dolo k postupn v- (srov. vzorov stanovy JZD uveejnn v stce 40/1953
mn vech jejch sousti za nov pesto jde stle o tu- .l.), pozdji zvltnmi zkony. Dnes by bylo namst
t lo.Vjimkou jsou ppady, kdy se zmnou soust uveden prvn pravidlo do zkonnho textu vrtit.
zmn hospodsk funkce vci i identita vci estetick 2. O soustech pozemku se tak vyskytuj jen zvltn
nebo historick (vymn-li se podstatn sousti barokn ustanoven ve specilnch zkonech.Tak horn zkon (z-
komody za nov dly, zmn se staroitnost v repliku). kon . 44/1987 Sb., 7) vslovn oznauje loiska nevy-
3. Obchodn zkonk rozliuje u podniku ( 5, 11 hrazench nerost na rozdl od loisek nerost vyhra-
odst.5 nebo 487) sloky,sousti a sti.Zatmco o s- zench za soust pozemku. Podle vodnho zkona
tech podniku normuje sprvn (v souvislosti s dlitel- (zkon .254/2001 Sb., 3) nejsou soust pozemku ani
nost podniku na dl celky), vraz soust podniku je povrchov vody (pirozen se vyskytujc na zemskm
v 5 odst. 2 pouit chybn: cit. ust. oznauje za sousti povrchu), ani vody podzemn (pirozen se vyskytujc
podniku nemovit vci, pedmty prmyslovho a ji- pod zemskm povrchem v psmu nasycen v pmm
nho duevnho vlastnictv, motorov vozidla apod., a styku s horninami vetn vod protkajcch drennmi
ve skutenosti nejde o sousti podniku, nbr o jeho systmy a vod ve studnch). Podle lzeskho zkona
psluenstv (zklad podniku tvo organizace a osobn . 164/2001 Sb. ( 4) nejsou prodn liv zdroje10, ani
sloka, tud vynt jednotlivho hmotnho pedmtu zdroje prodn minerln vody11 soustmi nebo pslu-
z podniku nema hospodskou funkci podniku). enstvm pozemk.
Zkon o rybstv (. 99/2004 Sb.), kter charakteri-
4. Soust pozemku zuje rybnk jako vodn dlo, odliuje vlastnka rybnka12
a vlastnka pozemku13, a z hlediska soukromho prva
1. Obansk zkonk m jen obecn ustanoven o sou- rybnk samostatnou vc bt neme, nebo jej nelze od-
sti vci. dlit od pozemku tvocho jeho dno a behy (R 23/99).
Citeln chyb zvltn ustanoven o soustech po- 3. ivoichov na pozemku ijc nejsou soust po-
zemku. Soust pozemku je ve, co je s nm pevn spo- zemku.
jeno, nejde-li ovem o stavbu spojenou se zem pevnm To plat i o divoce ijcch zvatech a rybch14, vetn
zkladem ve smyslu 119 odst. 2.Tak jsou soust po- tch, na n se vztahuje prvo myslivosti nebo rybsk
zemku takov vsledky stavebnch prac, jejich vsled- prvo. Takov zve se pokld za zve bez pna (vc
kem nen samostatn vc, ale pouh povrchov prava ni, res nulius); objektem vlastnictv se stane a ulove-
pozemku (pkladem mohou bt parkovit, melioran nm, pop. pisvojenm si mrtvho zvete oprvnnou
strouhy, rybnky, povrchov doly atp.). osobou (zda je tato osoba vlastnkem pozemku, je irele-
Hlavn jsou vak soust pozemku rostliny na nm vantn).
vzel, jako i plody tchto rostlin, dokud od nich nejsou Chovan ivoichov ovem rovn nejsou soust
oddleny. Oddlenm se tyto rostliny nebo jejich plody pozemku,a ji jde o ivoichy chovan v zjmovch cho-
stvaj samostatnmi vcmi.To m vznam pi stetu ob- vech, k hospodskmu elu (vetn chovu divok
liganch a vcnch prv. Me se nap. stt, e vlastnk zve v oborch), v zoologickch zahradch atp.Tato zv-
pozemku uzave s jinou osobou smlouvu,podle kter za- ata a dal ivoichov pat tomu, kdo je podil nebo
lo jinmu oprvnn kcet na pozemku stromy a pi- jinak nabyl.
vlastnit si devo, a pot pozemek pevede dal osob.
Pak vznik otzka,co se dje s prvem kcet stromy a pi-
vlastnit si devo. Pjde-li o smlouvu s vcnprvnmi
inky (zizujc prvo ke kcen strom jako vcn be-
meno), pak je tm i nabyvatel pirozen vzn. Pi njmu
pozemku (v pravm slova smyslu vak pachtu) sama
10
zmna vlastnka pozemku nepsob znik njemn obli- Minerln voda, plyn nebo peloid (tj. raelina, slatina nebo bahno)
s vlastnost vhodnou podle osvden Ministerstva zdravotnictv pro l-
gace ( 680 odst. 2 a 3). Pjde-li vak o zvazek z jin ebn vyuit.
smlouvy typicky nepojmenovan, oznaovanou dve 11
S vlastnostmi vhodnmi, rovn podle osvden Ministerstva zdra-
jako smlouva obmtn nebude j nov vlastnk vzn votnictv,k pouit jako potraviny a k vrob balench minerlnch vod.
12
(ledae se k tomu zave vslovn) a smlouva uzaven Nap. 3 odst. 1, 4 odst. 3 psm. a), 6 odst. 3 psm. a) bod 1, 12
odst. 1 aj.
pedchozm vlastnkem nebude mt vi nmu prvn 13
Nap. 4 odst. 3 psm. b), 6 odst. 3 psm. a) bod 2 aj.
inky. Pak ten, kdo byl oprvnn kcen stromy a pi- 14
Odchylnou pravu m rakousk i nmeck obansk zkonk.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 106

106 slo 4/2007 AD NOTAM


IV. Psluenstv vci nap. televizor, zahrnuje pevod i bez vslovnho ujed-
nn tak dlkov ovlada pstroje, nebo pevd-li se
1. Obecn nap. vlastnick prvo k pozemku a hlavn budov na
nm stojc, zahrnuje pevod i vedlej budovu (bez po-
1. Pi legislativnch pracch na platnm obanskm z- pisnho nebo evidennho sla) na tm pozemku.
konku dolo k zjednoduen ustanoven o psluenstv Prvn kon, tedy i smlouva, se nevykld jen podle ja-
vci (mj. pominutm pojmu vedlej vc) oproti ped- zykovho projevu,ale i podle vle toho,kdo prvn kon
chozm pravm,jednak rozenm o vslovn vymezen uinil, u smlouvy tedy podle vle obou stran ( 35 odst.
psluenstv pohledvky a psluenstv bytu. 2): pirozen se zetelem k zsad dobr vry.
Od schvlen obanskho zkonku v r. 1964 zstal st literatury dovozuje, e tradin nzor, podle n-
jeho 121 nslednmi novelami nedoten. ho psluenstv sleduje prvn osud hlavn vci ji
2. Psluenstv (pertinence,tak accessorium15) ped- nem oporu ve vslovn zkonn prav16 a e tedy
pokld existenci hlavn vci, s n je zvltn (vedlej) lze mt za to, e prvn osud psluenstv je teba ve
vc tvoc psluenstv elov spojena. Psluenstv smlouvch vslovn upravit. Proto nelze ne doporuit,
tedy pedpokld existenci alespo dvou vc: vci aby v ppadech, kdy psluenstv ve smlouv tkajc se
hlavn a vci vedlej. nemovitost m sdlet osud hlavn nemovitosti smlouva
Kter vc je hlavn, vyplv ze srovnn hospod- tuto okolnost vslovn upravila.V nkterch ppadech
skho vznamu obou vc (patrn je to ze kolskho p- bude stait vyjden, e smlouva se vztahuje na veker
kladu automobilu a rezervnho kola). Hlavn vc me psluenstv. V ppadech, kdy by mohlo zpsobit po-
bt jen jedna (co nevyluuje, aby hlavn vc byla rov- chybnost, co je vekerm psluenstvm, bude lpe vci
n vc sloen nebo hromadn), naproti tomu vedlej- tvoc psluenstv tvoc psluenstv hlavn nemovi-
ch vc me bt i vce. Pklad s automobilem, jeho tosti vslovn uvst17.Nzor odrejc byrokratick vn-
psluenstv tvo krom rezervnho kola i vstran troj- mn prva i pedstavu, e se teoretick rozbor zkona
helnk, kle, lkarnika, nezbytn doklady a dal vci, omezuje na jeho ten, nalezl vyjden i v judikatue
je v tom smru dostaten vmluvn. Spojen vedlej (R 7/87, R 75/04), by jsou znma i rozhodnut od-
vci s hlavn bv odvodovno spolenm ekono- chyln.18 Paradoxn se tak st literatury a zejmna
mickm urenm jich obou; to nevyluuje, aby pslu- hlavn proud judikatorn praxe inspiruje administrativ-
enstv slouilo jen k okrlen hlavn vci (plyov zve nm pstupem k civilnmu prvu, jak dospl k vrcholu
za zadnm oknem osobnho automobilu) nebo k vyvo- v 80. letech minulho stolet,19 a pvodn mylenka z-
ln jinch pocit libosti (nap. zdroje vn zavovan konn pravy byla jin.20 Se zetelem k aktuln judika-
do automobilu). tue je tud z praktickho hlediska nejbezpenj ve
Psluenstv pedpokld vlastnick prvo te osoby, smlouv psluenstv co mon pesn vymezit,protoe
kter m ve vlastnictv hlavn vc. Proto nap. opat-li si jinak mohou vzniknout praktick problmy. Je to konec
njemce vlastn kl k pronajatmu domu, nebo vnese-li konc i dsledek opatrnosti hlavnho proudu esk ci-
do takovho domu invent, nestvaj se tyto vci p- vilistick doktrny, kter skln hlavu ped judikatornmi
sluenstvm domu, ale zstvaj njemcovm vlastnic- zvry a tie je nsleduje bez nznaku kritiky.21 Dluno
tvm.Otzka,je-li i njemcv kl psluenstvm neho,
sugeruje odpov: pokud ano, pak psluenstvm n-
jemnho prva.
3. Psluenstv je tedy samostatn vc v prvnm 15
Z lat. pertinere, vztahovat se, a accedere, pistoupit.
smyslu, ale jej prvn osud je do znan mry spojen 16
Naproti tomu podle R 21/81 (s. 210) se vkon rozhodnut prodejem
s prvnm osudem vci hlavn. Z tohoto spojen se od- nemovit vci naopak vztahuje i na psluenstv.
17
Bareov, E., Baudy, P. Zpis o zpisech vlastnickch a jinch vc-
vozuj pravidla, e nch prv. Koment. 3. vydn. Praha : C. H. Beck, 2002.
a) doasn odlouen vedlej vci nic nemn na jej 18
Dluno uvst, e judikatura kols a e i Nejvy soud zaujal k vci
vlastnosti jako psluenstv vci hlavn a e opan stanovisko: v rozsudku ze 14. 8. 2001 (sp. zn. 28 Cdo 133/2001)
b) dojde-li k rozhodnut o prvnm osudu vlastn vci, in Balk, F., Pry, F. et al. Soubor rozhodnut Nejvyho soudu. Svazek
9. 1. vydn. Praha : C. H. Beck, 2001, s. 25 a nsl. (Prvn vta: Pi pe-
sleduje t osud i psluenstv. vodu vlastnictv sdl psluenstv vci prvn osud vci hlavn bez ze-
Tato pravidla nejsou v platnm obanskm zkonku tele k tomu, jestli astnci smlouvy v n toto psluenstv vslovn
vslovn upravena. identifikovali.)
19
Srov. nap. Biovsk, J., Holub, M. Obansk zkonk a pedpisy sou-
4. Existence prvnho pravidla, e doasn peruen visc. 1. svazek. 3. vydn. Praha : Panorama, 1984, s. 148: Prvn kony,
elovho spojen psluenstv s hlavn vc neru vlast- tkajc se vci hlavn, nevztahuj se bez dalho na psluenstv; p-
nost vedlej vci jako psluenstv vci hlavn,plyne bez sluenstv vci je samostatnm pedmtem prvnho vztahu.
20
Srov. Kratochvl, Z. a kol. Nov obansk prvo. 1. vydn. Praha : Or-
pochybnost z 121 odst. 1 (arg.: jsou ureny, aby byly bis, 1965, s. 187: V 121 definuje obansk zkonk psluenstv. Jeho
s hlavn vc trvale uvny).A to stanov jen prvn od- vznam je v tom, e psluenstv se zpravidla tkaj prvn kony, kter
stavec ve vztahu k vcem (hmotnm), nepochybn plat se tkaj vci i prva, s nimi je psluenstv spojeno. (Zdenk Kra-
tochvl byl hlavnm autorem osnovy obanskho zkonku z r. 1964.)
tot pravidlo per analogiam ( 853) i pro byty a pohle- Obdobn Knapp, V., Plank, K. a kol. Uebnice eskoslovenskho ob-
dvky, o nich 121 ObZ normuje v odstavcch dru- anskho prva. Svazek I. 1. vydn. Praha : Orbis, 1965, s. 154: Prvn
hm a tetm. kony, tkajc se vci hlavn, se tkaj i jejho psluenstv.
21
Tak zatmco Knapp, V., Knappov, M. jet v prvnm vydn ueb-
5. Naproti tomu pravidlo, e prvn kon tkajc se nice Knappov, M., vestka, J. a kol. Obansk prvo hmotn. Svazek
vci hlavn zasahuje i psluenstv, by to v prvnm I. Praha : Codex, 1995 na s. 147 jasn uzavraj, e prvn kony tka-
konu nen vslovn uvedeno,nelze dovodit z prvn do- jc se vci hlavn se zsadn tkaj i jejho psluenstv, ve stejn pa-
mnnky (accessorium sequitur principale), nbr z do- si pepracovanho tvrtho vydn te uebnice (Praha :ASPI, 2005)
se na s. 279 a 280 konstatuje opan stav soudn praxe, ani je snaha
mnnky skutkov, open o vklad prvnch kon tento pstup z vdeckch pozic analyzovat a zaujmout k nmu vyar-
( 35). Je namst dovozovat, e kupuje-li se a prodv gumentovan kritick stanovisko.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 107

AD NOTAM slo 4/2007 107


poukzat, e slovensk civilistick nauka je v tomto zkonk i jinde vnm jako totalitu (srov. nap. 476
smru dslednj.22 a 477), ani u nho vc hlavn a psluenstv rozliuje.
Absurdita tohoto pstupu vyznv nejpesvdivji Jak bylo ve naznaeno, vzalo-li by se za zklad stano-
v kontextu 133. Prodv-li se pozemek s obytnm do- visko, e podnik tvo organizace a osobn sloka, pak
mem, k nim jako psluenstv nleej samostatn sto- bude namst chpat jeho ostatn sloky jako psluen-
jc gar a klna se vm nadm v nm umstnm, na- stv podniku. Dluno poznamenat, e aktuln doktrna
chzejc se na stejnm pozemku, jako stavby nezapsan nechpe nap. kulenk jako psluenstv hostinskho
v katastru nemovitost, jako i voln stojc devn al- podniku nebo kvtine jako psluenstv zahradnic-
tn, kter nen s pozemkem spojen pevnmi zklady, kho podniku, jak tomu bylo v pedvlen dob, a spo-
vede popen zsady accessorium sequitur principale kojuje se s kategori sloek ve shod s dikc 5 odst.
k zvru, e kupujc zsk vlastnick prvo ke gari, 1 ObchZ.
kln, k nad v kln a k altnu, jen jsou-li vslovn 4. Draz na osobu vlastnka a na jeho vlastnictv hlavn
uvedeny ve smlouv,s tm,e kupujc nabude vlastnick i vedlej vci neme zastt nutnost zvltnho pstupu
prvo ke gari a kln ji innost smlouvy ( 133 odst. k nkterm zvltnm ppadm.
3), k pozemku a obytnmu domu vkladem ( 133 odst. Zejmna z 130 odst. 2 a z 131 odst. 2 vyplv, e
2) a k nad v kln a altnu a jejich pednm. tak vedlej vc ve vlastnictv (pop. v drb) dritele
vestka ppadn poukzal, e samy zmny v judika- hlavn vci, ji dritel ur k trvalmu uvn s hlavn
tue, nastvajc navc v krtk dob, nejsou vzhledem vc,se stv psluenstvm hlavn vci.To plat po dobu,
k poadavku prvn jistoty douc23. dokud drba trv (a oprvnn, a neoprvnn).
Vrazem nejistoty jsou i nedomylen parciln zsahy Pokud jde o spoluvlastnky, plat v tom smru 139
do zkonnho textu: pkladem me bt 153 odst. 2 ObZ. Hod se poznamenat, e za psluenstv vci ve
(novela ObZ . 367/2000 Sb.), podle jeho vslovnho spoluvlastnictv me bt jednm ze spoluvlastnk ur-
uren se zstavn prvo vztahuje i na psluenstv,nebo ena i vc v jeho vlunm vlastnictv. Dojde-li k tako-
435,podle nho se odpovdnost provozovatele gar vmu uren (aby se vedlej vci trvale uvalo spolu
nevztahuje jen na motorov vozidla, ale i na jejich p- s vc hlavn), stane se vedlej vc psluenstvm hlavn
sluenstv. Jde sice o konkrtn projevy obecn zsady, vci a lze ji spolu s hlavn vc uvat,nestane se tm vak
nicmn proto,e ta nen v zkon jako obecn vslovn spoluvlastnictvm ostatnch spoluvlastnk a vlun
vyjdena, otvr se tm prostor, aby se, by nesprvn, vlastnk m prvo sm nsledn sv rozhodnut zmnit,
dovozoval argumentac a contrario opak. ani se pouije 139 odst. 2 nebo odst. 3.

2. Psluenstv vci 3. Psluenstv bytu (exkurs)

1. 121 odst. 1 ObZ nerozliuje mezi vcmi movi- 1. Byt nen samostatnou vc, ale soust domu.Vlast-
tmi a nemovitmi. Movit vc me bt psluenstvm nost samostatnho objektu vlastnickho prva a majet-
jin movit vci (nap. dlkov ovlada jako psluen- kovch dispozic m jen byt,kter je jednotkou ve smyslu
stv televize); psluenstvm nemovit vci me bt jak zkon . 72/1994 Sb., o vlastnictv byt, a na kter tento
vc movit (kl k domu),tak vc nemovit (tak vslovn zkon (srov. 3 odst. 2) pohl jako na vc nemovitou.
i 2 odst. 1 KatZ).24 K prvnmu pravidlu, e nemovit Byt, je-li jednotkou, sice nevyhovuje definici nemovitch
vc neme bt psluenstvm vci movit,formulovan vc v 119 odst. 2 ObZ, to vak nebrn hledt na
francouzskou civilistickou doktrnou,25 bude patrn th- jako na nemovitou vc cestou fikce.
nout i zdej prvn nauka. 2. Ustanoven 121 odst. 2 ObZ o psluenstv bytu
2. Zatmco 121 odst. 3 o psluenstv pohledvky bylo zaazeno do zkonku ji v r. 1964, tedy v dob, kdy
sleduje objektivn kritrium, v prvm odstavci se stav vlastnictv byt zdej prvn d neznal. Pojato je taxa-
do poped kritrium subjektivn: psluenstvm je ved- tivn a jako psluenstv bytu oznauje vedlej mstnosti
lej vc tehdy, ur-li ji jej vlastnk k trvalmu uvn a prostory uren k tomu, aby byly s bytem uvny.27
s hlavn vc. Hledisko trvalosti elovho spojen obou Jde o pojet dosti odlin od dalch odstavc: vti-
vc je tak relativizovno, nebo zle jen na vlastnkov novm nzorem se vykld tak,e psluenstv bytu tvo
vli, zda se peru nebo vbec zru.
Pominut je tak pstup, kter zdraznily nap. ZGB
(l. 644 a nsl.) nebo BGB ( 97) a jin kodexy, e rov-
n objektivn hledisko mus mt v tto souvislosti msto. 22
Srov. Cirk, J. in Lazar, J. a kol. Obianske prvo hmotn. Svazek 1.
Proto tak vldn nvrh eskoslovenskho obanskho 3. vydn. Bratislava : Iura edition, 2006, s. 182.
23
Srov. vestka, J., Jehlika, O., krov, M., Spil, J. a kol. Obansk
zkonku z r. 1937 sledoval vmr, e pro uren, je-li n- zkonk. Koment. 10. vydn. Praha : C. H. Beck, 2006, s. 473.
kter vc psluenstvm, rozhoduje mstn zvyklost, a e 24
Historick slovensk prvo vbec nepipoutlo, e by nemovit vc
pechodn odlouen psluenstv od hlavn vci vazbu mohla bt psluenstvm. Srov. Luby, . Zklady veobecnho skrom-
nho prva.2.vydn.Bratislava :stav veobecnho skromnho prva
neru. Ji tento nvrh ale peel hledisko objektivn sle- Prvnickej fakulty Slovenskej univerzity, 1947, s. 65.
dovanho elu,navrhovanm pvodn Stiebrovm sub- 25
Srov. Carbonnier, J. Droit civil. III. Les biens. 11. vydn. Pa, 1982.
komittem26. Citovno dle Ferid, M., Sonnenberger, H. J. Das Franzsische Zivilrecht.
Bd. 2. 2. vydn. Heidelberg : Recht und Wirtschaft, 1986, s. 535.
3. Hlavn vc, s n je spojeno psluenstv, me bt 26
Psluenstv jsou vedlej samostatn vci vlastnkovy o vci hlavn,
kad vc v prvnm smyslu, tedy i vc hromadn. P- kter maj za el, aby se jich pi tto vci uvalo. Srov.Vcn prvo.
kladem me bt nap. plemenn kniha jako psluen- Nvrh subkomittu pro revisi obanskho zkonku pro eskosloven-
skou republiku. Referent Dr. Miloslav Stieber. 2. vydn. Praha : Minis-
stv stda nebo katalog jako psluenstv knihovny nebo terstvo spravedlnosti, 1924, s. 8.
sbrky.Sloit to je v souvislosti s podnikem,kter je v 5 27
Mstnost je prostor oddlen zd nebo stnami od svho okol; tm se
odst.1 ObchZ definovn pomoc sloek a kter obchodn li od jinch prostor.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 108

108 slo 4/2007 AD NOTAM


i jeho vedlej mstnosti (tedy sti bytu) jako koupelna, ve smlouv s njemcem bytu,e psluenstvm,kter n-
atna atp. Uchovv se tak koncept spojen s nkdej jemci spolu s bytem pronajm,bude nap.i gar v dom
pravou 63 zruenho zkona o hospodaen s byty i mimo dm nebo kje pro psa na dvoe, a e ve bude
. 41/1964 Sb., kter rozlioval obytn a jin mstnosti njemci bytu pronajato za jednotn njemn, nen
v byt.Vedle toho se za psluenstv bytu povauj i pro- stavn konformn dvod tomu odporovat a dospvat
story uren k tomu, aby byly s bytem trvale uvny.Tak k opanmu zvru.34
se za vedlej mstnosti, kter tvo psluenstv bytu, se-
trvale chpou jako vedlej (ve smyslu: nikoli obytn) V. Rekodifikan nvrh
i mstnosti v byt.28 To je vklad pidrujc se stle po-
jet openho o prvn pravy z prvn poloviny edes- 1. Osnova novho obanskho zkonku pro eskou
tch let minulho stolet29 a jeho dobov vklady30. Pe- republiku pejm pravidlo 120 odst. 1 platnho zko-
hl se vak jeho tehdej normativn zklad a jeho vcn nku o sousti nemovitosti bez vcnch zmn.
odvodnn, kter dnes chyb, i to, e tato interpretace Vzhledem k tomu, e se osnova vrac k zsad super-
neodpovd ani zkladn smrnici 121 odst. 1, ani do- ficies solo cedit, nepejm se obecn pravidlo 120 odst.
slovu ustanoven odstavce 2, kter pouil vrazu ved- 2, e stavba soust pozemku nen. Zvltn prvn re-
lej mstnosti, nikoli vedlej mstnosti v byt. im (prvn reim samostatn vci v prvnm smyslu)
Proto Chalupa31 a poslze, zd se, i vestka32 zdraz- osnova zaml piznat jen podzemnm stavbm se sa-
uj vhodnost zmny ustlenho vkladu cit. ust. v tom mostatnm elovm urenm a stavbm doasnm,pro-
smru, e vedlejmi mstnostmi maj bt rozumny jen toe ty i ony nemaj bt ani nadle soustmi pozemku.
ty, kter jsou mimo byt, zatmco ty mstnosti a tzv. Msto toho osnova pin podrobnj ustanoven
obytn (nap. lonice) i tzv. neobytn (nap. kou- o soustech nemovitch vc a zvlt pozemk.
pelna) kter v souhrnu vytvej byt jako souhrn mst- Pedn se vrac ke klasickmu pravidlu,e soust po-
nost ohranien vchodovmi dvemi do bytu pod uzam- zemku je prostor nad jeho povrchem i pod povrchem,
enm nemohou bt souasn bytem (hlavnm vetn staveb nejde-li ovem o stavby, o nich byla e
objektem) i psluenstvm bytu.To je logick interpre- ve a toho, co je v pozemku zaputno nebo upev-
tan pstup a je vhodn se k nmu piklonit. nno ve zdech. Z toho vak nelze dovozovat, e verti-
Na podporu tohoto vkladu lze uvst nsledujc: kln je pozemek ohranien, pokud jde o prostor nad
Nelze pehldnout, e 686 naizuje ve smlouv o n- povrchem pozemku, hranic atmosfry, pokud jde o pro-
jmu bytu ujednat jako podstatnou nleitost i psluen- stor pod povrchem pozemku, stedem Zem. I tu se to-
stv bytu. Jen obtn lze dovozovat, e strany, kter si ve ti uplatn hlediska uitenosti a ovladatelnosti jako kri-
smlouv ujednaly njem uritho bytu, ani v n uvedly, trion pro vymezen vci v prvnm smyslu. Obecn
e v byt je koupelna a zchod, uzavely jinou smlouvu, vymezen prostoru nad pozemkem i pod nm pirozen
ne smlouvu o njmu bytu, poppad smlouvu vbec nebrn specilnm pravm ve zvltnch zkonech
neplatnou (argument ad absurdum). Bude tedy namst (nap. v zkon hornm nebo vodnm).
dt pednost vkladu, podle nho je teba vedlejmi Rovn se navrhuje vslovn stanovit, e soust po-
mstnostmi rozumt samostatn vedlej mstnosti mimo zemku je rostlinstvo na nm vzel.V tom smru nemo-
byt, zpravidla v tomt dom (sklepn mstnost, samo- hou vznikat pochybnosti ohledn rostlinstva, kter na
statn uzamykateln skladovac komora v jinm podla pozemku vzejde bez jeho obdlvn, ani ohledn rost-
atp.), nikoli mstnosti, kter byt ve vlastnm slova smyslu lin,ktermi sm vlastnk svj pozemek osz.Pochybnost
spoluvytvej. me vzniknout, osz-li vlastnkv pozemek jin osoba
2. Jin interpretan problm pin poukaz zkona (teba i omylem) cizmi rostlinami: me se ten, kdo ciz
na prostory uren k uvn spolen s bytem. Z od- pozemek oszel, poppad vlastnk rostlin, domhat od-
stavce 1 se dovozuje, e jde o prostory, jejich el sle- dlen rostlin od pozemku a jejich vydn? Tuto otzku
duje jejich trval uvn s bytem (nap. sklepn nebo osnova nee v ustanovench o vcech, kam een ani
pdn kje, kter nen samostatnou mstnost, anebo
devnk nebo kolna na dvoe33 aj.).Podle R 5/59 (shodn
V. 1 156 z r. 1921) nic nebrn, aby psluenstvm bytu
28
byla i zahrada. Srov. nap. Zuklnov, M. in Holub, M. a kol. Obansk zkonk. Ko-
V t souvislosti se klade otzka, nakolik je sprvn n- ment.1.dl.2.vydn.Praha :Linde,2003,s.269:Vedlejmi mstnostmi
se zpravidla rozumj neobytn mstnosti v byt (zejmna neobytn ku-
zor, e nap. gar nen vedlejm prostorem, resp. ved- chyn, koupelny, sprchov kouty, zchody, spe, komory, haly a atny
lej mstnost, tvoc psluenstv bytu, oprajc se atd.). Shodn Knapp, V., Knappov et al. in Knappov, M., vestka,
o odvodnn, e gar neslou k uspokojovn byto- J., Dvok, J. a kol. Obansk prvo hmotn. Svazek 1. 4. vydn. Praha
:ASPI, 2005, s. 280.
vch poteb, nbr ke garovn.Analogick argumen- 29
Poukzat lze pedevm na vyhlku o hrad za uvn bytu a za
tace se vede smrem dalm prostorm obdobn povahy. sluby spojen s uvnm bytu, . 60/1964 Sb., kter rozliovala pslu-
Proti tomu lze namtnout,e ani sklep,skladovac komora enstv bytu zkladn ( 4 odst. 2), nap. koupelnu a splachovac zchod,
a ostatn ( 6 odst. 2), nap. obytnou halu nebo komoru.Tato vyhlka
nebo devnk i zahrada neslou pmo k uspokojovn tak znala zkladn vybaven bytu pod uzamenm, spolen a jin.
bytovch poteb, nbr k uskladnn rznch vc i k ji- 30
Srov. Zoulk, F. Byty a bydlen. 1. vydn. Praha : Orbis, 1967, s. 50 a 56-
nm elm. Zejmna se vak otvr prostor k argu- 57.
31
Chalupa, L. Byt a jeho psluenstv. Bulletin advokacie, 2006, . 3,
mentu,e jde o vklad protiec zsad autonomie vle s. 42 a nsl.
i pravidlu vyjdenmu v 121 odst. 1. Je nepochybn, 32
vestka, J., Jehlika, O., krov, M., Spil, J. a kol. op. cit. sub 23,
e i vlastnk domu s byty m prvo nakldat se svm vlast- s. 473.
33
Srov. J. vestka na uvedenm mst.
nictvm v mezch prvnho du voln a v rmci toho 34
Pokud jde o gar, dospl Krajsk soud v Hradci Krlov k obdob-
tak rozhodnout, kter vedlej mstnosti a prostory ur nmu zvru v rozhodnut 21 Ca 24/99 z 26. 5. 1999 (viz Soudn roz-
k tomu, aby byly s bytem trvale uvny. Ujedn-li tedy hledy, 2000, . 1, s. 49 a Bareov, E., Baudy, P. op. cit. sub 17, s. 399).
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 109

AD NOTAM slo 4/2007 109


systematicky nepat, ale v ustanovench o vlastnickm den z mnoha pklad dokldajcch vliv nmeck juris-
prvu: jde o ppad smenho prstku. Pi oset po- tick nauky na prvn kulturu u ns, v Rakousku, i v dal-
zemku cizm semenem se semeno stv soust po- ch stedoevropskch a vchodoevropskch zemch.
zemku bez dalho, pi oszen pozemku cizmi rostli- V tomto konkrtnm ppad lze recepci zvr pan-
nami se rostliny stvaj soust pozemku, zapust-li dektn nauky a vliv koncepnch pstup BGB, logicky
koeny. a dsledn oddlujc pojem sousti vci a jejho p-
Hledisko,podle nho se soust nemovit vci stane sluenstv, hodnotit kladn. Jsou vak i jin pklady,
ve, co je v n pevn zabudovno (pijman i dnen k nim je namst pistupovat krititji a se znalost dal-
naukou),me vyvolat praktick obte nap.pi prodeji ch evropskch zkonnch prav.
technologickho zazen na leasing a v rznch dalch 3. Mnoh pouen skt 121 odst. 1 ObZ o pslu-
situacch, kdy vlastnictv stroje i jinho zazen nle- enstv vci.
elo jin osob ne vlastnku nemovit vci. Na pod- Vidli jsme,jak dsledky pro praktick ivot mlo vy-
klad souasn pravy lze tyto ppady eit jen podle putn prvnho pravidla o sdlen prvnho osudu
ustanoven o specifikaci ( 135b).Osnova zavd zvltn hlavn vci i jejm psluenstvm z textu zkonku
ustanoven,podle nho lze vhradu vlastnickho prva v r. 1964 jako pravidla tak samozejmho, e je jeho v-
i ohledn zazen upevnnho v nemovit vci zapsat slovn vyjden v zkon zbyten. Zatmco jet prvn
do veejnho seznamu. generace prvnk pracujc s novm textem pijaly za
2. Pokud jde o psluenstv, osnova zaazuje jeho z- svou mylenku, e se uveden pravidlo samozejm apli-
kladn pravu mezi obecn ustanoven o vcech. Pslu- kuje, ani je vslovn uvedeno v zkon, pozdji rzn
enstv je pojato s pouenm v analogick prav n- pruky a pak i praxe, bohuel i rozhodovac, pichzej
meck a vcarsk i s inspirac v pedvlenm nvrhu s pojetm, e pevodem vlastnickho prva k vci hlavn
eskoslovenskho obanskho zkonku. nen pevedeno vlastnick prvo k psluenstv,protoe
Pedn se navrhuje vslovn formulovat ti obecn uveden prvn pravid lo zkon vslovn neuvd.
pravidla. Na tom lze demonstrovat mnoh.
Za prv, e pechodn odlouen vedlej od hlavn Pedn meme na tomto pkladu ukzat, jak nebez-
vci nemn nic na vlastnosti vedlej vci jako pslu- pen je vyluovat ze zkonnho textu pod vlajkou boje
enstv. s kazuistikou to, co se zd zbyten nebo samo-
Za druh,e neujednaj-li strany nebo nestanov-li z- zejm, protoe v prvu nen nic samozejm, jak to
kon nco jinho prvn jednn, jako i prva a povin- kdysi aforisticky vyjdil na jednom ze svch semin
nosti, tkajc se hlavn vci, zasahuj i psluenstv. profesor Petr Hajn. Zsada accessorium sequitur prin-
Za tet, e ve spornch ppadech a pi nejistot, zda cipale sice samozejm je, ale absence jejho vslovnho
je urit vc psluenstvm jin vci, rozhoduje zvyklost vyjden v zkon me prvn praxi znejistit a zavst
obanskho ivota. ji do slep uliky.
Psluenstv vci pipomn se, e osnova nechpe Dle lze poukzat na degradaci zdej prvn kultury,
vc v prvnm smyslu jen jako vc hmotnou je vyme- kter asto podlh dojmu, e se hlavn kol prvn vdy
zeno jako vedlej vc u vci hlavn, jej spojen s hlavn omezuje na ten zkona a vyvozovn zvr z jeho textu
vc odvoduje vlastnictv te osoby, vle vlastnka jednoduchmi logickmi operacemi. To je mylenkov
a hospodsk funkce celku. proud, kter nelad ani s tradic pozitivismu, a setrvv
Obecn vmr o psluenstv vci dopluje ustano- na pouh povrchn exegezi. Pi tchto byrokratickch
ven o psluenstv pohledvky, kter recipuje zdej pstupech k prci se zkonnm textem se zapomn, e
121 odst. 3 ObZ. zkon nen kanonick kniha a e prvn vda je pede-
Protoe se osnova dr klasickho pravidla taxativnho vm vdou praktickou a e kolem prvn vdy je pe-
vtu poloek tvocch psluenstv pohledvky, navr- devm vyloit zkon tak, aby slouil praxi, tedy k po-
huje se pro specifick ppady doplnit z praktickch d- teb tch, kdo jej uvaj jako recipienti normy.
vod zvltnmi ustanovenmi. Typickm pkladem je V soustav trn ekonomiky je nutn interpretovat prvn
ustanoven, podle nho zstavn prvo nezajiuje jen normy tak,aby osobm umonily ekonomicky racionln
pohledvku a jej psluenstv, ale za uritch okolnost rozhodovn, a ne jim v tom peket. Snail jsem se uk-
i prvo na smluvn pokuty s pohledvkou prvn spo- zat, e zvr, podle nho lze platnost zsady accesso-
jen. rium sequitur principale dovodit pinejmenm pro
smluvn dispozice s vlastnickm prvem z obsahu 35
VI. Zvr ObZ a zejmho myslu stran.Stejnm smrem,ba jet
vraznji, lze argumentovat dikc 266 ObchZ. Z obou
1. Toto pojednn mlo za cl podrobnji analyzovat tchto ustanoven lze bez problmu dovodit,e smlouvu
ustanoven obanskho zkonku o sousti vci a o je- je teba vyloit tak, jak j podle rozumnho oekvn
jm psluenstv a ukzat, jak se na podklad mncch chpou ob strany, tedy tak, e nevylou-li pevod p-
se prvnch prav vyvjelo pojet tchto institut.Vzhle- sluenstv ve smlouv, pevd se hlavn vc i s nm.
dem k tomuto poznn, meme dospt k nkterm Konen se hod zdraznit vznam prvn vdy, jejm
obecnjm zvrm. kolem nen sekundovat judikatue, ale kriticky ji analy-
2. Vidli jsme, e a se ABGB znnm 294 a nsl. zovat a hodnotit, nakolik je v souladu s vlastnm obsa-
zjevn inspiroval pravou v Code civil, pojet sousti hem zkona a do jak mry ulpv jen na povrchnm vn-
a psluenstv vci se bez zetele na zkonn text od mn textu, ani reflektuje jeho smysl, a tm ukazovat
druh poloviny 19. stol. postupn pizpsobilo nmec- cestu a slouit. Scire leges non hoc est verba eorum te-
kmu prvnmu mylen, pod jeho vlivem se zmnila nere, sed vim ac potestatem (Celsus).
doktrna a u ns poslze i sama zkonn prava. Je to je-
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 110

110 slo 4/2007 AD NOTAM

Vydren v mskm prvu jmu oddlen od kauzy,resp.od objektivnho dvodu na-


byt drby.
a komparativnm pohledu Je tedy pravdpodobn, e causa usucapionis byla
k podmnkm archaick formy vydren piazena sou-
JUDr. Petr Blovsk, Dr.* asn s bona fides z dvodu jejich vzjemn provza-
nosti.Jist souvislost me bt tak s vvojem deliktnho
V poslednch slech asopisu Ad Notam se objevilo prva, kdy jak causa, tak i bona fides mly upesnit hra-
nkolik lnk vnovanch institutu vydren, v nich nice deliktu krdee v jeho vcnprvnch incch,
autoi poukazuj na mnostv otzek, kter vyvst- stejn jako pispt k procesnmu zrovnoprvnn dri-
vaj1 z platn pravy. Vm, e v tomto smru nemus tele ad usucapionem a vlastnka.Osamostatnn drebn
bt pro praktikujc prvnky neuiten lnek, jen kauzy se nsledn promtlo tak do pomru prvn
pin pohled ponkud atypick, avak jen je rovn ochrany dritele a vlastnka pi prvnm jednn smu-
zpsobil poskytnout relevantn informace pro po- jcm k pevodu vlastnictv prostednictvm tradice. Ob-
chopen nkterch atribut tohoto starho institutu jektivn charakter kauzy v kombinaci s naopak subjek-
kontinentlnho prva. tivnm charakterem dobr vry usnaduj legitimizaci
ochrany nabyvatele zejmna pi nabvn od nevlast-
Historie institutu vydren se poj k nejstarm djinm nka, kdy samotn neplatnost kauzy pi oboustrannm
prva, kdy ji Zkon 12 desek stanovil, e institut vydr- projevu vle k pevodu vlastnictv nemus bt sama
en (usucapio) je zaloen na dlouhodobm uvn. In- o sob v mskm prvu dvodem ochrany dritele.
formaci o obsahu Zkona 12 desek v tomto smru mme Vzhledem k rznorodosti situac vyadujcch zodpov-
od Cicerona, podle kterho se na zklad prv tohoto zen otzky ochrany dritele nebo vlastnka vedla kom-
Zkona pozemk dn nabv po dvou letech uvn, binace objektivn kauzy a subjektivn dobr vry k typi-
zatmco u vech ostatnch vc je uvn ron2. zaci ppad ochrany toho i onoho subjektu, co se
Nejstar forma mskho vydren podle ius civile projevilo tak ve vtu causae usucapionis.
spojovala jeho inky se splnnm pouze dvou nlei- V nsledujcm pojednn tedy bude vnovna pozor-
tost, resp. podmnek (ob objektivn povahy): drby nost pti podmnkm civilnho vydren, tak jak se po-
(v nejstarm mskm prvu oznaovanou jako usus) stupn v mskm prvu vytvoily.
a uplynut asu, jeho dlka se odvjela od pedmtu
drby. Za podmnku vydren ji v tto dob lze pova- I. Res habilis
ovat tak zpsobilost vci, kdy z vydren byly vylou-
eny ji v nejstarm mskm prvu zejmna res furti- Res habilis oznauje podmnku posuzujc prvn kva-
vae (vci kraden), confinia (mezn prostory mezi litu vci z hlediska jej zpsobilosti k vydren.V tomto
pozemky),vci zcizen enou bez autorizace porunka, smyslu mohly bt pedmtem vydren primrn res in
provinciln pozemky a res extra commercium. commercio, vci obchodovateln. Podle etnch roma-
V prbhu republiky, s civilizanm vvojem msk nistickch hypotz se institut vydren vzal ve sv p-
spolenosti,vak dolo ke zpsnn podmnek vydren, vodn podob zejmna na vydren mancipanch vc,
kdy pibyly dv dal podmnky iustus titulus a bona zejmna pak pozemk.Akoli pozemek (ager, locus, fun-
fides. Nejpozdji ke konci republiky tak vyadovalo usu- dus) byl ji v mskm prvu vymezen na zklad hranic
capio splnn pti podmnek, kter stedovk literatura pozemk, nezdka stanovench zemmii (agrimen-
opisuje ve form bsnickho hexametru: res habilis, ti- sores), povaovalo msk prvo za pozemek ve smyslu
tulus iustus, possessio, bona fides, tempus. ager pouze pozemek nezastavn. Svd o tom definice
Pibvn zmnnch podmnek vydren nen v an- pozemku ve fragmentu Digest 50, 16, 27 pr.: ager est
tickch pramenech jednoduch sledovat. Nejstar ob- locus, qui sine villa est, za pozemek se m msto bez
dob mskho prva je obdobm pevn obyejovho stavby. Tato definice odr chpn slova pozemek
prva, jeho pouh fragment se nm dochoval v textu v agrrn spolenosti, kter za pozemek povaovala pri-
Zkona 12 desek,kter je navc zprostedkovn dly pod- mrn zemdlskou pdu. Akoli uveden pojet po-
statn mladch autor.Stejn tak nm chyb zprvy o v- zemku mlo svj pvod v agrrn spolenosti, uchoval si
voji, resp. aplikaci institutu vydren z obdob transfor- svj vznam jet v dob byzantsk, jak o tom svd
mace agrrn spolenosti na spolenost trn, k n ve uveden fragment Digest.
dochz po druh punsk vlce koncem 3. stolet p. n. l. Podmnka res habilis je v mskm prvu vymezovna
zejmna v dsledku rozvoje obchodu a tak pennho zejmna negativn, tj. vtem vc, kter jsou z vydren
obhu. vyloueny.Nejstar zmnku o pedmtech stiench pe-
Navzdory nedostatku pramen z tohoto obdob se m- kkou vydren nalezneme ji v Zkon 12 desek.Ten
eme domnvat, e mlad podmnky titulus iustus
a bona fides byly od potku zce vzjemn propojeny
a existuj i dohady o tom, zda se pvodn nejednalo
o jednu podmnku.3 K takovmu zvru svd zejmna
iusta possessio s n se setkvme jet v klasick dob,
a kter zohleduje kvalitu drebnho titulu s pihldnu- * Autor psob na katede prvnch djin PF UK v Praze.
1
Baudy, P. K lnkm o vydren. Ad Notam, 2007, . 3, s. 80; Kopal,
tm k vli dritele.4 Paulus nap.uvd:Meme tedy roz- M. Vydrte to, noti? Ad Notam, 2007, . 2, s. 49.
dlit drbu na dva druhy, take lze dret v dobr ve 2
Cicero Topica 4, 23.
3
anebo nikoli v dobr ve.5 Teprve na sklonku republiky Donatutti, G. Iusta possessio. In Atti del Reale Istituto Veneto di Sci-
enze, Lettere ed Romano, 1920-21.Vol. 80/2, s. 1075.
tak zejm zan msk jurisprudence pistupovat ke 4
Nap. Paulus Dig. 43, 17, 2; Ulpianus Dig. 43, 17, 3 pr. ad.
kvalifikaci drby z hlediska objektivnho,m dolo k je- 5
Paulus Dig. 41, 2, 3, 22.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 111

AD NOTAM slo 4/2007 111


stanovil jednak minimln rozsah pozemku, kter je zp- vzdory objektivn existujcmu titulu, jm by se ml
sobil k vydren na ku 5 stop6 a dle vylouil z vydr- monost prokzat.
en kradn vci (viz ne), pstupovou cestu ke hrobu, Oproti mskmu prvu, kter titulus chpe jako sa-
ndvo (forum)7 a res mancipi, zcizen enou bez au- mostatnou podmnku vydren, byl v OZO titul inkor-
torizace porunka.8 porovn do posesorn klasifikace v podob dn (titu-
Primrn byly vdy z vydren vylouen pedevm lrn) i nikoli dn drby, v zvislosti na ptomnosti i
veker res extra commercium, zejmna pak res sacrae absenci prvem uznanho titulu. dnou drbu definuje
a religiosae,9 a rovn res nullius,jeliko ty pi nabvn 316 OZO: Drba vci jest dn, zakld-li se na nja-
podlhaj reimu okupace. Usucapio vyluovalo rovn km platnm dvodu, to jest na prvnm dvodu, zp-
provinn pozemky, kter mohly bt vydreny vlun sobilm k nabyt.Jinak jest nepodn. 1461 OZO pak
formou tzv. preskripnho vydren (praescriptio longi v souvislosti s vydrenm dopluje, e prv dn drba
temporis). Z mskch pozemk pak byla vylouena ve- je podmnkou dnho vydren.V relaci k vydren byl
ejn pda, ager publicus. tedy v rakouskm a nsledn eskoslovenskm civilnm
Tradin byly z vydren v mskm prvu vyloueny prvu titul vnmn v pm spojitosti s drbou, piem
vci kraden (res furtivae) a dle vci nabyt vicizn, tato koncepce navazovala na mskoprvn konstrukci
tedy nsilm (res vi possessae) i podvodem (res repe- iusta causa possessionis spe ne iusta causa usuca-
tundae). Zatmco vydren kradench vc vyluoval ji pionis.
Zkon 12 desek (co teprve pozdji potvrdil lex Atinia), Jistm specifikem chpn titulu vydren v civilistice
je zkaz vydren vc nabytch do drby nsilm zejm 19. stolet je jeho vztah k funkci modu, tedy k samotn
o nco mladho data. Byl stanoven teprve lex Iulia et tradici.Podle Randy nelze titul,ve spojitosti s dnou dr-
Plautia, jeho datovn sice neznme, avak vzhledem bou, chpat pouze jako titul samotn, ale jako komplex
k zkonodrn innosti v 6. stolet p. n. l. se lze domn- skutenost, kter se k nabyt vlastnictv vyaduje. Jest-
vat, e bude mlad ne Zkon 12 desek10. lie m bt titulem vydren kupn smlouva (titulus ex
empto vendito i pro emptore),pak nesta titul samotn
II. Titulus iustus iusta causa usucapionis smlouvy, ale zohleduje se tak modus, tedy tradice
z koup vyplvajc15. V dsledku toho nap. kupujc,
Iusta causa ususcapionis neboli titulus iustus pat kter si svmocn bez vdom prodejce pisvoj koupe-
v mskm prvu k mladm podmnkm vydren. Ra- nou vc ped tm, ne mu mla bt odevzdna nebo tuto
nrepublikov ius civile vydren s titulem nespojovalo vc nalezne, nebude mt dnou drbu zakldajc vydr-
a tato podmnka vydren tak zejm byla zavedena en.
teprve nkdy v prbhu republiky11. V prav eskoslovenskho prva po roce 1950 byl ti-
Vznam termnu iusta causa nen v pramenech zcela tul z vydren vylouen s poukazem na zbytenou kom-
jednoznan a zpsob jeho uit naznauje, e jeho v- plikaci pravy vydren, kter bylo nakonec spolen
znam nebyl pinejmenm v klasick dob zcela ustlen. s drbou vytlaeno z obanskho zkonku docela
Ve vztahu k vydren se toti setkme jak s obratem iusta a znovu se do jeho obsahu vrtilo a na zklad novely
causa usucapionis, tak i iusta causa possessionis, tedy . 131/1982 Sb. Obansk zkonk 1950 tedy nerecipo-
kauzou i titulem,kter zce souvis s formln odlinou val klasifikaci drby OZO, zejmna pak odmtl institut
podmnkou vydren. Nikoli bez vznamu je otzka du- dn drby, open o drebn titul, m redukoval v-
lnho pojmenovn causa titulus, s nimi se v pra- znam titulu pro vydren obecn. Akoli vydren bylo
menech setkvme. Podle Hoetinka se oznaen iusta i v obdob, kdy bylo vyloueno z obanskho zkonku,
causa vztahuje pesnji k institutu tradice (ve spojen upraveno alespo zkonkem mezinrodnho obchodu
iusta causa traditionis), zatmco titulus je astji u- . 101/1963 Sb. ( 95 a nsl.), pesto se poadavek titulu
vn v souvislosti s vydrenm12. Podle pevldajcch n- neobjevil ani v tto prav.
zor v romanistice vak lo v rmci klasick terminolo- Poadavek nabvacho titulu a dobr vry v OZO byl
gie spe o synonyma13. vyjden ve specifick kategorizaci drby. K vydren
Vzhledem k bezprostedn vazb vydren na drbu bylo proto zapoteb zejmna dn drby, kter se opr
vyvstv otzka pomru obou tchto institut v chpn o prvn dvod vedouc jinak k pevodu vlastnictv. Ni-
msk jurisprudence. Paulus ke vztahu obou druhm koli dn drba (nebo tak nepodn drba), tedy ta-
kauz uvd: Je teba odliovat kauzu drby a vydren. kov drba, kter se neopr o dn nabvac titul, ne-
Jeliko nkdo me nco koupit, ovem ve zl ve; tu-
d, kdo v, e koupil ciz vc, bude j dret jako kupujc,
akoli j nevydr14. 6
Lex duodecim tabularum VII, 4.
Podle Paula je tedy teba kauzu drby a vydren po- 7
Lex duodecim tabularum VIII, 10. Cicero De legibus, 2, 24, 61.
suzovat oddlen, jeliko konkrtn causa possessionis 8
Inst. Gai. 2, 47.Tento zkaz vak v dob Gaiov ji zejm neplatil.
9
jet drbu nemus sama o sob init zpsobilou pro Inst. Gai. 2, 48. Gaius explicitn zmiuje tak zkaz vydren svo-
ely vydren.Podle Paulova nzoru tedy bona fides ku- bodnch osob.
10
Viz Inst. Gai. 2, 45.
pujcho je subjektivnm zkladem pro jeho titulrn 11
Diosdi, G. Ownership in ancient and preclasssical and roman law. Bu-
drbu,avak naopak nedostatek dobr vry se odr rov- dapest, 1970, s. 148.
12
n v kvalifikaci drby samotn. Dritel mala fide me Hoetink, H. R. Justus titulut usucapionis et justa causa tradendi.TR
29, 1961, s. 230.
mt na zklad drby nrok na interdiktn drebn 13
Viz zejm. Ehrhardt, A. Iusta causa traditionis. Berlin-Leipzig, 1930, s.
ochranu, zejmna pak proti tetm osobm a proti vlast- 24.
14
nkovi, prostednictvm interdictum de vi armata. Na Paulus Dig. 41, 4, 2, 1.
15
Randa, A. Prvo vlastnick dle rakouskho prva. Praha, 1900, s. 102.
druhou stranu takov dritel nebude mt v ppad rei- Akoli Randa se na tomto mst odvolv tak na msk prvo,prameny
vindikace vci na svoj obranu nmitku vydren, a to na- nelze v tomto smru interpretovat zcela jednoznan.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 112

112 slo 4/2007 AD NOTAM


me vst k vydren. Poadavek dobr vry se pak od- vztahu ke svmu vcnprvnmu statutu vi vci, kte-
r v tzv. poctiv drb. Nepoctiv dritel, tj. takov dr- rou ml v drb.To znamen, e prvo v uritch ppa-
itel, kter v (anebo vzhledem k okolnostem by ml v- dech pipoutlo vydren navzdory znalosti dritele
dt), e vc nle jinmu, neme vydret vc do (kterou v uritch ppadech tolerovalo) o tom, e nen
vlastnictv. Vydret vak nebude moci ani poctiv dri- vlastnkem vci (a to i pi nabyt drby), resp. e nen
tel, kter je v dsledku skutkovho omylu souasn tak oprvnn danou vc uvat.Obecn tedy byla kla resp.
dritelem nikoli dnm.Dobr vra je pak zkladem tak povaha konkrtnch vydrecch titul pomrn pestr.
tzv. prav drby. Nepravm dritelem bude osoba, kter
se zmocnila vci nekalm nebo lstivm zpsobem (ze- 2. Omyl pi vydren a ppustnost putativnho titulu
jmna zlodj).
OZO tedy zvolil takovou pravu drby, kter pmo ve Za velmi vznamnou je teba povaovat problema-
svch zkonem vymezench typech ji inkorporovala tiku omylu pi drb a nslednm vydren. Tato pro-
jednotliv prvn faktory ovlivujc kvalitu drby, a to ti- blematika je zaloena na kvalifikaci titulu vydren,
tulus a bona fides.dn drba tak reflektovala souasn resp. na okruhu ppustnch vydrecch titul, zejmna
tak titul nabyt drby, drba poctiv a drba prav pak pak putativnho titulu. Ppustnost putativnho titulu
spovaly na prvku bona fides. pro ely vydren je otzka, kter souvis tak s tm,
Jestlie se tedy nkdo dovolval vlastnickho prva jak se v prvn vd vyvjelo chpn jednak relace ti-
k vci na zklad vydren, musel prokzat (s vjimkou tulu a nabvacho jednn, a jednak role vle v rmci
mimodnho vydren), e vc nabyl zpsobem, s nm posuzovn ink prvnho jednn.V tomto smru je
prvo jinak spojuje nabyt vlastnickho prva vydrenm. vhodn srovnat pravu mskho prva s pstupem
Okruh titul, kter uznv msk prvo a OZO za titu- pandektn vdy, kter uveden problematice vnovala
lus iustus pro vydren, nen zcela shodn akoli nzory znanou pozornost.
na tuto skutenost se v civilistice liily16.Tituly vhodn Rakousk civilistika v 19. stolet putativn titul pi vy-
pro dn vydren a tud pro kvalifikaci drby za d- dren odmtala akoli vslovn piznvala, e jde o p-
nou demonstrativn vypotv 1461 OZO: odkaz, da- stup, kter se sice p nzorm msk jurisprudence,
rovn, zpjka, koup a prodej, smna, placen atd.V- nicmn kter reflektuje posun v hodnocen prvn re-
et tchto titul nebyl do znan mry shodn s pravou levance subjektivn vle.Takto zejmna Randa i Krm,
mskho prva. a ve shod s nimi tak koment Rouka-Sedlka, v-
slovn trvaj na tom, e pro ely vydren se vyaduje
1. Tituly vydren vlun skuten a platn titul (titulus verus) a puta-
tivn titul oproti mskmu prvu pro vydren neposta-
msk prvo tradin uznv nsledujc tituly vydr- uje.26
en, jak je shrnuje Paulus ve fragmentu Dig. 41, 2, 3, 21: Ppustnost putativnho titulu v mskm prvu vak
pro emptore (z kupn smlouvy)17, pro soluto (z plnn nebyla romanistickou vdou nikdy s jistotou vyeena.
obligan povinnosti smujc k pevodu vlastnictv)18, Z pramen toti vyplv, e ji klasick jurisprudence
pro credito (z vru za elem pjky), pro donato (na vedla spory ohledn ppustnosti putativnho titulu pro
zklad darovn)19, pro dote (na zklad zzen vna)20, ely vydren ani by doshla jasnho een. Dokazuje
pro transacto (pi nabyt drby za elem smru), pro to napklad Ulpinv fragment, v nm je citovn Cel-
noxae dedito (pi nabyt drby otroka na zklad odpo- sus, jen vyvrac zejm ve sv dob pevaujc nzor
vdnosti za kodu jm zpsoben)21, pro legato (pi na- o ppustnosti putativnho titulu:Celsus ve sv knize ti-
byt drby na zklad ddickho odkazu)22,pro derelicto ct tvrt uvd, e se ml ti, kte si mysl, e pokud se
(pi nabyt drby vci oputn bez vdom o povaze nkdo ujme drby vci na zklad dobr vry, nic mu ne-
vci)23.Dle msk prvo pipoutlo tituly vydren pro brn vydren, piem nezle na tom, zda j koupil i
herede24 a ex adiudicatione25. nikoli, zda j obdrel darem i nikoli, to za pedpokladu,
msk jurisprudence chpala okruh vydrecch titul e je pesvden o tom, e j koupil nebo e mu byla da-
jako uzaven (Paulv vet je tedy zejm taxativn),co rovna. Protoe vydren neme nastat ani na zklad
v praxi znamenalo, e vydren, resp. drbu smujc odkazu,ani darovn,ani vna,pokud jsou darovn,vno
k vydren, bylo zsadn zapoteb opt o titul, jen byl nebo odkaz neplatn.27
prvem uznn a nebylo jej tedy mon suplovat pouze
konstatovn dobr vry dritele. Dritel tedy musel titul
sv drby prokzat vedle sv dobr vry, resp. jeho bona
16
fides sama o sob nestaila k vydren, co byl jist po- Nap. Bernhft se sna dokzat, e vydrec tituly mskho prva
byly toton s dobovou prvn pravou: Der Besitztitel im Rmishen
sun oproti nejstar form vydren podle Zkona 12 de- Recht, 1875, s. 556.V jeho dob vak pevaoval spe opan nzor.
sek. To nakonec vyplvalo z objektivn povahy titulu 17
Digesta 41, 4; Codex Iust. 7, 26.
18
v kontrapozici k subjektivn povaze bonae fidei. Digesta 46, 3.
19
Digesta 41, 6; Codex Iust. 7, 27.
Navzdory rmcovmu vymezen vak byl pesto po- 20
Digesta 41, 9; Codex Iust. 7, 27.
nechn prostor pro piputn i dalch titul, kter 21
Digesta 9, 4, 28.
22
pmo ve vtu chyb.Tento prostor vytvel zejmna i- 23
Digesta 41, 8.
roce pojat titul pro suo, jen nebyl pmo vzn na sou- Digesta 41, 7.
24
Digesta 41, 5; Codex Iust. 7, 29.
visejc prvn jednn. Titul pro suo tak byl zkladem 25
Digesta 41, 3, 17.
pro piputn putativnho titulu, kdy jinak msk 26
Randa, A. Prvo vlastnick dle rakouskho prva v podku syste-
prvo trvalo na tom, aby titul vydren byl titulus verus. matickm.5.vyd.Praha,1900,s.103;Krm, J. Vcn prva,Praha 1925,
s. 99; Rouek, F., Sedlek, J. Koment k eskoslovenskmu obecnmu
Prv akcentovn titulu umonilo tak konstrukci tzv. zkonku obanskmu.VI. Dl. Praha, ?, s. 453.
lukrativnho vydren, pi nm dritel byl sciens ve 27
Ulpianus Dig. 41, 3, 27.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 113

AD NOTAM slo 4/2007 113


msk prvo pro vydren skuten pvodn vya- oputnou a tud neplat domnnka o derelikci vci je-
dovalo, na rozdl od tradice, titulus verus, tedy titul ob- jm vlastnkem.
jektivn platn.Takov pravidlo je zakotveno jet pmo Stejn tak titulus pro herede v klasickm pojet byl
v justininskch Institucch: Vydren neme nastat, v OZO vylouen, a to podle 1462, kter stanovil, e d-
jestlie se zakld na myln kauze. Jako napklad kdy dicov nemohou mt silnj prvn titul, ne zstavitel.
ten, kdo skuten nekoupil se domnv, e dr z dvodu V ppad, e tedy ji zstavitel nebyl vlastnkem, nbr
koup, nebo pokud dr v mylnm domnn, e byl ob- pouhm dritelem vci, kter se stala pedmtem poz-
darovn.28 stalosti, nebudou mt ani ddicov lep titul ne jejich
Avak z tohoto pravidla byly v pozdnklasickm prvu prvn pedchdce, a to ani v ppad, kdy o tto sku-
piputny etn vjimky, nejastji pak u titulu pro tenosti nevdli.Titulem vydren proto pro ddice ne-
emptore.29 Julianus, Celsv souasnk, v Africanov frag- me bt titul pro herede, nbr tent titul, kter ml
mentu napklad poukazuje na to, e na pekce vydr- zstavitel.V takovm ppad me ddic vydret jedin
en z dvodu nedostatku platnho titulu zpsobenho na zklad titulu svho pedchdce, resp. v nvaznosti
omylem lze trvat pouze za pedpokladu, e se nejedn na tento titul na podklad accessio temporis.Tot plat
o omyl omluviteln.30 Pi omluvitelnm omylu tud vy- i v situaci, kdy zstavitel byl pouhm detentorem vci,
dren zaloen na domnlm titulu pipout. T n- nap.na zklad schovy i vpjky,a vydren zde bude
zor zastval Neratius, kter d, aby omyl dritele byl vyloueno i v ppad,e ddicov budou bona fide.Pro
omluviteln: Vydren vc, i kdy je nkdy piznvno takov ddice pak pichz v vahu jedin mimodn
na zklad jinch kauz,ne na jejich zklad si myslme vydren, kter titul nevyaduje.
e drme, bylo zaloeno, aby uinilo konec soudnm Od skutkovho omylu pi posuzovn titulu vydren
sporm.31 prvo odliuje ppad prvnho omylu.Vztah OZO, resp.
Obdobn Pomponius, jen pipout vydren vci, pandektn civilistiky a mskho prva k prvnmu omylu
odevzdan ddicem domnlmu odkazovnkovi, akoli pi vydren byl paradoxn prv opan ne u skutko-
ve skutenosti odkaz nebyl uinn.32 Z posledn uve- vho omylu souvisejcho s domnlm titulem.
dench nzor vychzel v 19. stolet Arndts, kter p- Zatmco msk prvo vdy odmtalo vydren zalo-
pustnost putativnho v mskm prvu rovn uznv.33 en na prvnm omylu, civilistika 19. a potku 20. sto-
Julinv,Nerativ a Pomponiv nzor je vak zapoteb let prvn omyl pipoutly. Pomponius jasn formulo-
vnmat pouze jako soust ir diskuse pedstavitel kla- val princip tkajc se omylu pi vydren: Iuris
sick jurisprudence, kter nedospla k jednoznanmu ignorantiam in usucapione negatur prodesse, facti
zvru. Vtina pozdnklasickch prvnk toti na- vero ignorantiam prodesse constat, neznalost prva pi
vzdory nzorm svch pedchdc trv na existenci sku- vydren neprospv, ale neznalost skutkov prospv.38
tenho vydrecho titulu,co se nakonec projevilo tak Paulus rovn uvd: numquam in usucapionibus iuris
v konstituci csae Dioklecina, jen stanovil, e vydr- error possessori prodest, prvn omyl driteli pi vydr-
en bez pedchzejcho skutenho titulu neme na- en nikdy neprospv.39
stat.34 Naproti tomu Randa s odkazem na nzor Ungerv v-
Dal vznamnou vjimku v oblasti ddickho prva, slovn uvd,e error iuris podle rakouskho prva nen
kterou lze povaovat za posun ve vnmn titulu ve v- pekkou vydren, za pedpokladu, e je doprovozen
voji mskho prva, zmiuje Pomponius. Zpsob, jakm dobrou vrou dritele a jedn se o omyl omluviteln (er-
je informace ve fragmentu zachycena vak naznauje, e ror probabilis).40
nemus jt nezbytn o nzor, kter sm Pomponius za- K nzoru neppustnosti ddickho titulu a titulu adi-
stval. Jedn se zde o vydren pozstalosti na zklad udikace v rakouskm (a nsledn v eskoslovenskm
putativnho titulu,resp.na zklad omluvitelnho omylu, prvu) prvu je teba poznamenat, e 1461 OZO vya-
v jeho dsledku ddic za soust pozstalosti povauje duje pro ely vydren drbu, kter se zakld na tako-
rovn vci, kter jej soust nejsou. Pomponius uvd vm prvnm dvodu, jen by postail k nabyt vlastnic-
doslova: Mnoz zastvaj nzor, e pokud jsem ddic tv, kdyby vlastnick prvo nleelo pevodci. Takov
a myslm si, e vc jsem zddil, akoli tomu tak nen, prvn dvod drby je souasn dostaujc pro vydren.
mohu j vydret.35 Podobn formuluje stanovisko Julia- 424 OZO pak stanovil: Prvn dvod prostedenho
nus, jen monost vydren navc v tomto ppad spo- nabyt je ve smlouv; v pozen na ppad smrti; v soud-
juje s podmnkou omluvitelnho omylu.36 covskm vroku; nebo v nazen zkona.
K kontextu obou ustanoven by tak bylo mon dojt
3.Vydrec tituly v komparativnm pohledu k zvru, e ddictv, stejn jako adiudikace, by mly bt

Pstup OZO a prvn vdy k vydrecm titulm za-


znamenal oproti mskmu prvu jist posun. Zsadnm 28
Inst. Iust. 2, 11.
29
rozdlem bylo vylouen originrnch vydrecch titul Heyrovsk, L. Djiny a systm soukromho prva mskho. 4. vyd.
Praha, 1910, s. 361.
z OZO. Zatmco msk prvo uznvalo veobecn tituly 30
Africanus Dig. 41, 4, 11.
drby souasn tak za tituly vydren, pandektn civi- 31
Neratius Dig. 41, 10, 5 pr.
32
listika a OZO uznvaly pro ely vydren vlun deri- Pomponius Dig. 41, 10, 4, 2.
33
Arndts, L. Uebn kniha pandekt. Praha, 1886, s. 272.
vativn tituly.37 Oproti mskmu prvu tak odpadl ze- 34
Codex Iust. 7, 29, 4.
jmna titul pro derelicto, tedy titul, pi nm nabyvatel 35
Pomponius Dig. 41, 5, 3.
36
drby vci je v omluvitelnm omylu, e jde o res nullius 37
Iulianus Dig. 41, 3, 33, 1.
a e jej okupac nabv vlastnick prvo.Vylouen to- Randa, A. op. cit. sub 26, s. 103.
38
Pomponius Dig. 22, 6, 4.
hoto titulu je ostatn zeteln rovn v 388 OZO,podle 39
Paulus Dig. 41, 3, 31 pr.
kterho nlezce nesm vc nalezenou povaovati za 40
Randa, A. op. cit. sub 26, s. 107.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 114

114 slo 4/2007 AD NOTAM


pokldny za ppustn tituly vydren. Navzdory tomu ale i magistrt aplikujcch prvo. Vznamnm zpro-
byly prvn doktrnou z vydrecch titul vyloueny. stedkovatelem eckch filozofickch uen byl v tomto
Randa to odvoduje tvrzenm, e vydren v souladu smru Marcus Tullius Cicero, jeho teze neminem lae-
s 1461 OZO je ppustn vlun na zklad deriva- dere vela v obecn povdom a kter ilustruje filozo-
tivnch nabvacch titul.41 V tomto smru vydren na fick vliv na prvo v prvnm stolet p. n. l.
zklad adiudikace zcela nevyluuje, avak pipout jej Pojem drby nabv v praxi na vznamu zejmna v si-
pouze v ppad soudnch rozhodnut konstitutuvn po- tuaci, kdy se oddl od vlastnickho prva. Dsledky ta-
vahy, nikoli tedy deklaratorn povahy. Rozhodnut ve kovho faktickho stavu spovaj mimo jin ve zmn
sporu o vlastnictv vci m pak deklaratorn povahu a ne- obsahu vlastnickho prva,resp.ke zmn pomru vlast-
me bt tedy titulem pro ppadn vydren. Naproti nictv a drby. Jestlie se dritelem vci stane osoba od-
tomu za rozsudek s konstitutivnmi inky Randa ozna- lin od vlastnka, bude vlastnick prvo samozejm tr-
uje vrok na zklad actio communi dividundo, tj. vat a i nadle bude trvat veobecn povinnost tetch
o rozdlen spolen vci ve smyslu 436 a 841842 osob do vlastnickho prva nezasahovat.Vzhledem k cha-
OZO a dle pak rozhodnut o soudnm prodeji a odevz- rakteru institutu drby, kterou civilistika chpe jako
dn ( 277278 patentu ze dne 9. srpna 1854). Tent vnj projev vlastnickho prva, vak povinnost zdret
nzor potvrzuje koment Rouka a Sedlka42. se nakldn s vc v moci dritele plat i pro vlastnka47.
Jedn se o dsledek presumpce dritelova vlastnickho
III. Possessio prva,kter se projevuje zejmna v procesnm prvu.Do-
kud nebude prokzn opak, je dritel chrnn v mezch
Drba je zkladnm pedpokladem vydren, jak po- vcnch prv tak jako by byl vlastnkem.
tvrzuje Licinius Rufinus: sine possessione usucapio con- Mra dritelovch vcnch prv bude tedy pedmtem
tingere non potest43, bez drby neme nastat vydren. dkaznho zen v civilnm procesu. I v ppadech, kdy
Institucionln koexistence institut drby a vydren je dritel m animus possidendi, a u se oprajc o vlast-
dna jejich obsahovou provzanost,kter vychz z pod- nictv skuten anebo domnl, tj. vychzejc z omluvi-
staty kontinentlnho pojet vlastnickho prva, je je na telnho omylu oprajcho se o neplatn titul, me bt
podklad mskho prva zaloeno na dichotomii insti- jeho dkazn pozice pi obran vci proti alobci velmi
tut dominium possessio. Smyslem institutu vydren svzeln. Procesn postaven dritele m proto ulehit
je zejmna reflektovat drbu jakoto faktick panstv nad prv vydren, kter m usnadnit dkaz vlastnictv.
vc, na jejm zklad je vc ovldan zpsobem odpo- V kontextu tto prce se zabvme drbou jakoto
vdajcm vlastnick dispozici osobou odlinou od vlast- podmnkou vydren a tedy vztahem drby k vlastnic-
nka. Drba, jakoto faktick stav, byla od potku svho kmu prvu. Ji msk prvo posuzovalo drbu jako pi-
institucionlnho pojet (jeliko jako faktick stav exi- rozen jev souvisejc v prv ad s vlastnickm prvem.
stovala nepochybn i dve) prvem spatovna jako re- Paulus nerozlunou spojitost vlastnickho prva s dr-
alita,jej rozpor se stavem prvnm je nedouc a proto bou vystihl slovy dominiumque rerum ex naturali pos-
je teba j legalizovat. Prostedkem k tomu se stalo vydr- sessione coepisse,vlastnictv vc pramen z pirozenosti
en,kter m harmonizovat faktick stav se stavem prv- drby48. Z toho vyplv, e drba je pirozenm a do-
nm. provodnm jevem souvisejcm s vlastnickm prvem,
Prioritu v tomto procesu vak nem stav vlastnictv ja- resp. jednm z oprvnn vlastnka (ius possidendi), je-
koto stav prvn,nbr stav faktick.Dvod bylo v m- jich vet se pokusila podat prvnka nauka v prbhu
skm prvu nkolik.Tm hlavnm byl zjem o zachovn recepce mskho prva.Akoli Paulus zde nar rovn
prvn jistoty, kter sice nebyl v mskm prvu norma- na pirozen pvod vlastnictv, resp. na historickou sku-
tivn formulovn, nicmn jeho odraz je patrn z Gai- tenost, e drba vvojov pedchzela vlastnickmu
ova zdvodnn existence vydren: ne rerum dominia prvu, souasn tento fragment meme interpretovat
duitius in incerto essent44, aby vlastnictv vc nezst- v tom smyslu, e drba je pirozenm atributem vlast-
valo v pochybnosti. Ochrana jistoty pi prvnm jednn nickho prva a e tedy dritele je zapoteb povaovat
se odrela v presumpci vlastnick drby, a proto fak- za vlastnka, dokud nebude tet osobou (kter se pro-
tick stav byl privilegovn oproti stavu prvnmu,zvlt hlauje za vlastnka) prokzn opak. Prvo tedy vychz
pak pokud vlastnk vci nebyl znm45. Rozsah ochrany
drby proti vlastnickmu prvu vak byl pomrn
dlouho zejmna legislativn omezovn v podob po-
mrn rozshlho vtu pekek vydren spovajcch
41
v prvn kvalit vci (res habilis). Postupem vvoje vak Randa, A. op. cit. sub 26, s. 104105.
42
Rouek, F., Sedlek, J. op. cit. sub 26, s. 453.
byl poet tchto pekek pmo i nepmo reduko- 43
Licinnius Rufinus Dig. 41, 3, 25.
vn46, k emu pispl zejmna druh faktor legitimizu- 44
Inst. Gai. 2, 44.
45
jc prioritu faktickho stavu nad stavem prvnm, kte- Hovoit o obecnm prvnm principu prvn jistoty v mskm prvu
nelze. Je to dno absenc koncepce subjektivnch prv, stejn jako
rm byla ochrana dobr vry. striktn kazuisticky orientovanou prvn naukou, kter se nezabvala
Snaha chrnit dritele v dobr ve vak v mskm irmi socilnmi i hospodskmi aspekty prva, resp. aplikace prv-
systmu alob narela dlouho na pekky dan alob- nch princip. Navzdory tomu ukazuje alespo prava vydren, e na
odstrann nejistoty pi dispozici s majetkem brala msk jurisprudence
nmi nroky vlastnka openmi o ius civile.Teprve s in- pinejmenm ohled.
nost praetora a jeho aplikac principu aequitas se za- 46
Nepmm omezenm pekek vydren se zde m na mysli zejmna
ala postupn prosazovat ochrana bona fide dritele i na zaveden institutu praescriptio longissimi temporis (mimodnho vy-
kor civilnho vlastnka.Tento pstup byl mimo jin d- dren), kter umoovalo za uritch podmnek vydren kradench
vc a tak res extra commercium.
sledkem vlivu eckch filozofickch (zejmna stoickch) 47
Krm, J. op. cit. sub 26, s. 37.
kol, jejich uen ovlivovalo mylen nejen prvnk, 48
Paulus Dig. 41, 2, 1, 1.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 115

AD NOTAM slo 4/2007 115


z presumpce, e faktick stav primrn odpovd stavu ve svm dsledku usnadovat dokazovn u soudu. D-
prvnmu, co je jeden ze zkladnch argument pro vodem tto psn ochrany mskho prva je veobecn
opodstatnn ochrany drby, paklie drbu nechceme projevovan priorita ochrany vlastnickho prva, kter
chpat jako subjektivn prvo, co je v prosted m- je v tomto ppad silnj ne ochrana dobr vry. Ani
skho prva vyloueno. prokzan dobr vra dritele tedy neme odstranit ob-
Souasn vak ji msk prvo reflektovalo mon ne- jektivn pekku vydren spovajc na podmnce res
soulad faktickho stavu se stavem prvnm,m byly po- habilis.
loeny zklady drby jakoto prvnho institutu.Pojmov Vydren smuje k harmonizaci faktickho a prvnho
tak je zapoteb odliit ius possidendi,kde vlastnk je sou- stavu pi nakldn s vc, tj. pemn drby (v prvem
asn tak dritelem, od termnu possessio, kde se drba uznanch ppadech) na vlastnick prvo s clem za-
od vlastnickho prva oddl, resp. kde vlastnk svoj chovn prvn jistoty jak ve prospch dritele vci, tak
drbu ztrat. tetch osob,s nimi dritel vstupuje do prvnch vztah.
Pokud hovome o ius possidendi jakoto o jednom Bona fides proto hraje zsadn lohu mezi kritrii vydr-
ze zkladnch prv kadho vlastnka, pak v prosted en od starovku a po souasnost. Navzdory sv kon-
mskho prva je toto oprvnn teba vnmat v kon- stantn povaze vak tento vznamn prvek proel bhem
textu dobovho pojet charakteru prv, resp. absence te- vvoje institutu vydren jistmi obsahovmi zmnami,
oretick koncepce subjektivnch prv. Jednotliv vlast- a to jednak z hlediska jeho vztahu k mala fides a jednak
nick oprvnn, tedy ius possidendi, ius fruendi, ius z hlediska jeho kvalifikanho pomru k drb. Zatmco
utendi, ius abutendi, ius disponendi ad., tak jak byla msk prvo chpalo bona fides a possessio jako odd-
v prvn nauce pozdji formulovna, vychz ze zobec- len podmnky vydren, dochz v ABGB a pod jeho vli-
nn obsahu alobnch nrok vyjdench jednak v pra- vem tak v prav eskoslovenskho prva ke spojen
etorskm ediktu, jednak civilnm prvem, a to teprve obou prvk v podob inkorporace dobr vry do kvali-
v obdob recepce mskho prva.Novovk prvn dokt- fikan diferenciace drby pro ely vydren. Legisla-
rna pojem ius possidendi oproti starmu romanistic- tivnm produktem institucionln kombinace prvku
kmu pojet modifikovala a pojmov odliila ius possi- drby a dobr vry v rakouskm a nsledn eskoslo-
dendi (prvo k drb) od ius possesionis (prvo venskm prvu se stala kategorie tzv. poctiv (resp. be-
drebn), kdy prvo drebn me psluet vlun dr- zelstn) drby upraven v OZO v 326 a 1463 a n-
iteli, zatmco prvo k drb me nleet i osob od- sledn tent druh drby oznaen v 145 ObZ1950
lin od dritele49. za drbu oprvnnou. Takt zahrnuje v naem prvu
oprvnnou drbu i zkonk mezinrodnho obchodu
IV. Bona fides z roku 1963 ( 98) a nepmo tak novela obanskho
zkonku z roku 1982 ( 132a odst. 1).
Dobr vra dritele, jakoto subjektivn duevn stav Vzhledem k inkm vydren, pi nm dosavadn
plynouc z relevantnch okolnost drby, pat mezi vlastnk ztrc sv vlastnick prvo k vci ve prospch
mlad podmnky vydren v mskm prvu. adme j dritele, trvalo ji nejstar msk prvo na tom, e ta-
mezi subjektivn podmnky vydren.To znamen, e jej kov zsah do vlastnickch prv me nastat jedin
splnn v konkrtnm ppad nen zvisl na objektiv- tehdy, jestlie bude prvn zajitno zamezen zneuit
nch skutenostech,nbr se posuzuje s ohledem na vli tohoto institutu. Z tohoto dvodu tak msk prvo za-
dritele, tj. subjektu vydren. Prv tato jej vlastnost m kazovalo vydren kradench vc, by drench bona
sv dsledky pi prvn aplikaci, nebo subjektivn vle fide, jeliko v takov situaci zsah do prv vlastnka ne-
se posuzuje podle objektivnch hledisek jejho projevu byl povaovn za nutn.
navenek.Obdobn jako dal prvn instituty,jejich apli-
kace vychz ze subjektivn vle, jako jsou nap. culpa i 1. Initium possessionis a zsada mala fides superve-
dolus, tak objektivn hodnocen projevu me bt v roz- niens
poru s jeho subjektivnm vjemem. Aplikace bona fides
je tedy zvisl na procesnm dokazovn. Bona fides ve smyslu specilnm (tj. ve vztahu k vy-
Specifikum podmnky bona fides pi vydren v m- dren) nese urit specifick rysy, kter souvis jednak
skm prvu spov v jejm pomru k zkazu vydren se smyslem vydren a jednak s jeho zkou souvislost
kradench vc.Jak ji bylo uvedeno,vydren kradench s institutem drby. msk prvo tak trv na poadavku,
vc vylouil ji Zkon 12 desek a tento zkaz byl n- aby dritel byl v dobr ve vdy v okamiku nabyt drby
sledn potvrzen lex Atinia jet bhem republiky. Ro- (initium possessionis), a u derivativnm anebo jinm
manist se shoduj v tom, e zkaz vydren kradench zpsobem (nap. nlezem vci)51. Poadavek dalho tr-
vc nebyl subjektivn nbr objektivn podmnkou vy- vn dobr vry dritele v intervalu mezi nabytm drby
dren, a tedy e nesouvisel s vl dritele ani jeho zna- a uplynutm vydrec doby souvis jednak s negativnm
lost (objektivn i subjektivn) ohledn pvodu dren vymezenm dobr vry, tzn. e driteli sta pesvden,
vci.Vylouen kradench vc z vydren, obdobn jako
vylouen vech vicizn drench vc,se ad pod pod-
mnku res habilis,kter vychz z prvn kvality vci.Res
furtiva, vc kraden, je tedy vc kvalitativn odlin od 49
Randa, A. Drba dle rakouskho prva v podku systematickm.
ostatnch vc. Spchnm deliktu krdee (furtum) se Praha, 1890, s. 7.
50
objektivn mn charakter vci a ovlivuje prva dritele Inst. Gai. 2, 45: Nkdy vak, by i nkdo dr ciz vc v sebelep
pi dispozici s n, zejmna pak rozsah drebn ochrany. dobr ve, mu vydren pece jen neprospv, napklad tomu, kdo dr
vc kradenou nebo nsiln do drby vzatou.
Pitom znalost dritele o skuten povaze vci je v m- 51
Girard, P. F. Manuel lmentaire de droit romain. 3ed. Paris, 1901, s.
skm prvu z hlediska vydren irelevantn50, co me 303.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 116

116 slo 4/2007 AD NOTAM


e jinmu nekod a jednak s vvojem vztahu podmnky Postoj msk jurisprudence a ustanoven justininsk
bona fides k dalm podmnkm vydren (zejmna pak kodifikace vak nenalezlo uplatnn v ABGB, stejn jako
titulem), kter stav vle dritele rovn zohledovaly. v cel nsledn eskoslovensk prav vydren (pokud
Vzhledem ke zohlednn dritelovy vle v dalch pod- vbec byl zkonem upraven institut vydren),kde se na-
mnkch vydren, pistupovala msk jurisprudence opak uplatnila zsada prva kanonickho s prv opa-
k tomuto poadavku pomrn liberln.Postupn se pro- nm vznamem mala fides superveniens nocet.55 V po-
sadil nzor,e nsledn odpadnut dobr vry dritele ne- vlen legislativn prav je to mon vysvtlit jednak
mus bt za uritch okolnost na kodu bhu vydrec uritou mrou kontinuity s dosavadn civiln pravou,jed-
lhty. Jednalo se do znan mry o kontext mskoprv- nak vylouenm podmnky titulu z kriteri vydren.Zjed-
nho pojet vydren, kter nezdka pipoutlo lukra- noduen (resp. ulehen) vydren na jedn stran, tak
tivn vydren,pi nich dritel nebyl bona fide dokonce muselo bt zpsnno podmnkou dobr vry na stran
ji v okamiku nabyt drby. Zejmna pak tento postoj druh.
ovlivnil vvoj bonitrnho vlastnictv,jeho ochrana spo- Podle OZO tedy poctiv drba musela trvat po celou
vala na fikci vydren ve prospch dritele, kter rov- dobu bhu vydrec doby. Zsada mala fides superve-
n nebyl bona fide. Bona fides navc nebyla soust niens nocet plynula zejmna ze znn ustanoven 1460
vydren od potku vvoje institutu vydren a byla pi- OZO, kter vyadovalo, aby drba byla dn, poctiv
pojena teprve dodaten. a prav a aby byla po celou dobu zkonem urenou vy-
Z hlediska dalho vvoje vydren vak byl pstup konvna. Randa odkazuje souasn na 1463 OZO
msk jurisprudence ojedinl. Rakousk, stejn jako podle kterho mala fides prvnho pedchdce nena-
eskoslovensk,prvo naopak trvalo na konstantn dobr ruuje bona fides nabyvatele a umouje mu zapost
ve dritele. Monost vydren bez dobr vry dritele vydren, a to od okamiku nabyt drby.56 Rovn pou-
v okamiku skonen vydrec doby tak pat mezi spe- kazuje na znn 1477 OZO kter stanovil,e prokzan
cifika mskoprvnho institutu vydren. Za rozhodujc nepoctivost drby vyluuje vydren, akoli v tomto p-
pro posouzen splnn podmnky bona fides byla ozna- pad je nutno namtnout, e uveden ustanoven se tk
ovna vle, resp. pesvden dritele v uritm speci- vydren mimodnho, kter je pokud jde o podmnky
fikovanm okamiku prbhu prvnho jednn, kter vydren pro dritele mn psn.Krm uveden usta-
vak nebyl chpn a do Justinina jednotn.Pedmtem noven interpretuje v tom smyslu, e draz 1463
nzorovch spor mezi pedstaviteli msk jurispru- a 1477 OZO spov na prvku drby, tedy aby beze-
dence byla zejmna dobr vra kupujcho, tj. potencil- lstnou byla drba a nikoli aby poctiv byl dritel v dob
nho vydritele pedmtu koup. Podle nkterch prv- vzniku drby.57
nk rozhodoval pro uren dobr vry kupujcho
okamik perfekce kupn smlouvy, podle jinch zas oka- 2. Bona fides v komparativnm pohledu
mik tradice z titulu kupn smlouvy, jak uvd Ulpianus:
Pokud vc ciz byla prodna v dobr ve, je otzka, zda Posun ve vvoji chpn dobr vry v prbhu prvn
vydrec doba me bet. My vyadujeme dobrou vru historie a zejmna pak pi recepci mskho prva lze
v okamiku uzaven kupn smlouvy, jin zas v okamiku ilustrovat na srovnn prva mskho a rakouskho,
tradice. Pevil nzor Sabinin a Cassin, podle kte- kter ovlivnilo vvoj prva eskoslovenskho. Podstata
rho se pihl k okamiku tradice52. rozdlu pojet dobr vry v obou tchto prvnch dech
Ulpianus tedy potvrzuje, e nzor koly Sabinin, klo- spov v rozlinch pstupech k definovn pojmu
nc se k relevanci okamiku tradice (tj. nabyt drby) dobr vry, a to formou negativnho nebo pozitivnho vy-
v praxi pevil nad nzorem Prokulinsk koly, kter mezen (viz ne).
vli kupujcho spojoval s okamikem perfekce kupn Pro ely poznn chpn dobr vry v mskm prvu
smlouvy. Nejednalo se vak o zvazn pravidlo, u proto je stejn Paulv fragment, v nm formuluje princip,
ne,e mezi renomovanmi prvnky v tto otzce nebylo naznaujc zpsob aplikace dobr vry podle hledisek
shody. Nelze proto opomenout ani tet nzor, zastvan klasick jurisprudence: bona fides contraria est fraudi
Paulem: postauje okamik tradice ... pi koupi se pi- et dolo, dobr vra je opakem podvodu a zlho myslu58.
hl tak k okamiku,kdy smlouva vznikla;tud dotyn K tomuto principu je vak zapoteb pistupovat s v-
mus bt v dobr ve pi koupi a mus bt v dobr ve domm toho, e jej Paulus formuluje v souvislosti s obli-
i pi nabyt drby53. ganm vztahem, konkrtn pak se spoleenskou smlou-
Justininsk msk prvo tak dosplo k prav, podle vou (societas), kter je pmo zaloena na dve mezi
n je pro vydren prvn relevantn subjektivn pe- spolenky. Samotn ztrta dvry, projeven zejmna
svden nabyvatele v okamiku nabyt drby (initium vzjemnou alobou, vede k zniku society, a proto Pau-
possessionis), piem nsledn ztrta jeho dobr vry lus povaoval za potebn pro tyto ely dobrou vru
nen na kodu bhu vydrec doby54. Produktem tohoto
stanoviska se stala zsada mala fides superveniens non
nocet,nsledn zl vra nen na kodu (vydren).Tato z-
sada vak byla v klasick (tj. pedjustininsk) dob apli- 52
Ulpianus Dig. 41, 3, 10 pr.
53
kovna diferencovan pro rzn druhy prvnch jednn. Paulus Dig. 41, 4, 2 pr.
54
Justinanova konstituce zachycen v Codex Iust. 7, 31, 1, 3 naznauje,
Aplikovala se zejm jen pro onerzn (platn) prvn e diferenciace okamiku voln relevance se mohla liit u obou druh
jednn, kdy u lukrativnch prvnch jednn se vyado- mskoprvnho vydren.Viz Girard, P. F. op. cit. sub 51, s. 303.
55
vala konstantn bona fides a do skonen bhu vydrec Viz Arndts, L. op. cit. sub 33, s. 277. Naproti tomu nap. Code Civil
mskoprvn zsadu mala fides superveniens non nocet recipoval.
doby.Za Justinina vak dolo ke sjednocen pravy a na- 56
Randa, A. op. cit. sub 26, s. 109.
pt tak odpadnut poten dobr vry nebylo na 57
Krm, J. op. cit. sub 26, s. 102.
58
kodu bhu vydrec doby u dnho prvnho jednn. Paulus Dig. 17, 2, 3, 3.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 117

AD NOTAM slo 4/2007 117


alespo rmcov vymezit.Akoli z Paulova pojet vztahu Tento problm se vak tk zejmna obecnho pojet
dobr a zl vry lze dovodit, e dobr vra principiln dobr vry, tedy bonae fidei v irm vznamu.
vyluuje zlou vru a obrcen, je teba aplikovat takov OZO otzku vztahu dobr a zl vry upravuje expli-
zvr ve vztahu k obecnmu pojet dobr vry v irm citn, a to v rmci kvalifikaci drby pro ely vydren,
vznamu pinejmenm opatrn. kdy ve stejnm ustanoven vymezuje dobrou i zlou vru,
V souvislosti s vydrenm msk prvo vymezuje prin- resp. poctivho a nepoctivho dritele: Nepoctivm dr-
cip bona fides negativn,tedy jako pesvden dritele, itelem je ten, kdo v nebo z okolnost mus se domn-
e svoj drbou jinmu nepsob jmu na majetku59.Hey- vati, e vc, kter je v jeho drb, nle jin osob. Z to-
rovsk vslovn uvd: bona fides jest pesvden na- hoto ustanoven plyne, e nedostatek dobr vry pi
byvatele, e pisvojuje si vc, nejedn bezprvn60. Vy- drb je zapoteb kvalifikovat jako nepoctivou drbu.
chz pitom z Modestinova fragmentu zaazenho Bona fides a mala fides jsou tak v OZO v souvislosti
v Digestech do 16. titulu 50. knihy, kter byl pojat jako s drbou chpny jako kontrrn pojmy, m se vyluuje
jaksi obecn st cel sbrky shrnujc definice uitch jaksi indiferentn drba, kter by spadala mezi subjek-
pojm. Modestinus se v nm pokou vymezit dobrou tivn pesvden odpovdajc dobr a zl ve64. Dkaz
vru na pkladu kupn smlouvy, resp. definovat kupuj- o nedostatku dobr vry tak lze podle OZO povaovat za
cho v dobr ve: Za kupujcho v dobr ve je pova- dkaz o zl ve dritele. Pojet OZO tak odpovd zm-
ovn ten, kdo nevdl, e vc je ciz nebo byl pesvd- nnmu Paulovu vroku. Tento pstup je jet poslen
en, e prodvajc ml prvo k prodeji, jako napklad ustanovenm, kter bylo recipovno tak pozdj es-
prvn zstupce (procurator) nebo porunk (tutor)61. koslovenskou pravou,podle nho se v pochybnostech
Akoli se jedn o fragment z oblasti obliganho prva, m za to, e dritel m drbu poctivou.
ve skutenosti se tk pojet dobr vry pro ely vydr- Uveden pojet meme srovnat se zmnnm m-
en, jeliko vymezuje titul pro emptore. skoprvnm vymezenm dobr vry v obecn rovin,
Ke splnn podmnky dobr vry pi vydren tak po- kter nalezneme u Paula:bona fides contraria est fraudi
stauje negativn pesvden kupujcho, tedy e byl et dolo, dobr vra je opakem podvodu a zlho myslu65.
(i ml bt) pesvden, e nen a nikoli e byl pe- Obrat contraria est ovem nelze jednoznan interpre-
svden, e je.Takto negativn vymezen dobr vra dr- tovat v tom smyslu, e nedostatek dobr vry se bez dal-
itele se bude zpravidla zakldat na pesvden, e pe- ho posuzuje jako mala fides. Takov zvr by zejm
vodce byl vlastnkem, ppadn alespo subjektem platil u vydren,kter stoj ovem na kvalifikovanm po-
oprvnnm ke zcizen vci. Oprvnnm subjektem jet dobr vry s negativnm vymezenm popsanm ve.
me pitom bt, krom Modestinem uvedenho pro- V ppad obecn roviny bonae fidei je jej vztah odlin,
kurtora a porunka, t nap. zstavn vitel. resp. specifick.
Pkladem aplikace negativnho vymezen dobr vry,
pi n postauje, e dritel je pesvden o tom, e tet V. Tempus
osob nepsob svoj drbou kodu, me bt fragment
Pomponiv62. Darovn mezi manely bylo v mskm as je rozhodujcm faktorem pro naplnn funkce vy-
prvu zakzno a k translanm inkm u takovho dren. elem intervalu mezi nabytm drby a inky
prvnho jednn nemohlo dojt.Avak v ppad,e man- vydren (tempus continuum) je zajistit vlastnkovi vci,
el daroval manelce vc, jejm vlastnkem byla ve sku- kter je v drb tet osoby,monost zabrnit ztrt svho
tenosti tet osoba, umouje Pomponius nabyt vci vlastnickho prva k vci nsledkem dlouhodobho p-
prostednictvm vydren. Manelka v takovm ppad soben tet osoby na vc jako na vlastn. Pokud vydrec
mus (resp. je povinna) vdt, e vlastnick prvo na n doba probhne marn, dojde ke ztrt vlastnickho
nepechz.Nicmn i pesto bude vydren mon,jest- prva pvodnho vlastnka vci a souasn pemn
lie bude pesvdena, e svoj drbou nekod tet drby tet osoby na nov vlastnick prvo. Akoli na
osob. vztah zniku jednoho vlastnickho prva vi vzniku no-
Rakousk prvo a pandektn civilistika,OZO a tak es- vho vlastnickho prva existuj v prvn vd rzn n-
koslovensk civilistika vymezovaly dobrou vru naopak zory,pevauje stanovisko,e vlastnick prvo vydritele
pozitivn, tedy jako pesvden dritele, e je vlastn- zskv zcela nov obsah, tedy e se jedn o originrn
kem vci63. Takov pesvden se odrelo na kvalit formu nabyt vlastnictv a nikoli jeho derivativn, tj. od-
drby, kterou rakousk prvo v 326 oznauje za drbu vozenou od rozsahu vlastnickho prva pedchzejcho
poctivou (bezelstnou): Kdo z pravdpodobnch d- vlastnka.
vod pokld vc, kterou dr, za svou, je poctivm dr-
itelem. Oproti mskmu prvu tady nesta dritelovo
pesvden,e svoj drbou nekod jinmu,ale mus bt
naopak pozitivn pesvden, e svoj drbou vykonv
59
vlastnick prvo.Jedn se tedy o psnj hodnocen ne Rozlien negativnho i pozitivnho vymezen dobr vry se zde vzta-
huje k subjektivnmu pesvden dritele a neopisuje tedy vylouen
v mskm prvu. nebo naopak zalenn uritch druh prvnch skutenost. Oznaen
prava OZO se nevyhnula ani tradinmu doktrinl- negativn tedy v tomto smyslu znamen, e dritel je pesvden e
nmu problmu, a to je vymezen bonae fidei vi ma- nein kodu, zatmco pozitivn vymezen zohleduje, zda dritel v, e
je vlastnkem.
lae fidei, kdy vznik otzka, zda z popen dobr vry ur- 60
Heyrovsk, L. op. cit. sub 29, s. 362.
it osoby lze dovodit zvr, e je ve zl ve anebo zda 61
Modestinus Dig. 50, 16, 109.
62
lze hovoit o jakmsi tetm duevnm stavu, jaksi ne- 63
Pomponius Dig. 41, 6, 3.
pojmenovan ve. Uvedenou otzku lze toti poloit Spil, J. Neznalost zkona, prvn omyl a oprvnn drba. Prvn
rozhledy, 2000, . 5, s. 190.
tak obrcen, tedy zda vylouenm zl vry v konkrt- 64
Krm, J. op. cit. sub 26, s. 102.
nm ppad, lze dospt k zvru o dobr ve subjektu. 65
Paulus Dig. 17, 2, 3, 3.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 118

118 slo 4/2007 AD NOTAM


Nejstar psemn informace o dlce vydrec doby Pi slouen prvn pravy obou forem vydren (tj.
pro usucapio se v k nejstarm zprvm o vydren usucapion a praescription longi temporis) pod jedinou
samotnm.Fragment Zkona 12 desek zprostedkovan formu vydren za csae Justinina dolo k uritm zm-
Ciceronem ve filozofickm spise Topica uvd: Po- nm v podmnce asu. Kriteriem uren dlky vydren
zemk se dn nabv po dvou letech uvn, zatmco inter absentes a inter praesentes nebyl napt domi-
u vech ostatnch vc je uvn ron.66 Ji zkon 12 cil vlastnka a dritele podle tho i rozdlnho msta,
desek tedy rozliuje vydrec dobu podle objektu vy- nbr podle provincie.
dren, resp. v zvislosti na tom, zda jde o vc movitou Vedle dn vydrec doby byla Justininem ji v roce
i nemovitou. Podle francouzskho romanisty J.-H. Mi- 528 zavedena jet mimodn vydrec doba v souvis-
chela mla zvltn dvoulet lhta pro vydren nemo- losti s institutem tzv. mimodnho vydren (prae-
vitost souvislost se starovkm systmem zemdl- scriptio longissimi temporis).Ve sv konstituci Justinin
skho obhospodaovn pdy, kdy se pda nechvala stanovil, e ten, kdo vc dr v dobr ve po dobu 30 let,
kad druh rok leet horem, tj. doasn bez hospo- nebo v ppad majetku kostel a nadac 40 let, m n-
dskho vyuit, co odpovdalo klimatickm a bio- rok na ochranu actionem in rem na vydn vci, jestlie
hospodskm podmnkm oblasti Stedozemnho po tto lht svoj drbu ztratil.Tento vcnprvn n-
moe67. Dlka vydrec doby se tedy odvjela od inter- rok tak institucionalizoval nov druh mimodnho vy-
valu zskvn rody, k n podle historickch hypotz dren, oznaovan dky Justininov formulaci jako
dochzelo na jednom zemdlskm pozemku pouze praescriptio XXX vel XL annorum, vydren 30 nebo
kad druh rok. Vydren tedy bylo ppustn pouze 40 let.Tento druh vydren promjel pro ely vydren
v roce bezprostedn navazujcm na obdob horu. Mi- jak titulus iustus, tak i res habilis, v dsledku eho
chel ve svm lnku opr svoj hypotzu, kterou pro- mohla bt pedmtem mimodnho vydren i vc kra-
sazuje tak ada dalch romanist, zejmna o argu- den (res furtiva). Modern pojet vydren, pipout-
menty zaloen na popisu klimatickch a biologickch jc vydren kraden vci je tak vlastn vsledkem po-
podmnek, stejn jako o dobov znalosti v oblasti ze- stupnho sluovn dnho a mimodnho vydren.
mdlstv. Jistm argumentem svdcm ve prospch
66
uveden hypotzy je tak skutenost, e zemdlstvm Cicero Topica 4, 23.
67
Michel, J.H. Pourquoi lusucapio des immeubles durait-elle deux
se zabvala zejmna plebejsk st mskho obyvatel- ans? In Hommage Ren Dekkers. Brusel, 1982, s. 138; Collinet, P. Iusta
stva, co me mt souvislost se zachycenm prv zm- causa et bona fides. In Mlanges Fournier. Paris, 1929, s. 7185.
nn lhty do obsahu Zkona 12 desek.
Jednolet lhta pro vydren movitch vc vychzela
ze socilnch podmnek msk spolenosti v obdob ko-
lem 5. stolet p. n. l. m v tto dob ml podobu teprve
rozvjejcho se municiplnho sttu agrrn spolenosti Diskuse
s pomrn nzkou hustotou osdlen. Z praktickho hle-
diska byla tedy jednolet lhta povaovna za dostate-
nou, nebo vlastnk ml dost asu k zskn informace Vydn penz z schovy
o tom, e s jeho vc nakld tet osoba.
V dsledku statick povahy ius civile vak a do 6.sto- Mgr. Ondej Luk Machala*
let n. l. nedolo k zmn uvedench lht. Jin vak byla
situace v provincich, kter byly z psobnosti ius civile Notsk schovy dle 2 zkona .358/1992 Sb.,o no-
vyaty a kde se v dsledku toho postupn vytvoil vlastn tch a jejich innosti (notsk d), jsou vedle sepiso-
institut vydren praescriptio longi temporis. vn veejnch listin o prvnch konech a osvdovn
Preskripn vydren bylo rovn zaloeno na dife- prvn vznamnch skutenost zkladn notskou in-
renciaci lht podle uren vci.Ta se vak vytvoila pouze nost. Zejmna pro tyto innosti jsou sttem notsk
postupn,jeliko praescriptio se vyvinulo pvodn z po- ady zizovny. Novelizac notskho du zkonem
teby harmonizovat stav skuten se stavem prvnm pi . 284/2004 Sb. byl do ustanoven 81 Not pidn od-
dispozici s pozemky. Primrnm objektem prvn pravy stavec druh: Penze a listiny pijman do notsk s-
preskripnho vydren byly proto provinn pozemky. chovy za elem jejich vydn dalm osobm mohou bt
Teprve nsledn zahrnula preskripce tak movit vci, pijaty tak za elem zajitn zvazku. Pro tyto za-
piem toto opaten mlo smovat zejmna k ochran jiovac schovy byly do t doby zejmna vyuvny
cizinc, stojcch mimo psobnost mskho civilnho inomintn,tzv.svensk smlouvy dle 3 odst.2 Not.
prva vbec. Pro vydren movitch vc byla stanovena Vlastn prbh schovy a zejmna postup pijet pe-
vydrec lhta veobecn ti roky. nz do schovy je podrobn popsn notskm dem.
U pozemk se lhta rozliovala jet dle podle do- Naopak vydn penz z schovy me vyvolvat urit
micilu vlastnka a dritele pozemku. Na zklad csa- otzky. A prv vydn penz z notsk schovy jsou
skch reskript byla ve 2. stolet n. l. stanovena lhta in- vnovny nsledujc dky.
ter praesentes, tedy mezi vlastnkem a dritelem, jejich Oproti monosti sloit penze do schovy note v ho-
bydlit byly v te obci, na 10 let. Inter absentes se vy- tovosti na zvltn depozitn et u banky, je vydn pe-
adovalo pro preskripn vydren 20 let vydrec doby. nz notem mon pouze bezhotovostnm pevodem.
Dvodem odlien vydrecch lht pi stejnm a odli-
nm domicilu vlastnka a dritele byla snaha poskytnout
vlastnkovi vzdlenho objektu vce asu pro uplatnn
svho vlastnickho prva, resp. pro zamezen ztrty
svho vlastnictv. * Autor je notskm koncipientem v Praze.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 119

AD NOTAM slo 4/2007 119


Not penze vyd pjemci na et, ppadn na ty nm vydnm, ppadn e zde vyplv logick poadavek
oznaen v protokolu o notsk schov. Penze not na poskytnut informace o vydn bezprostedn po pro-
vydv po splnn stanovench podmnek ve stanoven veden bankovn operace, tedy jakhosi avza, e penze
lht. Obdobnm zpsobem not postupuje, vydv-li jsou na cest, a e by tato informace nemla smysl, po-
penze sloiteli.Pro dal vahy je teba ji vodem uvst, kud by se klient dozvdl o pijet dve od sv banky.
e dobou vydn se rozum okamik pipsn penn Pesto podn takov informace me mt pozitivn p-
stky na et pjemce, nen-li v protokolu stanoveno nos napklad ve chvli, kdy pjemce me z podan in-
jinak (viz 88 odst. 1 Not). formace a toho, e na et mu zatm dn penze nedo-
Pi posuzovn splnn stanovench podmnek je ly,usuzovat na problm,kterm me bt nap.jm patn
teba neuvznout mylenkov na pedstav jednoduch do protokolu uveden slo bankovnho tu.
schovy pi pevodu rodinnho domu. Pi takov s- Za podstatn povauji ve svm dsledku pouze vyro-
chov je zpravidla podmnkou vydn penz pedloen zumn t strany,kter penze nejsou vydvny.Tato strana
vpisu z katastru nemovitost s poadovanmi daji. by se o vydn jinak nemusela vbec dozvdt. Naopak
Osobn se domnvm, e nen vhodn stanovovat, kdo pro stranu,kter je vydvno,je tato informace pouze do-
noti tento doklad o splnn pedlo. Doklad o splnn plkov, v tom smyslu, e byla s vydnm seznmena ji
podmnek me noti pijt tak nap. potou, nebo si i druh strana.Pjemce penz naopak by ml doruit no-
jej me sm obstarat. V souasn dob, pokud ji ho- ti potvrzen o pijet penz, aby teprve nsledn mohl
vome o podmnce vpisu z katastru nemovitost, si do- not splnit svoji povinnost vyrozumn. Pokud by vak
vedu pedstavit podmnku formulovanou tak, e penze not zaslal stranm informaci, e dal pkaz k vydn pe-
budou vyplaceny ve chvli, kdy si not sm vzdlenm nz z tu, i e ji penze z tu notsk schovy ode-
pstupem vyhotov vpis z katastru nemovitost na p- ly, me toto plnit funkci jakhosi avza, avak nen to
semnou i elektronickou vzvu sloitele i pjemce. jet splnn povinnosti vyrozumn.
Bude-li mt tento vpis poadovan nleitosti, penze Otzka vyrozumn tak souvis s odstavci 1 a 2 87
not vyd. Not. Za zcela sprvn lze pouze povaovat vyrozumn
Dleitou povinnou podmnkou je stanoven lhty. Je teprve ve chvli, kdy penze byly pjemcem i sloitelem
teba tmto rozumt dv lhty. A to lhtu stanovenou pijaty, a v ppad odmtnut pevzet penz sloitelem
pro note, do jak doby po splnn stanovench pod- a ve chvli pijet soudem do solun schovy. Obdob
mnek m povinnost vydat penze, a lhtu stanovenou penz na cest (uva nap.: mezi depozitnm tem no-
pro splnn podmnek. te a chybn uvedenm i neexistujcm tem p-
Zkon pamatuje i na ppady, kdy not neme vydat jemce) nelze jet povaovat za vydn penz.
penze na et oznaen v protokolu.Tato situace me Problematick me bt vlastn zskn potvrzen
nastat z rznch pin,od zruen tu pes zruen ban- o tom, e penze byly pjemcem i sloitelem pijaty. Ji
kovnho stavu i znik oprvnnho subjektu. Nejob- v protokolu o schov je vhodn stanovit, e pjemce
vyklej vak je chybn udan slo tu v protokolu. Na- i sloitel maj povinnost zaslat noti psemn potvrzen
stane-li tato situace, not vyzve pjemce, aby ve lht o pijet tchto penz.Elegantnm eenm by bylo,kdyby
sdlil noti,na jak jin et maj bt penze vydny.P- toto potvrzen zaslala pmo banka pjemce penz.
jemce je povinen toto oznaen novho tu provst p- Banky vak neposkytuj informace tetm osobm. Not
semn se svm edn ovenm podpisem, nebo je by se tak mohl potvrzen domhat po tom, komu odele
teba sepsat o stnm sdlen noti dodatek protokolu penze, na zklad ustanoven obanskho zkonku
o notsk schov. Nen-li ani pot mon penze vy- o povinnosti vydat kvitanci.3 Psemn potvrzen o pijet
dat na et pjemce,1 vyd not stanovenm zpsobem penz pot not zalo do spisu notsk schovy.
penze z notsk schovy zpt sloiteli. Pedchoz prava notskch schov penz v 88 odst.
O trochu sloitj je situace v ppad, nelze-li vydat 1 Not platnho ped novelou . 284/2004 Sb. obsaho-
penze sloiteli na et v protokolu oznaen.V takovm vala konkrtn ustanoven o tom, e o vydn penz se-
ppad by ml not vydat penze sloiteli zpsobem pe not protokol, kter mus obsahovat msto a dobu
s nm dohodnutm.Pedpokld se,e takov dohodnut vydn, identifikaci pjemce, daj o zjitn jeho toto-
zpsob bude specifikovn nad rmec povinnch nlei- nosti a o tom, e pjemce penze pevzal. Pesto e sou-
tost ji v protokolu.Byla-li by tato dohoda uinna mimo asn prava takov ustanoven logicky z dvodu vylou-
protokol,bylo by v kadm ppad vhodn o tomto ujed- en hotovostnho vydn penz neobsahuje, podle
nn uinit zznam do spisu. Pokud nebude mon slo- J. Ghazaliov4 je praxe sepisovn tchto protokol i po
iteli vydat penze ve uvedenmi zpsoby a sloitel od- novele pomrn bn. Nemohu takovou praxi potvrdit,
mtne penze pevzt,m se za to,e je sloitel vi noti
v prodlen a not, aby se sm nedostal do prodlen, m
potom jedinou monost,a to uloit penze do solun s-
1
chovy u soudu dle sti tet hlavy pt zen o s- Teoreticky mon je i situace, kdy by v protokolu bylo uveden patn
slo tu a pjemce by pesn dle znn 87 Not oznail jin et,
chovch 185a185h OS. na kter by vak tak nebylo mon, nap. pro jeho neexistenci, penze
Dle 87 odst. 3 Not m not povinnost o vydn pe- vydat. Domnvm se, e by zde ml bt pouit u vklad a pokud p-
nz sloitele i pjemce vyrozumt. Forma podn vyro- jemce na vzvu note ve lht uveden ve vzv ... neozna et na
zumn nen uvedena, nelze tedy vylouit podn infor- kter lze penze vydat ... vyd penze not sloiteli.
2
Blek, P. in Blek, P., Drpal, L., Jindich, M., Wawerka, K. Notsk
mace stn i elektronickou potou. I po stnm podn d a zen o ddictv. Koment. 3., doplnn a pepracovan vydn.
informace je vhodn podit zznam o stnm vyrozumn Praha : C. H. Beck, 2005, s. 282.
3
z dvodu zaloen do spisu.Dleit je i otzka asov.Na- 568 odst. 1 ObZ: Vitel je povinen vydat dlunkovi na jeho po-
dn psemn potvrzen o tom, e dluh byl zcela nebo zsti splnn.
rozdl od P. Blka2 se nedomnvm, e je zde njak zsadn 4
Ghazaliov, J. Poznmka k notsk schov.Ad Notam, 2006, . 1, s.
potebn informovat o zmru penze vydat ped vlast- 25.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 120

120 slo 4/2007 AD NOTAM


naopak ji povauji za kontraproduktivn. Pinejmenm -li lhta pro splnn stanovench podmnek,2.podmnky
jsou astnci zbyten nuceni ztrcet as nvtvou no- pro vydn penz pjemci byly splnny, ale penze do-
te, navc je protokol o vydn penz z notstv takto sud nebyly vydny, 3. trv-li lhta na kterou byla not-
nemon sepsat do doby, ne not od astnka, jemu sk schova dohodnuta. Podle mho nzoru ustanoven
penze vydal,obdr potvrzen o pijet penz.Not nem zbyten parafrzuje zkladn smysl schov za elem
ani prvo ani monost k sepsn protokolu o vdeji strany splnn zvazku, jm je poskytnut jistoty obou stran
nutit.V dosud druhm na strnkch Ad Notam uveejn- a vyplacen penz pjemci a po splnn v protokolu do-
nm lnku o notskch schovch dochz dal auto- hodnutch podmnek.To podstatn, a toti monost vy-
rka5 po sloitch dokazovnch k zvru, e je teba pi dn penz z notsk schovy sloiteli se souhlasem p-
vydn schovy ptomnosti toho, komu svd prvo na jemce, se v tomto kogentnm a kazuistickm ustanoven
vydn schovy. I tento nzor je teba odmtnout.V tako- ztrc.
vch situacch je vdy dobr si poloit otzku: Komu to Naopak zde nen eena dal eventualita,a to monost
slou?. Domnvm se, e takov pokus o protokol o vy- vydn penz pjemci po udlen souhlasu sloitele,
dn penz me vychzet z ponkud opatrnickho p- i kdy nebudou splnny podmnky k vydn penz do-
stupu note, avak prvn jistot nepid. jednan v protokolu o schov. Toto, by na prvn po-
Pitom hlavn dvod vyrozumn o vydn penz, ro- hled nikoliv, je astm jevem. Nap. nkter podmnky se
zumj o tom,e penze pjemce obdrel,je nasnad.No- mohou stt nesplnitelnmi a sloitel pesto me mt z-
tsk schova nen solun a sloenm penz na et jem na vydn penz pjemci. Nebo mohou bt pod-
notsk schovy se jet sloitel nezhost sv povinnosti mnky splnny a nebylo by ji dvodu dle ekat na uply-
plnit.Teprve pijetm penz na et pjemce je jeho po- nut lhty. Proto je vhodn tyto ppady vdy upravit
vinnost zcela splnna a o tomto splnn sv povinnosti v protokolu nap. ustanovenm: Penze z notsk s-
obdr vyrozumn od note. chovy mohou bt notem vydny pjemci se souhla-
Shrnu-li celou problematiku 87 odst. 3 Not, do- sem sloitele, i kdy nejsou splnny podmnky schovy.
mnvm se, e postup note by ml bt nsledujc: Takt sloiteli mohou bt penze vrceny se souhla-
1. vyrozumt pjemce i sloitele o odesln penz, tj. sem pjemce kdykoliv.
ihned po odesln penz z tu notsk schovy (po Notsk schovy maj potencil bt denn rutinou
jejich odepsn z tu, nikoli po zadn pkazu), note a bylo by tak vhodn vnovat jim odbornou po-
2. zskat od pjemce penz potvrzen o pijet, zornost ve vt me. Uvtm veker poznmky, pod-
3. vyrozumt pjemce i sloitele o vydn penz, tj. o je- nty a reakce, a ji k vydvn penz ze zajiujc s-
jich pijet na zaslan et. chovy, nebo k notskm schovm obecn.
Dle not vytiskne potvrzen o tomto oznmen a tuto
5
korespondenci ulo do spisu schovy.Vypad to nron, Nvltov, M. Zamylen nad poznmkou o notsk schov.Ad No-
tam, 2006, . 3, s. 97.
je vak teba mt na pamti, e toto vyrozumn me bt 6
Toto popchnut a vtka me stejn dobe mit do vlastnch not-
provedeno i elektronickm penosem dat (e-mailem) na skch ad. Dle 88 odst. 1 penze v notsk schov a (tm i roky)
kontaktn adresy uveden sloitelem a pjemcem do pro- nle sloiteli,pokud v protokolu nen stanoveno jinak.Tak not,stejn
jako advokt by se mohl pokusit konstruovat ustanoven v protokolu
tokolu o notsk schov. Nklady na takovto vyrozu- o notsk schov tak,e roky budou ponechny noti (zdvodnn
mn (2x napsn krtkho oznmen, odesln na dv ad- nap. na pokryt nklad s vedenm tu apod.).
resy zrove) a asov nroky jsou velmi nzk, ppadn
telefonty a nsledn zznamy o proveden telefonickho
vyrozumn nebo psemn vyrozumn potou a uloen
kopie dopisu jsou tak mon,avak ji asov nronj
a nkladnj. Ze zahrani
Uveden ustanoven 88 odst.1 uruje,e penze v no-
tsk schov nle sloiteli. Nen-li dohodnuto jinak
a penze do doby vydn jsou sloitele, nle mu vdy 7. zasedn Vkonn rady
i rok. Pokud by byl rok peveden bez ustanoven v pro-
tokolu pjemci, jednalo by se o bezdvodn obohacen, Mezinrodn unie notstv,
peveden roku pjemci na zklad dohody se sloite- Sao Paulo 19. kvtna 2007
lem darovnm. V ppad dohody jinho okamiku pe-
chodu vlastnictv k pedmtu schovy je teba pamatovat I. Zahjen zasedn
na oddlen rok do dne pechodu a do dne podn p-
kazu k vydn.Specifikem notskch depozitnch t je, Zasedn pedsedal prezident UINL Giancarlo Laurini,
e majitelem zvltnho tu u banky je not, avak pe- celkem bylo ptomno 19 len Vkonn rady. Prezident
nz na tu vdy sloitel i v ppad jin dohody p- v vodu upozornil, e nsledujcho dne bude zahjeno
jemce,a tedy i veker roky budou nleet sloiteli i p- dvoudenn zasedn Stl rady frem na tma Angao-
jemci. Nen tak mysliteln situace nap. advoktnch vanost UINL v oblasti ochrany oban a prvnho
schov, kde si roky asto ponechvaj advokti.6 sttu. Aktuality a prognzy.
Formulan pomrn neastn je eeno omezen dis-
pozice s penzi notem u schov za elem zajitn z- II. Schvlen protokolu ze zasedn Vkonn
vazku. Negativn formulovan ustanoven je nesrozumi- rady v Praze dne 16. nora 2007
teln, nepehledn a jeho vklad nejednoznan. Dle
tohoto ustanoven not pi postupu podle obsahu pro- Podle programu jednn bylo nsledn hlasovno
tokolu o notsk schov neme penze vydat bez sou- o schvlen protokolu ze zasedn VR, kter se konalo
hlasu pjemce v tchto alternativnch ppadech:1.trv- v Praze dne 16. 2. 2007.Ten byl jednomysln schvlen.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 121

AD NOTAM slo 4/2007 121


III. Sdlen prezidenta zprva o innosti nkterch notstv, kter dlouhodob nepln sv fi-
nann povinnosti vi UINL. Nkte lenov (Gallino,
Prezident se zmnil o tom, e problmy spojen s pro- Heering, Sefrioui) navrhli eit situaci tchto chronic-
fes note jsou na vech kontinentech podobn, a u kch neplati pomoc drastickch opaten, tj. vylou-
jde o tok na veejnou funkci, nekontrolovanou liberali- en. Jin (Abreu de Polanco, prezident) s drastickm e-
zaci svobodnch povoln, obraz notstv v och ve- enm nesouhlasili, domnvaj se, e je teba rozliovat
ejnosti apod. Dle zdraznil, e je nutn trvat na povin- mezi notstvmi,kter se aktivn podlej na ivot Unie,
nm lenstv v notskch komorch lenskch ale z dvod vy moci nejsou schopna dostt svm fi-
notstvch a tam, kde tomu tak nen, na nutnost tuto z- nannm zvazkm,a tmi,kter se o fungovn UINL v-
sadu prosadit. bec nezajmaj.Tyto situace je teba eit ppad od p-
padu. Proti neplatim by mli zakroit viceprezidenti
IV. Sdlen len VR lenov VR poven jednotlivch kontinent, prezident a pedsedov konti-
specifickmi otzkami nentlnch komis.
Dalm tmatem byly alternativn zdroje financovn.
1. FOUKAL (Stedn Evropa) odkzal na svou zprvu CHIARUTTINI prezentoval projekt kreditn karty se sym-
ze zasedn VR v Praze s tm,e od t doby nedolo k d- bolem UINL. Jako pklad uvedl spolenost American Ex-
nm vraznm zmnm. press, kter je nezvisl na bankovnm sektoru.Vkonn
2.GALLINO (pojitn vlastnickch titul a registrtoi) rada vyslovila souhlas s tm, aby byl tento projekt zah-
pipomnl ti hlavn tmata tohoto funknho obdob: jen v Itlii ve spoluprci sAmerican Express.Navrhla tak
a) pojitn vlastnickch titul, b) registrtoi, c) katastr. vytvoit pracovn skupinu ve sloen dr. Chiaruttini
Zamil se pedevm na otzku registrtor, kte zav- a dr. Besso, jejm kolem by bylo prostudovat monosti
dj mechanismy pokozujc notsk systm latinskho oiven kategorie individulnch len ve spojen s pro-
typu. K pojitn vlastnickch titul se vyjdil MARSO- jektem kreditn karty (viz rezoluce . 4 VR).
LAIS, kter popsal situaci v Quebecu (pechodn een Dal otzky souvisejc s financovnm UINL:
sttn titul pouvan pi pevodu nemovitost). lensk pspvky,
Dle probhla debata o mon pemn pojitn od- sponzorstv ze strany vcarsk banky (ochota spon-
povdnosti v pojitn vlastnickho titulu (nvrh vice- zorovat jednu akci UINL),
prezidenta Heeringa) a o nutnosti zabrnit dvoj kontrole nvrh vnovat jeden den v roce propagaci UINL v jed-
zkonnosti (ze strany note i registrtora). notlivch zemch s clem zskat individuln leny
4.MANESCU (balknsk notstv) hovoil o oficilnm a sponzory.
pijet Bulharska a Rumunska za leny CNUE.V ostatnch
aspektech odkzal na svou psemnou zprvu. VIII. Strategie a strukturln reforma Unie
5. SEIFROUI (innost a problmy notstv Magrebu) Stanovy a Jednac d
informoval o pozitivnm vvoji tuniskho a mauretn-
skho notstv a o jejich zjmu o vstup do UINL. Krom Pedseda Poradn komise Schwachtgen pedstavil
toho se zmnil o svch nvtvch v sdle OSN, UNESCO pedbn nvrh stanov UINL, na nm se toho dne do-
a Svtov banky. poledne shodly oba orgny poven jeho vypracov-
6. STASSINOPOULOS (koordinace s CNUE) mimo jin nm: Poradn komise a Vbor ad hoc. Oproti verzi
informoval o podn spolench semin CNUE a Ev- z 10. kvtna dolo k vraznmu zjednoduen.
ropsk notsk akademie a o pipravovanm II. evrop- Hlavn body:
skm notskm kongresu,kter se uskuten ve Varav prezident Unie je povaovn za orgn Unie (stejn jako
v z 2008. Shromdn, Generln rada a Rada pro finann do-
hled),
V. Spoluprce se Svtovou bankou Legal stvajc Vkonn rada ponese do budoucna nzev -
Empowerment of the Poor (LEP) dc rada,
vtiny potebn pro jednn a rozhodovn Shrom-
Sdruen SEAL Zmna stanov v souladu s rezoluc dn,
. 4 VR pijatou v Praze pravomoci Shromdn,
VR schvlila nvrhy na zmny stanov sdruen SEAL sloen dc rady,
a vyzvala leny VR, aby vyjdili svj zjem stt se leny Generln rada je poradnm orgnem UINL,
tohoto sdruen jako lenov jeho dc rady, nebo jako bval prezidenti UINL jsou vzhledem ke sv zkue-
pidruen lenov. Vichni ptomn lenov VR sou- nosti leny Generln rady,
hlasili s tm, e se do sdruen SEAL zapoj jako pidru- pechodn ustanoven: vyputn zmnky o individul-
en lenov. Souhlas se lenstvm v dc rad SEAL vy- nch lenech;podmnky lenstv v nov Generln rad
slovili Nikolaos Stassinopoulos, Eduardo Gallino, pro stvajc leny Stl rady,
Gaoussou Haidara,Houcine Sefrioui,Rhadys Abreu de Po- nov stanovy vstoup v platnost 1. ledna pot, co bu-
lanco a Flavio Bueno Fischer. dc rada tak doshla po- dou schvleny Shromdnm,
tu 11 len (spolu s noti,kte ji byli jmenovni v oka- VR vyslovila souhlas s pedloenm nvrhem stanov
miku vytvoen sdruen). s tm, e v lncch 8 a 10 bude upesnno, e pi uro-
vn usnenschopnosti Shromdn a pi rozhodovn
VI. Finance UINL budou brni v vahu pouze lenov s hlasovacm pr-
vem.Text byl nsledn posouzen Stlou radou v Sao Paulu
Pokladnk MERLOTTI odkzal na svou psemnou a bude pedloen ke konenmu schvlen Shromdn
zprvu o stavu financ Unie. Pitom zdraznil problm lenskch notstv v Madridu.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 122

122 slo 4/2007 AD NOTAM


IX. Rzn tiku notstv odpovdal pan prezident Woschnak a in-
formace doploval pan Matyk, na otzky praktickho v-
Prezident informoval o kandidaturch pro funkn ob- konu funkce ministra bvalho note rd odpovdal
dob 20082010. Kandidty jmenuje Stl rada na svm doktor Michalek. Z diskuse na tma kodifikace oban-
zasedn v Sao Paulu, konen rozhodnut pslu Shro- skho prva v esk republice vyplynulo,e nen vhodn
mdn lenskch notstv v Madridu. zatovat obansk zkonk s ji pekonanmi instituty,
Kandidti: avak zkladn mylenky rakouskho obanskho zkona
prezident: Eduardo Gallino (Argentina) z roku 1811 byly nadasov a svou strukturou me
viceprezident pro Afriku: Gaussou Haidara (Mali) i nyn jako vzor tento zkon slouit.
viceprezident pro Severn a Stedn Ameriku a Karibik: Rovn spoleensk strnka tohoto setkn byla ze
Francisco Xavier Arredondo Galvn (Mexiko) strany hostitele zajitna na vysok rovni. Z dvodu
viceprezident pro Jin Ameriku: Jos Flavio Bueno Fis- oboustrannho pnosu tohoto setkn se pan ministr
cher (Brazlie) spravedlnosti Ji Pospil a prezident Rakousk notsk
pokladnk:Bernhard Burkard (vcarsko),Juan Ignacio komory dohodli, e toto setkn se bude opakovat ten-
Gomeza Villa (panlsko) tokrt na pozvn Ministerstva spravedlnosti v esk re-
publice a to konkrtn v Plzni v zvru msce srpna.
Pt zasedn Vkonn rady se uskuten dne
30. 9. 2007 v Madridu.
* Autor je prezidentem NK R.

Nvtva ministra spravedlnosti


Jiho Pospila na pozvn Prezentace elektronickho
Rakousk notsk komory prvnho styku pi veden
pozemkovch knih a obchodnho
JUDr. Martin Foukal* rejstku ve Vdni
V prbhu jednn Vkonn rady UINL, kter se usku- Mgr. Richard Brzda*
tenilo v Praze ve dnech 15.16. 2. 2007, dolo k setkn
ministra spravedlnosti JUDr. Jiho Pospila a prezidenta V rmci programu nvtvy JUDr. Jiho Pospila, mi-
Rakousk notsk komory Dr. Klause Woschnaka, kter nistra spravedlnosti esk republiky, ve Vdni, ve dnech
je toho asu t prezidentem CNUE.V rmci tohoto set- 27.28. 6. 2007 navtvila st delegace se zstupci No-
kn byly projednvny otzky spojen s elektronizac tsk komory esk republiky Obchodn soud ve Vdni
justice,tedy otzky,kter jsou aktulnm tmatem naeho a Okresn soud pro Vde sted, kter sdl v modern bu-
Ministerstva spravedlnosti.Jako velmi zajmav a ji usku- dov Justiztower, kde byl prezentovn elektronick
tenn projekt zaujal pana ministra Pospila elektro- prvn styk pi veden obchodnho rejstku a rejstko-
nick archiv listin veden Rakouskou notskou komo- vm zen, a pi zen o povolen vkladu prv k nemo-
rou. Proto se dohodli oba pedstavitel na nvtv ve vitostem do pozemkovch knih a veden sbrky listin po-
Vdni spojen s prezentac elektronickho prvnho zemkov knihy.
styku ve vztahu k obchodnmu rejstku a pozemkovm
knihm ve spojitosti s elektronickm archivem listin.
Delegace Ministerstva spravedlnosti R ve sloen
JUDr. Ji Pospil, ministr spravedlnosti, Mgr. Ing. Franti-
ek Steiner, nmstek ministra spravedlnosti, Mgr. Pavel
Stank, vrchn editel sekce kabinetu ministra spravedl-
nosti a JUDr. Paul Springer, poradce ministra spravedl-
nosti, v doprovodu prezidenta Notsk komory R
JUDr. Marina Foukala a Mgr. Richarda Brzdy, navtvila
Vde ve dnech 27.28. 6. 2007. Po pijet panem prezi-
dentem Klausem Woschnakem v sdle Rakousk not-
sk komory se st delegace specializovan na pota-
ovou techniku odebrala na shldnut fungovn
obchodnho rejstku u Obchodnho soudu ve Vdni,
o em informuje ve svm pspvku Mgr. Richard
Brzda. Pan ministr Pospil s ostatnmi leny delegace
zstal na jednn v sdle Rakousk notsk komory s pa-
nem Klausem Woschnakem, dle s bvalm ministrem
spravedlnosti Dr.Michalkem,kter bval rovn notem
a s panem Mgr. Stephanem Matykem, zstupcem Ra- Zleva: dr. Martin Foukal, (prezident NK R), Dr. Klaus
kousk notsk komory v Bruselu. Zajmal se o aktuln Woschnak (not, prezident rakousk notsk komory,
problmy notstv v evropskm kontextu,o sluitelnosti Dr. Ji Pospil (ministr spravedlnosti R), Dr. Harald
vkonu notsk a politick innosti a rovn konzulto- Krammer (prezident Vrchnho zemskho soudu), Dr.
val nkter otzky tkajc se obanskho prva a jeho Alexander Michalek (not, bval ministr spravedl-
pipravovan kodifikace u ns. Na evropskou problema- nosti v letech 19912000).
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 123

AD NOTAM slo 4/2007 123


Z prezentace vyplynulo,e prvn styk pi obou typech samosprvy pro zahranin styky kantonu Vaud, do kte-
zen,je zsti elektronizovn (veden rejstk a ukldn rho nle i enevsk region a Philippe Bosset, prezi-
do sbrky listin), piem po 1. 7. 2007 dojde v Rakousku dent Federace vcarskch not.Bylo konstatovno,e
k poslen elektronickho prvnho styku s rejstkovm vcart noti maj vznamnou roli ve spolenosti. v-
soudem a soudem vedoucm pozemkov knihy, kdy bude carsko vznamn spolupracuje s evropskmi institu-
mon init podn v elektronick podob. cemi, i kdy nen lenem EU. Prezident Laurini vyzdvihl
Dle bylo prezentovno,e pi elektronickm prvnm vznam spoluprce komise CAE s CNUE,IRENE a dalmi
styku s rejstkovm nebo pozemkovm soudem je jed- notskmi institucemi. Pipomenul blc se kongres
nm ze zkladnch pil elektronick listinn archiv ra- UINL v Madridu ve dnech 3.6. 10. 2007 s tm, e se m
kouskho notstv, zvan cyberDOC, kter byl sputn poslit vnitn samosprva v organizacch not v jed-
v roce 2001. Projekt cyberDOC je spolenm podnikem notlivch regionech.
(joint venture) rakouskho notstv a spolenosti Sie- Prezident Collantes pozdravil vechny ptomn, pi-
mens AG sterreich,kter do nj vkld technick a bez- vtal nov delegty z Portugalska a Irska a s politovnm
penostn know-how. konstatoval, e jednn se neastn delegace Bulharska,
CyberDoc je tvoen archivem notskch listin,do kte- Ukrajiny, Slovinska a Polska.
rho kad not povinn ukld veker jm sepsan Prezident CAE Collantes hovoil o kontaktech se Sv-
notsk zpisy,a dle archivem soukromch listin,kter tovou bankou, znovu pipomnl, e bval panlsk mi-
not nesepsal,kter vak na dost a se souhlasem stran nistryn zastv v souasn dob ve Svtov bance jednu
not do archivu ulo. Jednotliv listiny, notsk nebo z vedoucch pozic a vyzvala note ke spoluprci pi za-
soukrom, jsou v archivu oznaeny identifikanm k- jiovn vlastnickch titul k pd pro chud ve tetm
dem. Identifikan kd listiny not, v ppad, e listina svt, aby jim tak byl umonn pstup k vrm.
m bt plohou nvrhu na zpis,zmnu nebo vmaz spo- Prezident Collantes dle informoval o innosti Not-
lenosti do nebo z obchodnho rejstku nebo nvrhu na sk akademie, posledn dva semine probhly v Arm-
vklad nebo vmaz prva do nebo z pozemkov knihy, nii (tma pevody nemovitost) a na Slovensku (tma z-
sdl elektronickou cestou pslunmu soudu,jeho p- kladn pile notstv jako svobodnho povoln, role
slun ednk sm prostednictvm zabezpeenho p- note ve spolenosti a prvn jistota). Dal semin No-
stupu pslunou listinu z archivu cyberDOC penese tsk akademie se pipravuje pro note pobaltskch
a ulo do sbrky listin pslunho soudu. zem.Byla podna informace o setkn not Stedomo
Pevod listin do elektronick podoby je provdn na- v jnu 2006 ve Francii Marseille, dal setkn se usku-
skenovnm listiny nebo pevodem dokumentu z texto- ten v Turecku.
vho editoru do formtu .tif, piem je pedpoklad, e V dal sti jednn vedouc jednotlivch pracovnch
nejpozdji do roku 2010 by se listiny ukldaly ve formtu podskupin postupn zrekapitulovali vsledky prce na do-
.pdf. Ukldn elektronickch listin do archivu cybe- tazncch. Ke dni jednn CAE se jedn o tyto dotaznky:
rDOC je provdno prostednictvm zabezpeen st 1. Evropsk exekun titul (S. Matyk Rakousko)
vyuvajc internet. Byl vypracovn dotaznk, kter pedala i esk dele-
Vyuitm archivu cyberDOC se prvn styk s rejstko- gace, zvren vyhodnocen bude provedeno na pod-
vmi a pozemkovmi soudy vrazn zjednoduil a zlevnil zimnm jednn v S. Malo.
se prbh jednotlivch zen, piem po zaveden elek- 2. Peshranin ddictv (Chassing Francie)
tronickho podn se tento styk i vrazn urychl,piem Pokrauje prce na dotaznku, dolo k upesnn jed-
je reln, aby nap. zaloen spolenosti a jej zpis do ob- notlivch st,zvren vyhodnocen bude provedeno
chodnho rejstku byl proveden v du hodin. na podzimnm jednn v S. Malo.
3. Zpis zahraninch notskch listin do pozem-
kov knihy evidence nemovitost (P. Carrin pa-
* Autor je notem v Brn. nlsko)
Jedn se o odborn nron tma, prce na dotaznku
trv, zvren vyhodnocen bude provedeno na pod-
5. zasedn Komise pro Evropsk zimnm jednn v S. Malo.
zleitosti (CAE) v Montreux 4. Prbn vzdlvn not (M. Nyilas Ma-
arsko)
Vedouc pracovn skupiny provedla zvren vyhod-
JUDr. Ji Kozelka*
nocen, zvrenou zprvu pevzali jednotliv delegti
i v elektronick podob. Byl zdraznn vznam dalho
Jednn komise probhalo v hotelu Royal Plaza v Mon-
vzdlvn not pro postaven ve spolenosti.
treux ve dnech 20. a 21. 4. 2007. Dne 20. 4. 2007 ve ve-
5. Spolenost s ruenm omezenm (W. Ott
ernch hodinch probhlo uvtn delegt a slavnostn
Nmecko)
recepce na hrad Chillon.Tto akce se zastnili nejen
Tematika je velmi obsan,tato pracovn komise pracuje
noti, ale i zstupci jinch prvnickch profes (advo-
na tmatu ji nkolik let (pedtm v rmci komise CAEM).
kti, zstupci univerzity v Lausanne), kte byli ptomni
V mezidob dolo v nkterch zemch k vraznm zm-
na semini podanm IRENE (Evropsk notsk insti-
nm,take odpovdi byly aktualizovny.esk delegace ji
tut pro vzkum a studium) na tma Daov aspekt v me-
aktualizaci dotaznku pedala. Zvren vyhodnocen
zinrodnm ddickm prvu.
bude provedeno na podzimnm jednn v S. Malo.
Dne 21. 4. 2007 probhla cel pracovn st zasedn.
Jednn zahjil prezident UINL Giancarlo Laurini.Jednn
not pozdravil Jean-Claude Mermoud, f kantonln *Autor je notem v Plzni.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 124

124 slo 4/2007 AD NOTAM


6. Obh notskch listin v elektronick podob Za CCNI (Komise pro mezinrodn notskou spolu-
(S. Zecevic Francie) prci) pozdravil jednn J. P. Decorps, zdraznil zkladn
Pracovn komise pipravila dotaznk v dubnu 2007, koly tto instituce: navazovat kontakty s novmi not-
ve kterm budou eeny ti zkladn okruhy problm: stvmi a pomhat s jejich zizovnm, eit problm st-
a) pprava listiny v elektronick podob, b) podpis lis- vajcch notstv a rozvjet vznam a roli not v jed-
tiny v elektronick podob,c) dal opaten po podpisu notlivch zemch. J. P. Decorps sdlil za CCNI informace
listiny. Nvod na vytvoen elektronick listiny by ml o novch notstvch v blzk i dalek budoucnosti.
bt praktick a snadno iteln, je zapoteb zajistit po- Velmi zajmavou informaci podal o jednn v rnu, no-
moc zemm, kter teprve pipravuj elektronickou po- tstv je dobe organizovno, v rnu je 3000 not,
dobu notskch listin. Podpis by ml bt uinn v no- 10 % en, zkladn zkon byl vypracovn jet za vldy
tsk kanceli, dleit je i problematika archivace ha, not nemus bt prvnk. V zerbjdnu se pi-
elektronickch listin.V Kanad podepisuj notsk lis- pravuje zkon o sttnch notch. V Gruzii je ohroen
tiny v elektronick podob astnci ve svm bydliti, institut svobodnho notstv, je pipraven zkon o to-
co nen dobr. tln liberalizaci notstv podle americkho vzoru a slou-
7. Evropsk obchodn spolenost (L. Weyts Belgie) en not s advokty.J.P.Decorps dle informoval o p-
Jedn se o odborn velmi nron tma, v Evrop by prav projektu latinskho notstv ve Vietnamu,Srbsku,
mlo dojt k vt unifikaci modelu evropskch obchod- Kazachstnu, Ukrajin a Koreji. Dle informoval o kon-
nch spolenost.esk delegace ji dotaznk pedala,z- taktech s pslunmi institucemi v Tunisku, Libyi, Etio-
vren vyhodnocen bude provedeno na podzimnm pii, Bosn a Hercegovin, Srii, Libanonu, Mauretnii,
jednn v S. Malo. Madagaskaru, Laosu, Mongolsku a Austrlii.
8. Modr kniha (F. Cardillo Itlie) Jednn komise CAE dle pozdravil estn pedseda
kol zatm splnily dva stty vcarsko a esk repub- IRENE J. Chevrier, kter informoval o pipravovanch ak-
lika, bylo vysloveno velk podkovn. Prezident Laurini cch tohoto institutu na podzim roku 2007 v Soluni
by chtl prezentovat aktualizaci Modr knihy ji na pod- tma Daov aspekt v mezinrodnm ddickm prvu
zimnm kongresu v Madridu, apeloval na jednotliv de- a v Bruselu tma Ddick zen.
legace, aby urychlily dal prce na aktualizaci Modr Zstupce Francie pozval ptomn delegty na pod-
knihy. zimn zasedn CAE, kter se bude konat v bretaskm
Prezident Collantes dle konstatoval, e kulat stl, mst Saint Malo ve dnech 13.15. 9. 2007.
tedy informace o prvnch novinkch, nebude poado-
vn od vech delegac, ale bude zkrcen na aktuln pro-
blematiku. Rakousk delegace informovala o legislativ-
nch snahch o novou pravu ddickho prva
a darovn, ve kter jsou ohroeny zjmy not. Irsk
delegace informovala o nov daov prav pi pevodu
Soudn rozhodnut
nemovitost.
Pot probhla odpoledn pednka vcarskch no-
t a zstupc bankovnho sektoru na tma Postaven O nevyvratiteln domnnce
vcarskho finannictv a boj proti pran pinavch pe-
nz. Role note.
transformace BSM
Not R. Niklaus a zstupci banky Credit Suisse in- k nemovitostem v podlov
formovali o vzjemn spoluprci, zamili se zejmna spoluvlastnictv
na bankovn tajemstv. Bankovn tajemstv nen nikdy
absolutn, jeho dritel je klientem banky, bankovn ta- Jestlie se nemovitosti astnk, nleejc
jemstv neslou bance, ale klientovi. Klient me do jejich bezpodlovho spoluvlastnictv, nestaly
zprostit banku povinnosti mlenlivosti i na zklad bhem lhty t let od zniku tohoto spoluvlast-
pln moci. Bankovn tajemstv nen v rozporu s trest- nictv pedmtem zahjenho zen o (sten)
nm a civilnm prvem.Tato problematika je upravena vypodn jejich bezpodlovho spoluvlastnictv,
v 28 obanskho zkonku. Kad klient je povinen staly se pedmtem jejich podlovho spoluvlast-
prokzat svoji identitu, fyzick osoba pslunm pr- nictv.
kazem, prvnick osoba vpisem z obchodnho rej-
stku, nebo jinou odpovdajc listinou, ne star jed- Rozsudek Nejvyho soudu R ze dne 2. 8. 2005, sp. zn.
noho roku. V ppad pochybnost o klientovi banka 22 Cdo 2679/2004
pouije doplujc dotaznk. Banka provuje nezvykl
transakce, jedn se o transakce, kter nejsou inny Z odvodnn: Okresn soud rozsudkem ze dne
v zjmu klienta, nebo transfer penz smuje do pro- 22.z 2003 uril,e nemovitosti zapsan u Katastrlnho
blmovch zem. V tchto zleitostech maj advokti adu v N.na LV .291 pro obec a kat.zem N.,a to dm
a noti oznamovac povinnost. .p.258 na stavebn parc..2258 se stavebn parc..2258
V dal sti bylo podtreno, e not je vznamnm o vme 119 m2, gar na stavebn parc. . 2259 se sta-
partnerem banky pi sepisovn smluv o pevodech ne- vebn parc. . 2259 o vme 48 m2 a parc. . 275/13 za-
movitost i zstavnch smluv. vcart noti se v- hrada o vme 478 m2, pat do zaniklho, avak nevy-
znamn podl na innosti na trhu s nemovitostmi vetn podanho bezpodlovho spoluvlastnictv alobce
zajiovn hypotk. V oblasti Vaud ije 659 000 obyva- a alovan 2. Dle rozhodl o nhrad nklad zen.
tel, z toho 30 % cizinc, z tchto cizinc je 65 % cizinc Soud prvnho stupn vyel ze zjitn, e manelstv
z EU. alobce a alovan 2., uzaven 12. 11. 1950, zaniklo roz-
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 125

AD NOTAM slo 4/2007 125


vodem 29. 12. 1997. U soudu prvnho stupn pod sp. zn. lovanho 1. dne 1. 11. 2001.Ve vztahu k alovan 2. se
7 C 1264/2000 je vedeno zen o vypodn bezpod- relativn neplatnosti tto smlouvy dovolal alobou
lovho spoluvlastnictv alobce a alovan 2., zahjen v tto vci.
na podklad aloby podan alovanou 2., kter sporn Krajsk soud jako soud odvolac k odvoln alovanch
nemovitosti jako pedmt bezpodlovho spoluvlastnic- rozsudkem ze dne 18. kvtna 2004, . j. 23 Co 166/2004-
tv neuvedla. Kupn smlouvou z 29. 11. 1960, uzavenou 166, rozsudek soudu prvnho stupn zmnil jen ve v-
mezi L. M. jako prodvajc a manely B. a Z. H. jako ku- roku o nkladech zen, jinak jej potvrdil a rozhodl o n-
pujcmi, nabyli alobce a alovan 2. pozemek . kat. hrad nklad odvolacho ze n. Odvolac soud se zcela
275/13 o vme 643 m2, zapsan ve vl. . 2716 pozem- ztotonil se skutkovmi zjitnmi soudu prvnho stupn
kov knihy pro kat. zem N., a to kad z nich v rozsahu i s jeho prvnm posouzenm vci. Dodal, e uzaven da-
ideln 1/2.V tomto rozsahu 17.11.1961 bylo jejich vlast- rovac smlouvy ohledn nemovitost nen obvyklou spr-
nick prvo vloeno do pozemkov knihy. Kupn vou majetku nleejcho do bezpodlovho spoluvlast-
smlouva byla schvlen a Radou ONV v N. vmrem nictv manel nevyadujc souhlas druhho manela.
z 21. 8. 1961, zn. Vst. 56/1/1960/69/30-31/11, a re- Nmitku alovanch, e pedmtn nrok alobce na ur-
gistrovna bvalm Sttnm notstvm v N.14.11.1961 en je promlen, odvolac soud neshledal opodstatn-
podPR 438/61. U Katastrlnho adu v N. nen zalo- nou s tm, e prvn inky darovac smlouvy nastaly
ena listina, kter by se tkala dohody alobce a alo- 28. 6. 2000 a alobce podal danou alobu v tlet pro-
van 2. podle 29 zkona . 265/1949 Sb., o prvu ro- mlec lht 14. 11. 2001.
dinnm. Sporn stavby byly postaveny za trvn Proti rozhodnut odvolacho soudu podali alovan do-
manelstv alobce a alovan 2. K 20. 3. 2000 byli v ka- voln z dvodu nesprvnho prvnho posouzen vci.
tastru nemovitost jako podlov spoluvlastnci ped- Zsadn vznam po prvn strnce rozhodnut odvola-
mtnch nemovitost v rozsahu kad ideln 1/2 za- cho soudu spatuj v een otzek,
psni alobce a alovan 2. Jako nabvac tituly byl a) zda nadle plat stanovisko Nejvyho soudu, vy-
u obou uveden odkaz na vl. . 2716-11/66 pozemkov jden ve Sbornku Nejvyho soudu III, s. 277, rozli-
knihy. Darovac smlouvou, uzavenou mezi alovanou ujc pouze dvoj formu psemnch prvnch kon, tj.
2. jako drkyn a alovanm 1. jako obdarovanm 23. 6. prostou psemnou formu a formu ednho zpisu,
2000, darovala alovan 2. bez souhlasu alobce ideln b) zda za platnosti zkona . 141/1950 Sb., obansk
1/2 pedmtnch nemovitost alovanmu 1. Vklad zkonk, formu notskho zpisu o rozsahu jmn man-
prva do katastru nemovitost podle tto smlouvy byl el splovaly i mluvy sepsan advokty, byly-li not-
povolen rozhodnutm Katastrlnho adu v N. z 27. 7. sky registrovan a dolo-li i ke schvlen soudnm usne-
2000 s prvnmi inky vkladu k 28. 6. 2000.V katastru sen pro zpis v pozemkov knize,
nemovitost jsou nyn jako podlov spoluvlastnci ve- c) zda ve smyslu 129 a 134 ObZ lze se dovolvat
deni alobce a alovan 1. kad v rozsahu ideln 1/2. i vydren vlastnick formy, v konkrtnm ppad pod-
Soud prvnho stupn dospl k zvru, e alobce m na- lovho spoluvlastnictv ideln 1/2 k pedmtnm ne-
lhav prvn zjem na poadovanm uren, protoe movitostem namsto bezpodlovho spoluvlastnictv
v katastru nemovitost je jako spoluvlastnk nemovitost manel,a zda i pro toto vydren vlastnick formy nutno
veden alovan 1.V zen o vypodn bezpodlovho aplikovat vydrec dobu desetiletou podle 116 ObZ
spoluvlastnictv alobce a alovan 2. by soud nemohl . 141/1950 Sb. v nvaznost i na pechodov ustanoven
pedbn eit otzku platnosti darovac smlouvy obanskho zkonku . 40/1964 Sb., zapoalo-li oprv-
z 23. 6. 2000, piem jej vyeen je pedpokladem nn dren v dobr ve v roce 1962; souasn zda pro
toho, aby sporn nemovitosti mohly bt vypodny tento ppad vydren neplat ... nlez stavnho soudu
v uvedenm zen o vypodn bez podlovho spo- . 48 ze sv. 5 Sbrky nlez a usnesen stavnho soudu
luvlastnictv. V opanm ppad by alobci bylo zne- R,
monno uplatnit jeho vnosy do tchto nemovitost. d) zda alobce m nalhav prvn zjem na poado-
Dle dovodil,e sporn nemovitosti pat do zaniklho, vanm uren, kdy een otzky, zda pedmtn nemo-
avak dosud nevypodanho, bezpodlovho spolu- vitosti pat do bezpodlovho spoluvlastnictv alobce
vlastnictv alobce a alovan 2. Uvedl, e pokud a- a alovan 2., v dob podn aloby v tto vci nleelo
lobce a alovan 2. postavili stavby na uvedenm po- eit jako otzku pedbnou ve sporu o vypodn bez-
zemku do 31.3.1964,tj.za innosti zkona .265/1949 podlovho spoluvlastnictv alobce a alovan 2., a kdy
Sb., za situace, kdy alobce a alovan 2. neprokzali, e alobce podal alobu po uplynut tlet lhty od zniku
by uzaveli dohodu podle 29 uvedenho zkona, je- jejich bezpodlovho spoluvlastnictv,
jich zkonn spoleenstv majetkov se podle 500 e) zda pro prvn formu podlovho spoluvlastnictv
odst. 1, 2 ObZ ve znn platnm do 30. 6. 1969 trans- dle mluvy mezi manely byla tato mluva ped platnost
formovalo na bezpodlov spoluvlastnictv. Pokud by obanskho zkonku z roku 1964 a ped platnost z-
stavby byly postaveny po 1. 4. 1964, pak by se na n kona o rodin . 94/1963 Sb. mon ji pro prbh v-
vztahoval reim obanskho zkonku innho do stavby stavby, tj. nebyla svzna s dokonenost, a do-
31. 3. 1983, tj. ustanoven o bezpodlovm spoluvlast- konenm stavby za platnosti obanskho zkonku
nictv manel. Protoe alovan 2. darovala ideln po- z roku 1964 a ve smyslu pechodovho ustanoven 854
dl na nemovitostech alovanmu 1. bez souhlasu a- obanskho zkonku . 40/1964 Sb. se tak nemnila.
lobce jako jejich bezpodlovho spoluvlastnka, je Na bezpodlov spoluvlastnictv manel se mluvou
darovac smlouva z 23. 6. 2000 neplatn. alobce se do- manel zaloen podlov spoluvlastnictv netransfor-
volal jej relativn neplatnosti proti alovanmu 1. po- movala.
dnm ve vci sp. zn. 6 C 128/98 soudu prvnho stupn, K bodu d) vznesli otzku,zda skutenost,e jeden z b-
kter bylo soudu dorueno 24. 10. 2001 a zstupci a- valch manel podal nvrh na vypodn bezpodlo-
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 126

126 slo 4/2007 AD NOTAM


vho spoluvlastnictv krtce ped uplynutm tlet lhty, zniku vypodno rozhodnutm soudu, plat ohledn
kdy do bezpodlovho spoluvlastnictv nezahrnul kon- movitch vc,e se manel vypodali podle stavu,v ja-
krtn nemovitost v pesvden, e je v podlovm spo- km kad z nich vci z bezpodlovho spoluvlastnictv
luvlastnictv obou bvalch manel u kadho v roz- pro potebu svou, sv rodiny a domcnosti vlun jako
sahu ideln 1/2, a druh z manel tomuto pesvden vlastnk uv. O ostatnch movitch vcech a o nemo-
v tlet lht neodporoval, nepedstavuje obdobu dl vitch vcech plat, e jsou v podlovm spoluvlastnictv
dohody o vypodn bezpodlovho spoluvlastnictv. a e podly obou spoluvlastnk jsou stejn.
Navrhli,aby dovolac soud zruil rozhodnut soud obou Nejvy soud R v rozsudku ze dne 27. z 2004, sp.
stup a vc vrtil soudu prvnho stupn k dalmu - zn. 22 Cdo 684/2004 (viz Soubor civilnch rozhodnut
zen. Nejvyho soudu prvn vty a rejstky, vydvan na-
alobce navrhl odmtnut dovoln s tm, e dovoln kladatelstvm C.H.Beck,seit 31,C 2943),dovodil,e v -
nespluje pedpoklady stanoven v ustanoven 237 zen o vypodn bezpodlovho spoluvlastnictv man-
odst. 1 psm. c) OS. Zcela se ztotonil s prvnm po- el soud vypod jen ty vci (majetek) nleejc do
souzenm vci odvolacm soudem. tohoto spoluvlastnictv, kter astnci uinili pedm-
Nejvy soud jako soud dovolac po zjitn, e dovo- tem zen. Pekroit jejich nvrhy me jen ohledn
ln proti rozsudku odvolacho soudu bylo podno ceny vypodvanho majetku a toho, jak jej mezi man-
oprvnnou osobou vas, nejprve zkoumal, zda jde o do- ely rozdl. Dovolac soud neml dvod se od tohoto
voln ppustn. prvnho nzoru jakkoli odchlit.
Podle 236 odst. 1 OS lze dovolnm napadnout pra- Z prvnho nzoru prezentovanho uvedenm roz-
vomocn rozhodnut odvolacho soudu, pokud to zkon hodnutm logicky vyplv, e dolo-li k vypodn bez-
pipout. podlovho spoluvlastnictv manel (stenou) doho-
Dovoln proti potvrzujcmu rozsudku odvolacho dou, kter se netkala nemovitost do bezpodlovho
soudu je ppustn za splnn pedpoklad stanovench spoluvlastnictv manel nleejcch, a nedolo-li ve
v ustanoven 237 odst. 1 psm. b) a c), odst. 3 OS. Pro- lht t let od zniku jejich bezpodlovho spoluvlast-
toe pedpoklad stanoven v 237 odst. 1 psm. b) OS nictv k dal dohod ani k zahjen zen o vypodn
nebyl naplnn, pichzela v vahu ppustnost dovoln bezpodlovho spoluvlastnictv manel ohledn nemo-
jen podle ustanoven 237 odst. 1 psm. c), odst. 3 OS, vitost,plat domnnka transformace bezpodlovho spo-
podle nich je dovoln ppustn proti rozsudku odvo- luvlastnictv k nemovitostem ve spoluvlastnictv pod-
lacho soudu a proti usnesen odvolacho soudu, jimi lov. Nen rozumnho dvodu, pro by tomu mlo bt
bylo potvrzeno rozhodnut soudu prvnho stupn, jest- jinak v ppad, e je zahjeno zen o (sten) vypo-
lie dovoln nen ppustn podle psmena b) a dovo- dn bezpodlovho spoluvlastnictv manel a e se
lac soud dospje k zvru, e napaden rozhodnut m v prbhu uveden lhty nemovitosti astnk v bez-
ve vci sam po prvn strnce zsadn vznam. Roz- podlovm spoluvlastnictv astnk nestaly pedm-
hodnut odvolacho soudu m po prvn strnce zsadn tem zen o vypodn tohoto spoluvlastnictv. Pokud
vznam tehdy, e-li prvn otzku, kter v rozhodovn tedy jak alobce, tak alovan 2. do 29. 12. 2000 ne-
dovolacho soudu dosud nebyla eena nebo kter je od- uplatnili u soudu vypodn spornch nemovitost ani
volacm i soudy nebo dovolacm soudem rozhodovna se na jejich vypodn dve nedohodli, lze mt za jist,
rozdln,nebo e-li prvn otzku v rozporu s hmotnm e se tyto nemovitosti po uvedenm datu staly pedm-
prvem. tem podlovho spoluvlastnictv alobce a druh alo-
Dovolac soud dospl k zvru, e rozhodnut odvola- van.
cho soudu je ve vci sam rozhodnutm po prvn Z uvedenho vyplv nesprvnost prvnho posou-
strnce zsadnho vznamu, nebo dovolac soud dosud zen vci soudy obou stup. S ohledem na vzanost od-
neeil prvn otzku, jakm zpsobem by ml soud vy- volacho soudu prvnm nzorem dovolacho soudu
podat spoluvlastnictv bvalch manel k nemovi- ( 226 odst. 1, 243d odst. 1 OS) by bylo neelnm
tostem, jestlie alobce v alob o vypodn bezpo- formalismem, kdyby ml bt zruen i rozsudek soudu
dlovho spoluvlastnictv manel tyto nemovitosti prvnho stupn a vc vrcena a tomuto soudu. Dovo-
neozna jako pedmt vypodn a o jejich vypodn lac soud proto za pouit 243b odst. 3 OS zruil jen
nepod dn z astnk ani ve lht uveden v 149 rozsudek odvolacho soudu a vc vrtil tomuto soudu
odst. 4 ObZ ve znn ped novelou provedenou zko- k dalmu zen.
nem .91/1998 Sb.Dovoln je tak ppustn podle 237 Vzhledem k tomu, e dovolac soud v tto vci shle-
odst. 1 psm. c), odst. 3 OS. dal hmotnprvn dvody, pro kter nelze alob vyho-
Dovolac soud proto pezkoumal napaden rozsudek vt, nebylo teba se zabvat procesnm pedpokladem
podle 242 odst. 1 a 3 OS a dospl k zvru, e dovo- spnosti aloby - podmnkou nalhavho prvnho z-
ln je opodstatnn. jmu na poadovanm uren ve smyslu 80 psm.c) OS.
Jestlie bezpodlov spoluvlastnictv astnk zaniklo Na tomto mst se slu pouze poznamenat, e alobci
ped 1. srpnem 1998, je teba na spor o vypodn to- nic nebrnilo, aby se ve lht pro nj stanoven v 149
hoto spoluvlastnictv aplikovat ustanoven obanskho odst. 4 ObZ domhal u soudu vypodn spoluvlast-
zkonku o vypodn bezpodlovho spoluvlastnictv nictv spornch nemovitost, a ji vlastn alobou nebo
manel ve znn ped novelou provedenou zkonem v rmci zen zahjenho alobou alovan 2.ve vci ve-
. 91/1998 Sb. den u soudu prvnho stupn pod sp. zn. 7 C 1264/2000
Podle 149 odst. 4 ObZ nedolo-li do t let od z- se souasnm uplatnnm nmitky relativn neplatnosti
niku bezpodlovho spoluvlastnictv manel k jeho vy- pevodu spoluvlastnickho podlu alovanou 2. na alo-
podn dohodou nebo nebylo-li bezpodlov spolu- vanho 1. z dvodu uvedenho v 145 odst. 1 ObZ. Os-
vlastnictv manel na nvrh podan do t let od jeho tatn takovou nmitku mohl vi alovanm uplatnit
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 127

AD NOTAM slo 4/2007 127


kdykoliv pedtm, ani by njak zen mezi astnky osvdoval not prbh valnch hromad podle ustano-
muselo probhat. V zen vedenm pod sp. zn. 7 ven 72 odst. 1 psm. e) a ustanoven 77 Not. Z usta-
C 1264/2000 pak mohl soud spornou otzku povahy spo- noven 77 odst. 1 Not vyplv, e not me not-
luvlastnictv astnk k jejich nemovitostem, resp. d- skm zpisem osvdit prbh valn hromady pouze
vodnosti nmitky relativn neplatnosti sporn pevodn tehdy, pokud se j astn, nebo jinak by nemohl za-
smlouvy, eit jako otzku pedbnou, nebo 135 OS znamenat pijat opaten a z prbhu valn hromady
tomu nijak nebrn. ve, co je dleit pro posouzen dnho postupu jed-
Zvrem lze pro plnost poznamenat, e s ohledem nn. Pokud se spolenci dostav k noti nsledn
na een ve uveden prvn otzky zsadnho vznamu a uin ped nm prohlen o tom, e se valn hromada
dovolacm soudem nebylo tak teba zabvat se ostat- v urit den konala a co projednala,neme not sepsat
nmi nmitkami nesprvnho prvnho posouzen uplat- notsk zpis osvdujc konn valn hromady, ale
nnmi dovolateli, pokud jimi tvrdili, e sporn nemovi- me pouze, tak jak to uinila i notka JUDr. E.V. v pro-
tosti se nikdy nestaly soust bezpodlovho jednvan vci v notskm zpisu . j. NZ 197/2004,
spoluvlastnictv alobce a alovan 2.I kdyby se toti tyto N 197/2004 ze dne 27. kvtna 2004, osvdit, jak pro-
nemovitosti staly soust bezpodlovho spoluvlastnic- hlen ped nm spolenci uinili. Takov zpis vak
tv alobce a alovan 2., pely by do podlovho spo- nen zpisem osvdujcm prbh valn hromady a val-
luvlastnictv alobce a alovan 2. v dsledku skute- nou hromadou pijat usnesen podle 77 notskho
nosti, e ve lht uveden v 149 odst. 4 ObZ nebylo du, jak je vyaduje ustanoven 127 odst. 4 ObchZ.
navreno jejich vypodn v reimu bezpodlovho spo- Jestlie se tedy dne 1. z 1999 konala valn hromada
luvlastnictv manel. Pitom jejich spoluvlastnick po- spolenosti, na kter spolenci rozhodovali o zmn
dly by byly stejn, jako podle tvrzen dovolatel mly spoleensk smlouvy, co je i rozhodovn o zmn po-
bt v dob vzniku spoluvlastnictv alobce a alovan 2. tu hlas jednotlivch spolenk pi hlasovn na valn
k pedmtnm nemovitostem. hromad a zpsobu rozdlovn zisku mezi spolenky,
a o zven zkladnho jmn a o tchto rozhodnutch
nebyl sepsn notsk zpis tyto skutenosti osvdu-
Osvden o prbhu valn jc,jsou takto pijat rozhodnut valn hromady neplatn
pro rozpor se zkonem, konkrtn pro rozpor s ustano-
hromady spolenosti s ruenm venm 127 odst. 4 ObchZ.
omezenm a rozhodnut Odvolac soud se ztotonil s nmitkou odvolatel, e
o zven zkladnho jmn podle obchodnho zkonku ve znn innm do
31. prosince 2000 neml zpis ve zkladnho jmn
Notsk zpis podle 127 odst. 4 ObchZ ve znn u spolenosti s ruenm omezenm konstitutivn inek.
innm do 31. 12. 2000 byl zpisem podle 77 z- To vak neznamen, e by ke zmn ve zkladnho
kona . 358/1992 Sb. jmn automaticky dochzelo ji na zklad rozhodnut
o zven zkladnho jmn valnou hromadou. Pi zvy-
Usnesen Nejvyho soudu R ze dne 12. 10. 2006, ovn zkladnho jmn novmi vklady i v t dob ob-
sp. zn. 29 Odo 1169/2005 chodn zkonk vyadoval, aby valn hromada spole-
nosti platn rozhodla o zven zkladnho jmn a aby
Z odvodnn: Napadenm usnesenm potvrdil od- o tomto rozhodnut byl pozen notsk zpis, aby byl
volac soud usnesen krajskho soudu ze dne 14. dubna pevzat zvazek k novmu vkladu psemnm prohle-
2004, . j. F 9041/2001/C 15733-126, kterm tento soud nm zjemce, jeho podstatnou nleitost je i edn
zamtl nvrh na zpis zmny ve vkladu a rozsahu jeho oven podpis zjemce, a muselo bt doloeno, e ped
splacen u spolenk Ing. B. K., Ing. M. K., K. K., K. K. podnm nvrhu na zpis do obchodnho rejstku byly
a nvrh na zpis zmny zkladnho kapitlu B.-R. s. r. o. vklady v zkonem poadovan vi splaceny. Pokud by
(dle jen spolenost). mlo bt zkladn jmn zveno nepenitmi vklady,
V odvodnn rozhodnut odvolac soud pedevm muselo rozhodnut valn hromady tak nepenit
konstatoval, e vc posuzoval v souladu s lnkem VIII. vklady konkrtnch vkladatel pesn identifikovat a sou-
odst. 6 zkona . 370/2000 Sb., podle obchodnho zko- st rozhodnut valn hromady muselo bt i rozhodnut
nku ve znn innm do 31. prosince 2000, podle kte- o hodnot kadho nepenitho vkladu.
rho, bylo-li pede dnem innosti tohoto zkona roz- Nvrh na zpis do obchodnho rejstku musel bt
hodnuto o zven zkladnho kapitlu spolenosti, podle ustanoven 31 odst. 2 ObchZ doloen listinami
postupuje se a do zpisu jeho zven do obchodnho o skutenostech, kter maj bt do obchodnho rejstku
rejstku podle dosavadnch prvnch pedpis, pokud zapsny. V projednvan vci navrhovatel doloil roz-
valn hromada do t msc od innosti tohoto zkona hodnut valn hromady o zven zkladnho jmn z-
nerozhodne, e m bt postupovno podle tohoto z- pisem o usnesen valn hromady konan dne 1.z 1999,
kona.To se v projednvan vci nestalo. podepsanm vemi spolenky, ani by toto usnesen
Dle odvolac soud uvedl, e podle ustanoven 125 bylo osvdeno notskm zpisem. Dle pedloil no-
odst.1 psm.e) obchodnho zkonku v rozhodnm znn tsk zpis, kter vak konn valn hromady neosvd-
(dle jen ObchZ) je teba k rozhodnut o zven z- uje.
kladnho jmn nebo o hodnot nepenitho vkladu Rozhodnut valn hromady konan dne 1. z 1999
souhlasu alespo dvoutetinov vtiny vech hlas spo- o zven zkladnho jmn spolenosti proto nebylo pi-
lenk a mus o tom bt pozen notsk zpis. Podle jato v souladu se zkonem.Takov rozhodnut je podle
zkona . 358/1992 Sb. (dle jen notsk d nebo ve odvolacho soudu neplatn. Na zklad neplatnho roz-
zkratce Not) ve znn innm v rozhodn dob, hodnut valn hromady nelze ani zvit zkladn jmn.
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 128

128 slo 4/2007 AD NOTAM


Nedolo-li k platnmu rozhodnut valn hromady o zv- zen notskho zpisu podle 77 Not. Uzavel, e d-
en zkladnho jmn, nebyl splnn zkonem stanoven sledkem toho, e takov zpis nebyl u posuzovanho
pedpoklad pro navrhovatelem poadovan zpis zv- usnesen valn hromady pozen, je neplatnost tohoto
en zkladnho jmn do obchodnho rejstku. usnesen, a zven zkladnho jmn nelze zapsat do
Vzhledem k tomu, e nedolo platn ke zven z- obchodnho rejstku, a to pesto, e tento zpis byl
kladnho jmn a s tm souvisejcho zven vklad spo- v rozhodn dob deklaratornm zpisem. Z toho d-
lenk, jsou neplatn i navrhovatelem pedloen vodu nelze zapsat ani zmny ve vkladu a rozsahu je-
smlouvy o rozdlen a pevodu st obchodnho po- jich splacen.
dlu, nebo daje uvdn v tchto smlouvch neod- K tomu dovolac soud uzavel, e urovalo-li ustano-
povdaj skutenmu stavu. Oznaen pevodci se na z- ven 127 odst. 4 ObchZ v rozhodnm znn, e k roz-
kladnm jmn spolenosti podlej stle pouze vkladem hodnut o zven zkladnho jmn je vdy zapoteb
ve vi 25 000 K a nikoli vkladem ve vi 712 000 K. souhlasu alespo dvoutetinov vtiny vech hlas spo-
Souhlas valn hromady konan dne 1. z 1999 byl tak lenk a mus bt o tom pozen notsk zpis, nelze
udlen k rozdlen obchodnch podl Ing. B. K. a K. K. ne dovodit, jak sprvn uzavel odvolac soud, e jde
psluejcch ke vkladu ve vi 25 000 K, a to na sti o zpis podle 77 Not,kterm not,ptomn na valn
psluejc vkladu 20 000 K a 5 000 K. Platn by tedy hromad, osvd, e valn hromada rozhodnut o zv-
mohlo dojt pouze k uzaven smlouvy o pevodu st en zkladnho jmn pijala.
obchodnch podl uvedench osob psluejcch ke elem poadavku pozen notskho zpisu pi roz-
vkladu ve vi 5 000 K. hodovn o zven zkladnho jmn spolenosti s ru-
Proti rozhodnut odvolacho soudu podali spolenost enm omezenm toti zcela nepochybn je zvit jis-
a ostatn astnci zen dovoln. Co do jeho ppust- totu spolenk a zejmna pak tetch osob o tom, zda
nosti odkzali na ustanoven 237 odst. 1 psm. c), co do bylo usnesen dn pijato potebnou vtinou hlas,
dvodu na ustanoven 241a odst. 2 psm. b) a odst. 3 nebo ve zkladnho jmn obchodn spolenosti je te-
OS. tmi osobami vnmna jako jeden z dleitch daj
Dovolatel tvrd, e v judikatue a v literatue peva- o spolenosti a me ovlivnit jejich jednn ve vztahu
uj nzory,e v ppadech,kdy se valn hromada usn k n. K zajitn takov jistoty je nezbytn, aby byl not
podle specilnch ustanoven zkona, tj. 113 odst. 5, na valn hromad ptomen a mohl bezprostedn vn-
113 odst. 6, 115, 117 a dalch, jde o rozhodovn mat jej prbh a projevy na n uinn. Tomu odpov-
podle ustanoven 125 odst. 1 psm. j) ObchZ, a proto dal v dob konn valn hromady rozhodujc o zven
nejsou k pijet usnesen nutn ani kvalifikovan vt- zkladnho jmn poadavek notskho zpisu podle
ina ani notsk zpis. ustanoven 77 Not, v jeho odstavci 1 se stanov, e
Z deklaratorn povahy poadovanho zpisu do ob- not osvd prbh valnch hromad v notskm z-
chodnho rejstku dovolatel dovozuj, e povinnost pisu, v nm uvede msto a dobu konn valn hromady,
jednatel spolenosti pot, co bylo pijato usnesen zaznamen pijat usnesen a z prbhu valn hromady
o zven zkladnho jmn, bylo podat nvrh na zpis ve, co je dleit pro posouzen dnho postupu jed-
zven do obchodnho rejstku; pitom vytkaj soudu nn. Nelze logicky odvodnit zvr, e k zajitn shora
prvnho stupn, e povahu zpisu nesprvn posoudil. uvedenho elu posta, dostav-li se nsledn osoby,
Dle dovolatel dovozuj, e obchodn zkonk stanov kter se valn hromady zastnily, k noti a uin pro-
vslovn, kdy ke dni 1. z 1999 musel bt not pto- hlen o tom, co se na valn hromad dlo.Takov po-
men rozhodnutm valn hromady i jejmu prbhu. stup sledovan el nezajiuje.
Soud,e z dikce ustanoven 127 odst.4 ObchZ (K roz- Odvolac soud proto,v rmci pezkoumn rozhodnut
hodnut podle .a mus bt o tom pozen notsk z- valn hromady pro ely zpisu zven zkladnho
pis) plyne, e notsk zpis mus bt pozen o roz- jmn do obchodnho rejstku, ke ktermu byl nejen
hodnut valn hromady, ani by se tato musela konat oprvnn, ale i povinen, sprvn rozhodl o tom, e v d-
v ptomnosti note. sledku nedostatk pi rozhodovn valn hromady nelze
Dovolatel vytkaj odvolacmu soudu, e se z velk zven zkladnho jmn do obchodnho rejstku za-
sti nevypodal se vemi argumenty odvoln a tvrd, psat. Na tom nic nemn to, e zpis zven zkladnho
e rozhodnutm soud obou stup byla poruena jejich jmn do obchodnho rejstku byl v rozhodn dob z-
stavou zaruen prva. Navrhuj, aby Nejvy soud roz- pisem deklaratornm.To znamenalo pouze, e ke zven
hodnut soud obou stup zruil a vc vrtil soudu prv- zkladnho jmn dolo innost usnesen valn hro-
nho stupn k dalmi zen. mady o zven zkladnho jmn, ovem pouze tehdy,
Pedpokladem ppustnosti dovoln podle 237 odst. bylo-li usnesen valn hromady pijato dn.Tak tomu
1 psm. c) OS je zvr dovolacho soudu, e rozhodnut ale v projednvan vci nebylo.
odvolacho soudu nebo nkter v nm een prvn Od zvru odvolacho soudu o tom,e nedolo ke zv-
otzka, maj po prvn strnce zsadn vznam. en zkladnho jmn se pak odvj i jeho rozhodnut
O rozhodnut odvolacho soudu, kter m po prvn o zpisu pevodu st obchodnch podl. Nedolo-li ke
strnce zsadn vznam, jde zejmna, jestlie rozhodnut zven zkladnho jmn,nebylo ani mon pevst sti
e prvn otzku, kterou dovolac soud dosud nevye- obchodnch podl ve vi odpovdajc vkladm pe-
il, nebo kterou odvolac soudy nebo dovolac soud roz- vzatm na zven zkladnho jmn.
hoduj rozdln. Nmitky dovolatel o tom,e odvolac soud nesprvn
Odvolac soud zaloil sv rozhodnut na tom, e usta- posoudil podmnky pro pijet usnesen o zmn spole-
noven 127 odst. 4 ObchZ pedepisuje pro rozhodo- ensk smlouvy spovajc ve zmnch v osobch spo-
vn valn hromady o zven zkladnho jmn po- lenk,jsou proto pro posouzen rozhodnut odvolacho
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 129

AD NOTAM slo 4/2007 129


soudu nepodstatn, nebo odvolac soud takov zvry Soudn rozhledy
neuinil a rozhodnut na nich nezaloil. Z toho dvodu
je nepodstatn i to,e dovolatel poukazuj na to,e v ju- 2007, . 6
dikatue a v literatue pevauj nzory, e v ppadech, Nejvy soud esk republiky K rozhodovn o vypo-
kdy se valn hromada usn podle specilnch ustano- dn nemovitost,kter se ve lht t let od zniku BSM
ven zkona, tj. 113 odst. 5, 113 odst. 6, 115, 117 nestaly pedmtem zen o vypodn tohoto spolu-
a dalch ObchZ, jde o rozhodovn podle ustanoven vlastnictv
125 odst.1 psm.j) ObchZ,a proto nejsou k pijet usne- 149 odst. 4 ObZ ve znn ped novelou . 91/1998
sen nutn ani kvalifikovan vtina ani notsk zpis. Sb.
Na zvru, e v uvdnch ppadech je notsk zpis Jestlie nemovitosti astnk v jejich zaniklm bezpo-
nezbytn, toti odvolac soud sv rozhodnut nezaloil, dlovm spoluvlastnictv nebyly bhem t let od zniku
ale zaloil je prv jen na tom, jak shora uvedeno, e no- tohoto spoluvlastnictv vypodny dohodou ani soud-
tsk zpis byl i ped 1. lednem 2001 nutn pro roz- nm rozhodnutm asi se nestaly pedmtem neskon-
hodnut o zven zkladnho jmn. Z toho t plyne, e enho zen o (sten) vypodn bezpodlovho
nen sprvn zvr dovolatel, e se odvolac soud ne- spoluvlastnictv, staly se uplynutm uveden lhty ped-
dil prvem platnm pro tuto vc a danou dobu. mtem podlovho spoluvlastnictv astnk.
Pokud pak dovolatel vytkaj odvolacmu soudu, e Rozsudek ze dne 2. 8. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2679/2004
se z velk sti nevypodal se vemi argumenty odvo-
ln, dovolac soud takov pochyben neshledal, nebo
odvolac soud se v odvodnn svho rozhodnut vypo- Noviny pro konkurs a vyrovnn
dal se vemi prvn relevantnmi nmitkami dovola-
tel. 2007, . 6
Protoe rozhodnut odvolacho soudu je sprvn, Nej- Oteven dopis Exekutorsk komory R pedsedm
vy soud dovoln podle ustanoven 243b odst. 2 vta soud vech stup a pedsedovi stavnho soudu R
prvn OS zamtl.

Prvn rdce

2007, . 6
Stoj za pozornost ech, P. K nkterm skalm pevodu obchodnho po-
dlu II
Dispozice s obchodnm podlem ve spolenosti s rue-
Prvn rozhledy nm omezenm je v praxi astm jevem. Nejeden pokus
o pevod vak ztroskotal na nedostatku obsahovch i
2007, . 11 formlnch nleitost, kter zkon (i judikatura) vya-
Havel, B. Synergie pe dnho hospode a podnika- duje pro platn uzaven smlouvy, j se obchodn podl
telskho sudku (stav esk pravy; podnikatelsk ri- pevd. Dsledky z tohoto plynouc neplatnosti mohou
ziko aneb vzpomnka na hospodsk riziko; pe d- bt zvan nejen pro strany tchto pevod, ale tak
nho hospode a podnikatelsk sudek; transplantace pro jejich prvn zstupce. (k prvn povaze smlouvy
podnikatelskho sudku a soudcovsk tvorba prva) o pevodu obchodnho podlu, podprn pouit
Nejvy soud esk republiky Promlen prva odstou- pravy koup i darovn, v koliznch souvislostech;
pit od smlouvy platnost i bezplatnost smlouvy o pevodu, uritost
48 odst. 1, 101 ObZ ve protiplnn, alespo v ploze smlouvy, pro-
Prvo odstoupit od smlouvy je prvem majetkovm, blm simulace ve platy, finann asistence spo-
kter se promluje v tlet promlec dob. Namtne-li lenosti pi hrad kupn ceny, vhrada vlastnictv
dlunk dvodn promlen tohoto prva vitele,inky a pevodu podlu; odstoupen od smlouvy o pevodu
odstoupen od smlouvy vi nmu nenastanou. obchodnho podlu; zruen smlouvy o pevodu ob-
Rozsudek ze dne 16. 1. 2007, sp. zn. 30 Cdo 2047/2006 chodnho podlu)

2007, . 12
Pidal, O. Nepjemnosti s mrtm dlunka (vodem;
problm: stanoven okruhu ddic; mon een; z-
vr) Zprvy z notsk komory
Nejvy soud esk republiky Stavba zzen na zklad
asov neomezenho prva k cizmu pozemku,kter po-
zdji zaniklo NOTSK KOMORA ESK REPUBLIKY
126, 135c ObZ
Zdil-li na cizm pozemku stavbu stavebnk, kter ml 1. Zruuje konkurz na obsazen uvolnnho not-
asov neomezen prvo mt na tomto pozemku stavbu, skho adu pro obvod Okresnho soudu Plze-sever se
a toto prvo pozdji zaniklo,neme se vlastnk spn sdlem v Plzni, vyhlen podle 8 odst. 6 zkona
pozemku domhat odstrann tto stavby, a to ani proti .358/1992 Sb.,o notch a jejich innosti (dle jen no-
prvnmu nstupci stavebnka. tsk d), ve znn pozdjch pedpis, a 2 odst. 1
Usnesen ze dne 19. 3. 2007, sp. zn. 22 Cdo 746/2007 pedpisu o postupu pi vyhlaovn a organizaci kon-
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 130

130 slo 4/2007 AD NOTAM


kurzu na obsazen notskho adu (konkurzn d), na Podmnkou zaazen uchazee note do konkurzu
ter 9. jna 2007, je podn pihlky a pedloen dokladu uvedenho
shora pod psm. h).
2.Vyhlauje podle 8 odst. 6 zkona . 358/1992 Sb., Podmnkou zaazen uchazee notskho kan-
o notch a jejich innosti (dle jen notsk d), didta do konkurzu je podn pihlky a pedloen do-
ve znn pozdjch pedpis,a 2 odst.1 pedpisu o po- klad uvedench shora pod psm. e), g), h) a dokladu
stupu pi vyhlaovn a organizaci konkurzu na obsazen o tom, e je zapsn v seznamu kandidt pslun no-
notskho adu (konkurzn d), tsk komory.
Notsk komora esk republiky zale astnkm
KONKURZ zaazenm do konkurzu nejpozdji destho dne ped
na obsazen uvolnnho notskho adu dnem konn konkurzu psemnou pozvnku k jednn
pro obvod Okresnho soudu Plze-sever se sdlem ped konkurzn komis.
v Plzni na ter 27. listopadu 2007.
Notsk komora esk republiky pedlo na
Notsk komora esk republiky pijm pi- zklad vsledku konkurzu ministru spravedl-
hlky do konkurzu ve svm sdle v Praze 2, Je- nosti nvrh na jmenovn note do notskho
n 11, nejpozdji do 27. jna 2007. adu.
Konkurz se kon ve shora uvedenm termnu od
10,00 hod. v sdle Notsk komory esk repub-
liky v Praze 2, Jen 11.
Ve astnickho poplatku za podn pihlky
do konkurzu in 10 000 K a je teba jej zaplatit
Fejeton
nejpozdji pi podn pihlky do konkurzu. Po-
platek se plat pevodem nebo sloenm na et
Notsk komory R u HVB Bank CR, a. s., . . Jedeme do itavy
45818009/2700, variabiln symbol rodn slo
uchazee, pevodem potovn poukzkou nebo S neobvyklm nzvem Jete do Pardubic zveejnil
v hotovosti v sdle Notsk komory R v Praze 2, dr. Martin eina v poslednm sle Ad Notam svj tra-
Jen 11. din poutav, poetick a duchapln fejeton. Na zklad
svch poznatk z nvtvy pardubickho zmku a z ta-
Podmnkou zaazen uchazee do konkurzu je podn mjho obrazu znzorujcho strom smujc svou su-
pihlky a pedloen tchto doklad: chou vtv k alegorii Starho zkona a zelenmi vtvemi
a) Osvden o sttnm obanstv esk republiky. k alegorii Novho zkona, Martin eina dovozuje sv
b) Prohlen o pln zpsobilosti k prvnm konm. vahy o tvorb prvnch pedpis a o svt prva a mo-
c) Vpis z rejstku trest ne star t msc. rlky vbec.
d) Doklad o zskn vysokokolskho vzdln v rmci Nedvno jsem se dozvdl o podobnm zitku, kdy
magisterskho studijnho programu v oblasti prva na m blzc navtvili spolen s turistickm zjezdem his-
vysok kole v esk republice, plnho vysokokol- toricky cenn, kdysi esk, dnes nmeck msto nach-
skho vzdln na prvnick fakult vysok koly zejc se v tsn blzkosti trojmez nmeckch, polskch
podle dvjch prvnch pedpis nebo vzdln a eskch hranic, msto itavu (Zittau).V tamjm mu-
v oblasti prva na vysok kole v zahrani, pokud tak zeu se nachz cenn postn pltno z roku 1472, kter
stanov mezinrodn smlouva, kterou je esk repub- na celkem 90 obrzcch znzoruje obsah Starho i No-
lika vzna, anebo je toto vzdln uznno podle vho zkona. Ke kadmu obrzku jsou k dispozici kra-
zvltnch prvnch pedpis. tik komentujc texty. Cenn postn pltno zailo na
e) Doklad o alespo ptilet dlce notsk praxe (de- konci 2. svtov vlky dramatick chvle, kdy bylo pi-
finice notsk praxe v 7 odst. 2 vta prvn not- chzejcmi vojsky pouito v saun,co je vak podstatn,
skho du) nebo jin praxe (vet tto praxe v 7 ve sv vtin se zachovalo dodnes. Poskytuje pvabn
odstavec 2 vta druh notskho du). vklad Starho i Novho zkona ve sv celistvosti, tedy
f) Doklad o sloen notsk zkouky (definice notsk pehledn ilustrovan koment cel Bible.
zkouky v 7 odst.3 vta prvn notskho du) nebo Nae generace, kter zrovna neoplv detailnmi zna-
jin zkouky (vet tchto zkouek v 7 odstavec 3 lostmi o obsahu knihy knih, by mohla studiem samot-
vta druh notskho du). nho pltna zskat ty zkladn poznatky o obsahu cel
g) Osvden podle zkona . 451/1991 Sb., kterm se Bible a o biblickch djch.
stanov nkter dal pedpoklady pro vkon nkte- Pro se o tom zmiuji? Nejsem si jist, e alegorie su-
rch funkc ve sttnch orgnech a organizacch esk chch vtv vi zkonu Starmu a zelench vtv vi
a Slovensk Federativn Republiky, esk republiky zkonu Novmu tak,jak je to znzornno v pardubickm
a Slovensk republiky, v platnm znn, jde-li o ucha- obraze,o nm pe Martin eina,je sprvnm vkladem
zee narozenho ped 1. 12. 1971. Bible jako takov.Domnvm se,e Nov zkon navazuje
h) Doklad o zaplacen poplatku za podn pihlky do na zkon Star, tvo s nm nedlitelnou jednotu, je do-
konkurzu (kopie vpisu z tu, kopie stiku po- konce vrazem evolunho vvoje djin lidstva pi jeho
tovn poukzky, kopie pjmovho dokladu Notsk obtnm hledn nejvych a zkladnch hodnot. e se
komory esk republiky). jedn o zkony lsky, v tom se s Martinem einou pln
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 131

AD NOTAM slo 4/2007 131


shoduji.Domnvm se vak,e itavsk postn pltno tm, vodu: pin toti to nejcennj, co prvo me pin-
e z obou zkon vytv jeden kontinuln celek (bibli), et, tj. prvn jistotu. Kad zkon se asem zakduje
mimo jin tak vstin vyjaduje mylenku kontinuity v prvnm vdom lid a ti zskvaj jistotu o tom,co plat.
mravnho i prvnho du. patn strnky takovho zkona se pitom obruuj
Nic novho nevznik bez toho starho.Pejdu-li do ob- dlouhodobou a veobecn znmou judikaturou.
lasti legislativy vetn legislativy notsk, jist proto Podobn jak probhal pozvoln vvoj Starho a No-
nen sprvn pedstava mnohch zkonodrc, e prv vho zkona tak, e se vytvoilo nco, co pedstavuje ce-
oni jsou ti vyvolen, kte jsou schopni vytvoit prvn lou Bibli, ml by probhat pozvoln a fundovan vvoj
normativn dlo, kter ped ve, co tu bylo doposud. i prvnho du na mal zem. Zde plat 100x m
Jak ostatn ukazuje nae porevolun legislativn na- a 1x e. Uvdomme si, e ono povstn Mojovo de-
den, jen mlokter pedpisy, kter byly halasn a na- satero tvo po stalet zklad vech civilizovanch prv-
den ohlaovny jako to konen prav, prokzaly nch d bez vtch zmn.
svou ivotnost, a naopak musely bt v nebvale krtk Vzpomnm si na klasick pklad tvorby demokra-
dob opt mnny. tickho prvnho du. Jednalo se o novou vcarskou
Martin eina k, e prvn pedpis mus odpovdat stavu. vcarsko jako jeden z nejbohatch stt do-
relnmu ivotu.To urit, dovolm si vak k tomu jet shlo svho bohatstv a stability a pitom mlo a m
nco dodat. velmi chaotickou stavu, asto nesrozumitelnou a se-
Legislativa je pedevm vdeck innost.Aby se plody stvajc z nesourodch st. Ve 20. stolet vzniklo ce-
prce legislativc a zkonodrc staly lkem stvajcch lonrodn sil a nejerudovanj prvnci v obdob
neduh spolenosti, vyaduje legislativa hlubokou a sys- 20 let vytvoili stavu novou, kter formln i obsahov
tematickou znalost spoleenskch vd vbec, historie odpovdala nejmodernjm svtovm trendm. Nvrh
prva,platnho prva a poznatk o spnosti jeho uplat- stavy byl pedloen celosttnmu referendu a oban
nn v praxi.Takov znalosti me mt jen takov vyni- jej odmtli. Hlavnm dvodem odmtnut stavy bylo, e
kajc prvnk, kter m souasn monost pslun star stava pinesla zemi prosperitu, je veobecn
prvn obor dlouhodob analyzovat. znm a jej sporn prvky jsou ji vyloeny.A vcarsko
Z pohledu celho eskho prvnho du ctme in- nadle prosperuje ve stabilnm systmu nedokonal
tenzivn absenci stabilnho vdeckho legislativnho stavy star. vcart oban tak vyjdili pokoru dlu
centra vybavenho nleitou pravomoc, kter by stu- svch pedk.
dovalo a analyzovalo cel esk prvn d jako celek A proto podobn jako v itavskm postnm pltnu -
a stanovilo komplexn zmny rozvoje, zajiovalo jedno- ctm ctu ke Starmu zkonu, kter pinesl zklad ce-
tnost prvn terminologie, apod. losvtov prvn kultury desatero, ale tak pinesl z-
Tvorba prva by mla bt spojena s ctou k poznat- klad spnho zkona Novho.
km pedchozch generac, tedy i vi platnmu prv- Doporuuji proto tenm, aby zajeli do itavy pro-
nm du. V tomto smru je konzervativizmus tm nej- hldnout si postn pltno.
lepm rdcem. Hodnota kadho by pvodn
i nezdaenho zkona asem roste a to z prostho d- JUDr. Karel Wawerka
str_97_132 16.8.2007 12:31 Strnka 132
Obalka_3 16.8.2007 12:26 Strnka 1

Inhalt Table des matieres


Aufstze Articles
Dvok, T. Lsung von Rechtsbeziehungen zu genossenschaftlichen Dvok, T. Solution des relations juridiques aux appartements
Anbauwohnungen an Wohnungen im Eigentum Dritter . . . . . . . 97 coopratifs en surlvations sur les immeubles en proprit des
Eli, K. Bestandteil und Zubehr einer Sache . . . . . . . . . . . . . 103 tiers . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97
Blovsk, P. Ersitzung aus Sicht des rmischen Rechts und der Eli, K. Partie composante de la chose et accessoire de la chose 103
Komparatistik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 Blovsk, P. Usucapion en droit romain et selon laspect
comparatif . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110
Diskussion
Machala, O. L. Herausgabe von Geld aus einer Verwahrung . . . 118 Discussion
Machala, O. L. Dlivrance de largent du dpt . . . . . . . . . . . . 118
Vom Ausland
7. Sitzung des Exekutiven Rates der Internationalen Union des De letranger
Notariats, Sao Paulo 19. Mai 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 7. session du Comit excutif de lUnion internationale du
Foukal, M. Besuch des Justizministers Ji Pospil auf Einladung notariat, Sao Paulo, le 19 mai 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120
der sterreichischen Notarkammer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 Foukal, M. Visite du Ministre de la justice Ji Pospil
Brzda, R. Prsentation des elektronischen Rechtsverkehrs linvitation de la Chambre du notariat autrichienne . . . . . . . . 122
bei der Fhrung von Grundbchern und des Handelsregisters Brzda, R. Prsentation de relation juridique lectronique en
in Wien . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 tenant les livres fonciers et le Registre de commerce Vienne . 122
Kozelka, J. 5. Sitzung der Kommission fr Europische Kozelka, J. 5e session de la Commission pour les affaires
Angelegenheiten (CAE) in Montreux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 europennes (CAE) Montreux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

Gerichtsentscheidungen Dcisions juridictionnelles


Oberstes Gericht der R Zur widerlegbaren Vermutung der Cour suprme de la Rpublique tchque Concernant la
Umwandlung von Gesamthandvermgen der Ehegatten an prsomption non rfutable de la transformation de communaut
Immobilien in ein anteiliges Miteigentum . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 des biens aux immeubles en coproprit . . . . . . . . . . . . . . . . . 124
Oberstes Gericht der R Bescheinigung ber den Verlauf der Cour suprme de la Rpublique tchque Certificat sur le droule-
Hauptversammlung einer Gesellschaft mit beschrnkter Haftung ment de lassemble gnrale de la socit responsabilit limite
und Beschluss ber die Kapitalerhhung . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 et la rsolution concernant laugmentation du capital social . . . 127

Bemerkenswert . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 Cela Vaut votre Attention . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

Nachrichten aus der Notarkammer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 Nouvelles de la chambre de notaires . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

Feuilleton Feuilleton
Wir fahren nach Gittau . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 Nous allons Zittau . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130
Obalka_4 16.8.2007 12:27 Strnka 1