Anda di halaman 1dari 38

ad notam6/05.q 9.12.

2005 11:37 Strnka 1

Notsk asopis Vydv Notsk komora R v nakladatelstv C. H. Beck

6/2005 strany 185220 11. ronk 22. prosince 2005

Z obsahu:

Eli, K.
Vhrada vlastnickho prva a 601 ObZ

Marek, K.
Smlouva o prodeji podniku
a smlouva o njmu podniku II.

Krajnkov, V.
Evropsk prvn prostor

echov, B.
Homo sapiens koncipient

Tlkov, .
Jak byl prvn Kongres
not Evropsk unie v m

Nejvy soud R
Allografn zv a oven
pravosti podpisu zstavitele

Mackov, A.
Konference IBA v Praze

C. H. BECK
Obalka_2_obsah 14.12.2005 16:06 Strnka 1

AD NOTAM
slo 6/2005

OBSAH
vodnk

lnky

Eli, K. Vhrada vlastnickho prva


a 601 ObZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186
Marek, K. Smlouva o prodeji podniku
a smlouva o njmu podniku II. . . . . . . . . . . . . . . . 194

Not a EU

Krajnkov, V. Evropsk prvn prostor . . . . . . . . 197

Diskuse

eina, M. Diskuse o nvrhu novho obanskho


zkonku III. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199
echov, B. Homo sapiens koncipient . . . . . . . . . 203
Vedouc redaktor:
Ze ivota krajskch komor JUDr. Martin Foukal
Vkonn redaktorka:
Mgr. Ladislava Jankov
Fleischer, J. Notsk komora v Brn informuje . . . 204
Adresa redakce:
eznick 17, 110 00 Praha 1,
Ze zahrani tel. 225 993 959, 225 993 969, 225 993 955
fax 225 993 950
Tlkov, . Jak byl prvn Kongres not e-mail: ladislava-jankova@beck.cz
Evropsk unie v m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 Redakn rada:
prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.
Foukal, M. Informace o zasedn Generlnho JUDr. Roman Fiala
shromdn CNUE v Bruselu/Belgie 30. 9. 2005 . . 206 JUDr. Jik Fleischer
Matyk, S. Jet jednou Hexagonla Iniciativa JUDr. Martin Foukal
JUDr.Vclav Kouba
stedoevropskch notstv (Zasedn doc. JUDr.Alena Mackov, Dr.
prezident Hexagonly dne 4. jna 2005 Mgr. Erik Mrzena
JUDr. Martin eina
v Praze hotel Pa) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208 JUDr. Karel Wawerka
Vydv:
Soudn rozhodnut Notsk komora R se sdlem Jen 11, 120 00 Praha 2,
tel. 224 921 258, 224 921 126, tel./fax 224 919 192, 224 919 266,
Nejvy soud R Allografn zv a oven e-mail: nkcr@nkcr.cz, http://www.notarkom.cz,
v nakladatelstv C. H. Beck
pravosti podpisu zstavitele . . . . . . . . . . . . . . . . . 210
asopis vychz estkrt ron. Pedplatn na rok 2005
K 700,, jednotliv sla K 120,.
Informace Objednvky pijm, administraci a distribuci pedplatnho
a prodej jednotlivch sel zajiuje
Mackov, A. Konference IBA v Praze . . . . . . . . . . 214 nakladatelstv C. H. Beck, eznick 17, 110 00 Praha 1.
Kondyskov, E. Komora soudnch tlumonk Petisk a jakkoliv jin en asopisu nebo jeho jednotlivch
R se pedstavuje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214 soust lze pouze se souhlasem vydavatele.
Z obsahu kadho sla asopisu je poizovna databze anotac
pro softwarovou aplikaci EPIS Ekonomickoprvn informan
Stoj za pozornost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215 servis, INZAG, k. s., Kosteln 8, 370 04 esk Budjovice.
Podvn novinovch zsilek povoleno editelstvm pot . j. 5082
Zprvy z notsk komory ze dne 26. ledna 1995.
Distribuci a pedplatn pro Slovenskou republiku zabezpeuje
Magnet-Press Slovakia s. r. o., ustekova 10, 851 04 Bratislava,
Slib do rukou ministra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218 korespondence: P. O. Box 169, 830 00 Bratislava 3,
tel. (asopisy) 00421 267 201 921, (pedplatn) 00421 267 201 931,
Konkurzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218 fax 00421 267 201 910
e-mail: predplatne@press.sk
www.press.sk
ISSN 1211-0558 MK R E 7049
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 185

AD NOTAM
Vydvan
Notskou Notsk asopis
komorou R 22. prosince 2005

Mil teni, kolegyn, kolegov, stavu? Myslm, e od kadho trochu, pesto snad vce
toho pozitivnho. O tom pozitivnm se neslu mluvit,
svj pspvek pu v m kolbce notstv, kde se vyznlo by to jako samochvla. Kritika do vlastnch
kon zasedn Vkonn rady, Stl rady, lenskch no- ad je vtna, a tak uvedu napklad, e:
tstv Mezinrodn unie latinskho notstv. Na Dosud jsme veejnost neseznmili dostaten s na
tento program navazuje I. evropsk kongres notstv profes, a to ani politiky, kte o ns rozhoduj.
zem Evropsk unie, kter je asov propojen s mimo- Nkte z ns dosud svou roli sami nepochopili. Pe-
dnou udlost audienc u papee Benedikta XVI. hlme i omlouvme vlastn chyby i svch za-
a s pijetm prezidentem Itlie C.A. Ciampim. mstnanc, a to pedevm v rovin chovn, ochoty
To zmiuji prv proto, abychom si uvdomili v- a pochopen.
znam na notsk profese reprezentovan UINL Nectme sami dostaten sounleitost k notsk
a CNUE, kter pesahuje daleko hranice prvnk, profesi.
oslovuje politiky i duchovn. Znamen to, e nejsme To, co jsem pkladmo uvedl, se me zdt jako po-
zaveni do svho svta notskch kancel a e ve, vzdech, jako povrchn, nepodstatn a neeiteln. Na-
co se v nich odehraje, zstv za jejich dvemi. Nao- opak. Odbornost a odborn kvalita se u kadho no-
pak, kad n klient, chcete-li astnk, nm dv te pedpokld, i kdy mlokdo ji um zhodnotit,
pleitost dokzat, e jsme i v souasn modern dob a dojem, kter si od ns lid odn, to je zklad vy-
spolenosti prospn. To ovem plat jen za pedpo- tven naeho obrazu bu zivho, nebo temnho.
kladu, e svou prci vykonvme na vysok odborn Po jednn s politiky o na profesi jsem stle vce
rovni, co se pedpokld, a e navc do tto sluby pesvden, e toto tma je dnes vysoce aktuln. Proti
vkldme svj osobn lidsk, morln a etick pstup tvrzen politika o neochot i nevstcnosti not, je-
k tm, kte se na ns obracej s oekvnm pomoci. jich nevhodnm chovn, na to nemm dn
To ostatn platilo i v historii, e not poval maxi- obrann argument a dopady jsou drastick snaha
mln dvry od svho okol a tm i vnosti ve spo- po odejmut kompetenc, nedvodn a kodliv, ne-
lenosti. mrn zven potu not, atd., atd. Brnn se je
V dnen dob se asto mluv o maximlnm vyu- nesmrn tk a stoj mnoho sil. Vm, e i s klien-
it modernch komunikanch prostedk. Jist. Je tem je nkdy tk vyjt. Pesto prosm, pijmte tento
nutn se snait o zjednoduen administrativy i zrych- apel a bume trpliv a pokorn. I stnosti, kter e
len obchod.Dnes je tm ve mon vyhledat na in- Notsk komora esk republiky a nejsou vcn d-
ternetu. Napklad vzory smluv veho druhu. Kdo ale vodn, asto naznauj v podtextu nae slabosti, o kte-
poskytne odbornou radu, kdo pome ve sloitch rch pu.
a citlivch otzkch nap. rodinnch vztah? Pota? Mil ptel, nae povoln je pedevm sluba spo-
NE. A zde je nae nepostradateln loha. Nae sluba jen s vysokou odbornost a odpovdnost.Vem Vm
m jin rozmr. Proto je kladen takov draz na nai za Vae sil o dobrou povst notstv dkuji, a kdy
nestrannost, nezvislost, ale t na morln vysplost. u se to opravdu nepovede, poume se, a se tomu pro-
Je to tak vysvtlen, pro nemohou jin prvnick pro- blmu pt vyhneme.Tm toti mn i ostatnm, kte
fese init tyt kony a poskytovat stejn sluby jako se v naem zjmu stetvaj s politiky i laickou veej-
noti. Zopakuji, e poslnm advokta je hjit zjmy nost, usnadnte obhajovn ns vech. Nikdy nevte,
svho klienta, soudce spravedliv soudit hledat s km se ve sv kanceli setkte. Uvdomuji si, e po-
pravdu, exekutora vymhat pohledvky pro vitele, mluv se ned brnit a e neexistuje dn lk proti
note sepisovat notsk zpisy jako nestrann ve- zvisti, ale jde peci t o nae vlastn svdom. Vm
ejn listiny. Nae posln je zcela jedinen, nezastu- tak, e se mnohm kolizm d pedejt prv nam
piteln a s vjimkou tch, kte se sna parazitovat chovnm a vhodnm pstupem. Nestoj to dn pe-
na na profesi a zatemuj historicky osvden od- nze, jen trochu vce ovldn, pokory a sebezapen.
linosti prvnickch profes, je to vem zcela jasn. Naemu snaen peji spch a Vm vem k tomu
Pesto je nutn to stle pipomnat a opakovat. Sepi- hodn sil a pevnho zdrav.
sujeme nestrann a vnitn spravedliv listiny, vyrov-
nvme handicapy slab strany proti silnj, ped- S ctou
chzme sporm. Snadno se na to zapomn a tko
vysvtluje tm, kte nai profesi neznaj.
Bl se konec roku 2005 a tak si kladu otzku
udlali jsme nco uitenho pro nai spolenost, nebo
jsme dali pleitost k oprvnn kritice notskho
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 186

186 slo 6/2005 AD NOTAM

lnky
Vhrada vlastnickho prva na vvoj novjho civilnho zkonodrstv, kter spojilo
nabyt vlastnickho prva bu s okamikem tradice ped-
a 601 ObZ mtu na nabyvatele, resp. s modem7 anebo s okamikem
innosti smlouvy.8 Zmna soukromoprvnch prav
Prof. Dr. JUDr. Karel Eli* v tomto smyslu umonila prodej na vr nebo i na
spltky. Zrove se vak objevila poteba poslit prvn
Tmatem podrobnj studie, kter se ne ped-
postaven prodvajcho a funkn zajistit, e mu bude
kld, je vhrada vlastnickho prva, jej problema-
zaplacena kupn cena.9 To vedlo k een, kdy se prod-
tika je zpracovna v nvaznosti na vznamnj lite-
vajc zabezpeil sjednnm odkladu pro nabyt vlastnic-
rrn vstupy z novj i star doby a ve snaze
kho prva kupujcm.10 Nelze vak pehlet, e ani pro
o postien irch teoretickch a komparativn histo-
kupujcho nen ppadn ujednn o vhrad vlastnic-
rickch i regionlnch souvislost. Pojednn se vnuje
kho prva bez vhod. Zsk toti vc do sv moci jet
prav obanskho zkonku; na problematiku spoje-
ped zaplacenm, ani si mus obstarat vr jinde, kupn
nou se stejnm institutem v obchodnm zkonku se
cenu me ppadn splcet postupn ve spltkch, pi-
tud poukazuje, jen m-li to vznam pro bli poj-
mov poznn nebo pro porovnn obou prvnch
prav. Literatura citovan dle ve stati pirozen zau- Autor je vedoucm katedry obchodnho prva PF ZU v Plzni.
jala k ad dlch otzek rzn stanoviska (ovlivnn 1
Nmecky Eigentumsvorbehalt, francouzsky rserve de proprit, ang-
konkrtn historickou prvn pravou, vvojem n- licky reservation of ownership, ppadn retention of title.
2
V naem prvnm prosted, pokud jde o movit vci, je pevod vlast-
zor na cel institut i jeho poznvnm); s nzory, nickho prva spojen s asem pedn a pevzet (traditio) pedmtu
kter nejsou ne pejaty, se zpravidla nepolemizuje, plnn ( 133 odst. 1), ppadn, jedn-li se o prodej zbo v reimu ob-
ani se ble nevysvtluj dvody, pro byly v minulosti chodnho prva, krom tradice tak vznikem prva nakldat se zsilkou,
zaujmny, zvlt proto, aby ji tak znan rozsah je-li zbo pepravovno ( 443 ObchZ.) Pevod vlastnickho prva k ne-
movitm vcem je vzn na vklad do katastru nemovitost ( 133 odst.
textu dle nenarstal. Vklad je zamen na nae 2), v ppad nemovitch vc nezapsanch do katastru se nabyt vlast-
platn obansk prvo. nickho prva ve na okamik innosti smlouvy ( 133 odst. 3).Tyto
pravy jsou obecn a dopluj je nkter vjimky. Nap. v obecnm
prvu obanskm pedstavuje pi samoobslunm prodeji takovou v-
I. Pojem jimku okamik zaplacen kupn ceny ( 614 odst. 3 ObZ), v obchod-
nm prvu jsou u kupn smlouvy speciln upraveny dsledky sjednn
1. Vhrada vlastnickho prva (pactum reservati do- koup na zkouku ( 471), a pokud se jedn o dal smluvn typy, pe-
vod vlastnickho prva k podniku se zsadn ve na innost smlouvy
minii)1 je vedlej smluvn ujednn pi platnch smlou- ( 483 odst.3 ObchZ),pi koupi najat vci je nabyt vlastnickho prva
vch,kterm se okamik pevodu vlastnickho prva ne- k movit vci vzno na vznik smlouvy spojen s oznmenm o uplat-
ve na as, s nm ho prvn pedpisy obvykle spojuj, nn prva na koupi ( 493 odst. 1 ObchZ) apod.
3
Tak ji Randa, A. Das Eigenthumsrecht. 2. vydn. Leipzig : Breikopf &
ale na dobu pozdj,odloenou na pln zaplacen ceny Hrtel, 1893, s. 277 nebo Doubek, B. O podstat a ppustnosti pacta
pevdnho pedmtu, resp. na poskytnut ujednanho reservati dominii dle prva rakouskho. Prvnk, 1897, s. 758.
protiplnn.2 V dsledku toho nabyvatel nabv pedmt 4
Srov. Puchta, G. F. Cursus der Institutionen. Bd. 2. 3. vydn. Leipzig :
Breitkopf & Hrtel, 1851, s. 679; Arndts, L. Uebn knihy pandekt. Praha :
plnn jeho pevzetm do pouh detence3 a nabyt vlast- Prvnick Jednota, 1886, s. 245 a 249; Dernburg, H. Pandekten. Bd. 1.
nickho prva je mluvou stran suspendovno na dobu 4. vydn. Berlin : H.W. Mller, 1894, s. 505 a nsl. Obdobn Randa, A.
pozdj. Dokud tedy vhrada vlastnickho prva ve pro- Prvo vlastnick dle rakouskho prva v podku systematickm. 6. vy-
spch zcizitele trv, neme nabyvatel s vc voln na- dn. Praha : esk akademie csae Frantika Josefa pro vdy, slovesnost
a umn, 1917, s. 169.
kldat a na vc se ve vztahu k nmu hled jako na vc 5
Sedlek v tto souvislosti mluv o peveden detence s vedlej mlu-
ciz, kter je nabyvateli jen svena. vou suspendovan tradice vlastnick.Srov.Sedlek, J. Obligan prvo
Pandektn prvo a autoi jm ovlivnn chpali pactum II. Speciln ustanoven o jednotlivch typech smluvnch. 1. vydn. Brno :
Prvnk, 1926, s. 71. Dle k te otzce nap. Kube, V. in Rouek, F., Sed-
reservati dominii jako smluvenou odkldac podmnku lek, J. a kol. Koment k eskoslovenskmu zkonku obanskmu
(mluvu o pevodu sub conditione) nabyt vlastnickho a obansk prvo platn na Slovensku a v Podkarpatsk Rusi. IV. dl. 1.
prva,4 zatmco pozdji je tato klauzule pojata lpe jako vydn. Praha : V. Linhart, 1936, s. 777; krov, M. in vestka, J., Jeh-
lika, O., krov, M. a kol. Obansk zkonk. Koment. 9. vydn.
ujednn o uren doby nabyt vlastnictv (mluva o pe- Praha : C. H. Beck, 2004, s. 894.
vodu certo tempore).5 Sjednnm vhrady vlastnickho 6
Jhering, R., von. Geist des rmischen Recht. Dritter Theil. Erste Ab-
prva nen dohodnuta odkldac podmnka pro nabyt theilung. 4. vydn. Leipzig : Breikopf & Hrtel, 1888, s. 261.
7
Typicky 425 ABGB.
vlastnickho prva ( 36), nbr je sjednn as, kdy bude 8
Typicky l. 711 CC.
pedmt do vlastnictv strany peveden. Neuplatn se 9
Srov. nap. Dvok, J. in Holub, M. a kol. Obansk zkonk. Komen-
tedy pi vhrad vlastnickho prva ani zkonn usta- t. 2. svazek. 2. vydn. Praha : Linde, 2003, s. 928; Hrivnk, J. in Ove-
kov, O. a kol. Obchodn zkonnk. Komentr. Dl 2. 1. vydn. Brati-
noven o prvnm vznamu zmaen podmnky ( 36 slava : Iura edition, 2005, s. 267268.
odst. 3 a 4) nap. je-li na majetek kupujcho prohlen 10
Ji Zeiller, F., von. Commentar ber das allgemeine brgerliche Ge-
na nvrh prodvajcho konkurs, nelze proti prodvaj- setzbuch fr die gesamten deutschen Erblnder der Oesterreichischen
cmu namtnout, e zaplacen kupn ceny zmail nebo Monarchie. Bd. III/1.Wien u.Triest : Geistinger, 1811, s. 368-369 neml
o ppustnosti vhrady vlastnickho prva pochybnosti. Ve stedn Ev-
vhrada vlastnickho prva pedstavuje jin institut. rop se praxe tohoto druhu zaala vznamnji projevovat na potku
2. Vhrada vlastnickho prva nebyla mskmu prvu posledn tetiny 19. stol. a postupn se tato prvn problematika zaala
znma,6 protoe to spojilo nabyt vlastnickho prva pi vznamnji odret i v literatue.Jej pehled i pokud jde o star dobu
podv Stubenrauch, M., von. Commentar zum sterreichischen all-
pevodu kupn smlouvou se zaplacenm ceny (D 18, 1, gemeinen brgerlichen Gesetzbuche.Bd.2.8.vydn.Wien :Manz,1903,
19).Tento institut se objevil a v novj dob, v reakci 286, pozn. 1.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 187

AD NOTAM slo 6/2005 187


em jej prodvajc zpravidla nenut ani k zajitn sv 5. een,k nmu pistoupil n obansk zkonk co
pohledvky na zaplacen kupn ceny zstavou, ruenm do systematickho zaazen ustanoven o vhrad vlast-
nebo jinak. nickho prva, lze odvodnit faktem, e v praxi je v-
3. Obansk zkonky kontinentlnho typu11 vol hrada vlastnickho prva nejastji spojovna s kupn
v dan souvislosti dvoj pstup. smlouvou.
Nkter civiln kodexy vhradu vlastnickho prva v- Nelze vak pominout, e si pevodce me vyhradit
slovn neupravuj, dovozujce monost ujednat si ji ze vlastnick prvo i pi jinch smlouvch.Vlastnick prvo
zsady smluvn svobody.12 Vychz se z pojet, e strany si lze vyhradit v kad smlouv zakldajc synallagma
si ve smlouv mohou prva a povinnosti upravit podle v podob povinnosti jedn smluvn strany pevst na dru-
sv poteby v rozsahu, kter nen zkonem zakzn, a e hou stranu vlastnick prvo a vzjemn povinnosti druh
si mohou ujednat takov klauzule, kter zkon nepro- strany poskytnout za to prvn stran protiplnn.To v re-
hlsil za neplatn.Typickmi pedstaviteli tohoto smru imu obanskho prva pichz v vahu zejmna
jsou francouzsk Code civil, rakousk Allgemeines br- u smlouvy smnn nebo u smlouvy o dlo, ale tak nap.
gerliches Gesetzbuch (ABGB) i panlsk Cdigo ci- u smlouvy o sdruen,v reimu obchodnho prva krom
vil.13 smnn smlouvy a smlouvy o dlo, nap. pi prodeji pod-
V jinch kodexech, jejich hlavnm pedstavitelem je niku.
nmeck Brgerliches Gesetzbuch (BGB), je naopak v-
hrada vlastnickho prva zvl upravena. Pistoup-li se II. Geneze tuzemsk pravy
k vslovn prav vlastnickho prva v obanskm
zkonku,je nutn poloit si otzku,kam tuto pravu sys- 1. esk prvo ve svm vvoji vystdalo rzn p-
tematicky zaadit.V zsad lze pozorovat dva rzn p- stupy.Ped rokem 1951 obecn obansk prvo vhradu
stupy: bu se prava vhrady objevuje mezi ustanove- vlastnickho prva zvlt neupravovalo. Ppustnost v-
nmi o kupn smlouv, anebo ji mezi obecnmi hrady se dovodila z monosti smluvn odchylky od 1083
ustanovenmi o nabvn vlastnickho prva pevodem. obecnho zkonku obanskho upravujcho prodej
Reprezentanty prvnho smru jsou nmeck zkonk vci na vr a od l. 354 veobecnho obchodnho z-
a dal civiln kodexy ovlivnn jeho pkladem a vzo- konku upravujcho nsledky prodlen kupujcho se za-
rem. Ale ani tu nelze co do detail pozorovat jednotn placenm kupn ceny pi obchodn kupn smlouv.14
pstup z hlediska systematiky een. BGB upravil v- Na vhradu vlastnickho prva pamatoval teprve z-
hradu mezi obecnmi ustanovenmi o kupn smlouv kon o spltkovch obchodech z r. 1896, le vslovn ji
( 449). Italsk Codice civile ji naopak zaadil mezi upravil a zkon o spltkovch obchodech z r. 1935 ( 2
zvltn ustanoven o koupi movitch vc (l. 1523 a a 6); oba pedpisy vak mily na zvltn situace a sle-
1526). Polsk Kodeks cywilny vhradu upravil (l. 589
a 591) v rmci oddlu nazvanho Zvltn zpsoby pro-
deje zaazenho na sam zvr ustanoven o kupn
smlouv. Obdobn postupuje litevsk Civilinis Kodek- 11
Ne se tyto zkonky uvdj plnm nzvem. Na urit z nich se
sas (l.6.431) kter vak m i zvltn pravu pro splt- v lnku odkazuje prbn, a proto jsou v textu uvedeny i bn
zkratky nzv nkterch kodex.
kov prodeje (l. 6.441) a tak, jak znmo, n oban- 12
Tak k rakouskmu prvu,resp.k obecnmu zkonku obanskmu z r.
sk zkonk,kter vhradu zaadil do oddlu oznaenho 1811 srov. Tilsch, E. Obliganho prva st zvltn. 2. vydn. Praha :
Vedlej ujednn pi kupn smlouv spolen s pra- Vehrd, 1907, s. 42-43; Kube, V. op. cit. sub 5, s. 776 nebo Bettelheim,
E. in Klang, H. a kol. Kommentar zum Allgemeinen brgerlichen Ge-
vou pedkupnho prva ( 602) a prva zptn koup setzbuch. Bd. II/2. 1. vydn. Wien : sterreichische Staatsdruckerei,
( 607), jako i s piputnm dalch ble nevymeze- 1934, s. 1063 an.; pokud jde o souasn pstupy, srov. Dittrich, R., Ta-
nch klauzul ( 610). des, H. a kol. Das allgemeine brgerliche Gesetzbuch. 34. vydn.Wien
Druh smr sleduj typicky obansk zkonky v- : Manz, 1994, s. 1217 a nsl. Rakousk nejvy soud se vhradou vlast-
nickho prva zabval patrn poprv v rozhodnutch Glaser-Unger .
carska a Nizozem. Zivilgesetzbuch (ZGB) upravil v- 6462 z r. 1877 a 7917 z r. 1880, kdy tak rozhodl o jej ppustnosti.
hradu vlastnickho prva v l. 714 v souvislosti se zp- O francouzskm a belgickm prvu referuje Peliknov, I. Koment
soby nabvn vlastnickho prva k movitm vcem k obchodnmu zkonku.4.dl.1.vydn.Praha :Linde,1997,s.165 a nsl.
13
Nkter z tchto prvnch d vnuj prav vhrady zvltn po-
(Fahrniseigentum). Tak nizozemsk Burgerlijk Wet- zornost pi een uritch specifickch situac, a to bu specilnmi
boek upravil t institut obdobn v rmci ustanoven ustanovenmi v obecnm kodexu (jak to uinil ABGB v 297a ohledn
o pevodech majetku v rmci tet knihy o veobecnm vhrady vlastnictv ke strojm zabudovanch do nemovit vci; ob-
dobnou pravu m i ZGB v l. 805), anebo ve zvltnch prvnch ped-
majetkovm prvu (3:83). pisech. Pkladem tohoto druhho een me bt prvo francouzsk,
Ojedinle se objevuj i odchylky od jednoho i druhho kter vslovn upravilo dsledky sjednn vhrady vlastnickho prva
z obou zkladnch pstup. Pkladem me bt loty- pro ppad konkursu. Ble k tomu nap. Ferid, M., Sonnenberger, H. J.
Das franzsische Zivilrecht. Band 2. 2. vydn. Heidelberg : Verlagsge-
sk civillikums, kter sice vhradu vlastnickho prva sellschaft Recht und Wirtschaft mbH, 1986, s. 182 a tam citovan lite-
upravuje, avak pouze pro ely koup na spltky ratura.
14
(l. 2069 a 2071). Absence (zamlen,i nechtn) pravy njak prvn monosti v z-
konnm textu pirozen vyvol diskuse o ppustnosti postupu, jeho
4. Komunitrn prvo se pravy vhrady vlastnickho rmec zkon pominul, a e trv jist as, ne se vklad ustl. Promtlo
prva dotk ve smrnici EP a Rady EU 2000/35/ES z 29. 6. se to i do vah o monosti i nemonosti vhrady vlastnickho prva
2000, o postupu proti opodnm platbm v obchod- se zetelem k mlen obecnho zkonku obanskho.Tak nap. v na
nch transakcch, kter v l. 4 odst. 1 vyaduje, aby n- literatue dovodil Kremlika, K. Jest pactum reservati dominii pi
smlouv trhov dle rakouskho prva platnm ili nic? Prvnk, 1896,
rodn prvn dy pipustily monost prodvajcho po- s. 569 a nsl. neplatnost mluvy, zatmco Doubek, D. O podstat a p-
dret si vlastnick prvo ke zbo a do plnho pustnosti pacta reservati dominii dle prva rakouskho. Prvnk, 1897,
zaplacen, je-li doloka vhrady vlastnickho prva mezi s. 753 a nsl. shledal opak. Pro zdej prosted je do jist mry typick,
e se polemika odehrla a pot, co byla naznaen otzka za eskmi
kupujcm a prodvajcm vslovn ujednna ped do- hranicemi dvno vyeena: chce se poznamenat, e s obdobnmi p-
dnm zbo. stupy a situacemi se setkvme i v dnen dob.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 188

188 slo 6/2005 AD NOTAM


dovaly pedevm ochranu osob kupujcch jako spote- III. Strany
bitel movit vci na spltky.
Mylenka explicitn pravy tto klauzule v obanskm 1. Ze systematickho zaazen 601 lze dovodit, e
zkonku vznikla pi pprav nvrhu unifikovanho ko- stranami mluvy o vhrad vlastnickho prva jsou pro-
dexu pedvlenho eskoslovenska.Navrhlo se upravit dvajc a kupujc. Bylo eeno, e klauzuli o vhrad lze
vhradu vlastnickho prva obecn, avak zsadnm pe- ujednat i ve spojen s jinmi smlouvami, jimi jedna ze
vzetm normativn konstrukce prv ze zkona o splt- stran platn pevd vlastnick prvo k vci na stranu
kovch obchodech. To vedlo k formulacm kogentn druhou, co roziuje okruh monch smluvnk i na
povahy sledujcm pedevm ochranu kupujcho a d- dal osoby, nap. zhotovitele a objednatele apod.
vodov zprva mluv v t souvislosti o sociln norm 2. V kadm ppad vak mus bt vhrada vlastnic-
ochrann. kho prva sjednna ve prospch vlastnka vci. Obt
2. Poprv se obecn prava tohoto druhu objevila nevnikne, je-li vlastnk tou stranou, kter na druhou
v obanskm zkonku z r. 1950 v rmci pravy kupn stranu vlastnick prvo pevd a zrove si vlastnick
smlouvy, avak mimo kategorii vedlejch smluvnch prvo a do plnho zaplacen ceny vyhrazuje.
ujednn v kupn smlouv ( 374), a byla formulovna 3. Mohou vak nastat situace,kdy smlouvu o platnm
slovy: M-li vlastnictv k prodan movit vci pejt na pevodu vlastnickho prva uzave jako zcizitel osoba,
kupujcho a po zaplacen ceny, mus bt tato vhrada kter vlastnkem vci nen.Ppady tohoto druhu lze v z-
ujednna psemn. Neplyne-li ze smlouvy nco jinho, sad rozdlit do dvou skupin.
pechz nebezpe nahodil zkzy a nahodilho zhor- 4. Za prv pjde o situace, kdy nevlastnk uzavr
en na kupujcho odevzdnm vci. Ustanoven se smlouvu o pevodu vlastnickho prva k vci, ani je
a na dva kurzvou oznaen vrazy doslova shoduje k tomu oprvnn. Pak pjde pravideln o situaci, kdy
s platnou prvn pravou. Prv tyto odchylky ukazuj druh strana vlastnick prvo k vci nezsk, take ani
na pesnj legislativn technick vyjden klasickch z ppadn ujednan vhrada vlastnickho prva nevy-
prvnickch formulac odliujcch jednak pojmov vol zamlen inky.17 Vjimku z toho reprezentuj dva
smlouvu, dohodu a ujednn, jednak kladoucch draz ppady.
na to, aby se zkonodrce vyjadoval slovesy v dokona- Pedn lze poukzat na ujednn pevodu s vhradou
vm tvaru. oprvnnm dritelem ( 130). Tehdy vlastnku nic ne-
Dvodov zprva zdraznila, e se touto pravou pro brn, aby oprvnn open o sv vlastnick prvo, ze-
ppad prodeje vci na vr pipout, aby si prodvajc jmna subjektivn prvo domhat se vydn vci vi
mohl vyhradit vlastnick prvo k pedmtu koup a tomu, kdo ji neoprvnn zadruje ( 126), uplatnil vi
do jeho plnho zaplacen a kryl si tak nebezpe v- komukoli, tedy i vi osob, kter oprvnn dritel vc
rovho prodeje. Ponvad vak v tomto ppad neme pedal.Uplyne-li vak pot,co oprvnn dritel smlouvu
vlastnk sm o vc peovat, stanov se, e v nedostatku s vhradou s dal osobou uzavel a co vhrada vlastnic-
jin smluvn pravy pechz nebezpe nahodil zkzy kho prva jet trv, vydrec doba ( 134), stv se
a nahodilho zhoren vci na kupujcho ji jejm ode- oprvnn dritel vlastnkem vci.Nelze tud vi nmu
vzdnm.Aby bylo zabrnno nerozvnmu uzavrn t- pot namtat, e vhradu ujednal za situace, kdy vlastn-
ivch smluv, je lkaj proto, e kupn cenu nen teba kem jet nebyl,ale je naopak namst dovodit ze zsady,
ihned zaplatit, vyslovuje osnova pro ujednn o vhrad e oprvnn dritel m stejn prva jako vlastnk ( 130
vlastnickho prva prodan vci poadavek psemn odst. 2), platnost pevodn smlouvy i platnost ujednn
formy. vhrady se vemi prvnmi dsledky, kter z toho ply-
3. Platn obansk zkonk z r. 1964 a do pijet no- nou.
vely . 509/1991 Sb. vhradu vlastnickho prva zvl Druh ppad se tk zcizen vci s vhradou vlast-
neupravil. S monost ujednat si ji se vak (s odkazem na nickho prva, k nmu pistoupil neprav ddic.Vzhle-
51) i nadle potalo,15 piem z absence vslovn dem k tomu, e je osoba, kter smlouvu s nepravm d-
pravy plynulo, e psemn forma pro tuto klauzuli ne- dicem uzavela v dobr ve, chrnna stejn, jako by
byla pedepsna.16 vlastnick prvo nabyla od oprvnnho ddice ( 486),
Vslovnou pravu vhrady vlastnickho prva vak ob- neme prav (oprvnn) ddic vi n namtat,e ujed-
sahoval zkonk mezinrodnho obchodu ( 324), a to nn o vhrad vi nmu nem prvn inky. Nastane-
v podstat stejnm zpsobem, jak dnes normuje v 445
ObchZ.
4. Souasn 601 ObZ tedy recipuje nkdej 374 15
Knapp, V. in Knapp, V., Luby, . a kol. eskoslovensk obansk
nkdejho zkona . 141/1950 Sb., ani to dvodov prvo. Svazek I. 2. vydn. Praha : Orbis, 1974, s. 299; Kabt, J. in eka,
Z. a kol. Obansk zkonk. Koment. Dl I. 1. vydn. Praha : Panorama,
zprva k novele . 509/1991 Sb., kter vslovn ustano- 1987, s. 423.
ven o vhrad do obanskho zkonku vrtila, njak 16
Kratochvl, Z. a kol. Nov obansk prvo. 1. vydn. Praha : Orbis,
bl vysvtluje. 1965, s. 211.
17
Msty se dovozuje neplatnost smlouvy, kterou zcizitel pevd na na-
Pro obchodn prvo, jak eeno, existuje zvltn byvatele vlastnick prvo k vci, kterou m ve vlastnictv nkdo jin
prava vhrady v 445 ObchZ, pevzat s drobnmi sty- (poukazem na nemonost plnn).Tento nzor nelze pokldat za sprvn
listickmi zmnami z nkdejho zkonk mezinrodnho (shodn vestka, J. in vestka, J., Jehlika, O., krov, M. op. cit. sub
5, s. 221). Dostaten toti neodliuje mezi prvem obliganm a pr-
obchodu. vem vcnm.Zave-li se zcizitel za tto situace pevst vlastnick prvo
Duplicita zkonn pravy vhrady vlastnickho prva k urit vci na nabyvatele, a vc nem, je na nm, aby si ji opatil a na-
je v kontextu tradinch kontinentln evropskch prv- byvateli dn plnil.Neuin-li to,poru smlouvu a nabyvatel proti nmu
me sankn nastoupit.Pln-li nabyvateli ciz vc,ani je k tomu oprv-
nch d znan neobvykl a reprezentuje jeden nn, pak vlastnick prvo na nabyvatele nen pevedeno a zcizitel pln
z mnoha pozstatk nkdej socialistick koncepce sa- s prvn vadou ( 499 in fine, 503), tud rovn poruuje smlouvu
mostatnch kodex. a i tu proti nmu nabyvatel me sankn nastoupit.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 189

AD NOTAM slo 6/2005 189


-li tato situace a trv-li dosud vhrada vlastnickho prva o vhradu vlastnickho prva (tak i 445 ObchZ), pro-
ve prospch nepravho ddice jako zcizitele, plyne ze toe vhradou si prodvajc vymiuje vlastnick prvo
zsady, e neprav ddic vyd oprvnnmu ddici ma- k prodan vci, dokud kupn cena nebude zaplacena:
jetek, kter z ddictv m ( 485 odst. 1), povinnost ne- smlouvou se na kupujcho toti pevd vlastnick
pravho ddice vydat oprvnnmu ddici nejen vci, prvo.
kter z pozstalosti obdrel, ale i majetkov prva, kter 3. Vhrada vlastnickho prva se ve na zaplacen
m z ddictv. Z toho lze dovodit povinnost nepravho kupn ceny, tedy na jej pln zaplacen (vetn ppad-
ddice pevst na oprvnnho ddice mj. i majetkov nch rok a dalho psluenstv). Konstrukce 601
prva, kter mu z dve uzaven pevodn smlouvy spo- pirozen nevyluuje monost stran ujednat si pro na-
jen s vhradou vlastnickho prva dosud svd.Uplyne- byt vlastnickho prva kupujcm i jin okamik, nebo
-li vak promlec doba podle 105, neme ji prav prvo stran postupovat naznaenm zpsobem plyne ze
(oprvnn) ddic do prv a povinnost zaloench zkonn dispozice 133 odst.1 (v souvislosti s 51 nebo
smlouvou nepravho ddice a tet osoby inn zash- 36).Tyto ppady se bn oznauj jako rozen v-
nout. Pot tedy, trvaj-li za tto situace jet prva z v- hrada vlastnickho prva. Z hlediska 601 vak nep-
hrady vlastnickho prva, svd ji nepravmu ddici. jde o vhradu vlastnickho prva, nbr o jinou smluvn
5. Za druh pjde o situace, kdy zcizitel, a nen vlast- klauzuli, kter vak bude posuzovna analogicky ( 853)
nkem,pevd vlastnick prvo na tet osobu svm jm- podle 601. Rovn tak nen vyloueno vzat nabyt
nem, protoe je k tomu oprvnn.V rmci toho lze roz- vlastnickho prva kupujcm na splnn podmnky, pak
liit opt dv skupiny ppad. ale pjde o odchylnou smluvn klauzuli,kter ustanoven
Pedevm pjde o situace,kdy takov prvo zalo zci- 601 nepodlh.
ziteli smlouva s vlastnkem. Ze soustavy smluvnch typ Odchyln tuto otzku e obchodn zkonk v 445.
upravench obanskm zkonkem lze poukzat pede- Volnj dikci 445 ObchZ strany vyhov, i spoj-li nabyt
vm na smlouvu o obstarn prodeje ( 737) jako na ty- vlastnickho prva kupujcm s jinou skutenost, ne je
pick ppad. D-li obstaratel objednatelovu vc do pro- platba kupn ceny.18 Le i pi postupu v obchodnprv-
deje, m povinnost uinit opaten k prodeji potebn. nm reimu pjde o vhradu vlastnickho prva, bude-li
Ujedn-li s kupujcm vhradu vlastnickho prva, hled takto urena doba nabyt vlastnickho prva, nikoli ujed-
se na ni jako na mluvu ve prospch tetho ( 50). nna podmnka ve smyslu 36 ObZ.
Obstaratel vystupuje jako nepm zstupce vlastnka, 4. Vhradu vlastnickho prva lze sjednat pi plat-
a tud je teba i na vhradu vlastnickho prva hledt nm pevodu movit vci. Jedn se o typick vedlej
jako na ujednn ve vlastnkv prospch s tm, e sou- ujednn pi kupn nebo jin hlavn smlouv. Proto plat-
hlas vlastnka byl udlen a to poppad i mlky ji nost hlavn smlouvy podmiuje i platnost vhrady, a ji
uzavenm smlouvy o obstarn prodeje. byla vhrada sjednna pi uzaven hlavn smlouv pmo
Dal skupinu ppad reprezentuj situace, kdy ne- v n nebo vedle n, i byla-li ppadn dohodnuta doda-
vlastnk zcizuje s vhradou vlastnickho prva ciz vc, ten.
protoe jej k tomu opravuje zkon. Jde o svpomocn Pro vhradu pedepisuje zkon psemnou formu.Vle stran
prodeje, kter zkonk upravil pi oprav a prav vci vak nemus bt projevena na te listin ( 40 odst. 3).
( 656 odst. 2) a prodeji nevyzvednut i neodebran z- Nleitost formy podmiuje platnost klauzule o vhrad
silky dopravcem ( 773 odst. 1). Za konkrtnch okol- vlastnickho prva ( 40 odst. 1), a to i v tch ppadech,
nost me tato situace nastat rovn pi zhotoven vci kdy pro hlavn smlouvu nen psemn forma vyadovna.
na zakzku ( 650 odst.2).Tak tehdy prodv tet osoba Z toho plyne,e prohls-li jen prodvajc,by v psemn
vlastnkovu vc jinmu svm jmnem na vlastnkv et. form nap.dolokou na objednvce,v potvrzen o uza-
Proto je namst i pro tyto ppady dovodit obdobn z- ven smlouvy nebo na faktue e si k prodan vci vy-
vr jako shora,ovem s tm,e zkonn prava nahrazuje hrazuje vlastnick prvo a do plnho zaplacen, ne-
nleitost souhlasu vlastnka, kter by jinak byl podle pjde o platn ujednn, by druh strana d najevo
50 ObZ nutn. souhlas formou stn, i konkludentn. Neplatnost ujed-
nn o vhrad vlastnickho prva pro nedostatek formy
IV. Ujednn vhrady nebo z jinho dvodu me mt vliv na platnost, resp.
neplatnost cel kupn smlouvy, vyplyne-li z povahy
1. Obansk zkonk vychz z dogmat o titulu a modu smlouvy, z jejho obsahu nebo z okolnost, za nich byla
pevodu vlastnickho prva a stanov pro ppad pe- uzavena, e vhradu vlastnickho prva nelze od ostat-
vodu vlastnickho prva k movitm vcem, e nabyvatel nho obsahu smlouvy oddlit ( 41).Nen-li vhrada ujed-
nenabv vlastnick prvo k movit vci ji innost nna v psemn form, ale strany se pesto podle n za-
smlouvy, nbr a tradic. Obdobn zkonk obchodn chovaj, nelze ji po zaplacen kupn ceny namtat jej
( 443). prava mobilirnch pevod je v obou ppa- neplatnost, co plyne z pravidla formulovanho v 455
dech dispozitivn. Ust. 133 odst. 1 ObZ vslovn sta- odst. 1.
nov, e se od jeho prvnho pravidla nemohou odchlit Nen vyloueno ujednat v psemn form jen vhradu
jen zvltn prvn pedpisy, nbr i ujednn smluvnch vlastnickho prva a hlavn smlouvu uzavt nap. jen
stran. stn.Pak ale dohoda o vhrad vlastnickho prva mus
Vhrada vlastnickho prva reprezentuje jednu z mo- vzhledem k poadavku uritosti a srozumitelnosti prv-
nost odchlit se z vle smluvnch stran od 133 odst. 1.
2. Nadpis 601 oznauje institut jako vhradu vlast-
nictv. Jedn se o dsledek faktu, e obansk zkonk 18
Srov. nap. Bejek, J. Obchodn zvazky. 2. vydn. Brno : Masarykova
vznamov nerozliuje pojmy vlastnick prvo a vlast- univerzita, 1994, s. 342343. Bejek, J. in Faldyna, F. a kol. Obchodn
nictv, pouvaje je promiscue. Sprvn se vak jedn zkonk. Koment. Dl II. 1. vydn. Praha : Codex Bohemia, 2000, s. 330.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 190

190 slo 6/2005 AD NOTAM


nho konu obsahovat ujednn charakterizujc dosta- Na vhrad vlastnickho prva se nelze dohodnout ani
tenm zpsobem jak hlavn smlouvu, tak i vc, k n se tam, kde monosti sjednat tuto klauzuli brn kogentn
vhrada vlastnickho prva vztahuje, a vi i dobu splat- ustanoven zkona. Jedn-li se o pevody movitch vc,
nosti kupn ceny.V tchto ppadech je vak nutn odli- lze poukzat na pravu nabyt vlastnickho prva pi
it normativn obsah hlavn smlouvy a normativn obsah koupi najat vci ( 493 odst. 1 ObchZ), kter ovem vy-
vedlej klauzule a vzt v vahu, jak oprvnn a povin- luuje aplikaci 445 ObchZ, nikoli analogick ustano-
nosti vznikaj stranm z dohody o vhrad vlastnickho ven obanskho zkonku. Pro obecn obansk prvo
prva a jak z hlavn smlouvy. vyvstv obdobn otzka v souvislosti s nemovitmi
elem pedpisu psemn formy byla pvodn ochra- vcmi, o nich je zmnka dle.
nsk funkce vi spotebitelm a vbec v zjmu hos- 6. Nelze se vak ztotonit se stanoviskem, e vhradu
podsky slabch td lidu.19 Proto tak nkdej zkony lze platn ujednat jen pi kupn smlouv, jejm ped-
o spltkovch obchodech z r. 1896 a 1935, ba i pvodn mtem je vc, kter v dob uzavrn kupn smlouvy ji
pracovn nvrh eskoslovenskho obanskho zkonku existuje, nikoli vc, kter m vzniknout teprve po uza-
z 20. let minulho stolet, nesledovaly obecn nazen ven kupn smlouvy.21 Prodv-li se vc, kter v dob
psemn formy pro ujednn vhrady vlastnickho prva uzaven kupn smlouvy jet neexistuje (emptio rei spe-
ve vech ppadech, ale jen tam, kde poadavek psnj ratae), nepopr to platnost ppadn vhrady vlastnic-
formy odvodovala jeho sociln funkce.V tomto svtle kho prva, protoe rozhodujc vznam m fakt vlast-
se jev jako logick obecn pedpis psemn formy pro nickho prva prodvajcho k vci v okamiku, kdy vc
vhradu vlastnickho prva zkonodrstvm totalitnho kupujcmu pedv, nikoli v okamiku, kdy s kupujcm
sttu v 50. letech, odvodnn socilnmi a hospod- uzavr smlouvu. Stejn zvr je teba vzthnout k situ-
skmi pomry tehdej doby. Klade se ale otzka, je-li t aci, kdy se prodvajc ve smlouv zave prodat kupuj-
pstup pln odvodnn i ve zmnnch spoleenskch cmu vc, kter sice ji existuje, ale prodvajc ji zatm
a hospodskch podmnkch,a to zvl pokud jde o z- ve vlastnictv jet nem a teprve si ji zaml opatit.
konnou pravu prvnho styku mezi podnikateli, jak to
dnes in v 445 obchodn zkonk. Lze vak namtnout, V. Zpsobil objekt (pedmt)
e de lege lata je obecn pkaz psemn formy tohoto
ujednn odvodnn tm,e sleduje ochranu tetch osob 1. Klov vznam pro platnost vhrady m zpsobi-
a zajitn jistoty v prvnm styku vbec, nebo setrv- lost objektu (pedmtu), k nmu se vhrada vlastnic-
vn obanskho zkonku na zsad nemo plus iuris ad kho prva ve. Jak obansk zkonk v 601, tak i ob-
alium transferre potest quam ipse habet vyaduje zajis- chodn zkonk jak plyne z vazby 409 odst.1 na 445
tit alespo stenou zejmost vhrady navenek, nebo spojuj tuto klauzuli s prodejem movit vci.
jinak by narstalo riziko oslaben prvn pozice vitel Nerozhoduje, zda je vhrada sjednna ve vztahu k v-
jak kupujcho, tak prodvajcho.20 cem urenm jednotliv nebo podle druhu,22 i k vcem
5. Vlastnick prvo k vci si prodvajc me vyhra- spotebitelnm nebo nespotebitelnm, zastupitelnm
dit,dokud je m,nejpozdji tud pi jejm pedvn.Na- nebo nezastupitelnm, anebo k vcem urench k dal-
bude-li tedy kupujc vlastnick prvo ji pednm a pe- mu zpracovn nebo ke spojen s jinmi vcmi (jako
vzetm vci, vyluuje to dodatenou mluvu stran jsou suroviny, polotovary, soustky apod.), anebo k dal-
o vhrad vlastnickho prva pro prodvajcho (ledae mu prodeji vci jako zbo atd.
by prodvajc vlastnick prvo optovn nabyl). Z toho Pln-li se podle smlouvy suroviny nebo jin vci ur-
vak nen mon dovodit, e k ujednn o vhrad vlast- en k dalmu zpracovn, lze si platn vlastnick prvo
nickho prva nelze vbec pistoupit,m-li nabyvatel vc vyhradit k tomu, co prodvajc kupujcmu pln, nikoli
ji ve sv moci. Zle na prvnm dvodu, z nho ta- vak ji k vrobkm z nich zhotovenm,23 nebo ty ne-
kov stav vzeel: m-li nap. kupujc u sebe vc proto, jsou pedmtem prodeje, v dob ujednn klauzule o v-
e je schovatelem, vypjitelem i njemcem, pak n- hrad vlastnickho prva jet neexistuj a prodvajc
sledn uzaven smlouvy o pevodu vlastnictv za platu k nim ani pi pedvn pedmtu plnn vlastnick
spojen s vhradou vlastnickho prva nen vyloueno, prvo nem. Klauzuli zajiujc prodvajcmu vhradu
nebo takovm ujednnm se zmn pouze prvn dvod vlastnickho prva nejen k tomu, co dodal, ale i k tomu,
detence u toho, kdo m vc u sebe. co z pedmtu plnn bude vyrobeno, tud sth ne-
Stejn tak si nelze vyhradit vlastnick prvo k vci, platnost.
kter sice nebyla jet kupujcmu pedna,ale ped in- 2. Co plat o jednotlivch movitch vcech,plat i o v-
nost klauzule o vhrad vlastnickho prva podlehla cech hromadnch.
zkze, byla zpracovna ve vc jinou, i byla prodna ji- Zvltn situace nastv u platnch pevod podniku
nmu tet osobou,nap.detentorem pi oprav a prav a takovch st podniku, kter reprezentuj samostat-
vci (656 odst.2),pi obstarn prodeje vci ( 737),dle
pi prodeji nevyzvednut i neodebran zsilky doprav-
cem ( 773 odst. 1), ppadn v uritch situacch pi 19
Obligan prvo a nhrada kody.Referent:Dr.Egon Weiss.st druh:
zhotoven vci na zakzku ( 650 odst. 2 ObZ), anebo Dvodov zprva. Praha : Ministerstvo spravedlnosti, 1924, s. 89.
20
v reimu obchodnprvn pravy pi nabyt vci od ne- Svoboda, L. Vhrada vlastnictv podle obanskho zkonku. Prvnk,
2001, s. 1018.
vlastnka podle 446 ObchZ, i pi prodeji vci komisi- 21
Mruzek, K. Vhrada vlastnictv pi kupn smlouv podle obanskho
onem ( 563 odst. 1 ObchZ) apod. zkonku. Prvn praxe, 1995, s. 211.
22
Ujednn o vhrad vlastnickho prva je vak vylou- U genericky urench vc m pro platnost a trvn vhrady vznam
jejich dostaten odlien od jinch vc tho druhu, nap. oddlenm
eno v ppadech, kde tomu brn povaha vci.V t sou- uloenm i uskladnnm, zvltnm oznaenm apod.
vislosti lze poukzat na ji zmnnou pravu samoob- 23
Nap. Krm, J. Prvo obansk. III. Prvo obligan. 1. vydn. Praha
slunho prodeje ( 614 odst. 3 ObZ). :Vehrd, 1929, s. 207 a etn dal.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 191

AD NOTAM slo 6/2005 191


nou organizan sloku. Ust. 5 odst. 2 ObchZ oznauje u sebe, nen vak oprvnn nakldat s n jako s vlastn,
podnik jako hromadnou vc. Pevody podniku a jeho a ani neme vzhledem k obsahu zvazku a k tomu, co
sti upravuj 476 a 478 ObchZ, piem 483 odst. 3 s prodvajcm ujednal mt dvodn za to, e mu vc
ObchZ kogentn pikazuje pout i na ppad prodeje vlastnicky pat.mysl kupujcho se tud me nst jen
podniku 444 a 446 ObchZ, tedy i ustanoven 445 k tomu, aby ml vc u sebe a nabyl k n vlastnick prvo
ObchZ o vhrad vlastnickho prva.Sloit otzky vzni- v budoucnu. Vzhledem k tomu kupujc vc ani nedr
kaj v tto souvislosti vzhledem k tomu, e podnik mo- ve smyslu 129, nem k vci prvo drby, ale je pouhm
hou spoluvytvet i nemovit vci. Protoe se jedn detentorem vci ciz, obdobn jako jm je nap. vypji-
o problematiku obchodnho prva a obchodnho zko- tel. Prvo vc dret nle stle vlastnkovi a detentor je
nku, vymykajc se ze zkladnho tmatu tohoto lnku, vykonv jako vlastnkv zstupce.To m vznam nap.
na ni navc existuj rzn nzory,24 nen namst ji zde pro posouzen z hlediska ppadnho nabyt vlastnic-
eit. kho prva vydrenm ( 134), nebo vlastnick prvo
3. Zkon o cennch paprech stanovil ( 1 odst. 2), e dr stle prodvajc.
se na cenn papry vztahuj ustanoven o vcech movi- 2. Subjektivn prva, je kupujc po pevzet vci m,
tch,nestanov-li zkon jinak.Tato normativn konstrukce plynou z povahy klauzule o vhrad vlastnickho prva.
sice otevr otzku,co tedy cenn papry z hlediska 118 Kupujc je pedevm oprvnn dat, aby mu byla pro-
ObZ jsou, jej een vak lze pro tento el ponechat dvan vc pedna. Dle m prvo mt vc jako deten-
stranou.Ust. 13 odst.1 CenP toti stanov,e se smlouva tor u sebe a, nen-li jinak ujednno, uvat vc v souladu
o platnm pevodu cennch papr d subsidirn s elem, k nmu obvykle slou, a brt z vci plody
pravou kupn smlouvy v obchodnm zkonku. Tud a uitky, a to bezplatn, nebo se m za to, e plata za
z toho plyne, e se na ppady koup a smny cennch uvn i povn vci je zahrnuta v kupn cen. Rovn
papr neaplikuje ustanoven 601 ObZ, nbr prava je oprvnn jednostrann uhrazenm kupn ceny
vhrady vlastnickho prva obsaen v 445 ObchZ. dovrit peveden vlastnickho prva na sebe samho.
4. Zkon spojuje ujednn o vhrad vlastnickho Tato dl oprvnn se v souhrnu oznauj jako ekatel-
prva jen s prodejem movit vci.Na otzku,zda lze ujed- sk prvo kupujcho.29 ekatelsk prvo nen jen rela-
nat stejnou klauzuli ve vazb na platn pevod vlast- tivnm prvem (obliganm), jak by bylo mon usuzo-
nickho prva k nemovit vci (nap.s odkazem na 51), vat ze skutenosti, e vznik z mluvy o vhrad
lze odpovdt jen zporn.25 vlastnickho prva upraven v osm sti zkonku. M
Neplat to jen ve vztahu k nemovitm vcem zapsa- tak povahu prva absolutnho, a lze dovodit, e prva
nm do katastru nemovitost, k nim se vlastnick prvo vcnho (vcnho prva k vci ciz),co lze opt o 126
nabv vkladem do tto evidence ( 133 odst. 2), take odst. 2, podle nho je ten, kdo m prvo mt vc u sebe,
je ji z povahy vci zejm, e jin okamik vzniku vlast- by nen vlastnk, oprvnn domhat se ochrany proti
nickho prva pro nabvajc stranu v tchto ppadech kadmu, kdo do jeho prva neoprvnn zasahuje.
nelze sjednat.T zvr plat i pro pevody vlastnickho 3. Nen-li smluveno nic jinho, m kupujc po dobu,
prva k tm nemovitm vcem, kter nejsou v katastru co vhrada vlastnickho prva ve prospch prodvaj-
nemovitost evidovny ( 133 odst. 3).26 Zpsob nab- cho trv, povinnost chrnit vc ped pokozenm, zni-
vn vlastnickho prva k jakmkoli nemovitm vcem enm i ztrtou, a dojde-li k nim, zvadu na vlastn n-
je zkonem upraven odlin od zpsobu nabvn tho klad odinit. Kupujc nese riziko nahodilho pokozen
prva k movitm vcem: zkon jej stanov zjevn ko- i zkzy vci podle dispozice druh vty 601, kter se
gentn s vylouenm monosti smluvn modifikace.27
Tyto zvry pirozen nevyluuj ujednn podmiu-
24
jc vznik prva navrhnout vklad vlastnickho prva do Peliknov, I. Koment k obchodnmu zkonku. 4. dl. 1. vydn.
katastru nemovitost a pot, co kupn cena bude zapla- Praha : Linde, 1997, s. 168 uvd, e v rmci prodeje podniku me bt
pevdno tak vlastnick prvo k nemovitostem, co by znamenalo
cena, i ujednn, kter kupujcmu umon uvat ne- ppustnost vhrady i pro nemovit vci; Fsek, F., Kolakov, M. in
movitou vc jet pedtm,ne se stane jejm vlastnkem, Ovekov, O. a kol. op. cit. sub 9, s. 305 naproti tomu dovozuj, e
apod.V takovch ppadech ale nepjde o vhradu vlast- ve smlouv o prodaji podniku lze nabyt vlastnickho prva kupujcm
k movitm vcem vzat nap. a na zaplacen kupn ceny.
nickho prva, nbr o jin smluvn klauzule, kter ne- 25
Srov.k tomu krov, M. in vestka, J., Jehlika, O., krov, M. a kol.
budou posuzovny podle 601. op. cit. sub 5, s. 894; Kop, L., Dvok, J. in Knappov, M., vestka, J.
5. Objekty bez hmotn podstaty nejsou podle peva- Obansk prvo hmotn. Svazek II. 3. vydn. Praha :ASPI, 2002, s. 177;
Fiala, J. in Fiala, J. a kol. Obansk prvo hmotn. 3. vydn. Brno : Ma-
ujcch nzor zpsobilm pedmtem vlastnickho sarykova univerzita a Doplnk, 2002, s. 262; Dvok, J. in Holub, M.
prva.28 Vzhledem k tomu si nelze vlastnick prvo pi a kol. op. cit. sub 9, s. 929; Svoboda, L. op. cit. sub 20, s. 1024; Lazr, J.
platnm pevodu majetkovch prv (typicky pohled- in Lazr, J. a kol. Zklady obianskeho hmotnho prva. Svazek 2. 2. vy-
dn. Bratislava : Iura Edition, 2004, s. 105.
vek) nebo jinch majetkovch hodnot ani vyhradit. Ani 26
Nedostaten je tud argument, e vlastnick prvo k nemovit vci
tento zvr nezpochybuje prvo smluvnch stran do- pechz na nabyvatele vkladem do katastru, jak in krov, M. in
hodnout se pi platnch pevodech pohledvek i ji- vestka, J., Jehlika, O., krov, M. a kol. op. cit. sub 5, s. 894.
27
Lazr, J. in Lazr, J. a kol. op. cit. sub 24, s. 105.
nch majetkovch hodnot na klauzulch,kter budou sle- 28
Panujc civilistick nauka setrvale a jednoznan trv na stanovisku,
dovat obdobnou funkci,jakou m pi prodeji movit vci e vlastnictvm se v obanskm zkonku nepochybn mn vlastnic-
vhrada podle 601. tv k vci hmotn, co lze odvodnit dikc 126, 127 a 128 ObZ
i systematickm vkladem. Ble k tomu nap. Knapp, V., Knappov, M.,
vestka, J. in Knappov, M., vestka, J. a kol. Obansk prvo hmotn.
VI. Oprvnn a povinnosti stran Svazek 1. 3. vydn. Praha :ASPI, 2002, s. 265; Spil, J. in vestka, J., Jeh-
lika, O., krov, M. a kol. op. cit. sub 5, s. 423; Lazr, J. in Lazr, J.
1. Vhrada vlastnickho prva m za nsledek, e pro- a kol. op. cit. sub 24, s. 105.
29
Chloupek, E. Vhrada vlastnictv. Prvnk, 1929, s. 421 a 422; Schwe-
dvajc zstv vlastnkem vci i pot, co vc kupuj- der, E. Vhrada vlastnictv pi smlouv trhov. Prvnk, 1937, s. 92; Svo-
cmu pedal a co ji kupujc pevzal.Kupujc m sice vc boda, L. op. cit. sub 20, s. 1026.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 192

192 slo 6/2005 AD NOTAM


tak odchyluje od zkladnho pravidla 590. Nahodil 5. Pi vhrad vlastnickho prva je zapoteb odliit
zkza vci, stejn jako jej pokozen, nemaj ovem prvn postaven prodvajcho z hlediska prva obli-
v tomto ppad vliv na povinnost kupujcho zaplatit ganho (jako strany kupn smlouvy) a prva vcnho
kupn cenu. (jako vlastnka). Prodvajc je stle vlastnkem prodan
Vyaduje-li vc opravu z pin na stran kupujcho, vci a nle mu oprvnn upraven v 123 a 126 odst. 1,
je kupujc povinen k oprav na vlastn nklady. Oprav- kter me uplatnit vi kadmu vi kupujcmu
-li vc pro kupujcho na zklad smlouvy s nm uzaven ovem jen v t me, kter nen v rozporu s omezenmi,
osoba tet (zhotovitel), neme se domhat pi objed- je na sebe smlouvou pevzal.
natelov neochot i neschopnosti platit cenu opravy Prodvajc je tedy, jak plyne z vkladu shora, omezen
zaplacen po vlastnku vci, a to ani s ppadnm pou- (nen-li jin mluvy) ve volnm nakldn s vc v tom
kazem na vlastnkovo bezdvodn obohacen, nebo smyslu, e ji neme uvat a povat. Neme vc ani
skutkov podstaty 451 a 454 v tomto ppad nejsou zcizit tet osob jinak ne za souasnho ujednn pod-
naplnny. mnky respektujc jeho vzanost vhradou vlastnickho
Prvo kupujcho nakldat s vc omezuje fakt, e jde prva. Oprvnn vc dret ve smyslu 123, jak ji e-
stle o vc ciz.Nen tud oprvnn vc dle zcizit a to eno,je prodvajcmu zachovno,nebo vhradou vlast-
ani sleduje-li zcizenm opaten si penz za elem za- nickho prva je na kupujcho pevedena detence vci,
placen kupn ceny je povinen mt vc u sebe, nepe- nikoli drba,kterou kupujc vykonv jako zstupce pro-
nechat ji k uvn jinmu a zachovat ji s respektem k tr- dvajcho. Prodvajc se s odkazem na 126 odst. 1
vajcmu vlastnickmu prvu prodvajcho. Ppadn me brnit proti kadmu, kdo do jeho vlastnickho
zpracovn i spotebovn vci tud v zsad pedsta- prva neoprvnn zasahuje.
vuje poruen povinnost kupujcho. 6. Je-li provdn vkon rozhodnut ( 265 OS) pro-
Le pro urit ppady bude namst dovodit, dojde-li dejem movitch vc ( 323 OS) kupujcho a zape-li
k ujednn vhrady vlastnickho prva bez dalch po- soudn vykonavatel do soupisu vc, k n si prodvajc
drobnost, e vle prodvajcho, by nen v klauzuli v- vyhradil vlastnick prvo, nle vlastnku vyluovac
slovn projevena, avak nen ani v rozporu s jazykovm (exscindan) aloba podle 267 OS. Stejn obrana n-
vyjdenm v ujednn ( 35 odst. 2), kryje jeho srozu- le vlastnku vci, vyd-li exekutor exekun pkaz
mn, e vc bude kupujcm ped plnm zaplacenm ( 47 E) k proveden exekuce prodejem movitch vc
ppadn dle zpracovna nebo zcizena, musel-li bt el povinnho ( 66 E) a zahrne-li do soupisu vc, k n m
koup prodvajcmu znm ze smlouvy nebo z okolnost, prodvajc vlastnick prvo vyhrazeno ( 52 odst. 1 E).
za nich byla uzavena.30 Typick ppady tohoto druhu Tak pi prohlen konkursu na majetek kupujcho se
pichzej v vahu pi vzjemnm obchodnm styku pod- prodvajc jako vlastnk me brnit excindan alo-
nikatel, kter podlh prav obchodnho zkonku; bou,zaadil-li sprvce vc do soupisu podstaty ( 19 KV).
nen vak vyloueno,e obdobn situace me nastat i pi Mn si ji literatura vm situace, kdy nazen v-
uzaven smlouvy v reimu obecnho prva obanskho. konu rozhodnut nebo vydn exekunho pkazu k po-
Zpracuje-li kupujc vc, spotebuje-li ji i zciz-li vc stien movitch vc smuje vi tet osob, ppadn
dle,ani je k tomu podle smlouvy s prodvajcm oprv- byl-li na majetek takov osoby prohlen konkurs, pi-
nn, nehroz mu jen soukromoprvn sankce, ale do- em se vc s vyhrazenm vlastnickm prvem nachz
pout se jsou-li pro to dny podmnky skutkov pod- u tto tet osoby a soudn vykonavatel nebo exekutor ji
staty 248 TrZ trestnho inu zpronevry. zahrne do soupisu.V tchto ppadech nle vyluovac
4. Z vhrady vlastnickho prva plyne pro prodvaj- aloba i kupujcmu. Lze mt za to, e alobn prvo n-
cho oprvnn brnit se proti poruen mluvy kupuj- le kupujcmu tak tehdy, smuje-li vkon rozhodnut
cm a pi prodlen kupujcho ppadn od smlouvy od- nebo exekun i konkursn postih proti prodvajcmu,
stoupit ( 517 odst.1),ppadn odstoupit od n z dalch a e nucen prodej vci kupujc me v tchto ppa-
ujednanch dvod ( 48 odst. 1). dech odvrtit, slo-li soudu, exekutorovi i sprvci kon-
Prvo prodvajcho poadovat zaplacen kupn ceny kursn podstaty jej kupn cenu.
vak nen openo o vhradu vlastnickho prva, nbr Vyluovac aloby, kter pichzej v dan souvislosti
o hlavn smlouvu, take ani ppadn neplatnost vhrady v vahu, se ovem neopraj o hmotn prvo a o 126
pohledvku prodvajcho na zaplacen kupn ceny ne- ObZ, nbr o prvo procesn.
ohroz. S tmto subjektivnm prvem me prodvajc
nakldat v mezch prvnho du podle libosti, zejmna VII. Znik vhrady
je me cedovat jinmu ( 524). Samotnou cess se vak
pevd na tet osobu (postupnka) jen oprvnn do- 1. Prva a povinnosti z vhrady zaniknou zaplacenm
mhat se zaplacen kupn ceny (pohledvku),nikoli vlast- kupn ceny, a tm i pevodem vlastnickho prva na ku-
nick prvo k prodvan vci.To jist nevyluuje mo- pujcho, a to ji okamikem zaplacen, nikoli po zapla-
nost zvltnho ujednn postupitele a postupnka cen,jak 601 nepesn uvd,nebo trvn na doslovn
i o pevodu vlastnickho prva k vci, k n se vhrada dikci ustanoven by vedlo ke stanoven okamiku nabyt
ve, pevod ovem mus bt vzn na podmnku, e ku- vlastnickho prva jako zcela neuritho.T inek m
pujc kupn cenu nezaplat a vc se vrt do voln dis- znik platebn povinnosti vyvolan zapotenm ( 580),
pozice prodvajcho a postupitele. sloenm do edn schovy ( 568), splynutm ( 584)
Hlavn povinnosti kupujcho pedstavuj povinnost a jinmi zpsoby, jakmi zanikaj zvazky.
pedat vc kupujcmu a povinnost strpt, aby kupujc
s jeho vc nakldal zkonnm nebo smluvenm zpso-
bem, jako i strpt aby kupujc zavril pevod vlastnic- 30
Nap. pi prodeji vna hostinskmu, nebo potravin restauratrovi,
kho prva na sebe zaplacenm kupn ceny. zvlt je-li jako msto plnn ujednna jeho provozovna apod.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 193

AD NOTAM slo 6/2005 193


2. Prva a povinnosti z vhrady zaniknou tak tehdy, pujcho zaplatit kupn cenu inky odstoupen od
zanikne-li vlastnick prvo prodvajcho dve, ne do- smlouvy zanik.
jde k splatnosti kupn ceny, resp. ne bude kupn cena Klade se otzka, zda lze spatovat odstoupen prod-
zaplacena. V reimu obanskho prva pjde zejmna vajcho od smlouvy,poaduje-li ten za splnn podmnek
o situace, kdy vc bude spotebovna, i zpracovna ve 517 pmo a jen vrcen vci, ani vslovn prohls, e
vc jinou, anebo podlehne-li zkze. od smlouvy odstupuje. Je toti mon namtnout, e pro-
Pi zpracovn vak vhrada vlastnickho prva za- dvajc vrcen vci poadovat neme, dokud obligace
nikne, jen jde-li o vznik nov vci v nov form31 a po- trv,a e je tud nutn nejprve vyvolat jej znik.Obecn
zbyde-li prodvajc vlastnick prvo za podmnek 135b, vak lze konstatovat, e vdy zle na posouzen jednot-
nikoli vak pi pouh prav vci, kter nemn jej pod- livho ppadu a na interpretaci konkrtnho prvnho
statu.32 konu ( 35) a zhodnocen, jak je vle toho, kdo ji pro-
Vztahuje-li se na vc pojitn v prospch kupujcho, jevil zpsobem nevzbuzujcm pochybnosti a jak projevu
pak prodvajc nenabv zkzou vci vyvolanou pojist- vle mohla a mla porozumt druh smluvn strana.
nou udlost prvo na zaplacen pojistn sumy. Zvltn
ujednn podle 524 vak vyloueno nen. VIII. Lex ferenda
Se zcizenm ciz vci obansk zkonk krom n-
kterch shora vzpomenutch vjimench ppad (ty- 1. Nvrh novho obanskho zkonku setrvv na v-
picky 656 odst. 2, 737, 773 odst. 1) znik vlastnic- slovn prav vlastnickho prva formulac 1800 sys-
kho prva vlastnka naproti tomu nespojuje, a tud tematicky zaazenho do pravy kupn smlouvy mezi
ppadn prodej vci nebo jin jej zcizen kupujcm vedlej ujednn pi kupn smlouv:
nebude mt na trvn vhrady zpravidla vliv. Jin situace (1) Strany si mohou ujednat odchylnou dobu nabyt
nastane pi kupn smlouv uzaven s vhradou podle vlastnickho prva. M-li vak vlastnick prvo pejt na
601 ObZ, kterou prodvajc zciz vc podnikateli kupujcho teprve po dob, kdy by je byl nabyl peve-
nebo jin osob uveden v 261 nebo 262 ObchZ,kter denm drby, mus bt vhrada vlastnickho prva ujed-
pedmt koup dle prod obchodn kupn smlouvou nna v psemn form.
(srov. 445 ObchZ).To znamen, e prva a povinnosti (2) Je-li ujednna vhrada vlastnickho prva ve pro-
stran z vhrady vlastnickho prva zaniknou, vyvol-li spch prodvajcho a nen-li ujednno, kdy m kupujc
dal zcizen vci znik vlastnickho prva prodvaj- vlastnickho prva nabt, plat, e se kupujc stv vlast-
cho. nkem teprve plnm zaplacenm kupn ceny.
3. Zpracuje-li kupujc vc, nebo spotebuje-li ji, i 2. Z nvrhu je patrn inspirace stvajc pravou
zciz-li ji dle jet ped zaplacenm kupn ceny a in-li v 445 ObchZ. Klade se vak otzka, do jak mry je
tak v rozporu se smlouvou uzavenou s prodvajcm,po- vhodn systematick zaazen tohoto ustanoven, a zda
ru tm povinnosti, kter pro nho z existujc obligace by nebylo vhodnj smrovat tuto pravu spe mezi
plynou. Veobecn se soud, e obansk zkonk pro obecn ustanoven o vlastnickm prvu a jeho pevodu,
tyto ppady prodvajcmu neumouje bez zvltnho nebo pak by normativn konstrukce pokryla vt po-
ujednn ( 48 odst. 1) odstoupen od smlouvy. Lze ped- et monch situac jednotnjm zpsobem. Nvrh e-
pokldat, e se tomuto stanovisku piklon i judikatura. en by tedy ml bt co do vhodnosti systematickho za-
Se zetelem k tmto mnnm, se prodvajc me br- azen jet podroben diskusi. Setrv-li se i nadle na
nit ppadn negatorn alobou.Nelze vak pehldnout, stvajc systematice navrenho een, stoj za zven,
e dikce 517 odst.1 tak zk nen.Koup-li kupujc vc zda se vce neinspirovat pomrn podrobnou italskou
s vhradou vlastnickho prva a proti mluv s prod- pravou. Codice civile se toti od ostatnch obanskch
vajcm vc za trvn vlastnickho prva prodvajcho zkonk li zejmna tm, e vnuje zvltn pozornost
zpracovv, dle ji zcizuje nebo pronajm ji atd., tedy nejen sammu obsahu vhrady a dsledkm jejho ujed-
nakld s n v rozporu s tm, co bylo ujednno, pak po- nn pro nabyt vlastnickho prva kupujcm, ale tak
ruuje svoji povinnost plnit zvazek ve smyslu 488, inkm tto vhrady vi tetm osobm, nsledkm
a tedy i svj dluh ve smyslu 517 odst.1.Povinnost a dlu- poruen mluvy kupujcm a tak zruen smlouvy.
hem kupujcho v danm ppad pece jen nen jen pla- 3. Po obsahov strnce je teba pedevm poukzat,
cen kupn ceny (ve smyslu dare), ale i urit jednn e nvrh neve monost ujednat vhradu vslovn jen
(v dan souvislosti zvlt ve smyslu facere, omittere), na platn pevod vlastnickho prva k movit vci.
jeho neplnnm me vyvolat tak inky pedpokl- (Poznamenat je teba, e osnova pojm movit vci ne-
dan v 517. pomrn eji, ne platn prvo.) Pi zachovn intabu-
4. Prodlen kupujcho se zaplacenm kupn ceny lanho principu pro pevody vlastnickho prva k ne-
(mora solvendi) zakld prodvajcmu oprvnn bu movitm vcem vak ani napt nem bt mon
odstoupit od smlouvy podle 517 a domhat se vrcen vyhradit si vlastnick prvo pi pevodech nemovitch
vci, anebo poadovat kupn cenu.Vzhledem k tomu, e vc,nebo lex specialis svmi dsledky monost vhrady
uplatnn jednoho z tchto prv vyluuje uplatnn dru- vylou.33 Vzhledem k tomu, nezmn-li se ovem v d-
hho, nen pochybnost, e prodvajc me jen volit sledku ppadnho pijet nvrhu obanskho zkonku
mezi nimi, nikoli uplatnit ob tato subjektivn prva sou-
asn. Le to prodvajcmu jist nebrn, aby dal-li 31
Nap. je-li mouka prodan s vhradou vlastnickho prva zpracovna
nejprve zaplacen kupn ceny ji provedenou volbu p- na pekask vrobky.
padn zmnil, od uplatovn subjektivnho prva na za- 32
33
Nap. je-li kulat kmenov devo zpracovno na trmy a ezivo.
placen upustil, odstoupil od smlouvy a pot zaal uplat- Vzhledem k tomu, e se osnova pikln k zsad superficies solo ce-
dit, odpad problematika pravy nemovitch vc nezapsanch do ka-
ovat vydn vci. Odstoup-li vak od smlouvy, daje tastru nemovitost; je vak teba eit ji pro pechodn obdob v inter-
vydn vci, neme volbu zmnit, nebo povinnost ku- temporlnch ustanovench.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 194

194 slo 6/2005 AD NOTAM


prvn reim pevodu vlastnickho prva k nemovitm Podle tohoto ustanoven se smlouvou o njmu pod-
vcem evidovanm v katastru nemovitost,34 by bylo niku pronajmatel zavazuje penechat svj podnik n-
vhodn i v novm kodexu vslovn uvst, e ujednn jemci, aby jej samostatn provozoval a dil na vlastn
vhrady vlastnickho prva pichz v vahu jen u mo- nklad a nebezpe a aby z nj pobral uitky. Njemce
vitch vc. se zavazuje zaplatit pronajmateli njemn ( 488b
4. Nvrh normativn konstrukce v odst. 2 zeteln re- odst. 1). Jde o podstatn sti smlouvy.
spektuje prvo stran ujednat si i rozenou vhradu vlast- Ustanoven 488b odst. 2 uruje, e ve smlouv
nictv. V t souvislosti se nabz k vaze, zda se neinspi- mus bt dohodnuta ve njemnho nebo zpsob je-
rovat nmeckm obliganm prvem, novelizovanm jho uren.
k 1. 1. 2002. Nmeck obansk zkonk zejmna pro- Vedle dostatenho vymezen podniku je tedy ve
hlsil za neplatn ujednn podmiujc nabyt vlastnic- njemnho nebo zpsob jejho uren rovn pod-
kho prva kupujcm tm, e kupujc spln pohledvku statnou st smlouvy.
tet osoby, zejmna podnikatele, jeho podnik je propo- Smlouva o njmu podniku mus mt psemnou
jen s podnikem prodvajcho ( 449 odst. 3 BGB). Zd se formu ( 488b odst. 3). O otzkch psemn formy tto
vak spe,e takov anxiozita zkonodrce je nadbyten smlouvy plat to, co pro smlouvu o prodeji podniku.
a e by zbraovala een nejrznjch ivotnch situac, Podle naeho nzoru je teba souasn respektovat i usta-
pi nich me i rozen vhrada vlastnickho prva noven 67a obchodnho zkonku. I zde tedy plat, co
efektivn psobit s tm, e k postihu praktik zjevn vy- bylo eeno u smlouvy o prodeji podniku.
boujcch z rmce spravedlivho uspodn oprvnn Harmonizan novelou bylo stanoveno, e smlouva
a povinnost smluvnch stran posta zkaz zneuit prva o njmu podniku nabv innosti zveejnnm podle
i dal obecn kautely sledujc podobn el. 33 odst. 1 ObchZ ( 488b odst. 4).
Po vydn harmonizan novely se uvaovalo o zmn
34
K tomu srov. Eli, K. Pevod vlastnickho prva k nemovitosti e- tohoto textu 488b odst. 4. Tento odstavec ml znt:
en v kontinentlnm prvu a monosti pro eskou prvn pravu.
Prvn rozhledy, 2004, . 18, s. 659 a nsl.; Remunda, I. Pevod vlast- Smlouva o njmu podniku neme nabt innosti pede
nickho prva k nemovitosti pohled z praxe. Prvn rozhledy, 2004, dnem zveejnn podle 33 odst. 1.Tento text lze pova-
. 22, s. 838 a nsl.; Baudy, P. K nvrhu zizovat vlastnick prvo k ne- ovat za vhodnj, nebo je mono event. dohodnout
movitosti innost smlouvy. Prvn rozhledy, 2004, . 24, s. 907 a nsl.;
Veee, K. Co je teba tak zohlednit pi vahch o prvn prav pe- dobu innosti pozdj. K tto zmn tzv. technickou
vod vcnch prv k nemovitostem. Prvn rozhledy, 2004, . 24, s. 910 novelou dolo.
a nsl.; Spil, J. Problmy vlastnick jistoty v esk republice. Prvn Z textu ustanoven 488b odst.4 ObchZ plyne,e pro-
rozhledy, 2005, . 1, s. 8 a nsl.; Mike, J., vestka, J. vaha nad pevo-
dem vlastnickho prva k nemovitostem. Prvn rozhledy, 2005, . 11,
njem podniku se zapisuje (obdobn jako prodej pod-
s. 389 a nsl.; Eli, K. K dosavadnmu stavu diskuse o pevodu vlast- niku) do obchodnho rejstku. Smlouva o njmu pod-
nickho prva k nemovitm vcem. Prvn rozhledy, 2005, . 20, s. 742 niku nebo jeho sti se ukld do sbrky listin [viz
a nsl. ustanoven 38i odst. 1 psm. i)]; to plat i pro oznmen
o prodlouen doby njmu podle ustanoven 488f odst. 1
i pro ppadn listiny prokazujc znik njmu.
Citovan ustanoven 33 odst. 1 bylo harmonizan
Smlouva o prodeji podniku novelou rovn novelizovno a pot novelizovno opt
a smlouva o njmu podniku II. a dnes m obsah, kter e jinou problematiku ne zve-
ejovn zpis.
Doc. JUDr. Karel Marek, CSc.* Dnes otzku zveejnn upravuje 27 odst. 4 ObchZ.
Rejstkov soud zveejn zpis do obchodnho rejstku,
II. Smlouva o njmu podniku jeho zmnu i vmaz, jako i uloen listiny do sbrky lis-
tin bez zbytenho odkladu po zpisu, ledae prvn
Tzv. druh velk novela (harmonizan novela) ob- pedpis ukld tuto povinnost nkomu jinmu.
chodnho zkonku ad smlouvu o njmu podniku V navazujcm ustanoven 488c odst. 1 je upraveno,
mezi tzv. absolutn obchody (do vtu 261 odst. 3 e podnik nelze penechat do podnjmu.
ObchZ). Pitom vkld do obchodnho zkonku nov
ustanoven 488b a 488i vnovan tto smlouv. 2. Njem podniku a njemce
Ustanoven 488b (ustanoven 488b podle 263
odst. 2 z titulu, e se jedn o zkladn ustanoven) a Navrhovatel textu zejm nechtli do obchodnho z-
488e jsou pitom kogentn (uveden v 263). konku pepsat (z racionlnch dvod) shodn text
Ustanoven 263 odst. 2 ObchZ uruje, e ta usta- z prvn pravy njemn smlouvy z obanskho zkonku
noven, pro kter je pedepsan psemn forma, jsou (z jejch obecnch ustanoven). Volili proto jin een,
t kogentn. To plat pro zpis licence do pslunch kter pro smlouvu o njmu podniku uruje v ustanoven
rejstk (viz posledn vtu 488g odst. 1) a zpis o pe- 488c odst. 2: Nestanov-li tento zkon jinak, plat pro
vzet vc (viz posledn vtu 488g odst. 2). Zpisy jsou njem podniku 663, 665 odst. 1, 667 a 670 ObZ.
toti psemnm konem. Uveden plat i o zpisech Tzv. technickou novelou byl pak 663 nahrazen 664.
podle ustanoven 488g odst. 3, tj. o zpisech zniku Ustanoven odstavce 2 me vyvolvat urit po-
licence a zpisech o pedn vc pi skonen njmu. chybnosti o jeho vznamu pro vztah pravy smlouvy
o njmu podniku k ustanovenm obanskho zkonku
1. Zkladn ustanoven

Zkladn ustanoven tohoto smluvnho typu tvo


488b, kter se len do ty odstavc. * Autor psob na katede obchodnho prva PF MU Brno.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 195

AD NOTAM slo 6/2005 195


o njemn smlouv.1 V souladu s citovanm komen- en njmu a z trvajcch smluv o njmu nebytovch pro-
tem se piklnme k nzoru, e vyjmenovn kon- stor a ostatnch zvazk (jinch zvazk ne uvede-
krtnch ustanoven obanskho zkonku nevyluuje nch pracovnprvnch a ze smluv o njmu nebytovch
pouit (podle 1 odst.2 ObchZ) i jinch obecnch usta- prostor).
noven obanskho zkonku o njemn smlouv (po- Prva a zvazky z pracovnprvnch vztah trvajcch
kud obchodn zkonk danou otzku neupravuje). ke dni skonen njmu a z trvajcch smluv o njmu ne-
Ustanoven obanskho zkonku vak uvedenm v ko- bytovch prostor pechzej na pronajmatele.
gentnm 488c zajiuj, e je smluvn strany nemohou Ostatn zvazky souvisejc s pronajatm podnikem se
dohodou vylouit.2 stvaj splatnmi.Tyto zvazky tedy na pronajmatele ne-
Njemcem pitom me bt jen podnikatel zapsan pechzej ani zde nen stanoveno ppadn pronajma-
v obchodnm rejstku, kter m pslun podnika- telovo ruen. Ustanoven (kogentn) o splatnosti ostat-
telsk oprvnn, jinak je smlouva neplatn ( 488d). nch zvazk se zde me njemci jevit dosti rigorzn.
Podmnky stanoven v ustanoven 488d jsou kumula- Zatmco po vzniku njemn smlouvy je mono se splat-
tivn a mus bt splnny v okamiku uzaven smlouvy. nosti zvazk domhat soudn, zde je splatnost stano-
Lze dovodit, e zpis v obchodnm rejstku se bude pro- vena ze zkona.
vdt u njemce; u pronajmatele se zpis bude prov-
dt jen tehdy, jde-li o osobu do obchodnho rejstku za- 4. Doba njmu
psanou. Pronajmatelem vak osoba do obchodnho
rejstku zapsan bt nemus; nemus to bt ani podni- Ustanoven 488f ObchZ je vnovno dob njmu.
katel (nezle na tom, jak podnik nabyl, me ho na- Prvn odstavec se vnuje smlouv uzaven na dobu ur-
pklad zddit). itou. Nen-li dohodnuto nco jinho, prodluuje se n-
jem o dobu, na kterou byla uzavena smlouva o njmu
3. Prva a povinnosti smluvnch stran podniku, a to i opakovan, jestlie po uplynut doby, na
kterou byla uzavena smlouva o njmu podniku, ob
Je stanoveno, e njemce je povinen provozovat pod- strany pokrauj v jejm plnn ( 488f odst. 1). Jestlie
nik s odbornou p a bez souhlasu pronajmatele nen byla smlouva o njmu podniku uzavena na dobu neur-
oprvnn mnit pedmt podnikn provozovan v pro- itou, lze ji vypovdt nejpozdji est msc ped uply-
najatm podniku ( 488e odst. 1). Nedomnvme se, e nutm etnho obdob k poslednmu dni etnho ob-
by z tohoto ustanoven vyplvala povinnost podnik ne- dob, nestanov-li smlouva jinou vpovdn lhtu ( 488f
petrit provozovat. Po naem soudu spov uloen odst. 2).
povinnost v tom, e njemce pi provozu podniku je po- Monost vpovdi nelze smluvn vylouit,lze vak do-
vinen odbornou pi vyvjet. hodnout jinou dlku vpovdn lhty. Lze pitom zejm
Prva a zvazky, kter nleej k pronajatmu pod- dohodnout jinak i bh (skonen bhu) vpovdn lhty,
niku, pechzej innost smlouvy o njmu podniku ne ve vztahu k poslednmu dni etnho obdob.
na njemce. Na tom nemohou smluvn strany, podle Ustanoven o vpovdi nevyluuje vak ukonen
naeho nzoru, nic mnit, a to ani u nkterch prv smluvnho vztahu jinmi obecnmi zpsoby.
a zvazk. To plat i pro prva a povinnosti z pracov-
nprvnch vztah.Zkonodrce povauje za dleit v- 5. Dal oprvnn smluvnch stran
slovn uvst prva a povinnosti z pracovnprvnch
vztah a neuvd zvazky ze smluv o njmu nebytovch Na zklad smlouvy o njmu podniku vznik njemci
prostor, zatmco v 488e odst. 4 povauje za vhodn e- oprvnn uvat oznaen, know-how a pedmty pr-
it reim tchto dvou skupin zvazk shodn a zvazky myslovho vlastnictv nleejc pronajmateli a souvise-
ze smluv o njmu nebytovch prostor tedy pmo uvd jc s pronajatm podnikem v rozsahu, v jakm je toho
(viz ne). teba pro dn provozovn podniku, a to po dobu tr-
Ustanoven 477 odst. 2 a 4 (ustanoven o pech- vn njmu. hrada za uvn je soust njemnho.
zen pohledvek a zvazk z pravy o smlouv o prodeji Ustanoven zvltnch prvnch pedpis o licenn
podniku) plat obdobn. Pronajmatel ru za zvazky, smlouv a zpisu licence do pslunch rejstk nejsou
kter nleej k pronajatmu podniku a vznikly ped dotena ( 488g odst.1).Pestoe ustanoven 488g odst.1
innost smlouvy. obchodnho zkonku nen uvedeno mezi kogentnmu
Njemce provozuje pronajat podnik pod svou firmou ustanovenmi, ustanoven posledn vty odst. 1 nelze,
( 488e odst. 2). Firmu pronajmatele nelze tedy pout. vzhledem ke zvltnm pedpism, dohodou smluvnch
Dle je ureno v 488e odst. 3, e se vitel me do- stran mnit. Ve uveden oprvnn uvat m n-
mhat, aby soud prohlsil vechny zvazky pronajma- jemce jen po dobu njmu. Lze pedpokldat, e zaast
tele, kter nleej k pronajatmu podniku, za splatn budou tto otzce vnovna konkrtn smluvn ujednn.
k innosti smlouvy o njmu podniku,jestlie je njmem Pitom tam, kde pjde o pedmty prmyslovho vlast-
podniku ohroeno jejich plnn.Toto ustanoven se jev nictv, bude se uzavrat licenn smlouva, a to bu sa-
z pohledu dlunka jako velmi psn (protoe bude splat- mostatn (v nvaznosti na smlouvu o njmu podniku),
nost takovch zvazk k innosti smlouvy, mohl by se anebo v rmci smluvnho een njmu podniku. hrada
tak zejm dlunk dostvat i do prodlen). Nen-li toto za uvn vzhledem k dispozitivnosti tohoto ustano-
prvo uplatnno do t msc od innosti smlouvy o n-
jmu podniku, zanik. Lhta pro uplatnn prva vite-
1
lem je velmi krtk a prekluzvn. tenglov, I., Plva, S., Tomsa, M. Obchodn zkonk. Koment. Praha
: C. H. Beck, 6. vydn, 2001, s. 1311 a v dalch vydnch tohoto ko-
Navazujc ustanoven 488e odst. 4 e prva a z- mente.
vazky z pracovn-prvnch vztah trvajcch ke dni skon- 2
Tamt.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 196

196 slo 6/2005 AD NOTAM


ven vak me bt dohodnuta samostatn, nikoli podniku). Jev se, e 488i a 487 mly bt koncipovny
v rmci njemnho. nap. ve dvou odstavcch tak, aby se dispozitivnm usta-
innost smlouvy o njmu podniku nebo jeho sti novenm odkazovalo na ustanoven dispozitivn a ustano-
pechz vlastnick prvo ke zbo na sklad, k materi- venm kogentnm na pouit ustanoven kogentnch. Ko-
lu urenmu ke zpracovn, k nhradnm dlm a jinm gentnost ustanoven, na kter se odkazuje, je teba podle
vcem urenm podle druhu, kter se spotebovvaj naeho soudu, i u njmu sti podniku respektovat.
nebo zpracovvaj v souvislosti s provozem podniku O vymezen sti podniku plat to, co je uvdno
nebo kter slou k odbytu,na njemce.K pechodu vlast- o sti podniku v pojednnch o smlouv o prodeji pod-
nictv vak dojde jenom tehdy, dohodnou-li strany pi- niku. st podniku je teba pesn urit.
menou platu za tyto vci v rmci njemnho nebo Zaazen smluvnho typu Smlouvy o njmu podniku
mimo n. Strany jsou povinny sepsat zpis o pevzet do obchodnho zkonku je mono pivtat.Pestoe byly
tchto vc,ve kterm bude uveden jejich soupis ( 488g tyto smlouvy v praxi realizovny, vznikaly pochybnosti,
odst. 2). Pjde o problematiku vc podle druhu, jejich jak je provdt5, zda to bylo v souladu s prvnm dem.
een by nemlo bt smluvn opomenuto ani podce- Tyto pochybnosti jsou dnes lich.
nno pi praktickm provdn inventury, kvalifikovan Podle sti sedm zkona . 370/2000 (innho
pejmky, sepisovn zpis. k 1. 1. 2001), a to podle jeho l. VIII bodu 11 je stano-
Oprvnn podle 488g odst. 1 zanik skonenm n- veno, e byla-li pede dnem nabyt innosti tohoto z-
jmu, poppad zpisem zniku licence do pslun evi- kona uzavena smlouva o njmu podniku nebo jeho sti,
dence na zklad zniku njmu.Vlastnictv k pedmtm jsou astnci smlouvy povinni pizpsobit ji poadav-
uvedenm v 488g odst. 2 pechz okamikem skon- km tohoto zkona,podat nvrh na zpis do obchodnho
en njmu na pronajmatele. Strany jsou povinny sepsat rejstku a uloit smlouvu do sbrky listin do jednoho
zpis o pedn tchto vc pronajmateli a pronajmatel roku ode dne nabyt innosti tohoto zkona. Smlouva
je povinen uhradit cenu vc na zklad zvltn dohody o njmu podniku nebo jeho sti mus bt schvlena val-
( 488g odst. 3). U vc podle druhu se pitom bude za- nou hromadou podle tohoto zkona do jednoho roku
ast jednat o jin mnostv tchto vc. Plat zde tedy ode dne innosti tohoto zkona, jinak zanik.
to, co jsme pipomenuli ve k textu 488g odst. 2. Zvrem je mono jen upozornit, e prvn prava je
Text ustanoven 488g odst. 3 je tedy jinak formulo- pomrn strun a konkrtn smluvn een by ani tady
vn ne 488g odst. 2. Formulace v odst. 3 by nasvd- nemlo bt provedeno jen povrchnm zpsobem.6 Lze
ovala pechodu vlastnictv ze zkona. Z posledn vty pitom vyut nkter nmty uveden o kontraktaci
tohoto odstavce lze vak navodit, e pevod vlastnictv smlouvy o prodeji podniku i nmty orientovan pmo
je zde zejm podmnn (sepsnm zpisu a uzavenm na smlouvu o njmu podniku.7 Je pitom teba mt na ze-
zvltn dohody o hrad).3 teli, e podnik bude ve stavu kontraktace v jin detailn
Pedposledn ustanoven 488h tohoto novho konzistenci ne pi ukonen njmu (viz nap. dynamiku
smluvnho typu upravuje: Pro njem podniku nebo jeho jednotek vc podle druhu, kter podnik mj. tvo, tj. dy-
sti plat obdobn ustanoven 672a (v ustanoven namiku potu jednotek vstupnch surovin, rozpracova-
672a ObchZ jsou pitom upraveny tzv. Konkurenn nho zbo, nad atd.). V prbhu njmu se me m-
doloky pro smlouvu o obchodnm zastoupen). Tech- nit obrat,ve zisku,poet a struktura zamstnanc,me
nick novela pak doplnila zkonn text novou vtou: Na se modifikovat okruh dodavatel a odbratel, me se
dobu trvn njmu me bt konkurenn dolokou ome- modifikovat i sortiment model vrobk i clov trhy).
zena innost pronajmatele;po skonen njmu me bt
konkurenn dolokou omezena innost njemce. III. Resum
Podle pravy 672a je mono ve smlouv o obchod-
nm zastoupen psemn dohodnout, e obchodn z- Smlouvou o prodeji podniku se podle 476 ObchZ
stupce nesm po stanovenou dobu, nejdle vak 2 roky prodvajc zavazuje odevzdat kupujcmu podnik a pe-
po ukonen smlouvy, na stanovenm zem nebo vi vst na nj vlastnick prvo k podniku, a kupujc se za-
stanovenmu okruhu osob na tomto zem vykonvat na vazuje pevzt zvazky prodvajcho souvisejc s pod-
vlastn nebo na ciz et innost, kter byla pedmtem nikem a zaplatit kupn cenu.
obchodnho zastoupen, nebo jinou innost, kter by Skutenost,e v obchodnm zkonku existuje smluvn
mla soutn povahu vi podnikn zastoupenho. typ smlouvy o prodeji podniku, neme vak podle sou-
Konkurenn doloka odporujc tmto uvedenm pod- asn prvn pravy smluvnm stranm brnit bude-li
mnkm je neplatn.V ppad pochybnost me soud takov jejich vle aby dan ppad eily i jinm zp-
konkurenn doloku,kter by omezovala zstupce vce, sobem, nap. uzavrnm vtho potu dlch smluv
ne kolik vyaduje potebn mra ochrany zastoupe- nebo volbou smlouvy nepojmenovan, pokud by ne-
nho, omezit nebo prohlsit za neplatnou.4 chtly i nemohly dostt podstatnm stem smlouvy.
V konkrtnm ppadu by pak smlouva i smlouvy ne-
6. st podniku
3
Posledn dispozitivn ustanoven, tj. 488i ObchZ zn: Tamt, s. 1319.
4
Ble Marek, K. Smlouva o zprostedkovn a smlouva o obchodnm
Pro smlouvy, jimi se pronajm st podniku tvoc sa- zastoupen. In Obchodnprvn smlouvy. Brno : MU, 2005.
mostatnou organizan sloku, plat obdobn ustanoven 5
vejda, M., abensk, S. Problematika njmu podniku. Bulletin advo-
488b-488g. Nkter citovan ustanoven jsou ovem ko- kacie, 1999, . 3.
6
gentn. Opakuje se zde tedy znm problm vztahu dis- Viz Tobe, Z. Smlouva o njmu podniku. Prvn rdce, 2001, . 10,
s. 2931.
pozitivnch a kogentnch ustanoven (obdobn situace je 7
Reschov, K. Smlouva o njmu podniku. Prvn rdce, 2005, . 7, p-
i u ustanoven 487 z prvn pravy smlouvy o prodeji loha, s. IVII.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 197

AD NOTAM slo 6/2005 197


musela zahrnovat cel podnik. Pak by se pevdlo jen Upravuje nsledujc podmnky doruovn soudnch
to, co bylo sjednno pedmtem plnn smlouvy i a mimosoudnch psemnost:
smluv. Pi respektovn zsady smluvn volnosti ob- zpsoby zasln psemnost (prostednictvm odesla-
chodnho zkonku nen podle naeho nzoru smluvnm jcch a pijmajcch orgn, zpravidla soud len-
stranm pedepsno,e mus v konkrtnm ppadu pou- skch stt, doruovn psemnost adrestm pmo
t tento smluvn typ. Nesm vak postupovat v rozporu potou nebo prostednictvm konzulrnch nebo di-
s jinmi prvnmi ustanovenmi a ani je obchzet i po- plomatickch ad atd.),
stupovat v rozporu s dobrmi mravy. pi doruovn psemnost je teba pouvat formul,
Zkladn ustanoven smluvnho typu smlouvy o njmu je tvo plohu Nazen, vyhotovench v ednm ja-
podniku tvo 488b, kter se len do ty odstavc. zyce lenskho sttu, v nm maj bt psemnosti do-
Podle tohoto ustanoven se smlouvou o njmu pod- rueny. Ppadn lze pout jazykovou verzi formul,
niku pronajmatel zavazuje penechat svj podnik n- kterou konkrtn lensk stt oznail jako ppustnou.
jemci, aby jej samostatn provozoval a dil na vlastn n- esk republika sdlila Evropsk komisi, e bude pi-
klad a nebezpe a aby z nj pobral uitky. Njemce se jmat formule v eskm, slovenskm, nmeckm
zavazuje zaplatit pronajmateli njemn ( 488b odst. 1). a anglickm jazyce,
Jde o podstatn sti smlouvy. doruovan psemnosti je teba vyhotovit nebo opat-
Ustanoven 488b odst. 2 uruje, e ve smlouv mus it pekladem do ednho jazyka lenskho sttu, kde
bt dohodnuta ve njemnho nebo zpsob jejho uren. maj bt dorueny nebo do jazyka lenskho sttu,
Vedle dostatenho vymezen podniku je tedy ve n- kter pjemce psemnost zn. V opanm ppad
jemnho nebo zpsob jejho uren rovn podstatnou me pjemce odmtnout psemnosti pevzt,
st smlouvy. odeslajcmi orgny v R jsou soudy vech stup
Smlouva o prodeji podniku a smlouva o njmu pod- a sttn zastupitelstv vech stup, pijmajcmi or-
niku se dnes staly standardn realizovanmi smluvnmi gny jsou vhradn okresn nebo obvodn soudy,
typy; pi jejich uzavrn je vak nutno postupovat velmi pm doruovn podle lnku 15 Nazen, tj. pro-
kvalifikovan a nepovrchn. stednictvm ednch osob lenskch stt adrestm
na zem R nen ppustn.
Dleit doruovn podle nazen nen mon,
nen-li znma adresa osoby, j m bt psemnost do-
Not a EU ruena.
Adres pijmajcch a odeslajcch orgn vech
lenskch stt EU a oznmen, je k nazen uinily,
jsou k dispozici na webovch strnkch Evropskho
Evropsk prvn prostor soudnho atlasu http://europa.eu.int/comm/justice_
home/judicialatlascivil/html/i ndex.htm.
Mgr. Vra Krajnkov* Nazen se nevztahuje na Dnsko.
I. Evropsk prvn prostor 2. Nazen Rady (ES) . 1206/2001 o spoluprci
Prvn rmec pro evropsk prvn prostor, tj. prostor soud lenskch stt pi dokazovn v oban-
svobody, bezpenosti a spravedlnosti vytvoila Amstero- skch a obchodnch vcech
damsk smlouva, kter vstoupila v platnost v roce 1999.
Opaten, kter maj zajistit fungovn evropskho prv- Jeho aplikace umouje proveden nsledujcch pro-
nho prostoru jsou definovna v jejm lnku 65. cesnch kon:
Jedn o nsledujc opaten v oblasti justin spolu- vslech astnka v jinm lenskm stt,
prce v civilnch vcech: zajitn listin a nap. zjitn zstatku na tu zstavi-
a) zlepen a zjednoduen systmu doruovn soud- tele u ciz banky, poppad oven kopie soudnho
nch a mimosoudnch psemnost,spoluprce pi opat- spisu z cizho sttu.
ovn dkaz, uznn a vkon soudnch a mimo- dost o proveden dokazovn a nazenm pede-
soudnch rozhodnut v civilnch a obchodnch vcech psan formul musej bt vyhotoveny v ednm jazyce
b) podpora sluitelnosti koliznch norem platnch stt, v nm bude dokazovn provdno.
v lenskch sttech a pedpis k een jurisdiknch Doadujc soud nese nklady dodn zpravidla je
konflikt teba uhradit odmnu znalce nebo tlumonka,nklady
c) odstraovn pekek pro hladk prbh civiln- na telefonickou konferenci nebo videokonferenci.
prvnho zen a tam kde je to nutn podpora slui- Zjiovn adresy pobytu z centrln evidence je ob-
telnosti civilnprocesnch pedpis platnch v len- tn, v ad lenskch stt takov evidence neexis-
skch sttech. tuje, krom toho se jedn o osobn daj podlhajc
psn zkonn ochran.
II. Naplovn zmr lnku 65 Smlouvy Adres orgn lenskch stt EU pijmajcch -
dosti o dokazovn a oznmen,kter lensk stty k na-
1. Nazen Rady (ES) . 1348/2000 o doruovn
soudnch a mimosoudnch psemnost ve vcech
obanskch a obchodnch v lenskch sttech
Pspvek byl pednesen na V. celosttn notsk konferenci 3. 10.
2005.
Nazen vstoupilo v platnost dne 31. kvtna 2001, * Autorka psob na mezinrodnm odboru Ministerstva spravedlnosti
esk republika je jm vzna od 1. kvtna 2004. R.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 198

198 slo 6/2005 AD NOTAM


zen uinily,lze rovn nalzt na Evropskm soudnm zum se tm prvo pe o dt, prvo na styk s dttem,
atlasu.V esk republice to jsou okresn soudy. porunictv, opatrovnictv, uren osoby nebo orgnu,
Dleit nazen se nevztahuje na Dnsko. odpovdnch za dt a jeho jmn, umstn dtte do
pstounsk pe),
3. Nazen Rady (ES) . 44/2001 o pslunosti nevztahuje se na uren vivnho (zde se pouije na-
a uznvn a vkonu rozhodnut v obanskch zen . 44/2001), osvojen dtte, sprvu jeho jmn
a obchodnch vcech nebo ddictv,uren nebo popen rodiovstv atd.viz
lnek 1 odst. 3 tohoto nazen,
Nazen se: pro ely uznn a vkonu rozhodnut vydanch na z-
vztahuje se na nazen zahjen a soudn rozhodnut klad tohoto nazen jsou rovn zavedeny formule
a veejn listiny vydan v esk republice po 1. 5. 2004, (osvden),legalizace rozhodnut ani osvden se ne-
pokud bylo zen zahjeno v R ped 1. 5. 2004 a roz- vyaduje,
hodnut vydno po tomto datu, je mon je uznat a vy- spoluprci podle nazen usnaduj tzv. stedn or-
konat, jestlie soud byl pslun podle pravidel, kter gny uren lenskmi stty, v R je takovm orgnem
se shoduj s pravidly obsaenmi v kapitole II tohoto ad pro mezinrodnprvn ochranu dt v Brn,
nazen, poppad jestlie pslunost soudu byla za- nazen nepedpokld zapojen not do jeho
loena dvoustrannou mezinrodn smlouvou (nap. provdn.
mezi R a Polskem, R a Maarskem),
notsk zpisy pozen eskmi noti po 1. 5. 2004 5. Nazen Evropskho parlamentu a Rady (ES)
lze vykonat podle tohoto nazen, zpisy vydan ped . 805/2004, kterm se zavd evropsk exekun
tmto datem lze vykonat pouze tehdy, jestlie to umo- titul pro nesporn nroky
uje dvoustrann mezinrodn smlouva (nap.mezi R
a Polskem, R a Slovenskem), Nazen:
soudn rozhodnut, soudn smry a veejn listiny vy- vstoupilo v platnost pro lensk stty EU, vyjma Dn-
dan v lenskch sttech EU po 1.3.2002 (tj.po vstupu ska, dne 21. 10. 2005,
nazen v platnost) a ped 1. 5. 2004 se v esk re- umon uznn a vkon rozhodnut potvrzenho jako
publice uznvaj a prohlauj vykonatelnmi podle to- evropsk exekun titul bez jeho pedchozho prohl-
hoto nazen. en vykonatelnm ve stt, kde se o vkon d, tj.
Nazen se nevztahuje na Dnsko. oproti nazen . 44/2001 odstran proceduru exe-
esk soudy postupuj pi uznvn soudnch roz- quatur u rozhodnut o nespornch nrocch,
hodnut a veejnch listin a jejich a prohlen vykona- nebude mt zptnou innost, bude se vztahovat na
telnmi, jako i pi nazen jejich vkonu podle kapitoly rozhodnut, soudn smry a veejn listiny (nap. no-
III Nazen, zkona . 97/1963 Sb., o mezinrodnm tsk zpisy, exekutorsk zpisy), vydan po 21. 10.
prvu soukromm a procesnm, ve znn pozdjch 2005,
pedpis a podprn t podle obanskho soudnho nazen umon viteli, aby se domohl vkonu pi-
du. Pro ely aplikace nazen bylo teba doplnit z- znanho prva, zrove vak nazen chrn i dlunka
kon . 97/1963 Sb. o 68a a nsledujc, je upravuj pro- tm, e stanov minimln procesn standardy, je mus
ceduru exequatur. pslun orgny pi zen o nespornm nroku dodr-
Obdobn postupuj soudy lenskch stt EU pi uzn- et, (nap. pi doruovn psemnost dlunkovi) a mi-
vn eskho notskho zpisu, tj. podle kapitoly III na- nimln standardy pro vydn osvden o evropskm
zen a jejich vnitrosttnch procesnch pedpis. exekunm titulu,
Formule osvden podle l. 54 a 58 nazen v esk republice budou osvden o evropskm exe-
(k soudnm rozhodnutm a smrm) a podle l.57 odst.4 kunm titulu vydvat soudy, je o nespornm nroku
(k veejnm listinm, notskm zpism), nen teba je rozhodly, notsk zpisy a exekutorsk zpisy bude
pak ovovat postilou. opatovat evropskm exekunm titulem obecn soud
V R vydv osvden k notskm zpism obecn oprvnnho, pslunou novelu obanskho soud-
soud oprvnnho. nho du v souasn dob projednv Parlament R.
Nazen se nevztahuje na vci ddick, majetkov
vztahy mezi manely, vci daov, celn, sprvn, kon- 6. Rozhodnut Rady . 2001/470/ES o vytvoen
kurzy a vyrovnn, vci osobnho stavu. Evropsk soudn st pro obansk vci

4. Nazen . Rady (ES) . 2201/2003 o pslunosti Rozhodnut nabylo innosti dnem 1. 12. 2002, esk
a uznvn a vkonu rozhodnut ve vcech republika se do tto st zapojila dne 1. 5. 2004, nevzta-
manelskch a ve vcech rodiovsk zodpovdnosti huje se na Dnsko.
a o zruen nazen (ES) . 1347/2000 kolem St je usnadnit soudn spoluprci mezi len-
skmi stty EU ve vcech obanskch a obchodnch, po-
Nazen: stupn vytvoen informanho systmu urenho pro
vstoupilo v platnost pro lensk stty EU, vyjma Dn- veejnost (o hmotnprvn a procesn prav vc ob-
ska, dne 1. 3. 2005, anskch a obchodnch v jednotlivch lenskch st-
vztahuje se na obanskoprvn vci tkajc se rozvodu, tech, za jakch podmnek je v nich poskytovna bez-
rozluky,prohlen manelstv za neplatn,nevztahuje platn prvn pomoc atd.).
se na majetkov vztahy mezi manely, S tvo tzv.kontaktn msta,kter jsou k dispozici ve
dle se vztahuje na piznn, vkon, peveden a pln vcech obanskch a obchodnch, vnitrosttnm org-
nebo sten odnt rodiovsk zodpovdnosti (ro- nm a orgnm ostatnch lenskch stt, v esk re-
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 199

AD NOTAM slo 6/2005 199


publice jsou kontaktnmi msty 3 prvniky Ministerstva kolik vc uritho druhu a nen-li jich v pozstalosti ur-
spravedlnosti. en mnostv, spokoj se odkazovnk s tmi, kter v po-
Do St jsou dle zapojeny stedn subjekty zstalosti jsou.
a stedn orgny podle mezinrodnch smluv, jimi (2)Neodke-li vak zstavitel vc uritho druhu v-
jsou lensk stty vzny, v R je to ad pro mezin- slovn ze svho vlastnictv a nen-li takov vc v poz-
rodnprvn ochranu dt, styn soudci a zstupci stalosti, opat ji osoba obten odkazem odkazovnku
a pop. dal orgny jednotlivch lenskch stt, je v jakosti pimen osobnm pomrm a poteb odka-
se podlej na spoluprci ve vcech obanskch a ob- zovnka.
chodnch.
V R je jet zzena Vnitn s se zastoupenm NK 1349
R. (1)Zstavitel me povit i jinou osobu, aby zvolila,
kterou z nkolika vc m odkazovnk dostat. Nevykon-
II. Prvn zkladna dal spoluprce v rmci li tato osoba volbu, ur odkaz soud se zetelem k osob-
Evropskho prvnho prostoru nm pomrm a poteb odkazovnka.
(2)Soud ur odkaz tak tehdy, kdy odkazovnk ne-
Dvoustrann mezinrodn smlouvy s lenskmi stty vykon volbu, kter mu byla ponechna. ve lht stano-
EU (vstupem R do EU nepozbyly platnosti) ven k dosti osoby obten odkazem.
Mnohostrann mezinrodn smlouvy (haagsk mluvy,
mluvy Rady Evropy) 1350
Bruselsk mluva z roku 1968 Odkaz penz zavazuje osobu obtenou odkazem k je-
Lugansk mluva z roku 1988 jich vyplacen, a ji hotov penze v pozstalosti jsou,
mluva o prvu rozhodnm pro smluvn zvazkov ili nic.
vztahy, tzv. msk mluva z roku 1980
Zkon . 97/1963 Sb., o mezinrodnm prvu soukro- Pododdl 2
mm a procesnm, ve znn pozdjch pedpis Pi odkazu urit vci
Poskytovn informac o cizm prvu podle zkona 1351
. 97/1963 Sb. a podle mluvy Rady Evropy Pi opakovn odkazu urit vci v jednom nebo n-
Ovovn listin po 1. 5. 2004 nedoznalo zmn ve kolika ustanovench nem odkazovnk prvo na odkza-
vztahu k EU nou vc i na jej cenu zrove. Jin odkazy, by i obsahuj
vc tho druhu nebo stejnou penn stku, nleej
odkazovnku, kolikrt jsou opakovny.

Diskuse 1352
K odkazu vci, kter v dob pozen zvti nleela
odkazovnkovi, se nepihl. Nabyl-li ji pozdji, uhrad se
mu obecn cena vci; dostal-li ji vak bezplatn od sa-
motnho zstavitele, plat, e odkaz byl odvoln.
Diskuse o nvrhu novho
obanskho zkonku III. 1353
(1)Nepihl se k odkazu vci ciz nenleejc ani z-
JUDr. Martin eina* staviteli, ani ddici nebo odkazovnkovi, kter ji m po-
skytnout nkomu jinmu. Maj-li uveden osoby na od-
Pinme dalch 36 paragraf vetn dvodov kzan vci podl nebo prvo, tk se odkaz jen tohoto
zprvy z nvrhu novho obanskho zkonku. Rdi by- podlu nebo prva.
chom opt vyzvali tene Ad Notam, aby se zapojili do (2)Nadil-li zstavitel,e ciz vc m bt koupena a po-
diskuse o tomto nvrhu. Vae pspvky oekvme na skytnuta odkazovnku, avak jej vlastnk ji nechce pro-
adrese redakce nebo na Notsk komoe. dat za obecnou cenu, vyplat se odkazovnku tato cena.
Oddl 2 1354
Zvltn pravidla o jednotlivch druzch odkaz Zstava nebo jin zaten odkzan vci postihuj p-
Pododdl 1 jemce jako zvady odkazu.
Pi odkazu vci uritho druhu
1347 Pododdl 3
Pi odkazu pohledvky
(1)Pi odkazu vci uritho druhu, je-li takovch vc 1355
v pozstalosti vce, rozhodne osoba obten odkazem, Pi odkazu pohledvky, kter zstaviteli nle za n-
kter vc bude odkazovnkovi vydna. Mus vak zvolit km jinm, postoup osoba obten odkazem tuto po-
takovou vc, kterou odkazovnk bude moci uvat. hledvku s psluenstvm a ppadnm zajitnm od-
(2)Ponech-li se odkazovnku, aby si z nkolika vc kazovnku, vyd mu prvn pomcky, pevede na nho
sm vybral, me zvolit i vc nejlep. zajiovac prostedky a poskytne mu informace po-
tebn k uplatnn pohledvky proti dlunku.
1348
(1)Pi odkazu vci uritho druhu, kter vak v poz-
stalosti nen, nen odkaz platn. Odke-li zstavitel n- * Autor je notem v Beneov.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 200

200 slo 6/2005 AD NOTAM


1356 (2) Odkzanou vc nabv odkazovnk zpsobem, ja-
Odkaz vech pohledvek zahrnuje sice vechny po- km se nabv vlastnick nebo jin majetkov prvo.
hledvky po zzen odkazu, nikoli vak pohledvky
vznikl z pevoditelnch cennch papr a vkladnch kn- 1364
ek, ani pohledvky vznouc na nemovitostech a po- Po smrti zstavitele lze prvo na odkaz zcizit.
hledvky vznikajc z prva vcnho.
1365
1357 Prohls-li odkazovnk zpsobem, jak je pedepsn
Odkaz pohledvky, kterou m zstavitel za odkazov- pro odmtnut ddictv,e odkaz nechce,hled se na nho
nkem, zavazuje obtenou osobu k tomu, aby vydala od- jako by prvo na odkaz vbec nenabyl.
kazovnku kvitanci anebo vrtila dlun pis.
1366
1358 (1) Odkaz jednotlivch vc z pozstalosti a odkaz prv
Prominut dluhu se nevztahuje na dluhy vznikl po z- vztahujcch se k takovm vcem me bt poadovn
zen odkazu.Promine-li se odkazem zajitn dluhu,neplyne ihned. Tot plat i pro odkaz mench odmn pro za-
z toho jet, e byl prominut tak dluh. Prodlou-li se jen mstnance a odkazy veejn prospn,dobroinn a po-
lhta k placen, neplyne z toho jet prominut rok. dobn. Jin odkazy jsou splatn za rok po smrti zstavi-
tele.
1359 (2) Ustanoven odstavce 1 se pouije, nen-li zejm
(1)Odkaz dluhu, kter m zstavitel uhradit odkazov- jin vle zstavitele.
nku, m ten prvn inek, e zavazuje osobu obtenou 1367
odkazem uznat dluh, kter zstavitel urit vyjd nebo Pi odkazu jednotliv vci nle odkazovnku ode dne
odkazovnk proke,a uhradit jej nejpozdji ve lht pro smrti zstavitele ve, co k vci pibude. Od tho dne
splnn ostatnch odkaz bez zetele k podmnkm a lh- postihuj odkazovnka i zvady na odkazu, jeho zhoren
tm, kter obten se zstavitelem sjednal. i zkza vznikl ze skutenost, za kter nikdo neodpo-
(2)Nad-li zstavitel, aby odkazovnkova pohledvka vd.
byla zajitna, mus odkazovnku bt poskytnuta dosta- 1368
ten jistota. (1) Pi odkazu dvek splatnch ron, msn nebo
podobn nabude odkazovnk prvo k stce, kter pi-
1360 pad na celou dobu, doije-li se potku tto lhty;
Odke-li zstavitel nkomu stejnou stku, jakou mu spltka se vak stane splatnou a v urenou dobu splat-
je sm dluen, nem se za to, e chtl odkazem splnit nosti. Prvn lhta b ode dne smrti zstavitele.
dluh. Odkazovnk obdr dluh i odkaz. (2)Pi odkazu vivnho plat obdobn 789.

Pododdl 4 K 1363 a 1368:


Pi jinch odkazech Odkazovnku vznik prvo na odkaz dnem smrti
Odkaz dtem a pbuznm zstavitele. Zstavitel vak me vznik tohoto prva
1361 spojit s jinm okamikem, uin-li jej zvislm na spl-
Dtmi se rozum jen synov a dcery, jestlie zstavitel nn podmnky. Na projevu posledn vle zstavitele
pamatoval na dti nkoho jinho.Jedn-li se vak o vlastn tak zle, kdy prvo na odkaz dospje. Neprojev-li
dti zstavitele, rozum se tm i potomci, vstupujc na je- zstavitel jinou vli, nastoup zkonn dispozice
jich msto. Jedn-li se o odkazy vlastnm dtem zstavitele podle 1366. Odkazy jednotlivch vc, prv k jedno-
a nen-li jich, nabudou postaven odkazovnka jejich dti. tlivm vcem, mench odmn, veejn prospn, dob-
roinn a podobn jsou splatn ihned, jin odkazy
1362 proto, aby osoby obten odkazy nebyly v jeden rz
I pi odkazech se pouije 1263. zaten pesplinmi povinnostmi a za rok po
smrti zstavitele. Nvrh ustanoven 1367 a 1368 sta-
K 1347 a 1362: nov podrobnosti vztahujc se k plnn odkaz ve v-
Nvrh skupiny ustanoven 1247 a 1362 m za cech a opakujcch se dvkch.
el rozeit jednotliv ppady, kter se v pozench To co bylo legati odkzno, mu mus vydat osoba
pro ppad smrti objevuj. Do osnovy se recipuj n- odkazem obten tak, aby odkazovnk nabyl k od-
kter ustanoven z vldnho nvrhu obanskho z- kazu odpovdajc majetkov prvo. Odkazovnk vak
konku z r. 1937. Jsou to ustanoven, kter maj pe- me odkaz tak odmtnout, pak se na nho hled, jako
vn vykldac rz a sna se dt zkonn vklad by odkaz vbec nenabyl a pedmt odkazu pipad
tm ustanovenm, v nich ppadn zstavitel svoji po- do pozstalosti, ali se zstavitel pro tento ppad ne-
sledn vli neprojevil dostaten pesnm zpsobem. zajistil zzenm nhradnictv k odkazu. Sv prvo na
Nebt tchto vykldacch pravidel, mohlo by dochzet odkaz me odkazovnk tak zcizit.
k nejistotm a vleklm sporm.
1369
Oddl 3 Prvo odkazovnka na zajitn
Nabyt odkazu (1) Odkazovnk m vi ddici prvo poskytnut do-
1363 staten jistoty pi odkazech opakovanho plnn, dle
(1) Odkazovnk nabv zpravidla prvo na odkaz pro pi odkazech, jejich splnn se jet nelze domhat se
sebe a pro sv nstupce smrt zstavitele. zetelem k zkonn lht nebo se zetelem k lht nebo
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 201

AD NOTAM slo 6/2005 201


podmnce, ji zstavitel uril. Odkazovnk nem prvo m ddic prvo jen na nhradu nklad uinnch pi
na zajitn, je-li zejm, e nen poteba. splnn odkaz a na pimenou odmnu za svoji n-
(2) Jinak m odkazovnk vi ddici stejn prva, jako mahu.
kad jin vitel. (2) Pokud pozstalost k hrad tchto nklad a od-
mny nesta,hrad nklady a odmnu odkazovnci podle
K 1369: hodnoty odkaz.V t pin m ddic k odkazm zadr-
V ppadech, kdy odkazovnku nem bt odkaz vy- ovac prvo.
dn okamit po smrti zstavitele a splatnost nastv
a pozdji, me poadovat po osob obten odka- 1374
zem, aby jeho prvo zajistila. Pokud je ale zejm, e (1) Nesta-li ist pozstalost k hrad vech dluh
zajitn nen potebn a e ani pozdj splnn od- a jinch povinnch vdaj, odkazy se pomrn sn.
kazu pi pravidelnm bhu udlost nic neohroz, nen (2) Nesta-li ist pozstalost k vyzen vech odkaz,
potebn prvo na zajitn konstituovat. A ji odka- uspokoj se pede vemi ostatnmi odkaz zaopaten, v-
zovnku prvo na sloen jistoty vznikne nebo ne- chovy a vivy; ostatn odkazy se pomrn sn.
vznikne, anebo a ji odkazovnk toto prvo uplatn (3) Ddic m prva stanoven v 1373 a nen povi-
i neuplatn, nejsou tm zkrcena jeho prva jako kte- nen vyizovat odkazy bez dostatenho zajitn.
rhokoli jinho vitele. (4) Obdrel-li vak odkazovnk ji odkaz, provede se
srka podle hodnoty, jakou ml odkaz v dob pijet,
Uvolnn odkaz a podle uitk, kter ji z nho zskal. Odkazovnk se
1370 zbav povinnosti pspvku tm, e vyd ddici odkaz
(1) Odkaz, kter odkazovnk pijmout neme nebo i s uitky nebo jejich cenu.V ostatnm se na odkazovnka
nechce, napadne nhradnku. Nen-li nhradnk a je-li ce- hled jako na poctivho dritele.
lm odkazem pamatovno na nkolik osob bu bez ur-
en podl, anebo veobecnm vrazem znamenajcm 1375
rovn podlen, pibude uvolnn podl pomrn ostat- Sprvce ddictv
nm podlnkm. Nebyl-li ustaven vykonavatel zvti a nechce-li ddic
(2) Je-li odkazovnku zstaven urit podl,nem prvo vnovat splnn posledn vle vnovat svj as a nmahu,
na prstek podle odstavce 1, ledae je zejm vle z- soud na jeho nvrh za tm elem ustav sprvce poz-
stavitele zanechat vyjmenovanm odkazovnkm cel stalosti, nebo ulo splnn posledn vle sprvci ddic-
odkaz a e urenm podl nechtl nic jinho ne ome- tv ji ustavenmu.
zit odkazovnky navzjem.
K 1373 a 1374:
1371 Nelze vylouit ppady, kdy zstavitel pozstalost od-
Mimo ppady uveden v 1370 povinnost splnit od- kazy takka vyerp, anebo kdy objem odkaz do-
kaz zanikne. konce pozstalost pev. To me nastat, nevyuije-
li ddic prvo na krcen odkazu tak, aby mu zstala
1372 tvrtina ddictv nedotena. Tehdy nastanou rzn si-
Kdo m podle 1370 a 1371 prospch z uvolnn tuace podle toho, zda se ddic pihlsil s vhradou sou-
odkazu nebo z toho, e povinnost splnit odkaz zanikne, pisu nebo bez takov vhrady.
toho postihuj i bemena s odkazem spojen.To neplat, Pihls-li se ddic bez vhrady soupisu, pak je bez
m-li se jednat jen o osobn kony osoby pvodn obt- prvnho vznamu, nakolik odkazy pozstalost zat,
en. protoe takov ddic je mus splnit bez omezen po-
dobn, jako mus bez omezen vyrovnat i zstavite-
K 1370 a 1372: lovy dluhy.
Nenabude-li legat odkaz, pak se odkaz uvoln. Hls-li se ddic s vhradou soupisu, pak je v tako-
V dsledku toho mohou vzniknout ti rzn situace. vch ppadech chrnn. Zstavitel me urit, kdo
Pedn na takovou situaci me pamatovat zsta- m bt vykonavatelem zvti, a pak vykonavatel z-
vitel sm a povolat pro ten ppad nhradnka. Tehdy vti spln posledn pn zstavitele za podmnek v z-
pipadne odkaz nhradnku podle pedpis o n- vti uvedench. Nebyl-li vykonavatel zvti uren, m
hradnictv. ddic vydit odkazy sm, ale protoe sm z pozsta-
Dle me dojt i k tomu, e zstavitel odke ur- losti nebude mt zvltn majetkov prospch, zaru-
it pedmt rovnomrn (bez uren podl) nkolika uje mu zkon odmnu za tuto innost. K tto innosti
osobm. Odpadne-li v takovm ppad nkter z od- vak ddice nelze nutit. Proto se mu poskytuje prvo
kazovnk, pipadne jeho uvolnn podl ostatnm. dat soud, aby za tm elem ustavil sprvce poz-
Konen, nenastane-li dn z obou ve uvedench stalosti, kter odkazy vyd.
ppad, povinnost splnit odkaz zanikne. Ml-li bt
pedmt odkazu vydn legati z pozstalosti, pi- Dl 4
padne ddicm jako ddictv podle ustanoven o po- Zkonn posloupnost
dlen ddic. 1376
(1) Kde nedojde k posloupnosti podle ddick
Prva ddice pihlenho s vhradou soupisu smlouvy nebo podle zvti, nastane zkonn posloup-
1373 nost k pozstalosti nebo k jej sti. Nen-li zkonn d-
(1) Je-li ist pozstalost odkazy obtena tak, e je t- dic, nebo nenabude-li ddictv, stvaj se ddici odka-
m vyerpna a ddic neuplatn sv prvo podle 1341, zovnci podle pomru hodnoty svch odkaz.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 202

202 slo 6/2005 AD NOTAM


(2) Kdo nabyl ddictv proto, e ddit nechtl nebo 1380
nemohl ddic ani nhradnk povolan ddickou smlou- Tet tda ddic
vou nebo zvt, spln ostatn nazen zstavitele. (1) Nedd-li manel ani dn z rodi, dd ve tet
td stejnm dlem prarodie zstavitele, zstavitelovi
1377 sourozenci a ti, kte ili se zstavitelem nejmn po
Odmr dobu jednoho roku ped jeho smrt ve spolen
Nedd-li dn ddic ani podle zkonn posloup- domcnosti a kte z tohoto dvodu peovali o spo-
nosti, pipad pozstalost jako odmr sttu.Vi jinm lenou domcnost nebo byli odkzni vivou na z-
osobm m stt stejn postaven jako ddic,kter se k d- stavitele.
dictv pihlsil s vhradou soupisu. (2) Nedd-li nkter z prarodi nebo sourozenc z-
stavitele,nabvaj jeho ddick podl stejnm dlem jeho
K 1376 a 1377: dti.
Zachovv se dosavadn pravidlo, e v ppadech,
kdy nedd ddic povolan pozenm pro ppad smrti, 1381
nastupuj ddici podle zkonn posloupnosti. tvrt tda ddic
Navren prava vak poml i na ppady, kdy z- (1) Nedd-li dn z ddic tet tdy, dd ve tvrt
stavitel pod o sv pozstalosti ddickou smlouvou td jen prarodie rodi zstavitele. Prarodim z-
nebo zvt, ale ddic takto povolan bude nezpso- stavitelova otce pipad polovina ddictv, prarodim
bil ddit nebo ddictv odmtne. I za takov situace zstavitelovy matky druh polovina. Ob dvojice praro-
nastupuj v pozstalost ddici podle zkonn po- di se dl rovnm dlem o polovinu, kter na n pi-
sloupnosti, ale v tom ppad nelze zcela pominout z- pad.
stavitelovu posledn vli, by jeho nazen, kdo m bt (2) Nedd-li jednotliv len dvojice, pipadne uvol-
zvtnm ddicem, naplnno nebude. Z toho dvodu nn osmina druhmu lenu.Nedd-li dvojice,pipadne
se ukld ddicm nastoupivm podle zkonn po- tato tvrtina druh dvojici te strany.Nedd-li ani jedna
sloupnosti, aby splnili ostatn nazen zstavitele, dvojice te strany, pipad ddictv dvojicm druh
jsou-li v jeho pozen pro ppad smrti uvedena. strany ve stejnm pomru,v jakm se dl o polovinu d-
Poml se dle na ppad, kdy zstavitel nem d- dictv, kter jim napad pmo.
dice, jim svd zkonn posloupnost a pod o svm
majetku zvt, v n povol jednak ddice, jednak od- 1382
kazovnky. I za tto situace me dojt k tomu, e z- Nkoliker pbuzenstv
vtn ddicov nebudou moci ddit, anebo e ddictv Je-li kdo se zstavitelem pbuzn z vce ne z jedn
odmtnou. V takovm ppad m ddictv napadnout strany, m z kad strany ddick prvo, kter by mu n-
odkazovnkm v tom pomru, jak je pomr hodnoty leelo jako pbuznmu z tto strany.
jejich odkaz. Nastane-li tato situace, budou uveden
osoby vystupovat vi odkzanm pedmtm jako K 1378 a 1382:
odkazovnci, vi ostatn pozstalosti jako ddicov. Ustanoven o ddickch tdch (skupinch) zacho-
Nebude-li mon, aby pozstalost pipadla takto ur- vv rozdlen zkonn posloupnosti ddic do ty
enm ddicm, pipadne sttu jako odmr. Stt, kte- td. Pesto se okruh zkonnch ddic roziuje na
rmu pozstalost takto pipadne, nen ddicem. Avak rove existujc v naem ddickm prvu ped jej re-
proto, e i na stt v tomto ppad pejde povinnost dukc v r. 1950.
hradit ppadn dluhy zstavitele, piznv se mu to- Prv a druh tda ddic je navrena shodn se
t postaven, jak m ddic pihlen s vhradou stvajc pravou ( 473 a 474 platnho obanskho
soupisu. zkonku). Nvrh tet tdy ddick sluuje do jedn
skupiny stvajc tet a tvrtou tdu ( 475
1378 a 475a platnho obanskho zkonku) podle kon-
Prvn tda ddic cepce vyjden ji ve vcnm zmru take v tto
(1) V prvn td dd zstavitelovy dti a jeho man- skupin maj ddit rovnm dlem zstavitelovi souro-
el, kad z nich stejnm dlem. zenci, prarodie a tzv. spoluijc osoby.
(2) Nedd-li nkter dt, nabvaj jeho ddick podl Nov navren tvrt skupina zahrnuje prarodie
stejnm dlem jeho dti. Nedd-li ani tyto dti nebo n- rodi zstavitele, tedy zstavitelovy praddy a pra-
kter z nich, dd stejnm dlem jejich potomci. bby. Nepjde o ppady vyskytnuv se s zvltn et-
nost. Nelze vak pehlet ani stle se prodluujc
1379 dlku lidskho ivota na stran jedn, ani nijak dk
Druh tda ddic ppady nhl a nkdy i hromadn smrti mladch lid
(1) Nedd-li zstavitelovi potomci,dd ve druh td nebo lid stednho vku (nap. v dsledku dopravn
manel zstavitele, zstavitelovi rodie a dle ti, kte ili havrie, zloinu a podobn). Pak vznik otzka, zda
se zstavitelem nejmn po dobu jednoho roku ped in eventum pevajc prarodie rodi zstavitele,
jeho smrt ve spolen domcnosti a kte z tohoto d- obvykle v dchodovm vku, s potebou podpory
vodu peovali o spolenou domcnost nebo byli na z- a pe, ponechat bez prva na ddictv a pozstalost
stavitele odkzni vivou. piknout cestou odmrti sttu, anebo zda vzt zetel
(2) Ddici druh skupiny dd stejnm dlem, manel na jejich zjmy a pamatovat na spravedliv uspo-
vak vdy nejmn polovinu ddictv. dn i takovchto pomr.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 203

AD NOTAM slo 6/2005 203


Homo sapiens koncipient me paraleln vnovat. Sm bt notsk koncipient
nap. podnikatelem v oblasti zprostedkovn (prvnch)
Mgr. Blanka echov* slueb i realitnm maklem? Zakzno to rozhodn
nem. Dsledn analogie s omezenmi vztahujcmi se
Notsk innosti, jako i jin a dal innosti note, k innosti note zde patrn nen na mst s ohledem na
je v notskm du vnovn znan prostor. Jest rovn ji zmiovanou nesoumitelnost obou innost. Lze se
jednoznan stanoveno,jakmi pracovnmi aktivitami se domnvat, e za souasnho stavu je rozhodnut o tom,
me not dle zabvat, ani by to pekelo dnmu, co je a nen ppadn nesluiteln, ponechno v kom-
nezvislmu a nestrannmu vkonu jeho profese.Zrovna petenci kadho note, avak ani bych se chtla
tak je zcela jasn dno, za jakch podmnek lze bt jme- v me vy ne nezbytn nutn odvolvat na stavovsk
novn notem, kdy me tento bt odvoln a z jakch pedpisy jinch prvnickch profes nelze opomenout,
dvod je vkon jeho innosti pozastaven. e dokonce i v advokacii,kter se s notaritem z hlediska
Pozice notskho koncipienta je s pozic note nes- poadavku nestrannosti a nezvislosti ve vkonu profese
rovnateln z cel ady hledisek, za vechny jmenujme ned srovnvat,je na ppadn stet zjm u koncipient
pedevm rozsah odpovdnosti, jejm prvotnm a ne- pamatovno.
zastupitelnm nositelem je prv a pouze not, zatmco Dalm problmem, na kter je teba poukzat, je
odpovdnost koncipienta je toliko kategori penesenou, otzka kontinuity praxe notskho koncipienta. Jedn
vymezenou ustanovenmi notskho du a rozsahem se zejmna o ppady peruen, resp. pozastaven bhu
poven ze strany note. Jakkoli i notskm koncipi- praxe a jejho zapotvn.V 20 odst. 1 psm. f) Not
entm je v notskm du vnovn urit nezanedba- je eeno, e notsk komora vykrtne ze seznamu ka-
teln prostor,dovolm si konstatovat,e nkolik pomrn dho, kdo skonil pracovn pomr u note a neuzavel
zsadnch otzek, kter s vkonem jejich praxe souvis, pracovn pomr s notem se sdlem v obvodu tto no-
zstv v platn prav nezodpovzeno. tsk komory do t msc od skonen pedchozho
Navzdory zdrav tendenci vymezovat notarit a jeho pracovnho pomru u note. V 2 odst. 2 zkuebnho
pedpisy oproti jinm prvnickm profesm, mm za to, du se dle prav, e praxe zan pijetm koncipienta
e v oblasti pravy tkajc se koncipient se nap. zkon do pracovnho pomru u note a kon spnm slo-
o advokacii jev bt potenciln inspirativnm prame- enm notsk zkouky nebo skonenm pracovnho
nem. pomru. Ob ustanoven mohou budit zdn, e existuje
Prvnm z otaznk vznejcch se celou tletou prax jaksi nepm poadavek neperuenho vkonu kon-
notskho koncipienta je u samotn pojem pracov- cipientsk praxe. Z logiky vci i z pohledu srovnn s e-
nho pomru u note, kter je dn coby jedna z pod- kateli jinch prvnickch profes vak jest nasnad, e
mnek zpisu adatele do seznamu notskch koncipi- peruit praxi notsk koncipient me bez obav,tj.ani
ent1: nikde nen stanoveno, o jak pracovn pomr by tm devalvoval,nekuli anuloval,svou praxi dosavadn.
konkrtn jde.Nen tud zejm,zda se pro ely zpisu Nabz se ovem otzka, na jak dlouhou maximln dobu
vyaduje, aby lo o pracovn pomr hlavn podle 70 z- lze setrvat ve stavu vykrtnut ze seznamu koncipient,
konku prce. Koment ani souvisejc vkladov stano- aby mohl doten koncipient stle oekvat,e mu bude
viska Prezidia NK R na tuto otzku neodpovdaj, tud jeho pedchoz praxe zapotna. Pt let? Deset let? Po-
se lze domnvat, e dostaujc podmnkou k zpisu je suzuje se kad ppad individuln? Podle jakch krit-
jednodue njak libovoln pracovn pomr. Tj., ri?
ovem, nutn i pracovn pomr vedlej. Posledn m poznmka budi z oblasti vzdlvn no-
Lze se patrn snadno shodnout na tom, e tento je tskch koncipient. Je teba pipomenout rozdl, kter
s pihldnutm ke stanoven dlce, charakteru a elu panuje mezi koncipientem A, kter psobil v kanceli,
praxe notskho koncipienta jen zt mon povao- kde ml monost realizovat se ve vech odvtvch no-
vat za vhodn,avak podle souasn pravy k spnmu tsk innosti, a koncipientem B, jen svou praxi ab-
prbhu praxe pravdpodobn sta. Navc, vzhledem solvoval tak, e na stdaku podle poteby bu ovo-
k tomu, e k dosti o zpis adatele do seznamu konci- val nebo vyizoval st ddick agendy, avak co je
pient se pikld pouze prohlen zamstnavatele-no- notsk schova si je schopen toliko matn pedstavit
te o tom, e dotyn adatel je u nho v pracovnm po- a o podmnkch zven zkladnho kapitlu slyel jen
mru, nelze jeho ppadnou hlavn i vedlej povahu jednou nhodn vyprvt. Je to rozdl tak markantn
nijak zkoumat. a z hlediska rozvoje notaritu tak zsadn,e jej rozhodn
Nahldnutm do pslunch ustanoven zkona o ad- nelze zachytit pouze obasnm pdomkem vten
vokacii ( 36) shledme, e pro zpis do seznamu advo- pi hodnocen u notskch zkouek. Systematick ko-
ktnch koncipient se vyaduje pracovn pomr u ad- len koncipient je jedinm zpsobem,kterm se lze sna-
vokta i spolenosti, vyjma vak pomru vedlejho. it o sjednocovn jejich rovn, potamo kvality bu-
Vzhledem k tomu, e simultnn existence hlavnho doucch notskch slueb.
a vedlejho pracovnho pomru nen nikterak vylou- Vzdlvac komise NK R pod celosttn kolen
ena,teoreticky tak me dojt na situaci,kdy tat osoba koncipient jednou do roka,co se sice objektivn me
bude soubn zapsna jak do seznamu koncipient no- jevit jako mlo,avak s ohledem na jej odpovdnost v dal-
tskch, tak advoktnch.
Na toto navazuje dal z nikoliv zanedbatelnch pro-
blm, ktermi se platn prava dostaten nezabv. * Autorka je notskou koncipientku u JUDr. Blanky echov, notky
Praze.
Jde o (ne)sluitelnost vkonu praxe notskho konci- 1
18 odst. 1 psm. e) Not Notsk komora zape do seznamu kon-
pienta s ostatnmi innostmi i profesemi, kterm se cipient kadho, kdo je, mj., v pracovnm pomru u note.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 204

204 slo 6/2005 AD NOTAM


ch oblastech je to,upmn eeno,a a.Nevyuit po- V roce 2004 byl semin zmen na nvrh obansko-
tencil v tomto kontextu vidm u regionlnch not- prvnho kodexu a innosti not po vstupu esk re-
skch komor. Pro by nemohla probhat pravideln ko- publiky do evropsk unie.V letonm roce byl vnovn
len na krajsk rovni? Pklad je mon si vzt ze tmatm: Likvidace ddictv, Spolen jmn manel,
stedoesk komory: sv koncipienty kol nkolikrt Novela obchodnho zkonku a souvisejcch pedpis
do roka. a Poznatky z odvolac ddick agendy NS R.
Dne 8. 11. 2005 se konalo spolen kolen soudc
a not Jihomoravskho soudnho kraje v hotelu San-
ton, kter, jak doufm, pispje ke sjednocen praxe
Ze ivota krajskch komor okresnch soud v ddick agend.
Tak jako v minulch letech probhlo i v uplynulm ob-
dob od posledn informace kolen notskch tajemnic
a odborn zkouky.
Notsk komora Tolik, podle mho nzoru, nejdleitj publikova-
teln udlosti v na notsk komoe.
v Brn informuje
* Autor je prezidentem NK v Brn.
JUDr. Jik Fleischer

Je a neuviteln, jak rychle ubh


as pi vkonu notsk praxe! Zd se mi, e je to jen
pr tdn, co jsem sepisoval informaci o na komoe, Ze zahrani
uveejnn ve tvrtm sle loskho roku.
Notsk komora v Brn m v souasn dob 78 len,
z nich je 59 notek a 19 not. Jak byl prvn Kongres not
Dne 20. 6. 2005 podlehla zken nemoci JUDr. Jana
Sttesk, notka v Brn. Evropsk unie v m
Rozhodnutm ministra spravedlnosti byl zzen dal
ad v obvodu Mstskho soudu v Brn. Do uvolnnho
Mgr. rka Tlkov*
notskho adu v Hodonn byla jmenovna Mgr. Re-
Po vce ne dvou letech pprav se ve dnech 10.a 11.lis-
nata Bhalov, kter zahjila svou innost dne 1. 9. 2005.
topadu 2005 uskutenil v prostorch auditoria Parco della
Do nov zzenho notskho adu v Brn byl
Musica v m historicky prvn kongres not Evropsk
jmenovn JUDr.Lubomr Mika,kter zahjil svou innost
unie, jeho stednm tmatem bylo heslo Notstv bez
dne 1.3.2005.Do uvolnnho notskho adu po JUDr.
hranic: prvn jistota ve slubch Evropan. Organiz-
Jan Sttesk nebyl dosud nov not jmenovn.
torem kongresu byla Konference notstv Evropsk unie
Z koncipient, zapsanch v seznamu vedenm Not-
(CNUE).CNUE je oficiln a reprezentan orgn notsk
skou komorou v Brn, v roce 2005 dv koncipientky slo-
profese pi institucch Evropsk unie se sdlem v Bruselu.
ily notsk zkouky. K dnenmu dni je u not No-
Sdruuje 19 nrodnch notstv (vechny lensk zem
tsk komory v Brn v pracovnm pomru 26
EU krom Velk Britnie,Irska,Kypru a t skandinvskch
notskch kandidt a 31 notskch koncipient.
zem) a zastupuje zjmy not na evropsk rovni. Je
Prezidium Notsk komory v Brn m devt len.Jsou
mluvm profese, vyjaduje spolen stanoviska svch
jimi prezident JUDr.Jik Fleischer,viceprezident JUDr.Sva-
len, m pravomoc vyjednvat a pijmat rozhodnut za
tomr Heleic, a lenov Marie Filipi, JUDr. Danue Hyp-
celek notstv Evropsk unie.
rov,JUDr.Zdeka Otevelov,JUDr.Vlasta Rikov,JUDr.
S ohledem na to, e podobn kongres evropskch roz-
Alice Sedlkov, JUDr. Petr Skopal a JUDr. Michal Voek.
mr se dosud nekonal, nevdli organiztoi, s jak vel-
JUDr. Jik Fleischer je lenem komise dohledu a redakn
kou ast mohou potat, ale zjem pedil oekvn,
rady asopisu Ad Notam; JUDr. Svatomr Heleic je lenem
a tak muselo bt pihlaovn na kongres zastaveno jet
Mezinrodnho institutu pro historii notstv v Pai,
ped jeho zahjenm.
a JUDr. Michal Voek je lenem komise dohledu NK R.
Zatek kongresu byl prv kvli vysokmu potu pi-
Dal len Notsk komory v Brn JUDr. Zdenk Ry-
hlench (1 850 osob) pomrn hektick a cel kongres
nek je lenem Prezdia NK R a pedsedou legislativn
zaal s vce ne hodinovm zpodnm.Po vodnm slovu
komise NK R. JUDr Hana Kantorov je lenkou revizn
prezidenta kongresu Claude Jacqueta, promluvil Paolo Pi-
komise NK R. Notsk kandidt Mgr. Richard Brzda
ccoli, prezident italsk notsk komory a zrove prezi-
je lenem legislativn komise.
dent CNUE, kter vyjdil velikou radost nad hojnou
Stalo se dobrou tradic, e se odborn tdenn semi-
ast, a to nejen not ze zem Evropy, ale napklad
ne konaj spolen s Notskou komorou v Ostrav.Ve
i z ny. Bezpochyby nejvznamnjm hostem a zrove
dnech 9.11. listopadu 2004 se semin konal v hotelu
enkem kongresu byl Silvio Berlusconi, premir Itlie
Santon v Brn a ve dnech 5.7. jna 2005 v hotelu Per-
a vdce nejsilnj politick strany Forza Italia. Ve svm
mon ve Vysokch Tatrch.
projevu krom jinho podkoval, e za msto konn prv-
Protoe se semin zastuj kandidti a koncipi-
nho kongresu evropskch notstv byl vybrn m, ho-
enti, Notsk komora v Brn pro n nepod samo-
voil o krsch Itlie, ale i o souasnch ekonomickch
statn kolen.
Na seminch pedn vysokokolt uitel, soudci * Autorka je notskou kandidtkou a trvalou zstupkyn JUDr. Marie
a lenov prezdia NKR. Tlkov, notky v Praze.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 205

AD NOTAM slo 6/2005 205


problmech spojench s pijetm spolen evropsk hloubit ekonomickou analzu profesionlnch slueb
mny Euro, jejm potenm podhodnocenm oproti do- a zejmna lpe nastudovat vznam veejnho zjmu na
laru, zdraen a ztrt konkurenceschopnosti vrobk na rznch trzch1. Profesor Van den Bergh uvedl, e profese
trhu.V tto souvislosti se zmnil i o loze not,kte asto latinskho notstv je charakterizovna vysokou mrou
pichzej do kontaktu s obany, pomhaj jim eit jejich regulace, kter je sms regulace ze strany sttu a autore-
problmy a jsou zrukou jistoty a nestrannosti. Na jeho gulace. Uvedl, e Evropsk komise uznv, e urit mra
proslov navzal opt prezident kongresu Claude Jacquet, regulace, citliv uplatnn v oblasti profesionlnch slu-
kter ve sv ei objasnil, pro byla za stedn tma kon- eb, se me ukzat jako nezbytn, nicmn omezen t-
gresu vybrna Prvn jistota ve slubch Evropan. Ci- kajc se tarifu a reklamy by mla bt rychle zruena. Pro-
toval z jednoho ze zkladnch text notstv ei Na- fesor Van den Bergh pot uvedl argumenty ve prospch
poleonova poradce z roku 1803, zmnil, e jistota pi i v neprospch regulace notsk profese.Zvrem uvedl,
prvnm konu uzavranm za asti note spov v tom, e nizozemsk zkuenost ukzala,e zven konkurence
e kad zn pravidla hry, ptomnost note zajiuje (mezi noti) sniuje kvalitu poskytovanch slueb a e
zachovn nestrannosti, a to pi potu 38 000 evropskch liberalizace notskch slueb nemus vdy nutn ve
not podstatn sniuje riziko, e pozdji dojde k soud- vech oblastech vst ke snen cen, protoe ke snen
nmu sporu. Prvo nen ani trhem, ani zbom, a nen zde ceny dojde v lukrativnch odvtvch trhu (v Nizozem pe-
proto msto pro agresivitu. Je poteba hledat rovnovhu vody nemovitost), kdeto ceny ostatnch slueb se zv
a prostedky, ktermi ji lze zajistit, jsou pevn tarif a nu- (v Holandsku zleitosti rodinnho prva zvti, man-
merus clausus. Hovoil i o dynamice not ve spojen elsk smlouvy).V dsledku toho vyhled pomoc note
s pouvnm novch technologi a svj projev zakonil pi sepisovn zvti i manelsk smlouvy men poet
vrokem,e noti pispvaj svou innost k existenci Ev- osob, co svm zpsobem sniuje prvn jistotu a kod
ropy mru,spravedlnosti a bratrstv.Po prezidentovi kon- spolenosti.Dle nzoru profesora Van den Bergha by mla
gresu se slova ujal Giancarlo Laurini, prezident Mezin- bt provedena ekonomick analza nklad systmu
rodn unie latinskho notstv (UINL), pozdravil vechny s ast latinskho notstv a analza nklad systmu,
ptomn jmnem UINL, zmnil se o mezinrodnm no- kde latinsk notstv nen,a na jejm zklad by mly bt
tskm tdnu, nebo jednn kongresu navzala na za- vyvozeny zvry.
sedn Stl rady,Vkonn rady a Shromdn lenskch V poad tetm enkem byl Jos Manuel Garca Col-
notstv UINL, a veejn oznmil, e Mezinrodn unie la- lantes,profesor Universidad Complutense de Madrid a z-
tinskho notstv byla bhem tohoto zasedn pejme- rove not ze panlska s vystoupenm na tma Eko-
novna na Mezinrodn notskou unii, protoe notstv nomick hodnota prvn jistoty.Svj projev uvedl slovy,
je rozeno i vn latinskho svta napklad v n, In- e akoli by se to podle tmatu mohlo zdt,nen ekonom,
donsii a Japonsku. Poslednm z vodnch enk byl ge- ale prvnk. Definoval prvn jistotu jako synonymum pro
nerln zpravodaj kongresu Paolo Pasqualis, kter ped- absenci rizik a nejistoty s tm, e prvo je logicky zklad-
stavil program kongresu a jeho rozvren na obecnou st nm prvkem pro to, aby tato absence mohla nastat. Exis-
prvn den a praktickou st v den druh. tuj dva systmy, jak riziku pedejt jeden systm zkou
Ve tvrtek odpoledne pak zaaly jednnm prvn ko- riziko kompenzovat finann, druh ze systm se sna
mise na tma Funkce note v Evropsk unii odborn riziku pedejt (preventivn justice). Pi prvnm konu
prce kongresu. funguje not jako filtr, pouze zpis o konu, kter vyho-
Prvnm pednejcm byl Jacques Pertek, profesor na vl vem formlnm a zkonnm poadavkm, se me
Univerzit Lyon III z Francie, kter pednesl boulivm dostat do obhu, m je vyloueno, e by nastala nejist
potleskem ocennou pednku Noti a komunitrn situace. I tet osoby, kter nebyly astnky konu, maj
prvo. Hovoil mimo jin o veobecnch poznatcch z tto prvn jistoty prospch.Ohledn otzky,zda je nutno
o profesnch organizacch, o definici svobodn profese, omezovat poet not, zaujal profesor Jos Manuel Gar-
o notstv a svobod podnikn, o podmnce sttnho ca Collantes souhlasn stanovisko s odkazem na funkci
obanstv pro pstup do profese note a o existenci note coby nositele veejnch oprvnn a veejn moci;
pevnho tarifu. Ke vem zmiovanm oblastem uvedl poet jinch nositel veejn moci (napklad soudc) je
adu rozhodnut Evropskho soudnho dvora a svj ps- tak sttem omezen.Uvolnn notskch tarif me pi-
pvek uzavel mylenkou na vytvoen smrnice o not- nst snen nklad na notsk sluby, ale noti nejsou
ch (pro vtinu svobodnch povoln advokty, ar- trhovci a rizikem spojenm s uvolnnm tarifu je pokles
chitekty, etn, lkae, oetovatele nebo veterine kvality. Sv vystoupen uzavel nzorem, e voln sout
takov smrnice v rmci Evropsk unie ji existuj). nen ani dobr ani patn, ale mla by bt stanovena pro
Na profesora Perteka navzal Roger Van den Bergh,pro- kadou slubu zvl.
fesor Erasmovy univerzity v Rotterdamu z Nizozem,kter Dalmi pednejcmi vodnho dne kongresu byli
vystoupil na tma Kritria pro ekonomickou analzu Eric Ducolombier z generlnho editelstv Vnitn trh
systmu latinskho notstv. Hned v vodu zmnil, e a sluby v rmci Evropsk komise,kter hovoil na tma
dn takov kritria neexistuj a je o nich poteba dis- Hypoten prvo a spotebitelsk vr, Roman So-
kutovat. Hovoil o velice ambicizn politice liberalizace winski, profesor na Uniwersytet Szczecinski a zrove
notsk profese, kter byla pouita v Nizozem, kde je not z Polska, kter si pipravil pednku na tma
nyn notstv nejmn regulovan ze vech zem Evrop- Etick zklady notstv: zvltnosti novch len Ev-
sk unie. Zmnil se o textech Evropsk komise ve vztahu ropsk unie a Alan Palmiter, profesor na Wake Forest
k volnmu pohybu slueb a o nkterch rozhodnutch University, Severn Karolina ze Spojench stt americ-
Evropskho soudnho dvora, zejmna o zprv Evropsk
komise z 5.z 2005 o konkurenci v profesionlnch slu- 1
Zprva Evropsk komise z 5. z 2005 o konkurenci v profesionlnch
bch, kter uvd, e by bylo uiten zpesnit a pro- slubch [COM (2005) 405 final].
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 206

206 slo 6/2005 AD NOTAM


kch s pednkou Aspekty prvnick profese ve Spo- jistotu dky dve spolenosti k nositelm notskch
jench sttech americkch. ad. V rmci unifikace pi vytven Evropskho prv-
Veer, po prvnm informacemi nabitm dni, si ast- nho prostoru pedstavuje notsk zpis prostedek z ob-
nci kongresu opt v prostorch auditoria Parco della lasti prva nespornho.Obrovsk sjednocujc sil ji pi-
Musica vyslechli klasickou italskou hudbu v podn jed- neslo sv plody ve form t nazen Brusel I3,Brusel II4
noho z nejlepch italskch orchestr I Solisti Veneti pod a Evropsk exekun titul5 kter maj vliv na kadodenn
taktovkou dirigenta Claudia Scimoneho. ivot milion evropskch oban. Urit pekky, ze-
Druh den jednn kongresu byl orientovn spe prak- jmna ve form odlinost jednotlivch prvnch systm,
ticky.Po cel den byl jednnm ptomen litevsk ministr vak stle petrvvaj. Do budoucna bude proto poteba
spravedlnosti. sjednotit podmnky pro sepsn notskch zpis v jed-
Dopoledne bylo vnovno jednn druh komise na notlivch lenskch sttech.
tma Aplikace novch technologi v notsk profesi Po tomto projevu vystoupil Helmut Fessler, nmeck
a bylo pipraveno ve spoluprci s Rakouskou notskou not a estn prezident Mezinrodn unie latinskho no-
komorou. Jednalo se o sled prezentac program pou- tstv. Hovoil o poteb zaujet stanoviska evropskmi
vanch na nrodn rovni v jednotlivch lenskch ze- noti k otzce sjednocen rejstk, zejmna rejstk
mch pro notsk ely. A tak jsme se mohli seznmit spolenost a rejstk zstav a zmnil se o monm pro-
s konceptem CyberDoc pouvanm rakouskou not- blmu, jak dalece budou noti chtt spolupracovat na
skou komorou, s Celkovm zpracovnm elektronick harmonizaci. Dle zmnil, e evropt noti zaujali vi
notsk listiny vetn zmnky o elektronick Apostile Evropsk komisi stanoviska jak k Zelen knize o ddic-
v podn italskch koleg, s maarskm Rejstkem mo- tv (Evropsk ddick certifikt, formality pevodu ne-
vitch zstav, s projektem Spolenost s ruenm ome- movitho majetku v rmci ddictv), tak i k Zelen knize
zenm: Nov podnik panlskch not, s Evropskou o rozvodu a krtce tato stanoviska piblil.
st zvtnch rejstk (RERT) prozatm fungujc mezi V rmci proslov k zvru kongresu vystoupil se svm
Franci a Belgi,s projektem E-justice italsk spolenosti projevem i Franco Frattini, mstopedseda Evropsk ko-
Infocamere, informatick spolenosti italsk Obchodn mise a evropsk komisa pro svobodu, prvo a sprave-
komory,kter poskytuje pstup k informacm o italskch dlnost. Krom jinho hovoil o dnen dob spojen
subjektech, a s programem Lexecute pipravenm In- s hrozbou terorismu a otzce, zda je poteba poslit re-
formatickm institutem Maxe Plancka v Saarbrckenu prese, a vyslovil svj osobn nzor, e toto nen eenm,
v Nmecku.Vechny tyto programy svd o chuti not ale e je poteba hledat a vytvet rovnovhu. K tomu
dret tempo a krok pi pouvn novch technologi. pispv i role note stojcho nejble obanm a asto
Odpoledne jsem pijala nabdku nvtvy italsk spo- sehrvajcho lohu meditora. Kongres byl uzaven po-
lenosti Notartel, a. s. Jedn se o IT spolenost, ze 100 % dkovnm sponzorm a projevem zjevn dojatho pre-
vlastnnou italskou notskou komorou,kter italskm ko- zidenta kongresu Claude Jacqueta.
legm zajiuje veker elektronick sluby (emailov ser-
very, zabezpeen emailov servery, intranet, dlkov p- Myslm,e prvn Kongres not Evropsk unie se dky
stup do rejstku spolenost, dlkov pstup do katastru odborn kvalitnmu programu, dky obrovsk asti no-
nemovitost,videokonference apod.).Vidla jsem srdce ce- t i dky ptomnosti nejvych pedstavitel Itlie
lho podniku mstnost se servery,kontroln mstnost,od- a Evropskho parlamentu velice vydail a splnil svj cl.
kud je mon poznat problm na notsk sti v rmci cel Ukzal mon cesty do budoucna a potvrdil, e evrop-
Itlie, a krom odbornho vkladu jsem na pamtku do- sk notstv ije.
stala ipovou kartu, jej pomoc se italt noti pihlauj 2
Rozsudek Evropskho soudnho dvora C-260/97 z 17. ervna 1999.
do informanho systmu.V rmci nsledn diskuse padl 3
Nazen Rady (ES) . 44/2001 o pravomoci soud a uznn a vkonu
podnt ze strany nmeckho notstv zavst centrln rej- rozhodnut v obanskoprvnch a obchodnch vcech.
4
stk elektronickch podpis not z jednotlivch len- Nazen Rady (ES) . 1347/2000 o pslunosti a uznvn a vkonu
rozhodnut ve vcech manelskch a ve vcech rodiovsk zodpovd-
skch zem, aby bylo mono v rmci Evropsk unie jed- nosti obou manel k dtem.
nodue ovit,zda elektronicky podepsan listina skuten 5
Nazen Rady (ES) . 805/2004 o vytvoen evropskho exekunho
byla podepsna notem v lenskm stt a zda tento elek- titulu pro nesporn pohledvky.
tronick podpis nepat mezi zneplatnn elektronick
podpisy. V rmci tohoto jednn jsem zskala cenn kon-
takty na experty z oboru informatiky mezi noti. Informace o zasedn
Zpt do auditoria jsem se vrtila na st jednn tet Generlnho shromdn CNUE
komise k tmatu Pnos note k uskuteovn pro-
storu svobody, bezpenosti a prva v Evropsk unii, v Bruselu/Belgie 30. 9. 2005
prv vas na pednku Charalambose Pamboukise,
advokta a profesora na prvnick fakult univerzity v At- JUDr. Martin Foukal*
hnch, ecko, na tma Obh veejnch listin v Evrop-
sk unii. Profesor Pamboukis zmnil rozsudek Evrop- I. Vnitn trh EU aneb problmy notstv v ze-
skho soudnho dvora ve vci Unibank2, kter negativn mch EU
definuje pojem veejn listiny. Notsk zpis potom cha-
1. Soutn prvo
rakterizoval jako modern nstroj prvn jistoty, kter m
vce funkc (dkazn sla,vykonatelnost,prvn titul) v rz- Evropsk komise ve svm Sdlen z 5.z 2005 o sou-
nch oblastech, napklad prva rodinnho, prva ob- ti v rmci svobodnch povoln vt spchy,kter byly
chodnho, vlastnickho prva, ddickho prva a samo-
zejm smluvnho prva. Notsk zpis zaruuje prvn * Autor je prezidentem NK R.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 207

AD NOTAM slo 6/2005 207


dosaeny v nkterch lenskch sttech,ale zrove tak text byl zasln i nrodnm komorm, kter tm maj mo-
konstatuje, e v ad zem stle jet plat takov prava, nost spolen postoj CNUE pro sv ely eventueln
kter sout siln omezuje. jet doplnit o dal argumenty.
Tato prava, jako nap. zvazn pevn ceny nebo z- Francouzsk notstv navrhlo, e v tomto smyslu vy-
kaz reklamy kod dajn spotebitelm a konkurence- pracuje asi desetistrnkov dokument jednalo by se
schopnosti EU; proto Komise vslovn vyzv lensk o politick text,kter ji byl pedloen pracovn skupin
stty a svobodn povoln k podpoe Lisabonsk strate- ke konzultaci. Jeho elem nem bt plin zachzen
gie a ke zvenmu sil smujcmu k modernizaci po- do prvnick debaty pi kritizovn postupu EU, spe
skytovn tohoto druhu slueb. jde o to,upozornit ostatn DG na problm koherentnosti
Sdlen Komise nazvan Svobodn povoln prostor politiky pedevm s ohledem na politiku svobody,
pro pokraovn reforem pedstavuje pokraovn bezpenosti a spravedlnosti a upozornit na problm
zprvy Komise z r. 2005 (Monti I a II). Hodnot pokrok modelu spolenosti a rozdlen kompetenc. le-
dosaen v lenskch sttech v rmci reformy omezen nov odborn komise dospli k nzoru, e se jedn o do-
upravench pedpisy v esti profesch, kter byly zatm br dokument z hlediska argument, i kdy pro not-
Komis vybrny: advokti, noti, ineni, architekti, l- stv bude nesnadn tento boj vst.
krnci, auditoi (vetn daovch poradc). Z hlediska formy vak jet dojde k drobnm pravm,
Ve uveden Sdlen dosplo k nsledujcmu pe- aby text obsahoval pregnantnj formulace pouiteln
hledu: pro zveejnn.
ti lensk zem Dnsko, Nizozem a Velk Britnie Dle byla vyzvna i lensk notstv, aby se pokusila
doshly pi provdn reforem znanch spch vypracovat obdobn materil, kter by ml obsahovat
pt zem Francie, Nmecko, Irsko, Litva a Slovensko pm reakce na zprvy, kter Komise v minulosti k tto
zahjilo men reformy a informuj a provdj ana- problematice vydala a pedevm na hlavn formulova-
lzu ke zkoumn svch platnch pedpis nou kritiku, j jsou tata notstv vystavena ve svch
est dalch zem Rakousko, Estonsko, Maarsko, Lo- vlastnch zemch.
tysko, Slovinsko a Portugalsko provedlo drobn re-
formy 2. Smrnice o slubch
tyi zem Belgie, Itlie, Lucembursko a Polsko in-
formuj o provdn analze stavu CNUE i pro tuto problematiku zdila pracovn sku-
sedm zem R, Kypr, Finsko, ecko, Malta, panlsko pinu, kter se sela v prbhu lta 2005 dvakrt, a to 20.
a vdsko nesignalizovalo dnou aktivitu v oblasti 7. a 12. 9. 2005.
reforem. Pi svm prvnm zasedn zkoumala podrobn veker
Podle nzoru Komise bylo dosaen pokroku brdno pozmovac nvrhy pedloen vemi politickmi se-
nkolika faktory, mj. na nrodn rovn nedostatkem po- skupenmi v rmci parlamentn skupiny Vnitn trh
litick podpory ve prospch reforem a malho naden a spotebitel (IMCO) a vytvoila si hierarchii preferenc
ze strany samotnch svobodnch povoln. Sdlen tak tchto jednotlivch nvrh. Z toho vyplynulo doporu-
uvd, e nyn se antimonopoln ady ve vtin zem en pracovn skupiny, aby se evropsk notstv piklo-
sna ve spoluprci s Komis napomhat zmnm. Ko- nilo k nkterm z tchto nvrh.
mise nadle potvrzuje,e se bude angaovat ve prospch Druh zasedn pracovn skupiny umonilo posouzen
rozshl reformy svobodnch povoln. situace jak na rovni Evropskho parlamentu, tak na
Komise zstv znepokojena skutenost, e nadby- rovni Rady a vypracovn uritch doporuen pro z-
ten regulace brn souti a zpsobuje jmu uivate- ijov Generln shromdn CNUE.
lm slueb poskytovanch tmto sektorem, tj. pedevm
spotebitelm. Svobodn profese pedstavuj dleitou 2.1 Evropsk parlament
oblast v rmci ekonomiky EU, a to jak z hlediska za- Hlasovn v rmci komise IMCO Evropskho parla-
mstnanosti, tak z hlediska HDP. Komise se domnv, e mentu o nvrhu smrnice o liberalizaci sektoru slueb
vt dostupnost tchto rznch slueb a jejich lep kva- bylo odloeno z 13. a 14. 9. na 4. a 5. 10. 2005 na dost
lita by vedla ke zven poptvky a vytvela by nov pra- zpravodajky Evelyne Gebhardt (soc. dem., SRN).
covn pleitosti vyznaujc se vysokou kvalifikac Nsledn po tomto hlasovn by mlo dojt k pedlo-
a rovn odmovn v tto oblasti, co by mlo stimu- en nvrhu smrnice, k hlasovn v Evropskm parla-
lovat rst HDP. mentu na jeho zasedn 24.-27. 10. 2005, ale souasn si-
Komise vyzv lensk stty, aby pijmaly dleit tuace spe nasvduje tomu, e dojde k odloen
opaten a navrhuje, aby modernizace pravidel pro svo- hlasovn na 15. 11. 2005.
bodn povoln byla zahrnuta pro nrodnch program Zd se,e po dlouhch mscch vyjednvn o nvrhu
reforem, kter by mly aplikovat Lisabonskou strategii. smrnice o liberalizaci slueb v rmci EU se lenov Ev-
CNUE zdila pro tuto problematiku odbornou komisi, ropskho parlamentu ubraj smrem k uritmu kom-
kterou d zstupce rakouskho notstv, kter se sela promisu.
20. ervence a 12. z 2005 podrobn zkoumala obsah Na zasedn komise IMCO 14. 9. 2005 prohlsila po-
ve uveden zprvy Komise. slankyn E. Gebhardt, kter je povena vypracovnm
Komise dospla k nzoru, e je nutn, aby noti na stanoviska Evropskho parlamentu, e je povzbuzena
vzniklou situaci reagovali, a to jak na rovni sv nrodn setknm se zstupci ostatnch politickch frakc, kter
notsk komory, tak v rmci CNUE, a to konkrtn za- se uskutenilo dva dny ped tm. Dle jejho nzoru je
slnm tiskovho sdlen evropskm sdlovacm pro- mon najt kompromis i v dosud kontroverznch otz-
stedkm. Jeho text byl vypracovn rakouskm not- kch. Nkte poslanci, a to hlavn ze panlska a Itlie,
stvm a novinm byl dn k dispozici 12.z 2005.Jeho se dosud k nvrhm stavj nerozhodn.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 208

208 slo 6/2005 AD NOTAM


Rozporn stanoviska se tkaj pedevm ustanoven tomn zstupce notstv, aby vnovali jet vt po-
smrnice o oblasti aplikace a o principu zem pvodu. zornost zastupovn notstv vi politikm a vi ve-
ejnosti a na druh stran, aby vynakldali sil smrem
2.2 Rada EU k sebekritickmu pohledu a k odstraovn nedostatk.
Rada EU pracovala na tto problematice v jarnm a let- Prezident Laurini ekl,e nen zcela pesvden o tom,
nm obdob a dospla k relativn propracovanmu a kon- e by skuten vichni noti mli odborn pedpoklady
solidovanmu textu z 19. 7. 2005. pro to, aby mohli zvldat vzvy dnen doby.
Nicmn textem smrnice se budou zabvat dal jed- Z tohoto dvodu jsou proto velmi dleit kolen, se-
nn pracovn skupiny Rady v termnech 6.-7. 10. a 20. mine a pprava na vkon profese not, aby bylo
10. 2005. mon vytvoit v rmci veejnho mnn pozitivn image
notstv. Urit monost se nabz prostednictvm Ev-
2.3 Generln shromdn CNUE ropsk notsk akademie.
astnci Generln shromdn CNUE se seznmili
s kompromisnmi nvrhy k textu smrnice, jejich znn I. Informace z jednotlivch zem
je ji k dispozici a je se tkaj notstv jedn se pe-
devm o lnek 2 oblast aplikace. Prezident Woschnak odkzal na psemnou zprvu o ra-
Bylo doporueno: kouskm notstv. Zvlt pak upozornil na diskusi pro-
realizovat spolenou lobbingovou akci u Evropskho bhajc v souasnosti v Rakousku ohledn pedpoklad
parlamentu s vdomm, e hlasy lidoveck frakce bu- pro pstup do notsk profese a v tto souvislosti tak
dou rozhodujc jak z hlediska ist numerickho, tak na poadovan ukonen vysokokolskho studia. Dis-
s ohledem na pevldajc nzor, kuse v Rakousku byly vyvolny tzv. Boloskm proce-
provdt lobbing u Rady pi vyuit dobrch kontakt, sem, kter zaal probhat na rovni EU.V Rakousku pro-
kter m kad notstv se svmi zstupci vld tak, bh prvnick vzdlvn nsledovn: doposud bylo
aby bylo mon odhadnout sprvn okamik pro p- zapoteb 8 semestr a k zskn akademick hodnosti
soben,a to jak politicky,tak ist prakticky.Zeslenho Magister juris,kter byly dostaten pro pstup do kla-
lobbingu bude zapoteb tak ve chvli, kdy se Evrop- sickch prvnch profes. V souasnosti rakousk uni-
sk parlament obecn vyjd v rmci vboru IMCO verzity zanaj aplikovat Bolosk princip v praxi, co
a pak pi prvnm ten. znamen tak existenci estisemestrlnho bakalskho
studia, kter by mlo postaovat jako pedpoklad pro
3. Zvr vstup do profese, a na nj me navazovat dal dvouse-
mestrln prvnick studium, po nm nsleduje dvou-
Nejen prezident i sekretarit CNUE, ale i jednotliv semestrln studium k zskn doktorskho titulu.
nrodn notsk komory mus vyvjet osvtovou in- Stanovisko Rakousk notsk komory je takov, e
nost, aby funkce notstv byla zejm zejmna tm po- estisemestrln studium neme bt dostaujc pro p-
litickm osobnostem,kter mohou rozhodnut o jeho bu- stup do notsk profese ani do ostatnch prvnch pro-
doucnosti pozitivn ovlivnit. fes, nebo klov pedmty by zde pily pli zkrtka.
Toto stanovisko sdl i Rakousk advoktn komora,
soudci a Spolkov ministerstvo spravedlnosti.
Prezident Woschnak zdraznil i stanovisko prezidenta
Jet jednou Hexagonla Lauriniho, e solidn prvnick vzdln not mus bt
Iniciativa stedoevropskch zkladnm pedpokladem, a proto d ostatn leny He-
notstv (Zasedn prezident xagonly, aby rovn zaujali tento postoj vi Bolo-
skmu procesu.Tuto prosbu smuje tak zvlt na ad-
Hexagonly dne 4. jna 2005 resu chorvatskho nmstka ministra spravedlnosti, na
v Praze hotel Pa) p. Koketiho.
Prezident Laurini informoval o stavu diskus v rmci
Mag. Stephan Matyk* Boloskho procesu v Itlii. Co se te prvnickch pro-
fes, mylenka zkrcen studia byla okamit zabloko-
Po uvtn pedsedajcm prezidentem NK R JUDr. vna. Naopak byla zavedena del doba ppravy ped
Martinem Foukalem, kter pozdravil zvlt chorvat- zkoukami pro pstup do profese.
skho nmstka ministra, pana Borise Koketi, promluvil Not Malekovi informoval v zastoupen prezidenta
k astnkm zasedn Hexagonly prezident UINL, Gi- Chorvatsk NK, p. Ilie, o poslednm vvoji v Chorvat-
ancarlo Laurini. sku. Chorvatt noti zskali nov kompetence v oblasti
Prezident Laurini zdraznil vznam Hexagonly exekuc sepisuj exekun tituly s tm, e nucenou exe-
a konstatoval,e vvoj v tchto zemch m bezprostedn kuci pak provd soud.
vliv na notstv ve vech ostatnch zemch. Zvltn po- Chorvatsk nmstek ministra Koketi informoval n-
zornost je teba vnovat nejmenmu lenskmu not- sledn o reformch v rmci Ministerstva spravedlnosti,
stv Hexagonly Slovinsku.Pi tto pleitosti bylo tak kter maj pispt ke zvyovn efektivity v oblasti jus-
konstatovno, e slovinsk notstv na tomto zasedn tice. Ministerstvo spravedlnosti m s noti dobrou spo-
nen ani zastoupeno. luprci. Pkladem toho je zkon o exekucch, podle kte-
Na pozad evropskho vvoje je Hexagonla velmi za- rho noti sepisuj exekun tituly s tm, e vak nemaj
jmav, nebo se vyznauje typickmi rysy stedoevrop-
sk prvn kultury a budovn notstv latinskho typu
(s vjimkou Rakouska).Prezident Laurini apeloval na p- * Autor je stlm zstupcem Rakousk notsk komory v Bruselu.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 209

AD NOTAM slo 6/2005 209


kompetenci pro provdn samotn exekuce. Toto od- Dle na Slovensku dolo ke ztrt notskch kompe-
povd tak postoji Ministerstva spravedlnosti. Zklad- tenc v oblasti sepisovn listin pi valnch hromadch
nm pedpokladem pro vyhotoven exekunho titulu je kapitlovch spolenost. Dal bytek objemu innosti
dohoda o exekuci mezi vitelem a dlunkem. Dlei- vznikl v souvislosti s novm zkonem o exekunch ti-
tou otzkou pi ve uvedenm een je odten soud. tulech, co ve svm dsledku znamen, e je banky ji
Chorvatsko tm sleduje i koly stanoven Evropskou nedle nepouvaj.Pozitivnm faktem je ovem to,e no-
uni.Tak nucen exekuce movitho majetku maj vst ti zskali nov kompetence v oblasti median innosti.
k odten soud.V dsledku setkn Hexagonly v Bru- Ze statistik vyplv, e pi sepisovn notskch z-
selu v dubnu 2005 vznikla i mylenka, aby chorvatt no- pis dolo k poklesu objemu o 50 %, v souasnosti
ti zskali kompetenci v oblasti vydvn vpis z ob- pipad na note prmr pouze 16 notskch zpis
chodnho rejstku. msn. Nkter notsk kancele se potkaj s eko-
V Chorvatsku se nyn pracuje na zavdn elektronic- nomickmi obtemi, co v nich vede ke sniovn po-
kho podpisu pro note, plnuje se zaveden elektro- tu zamstnanc.
nick komunikace mezi noti a rejstkovmi soudy. Slovent noti vyvinuli iniciativu k zskn kompetenc
Draby nemovitost provd i nadle soud, draby mo- pro sepisovn manelskch a pedmanelskch smluv,
vitost naopak provdj noti. avak parlament se dosud touto otzkou nezabval.
V jnu tohoto roku m dojt ke zmn notskho Slovensk notsk komora se dle sna o zskn no-
du s tm, e notm m bt dna monost vydvat v- vch kompetenc pro note v oblasti pezkumu po-
pisy z pozemkovch knih, kter jsou vedeny soudy. tebnch daj ped zpisem do rejstku, avak zde lze
Pan Koketi informoval o tom, e ze 105 soud v Chor- st potat s podporou ministra spravedlnosti.
vatsku ji m 66 soud elektronicky veden pozemkov Nyn ji existuje monost vydvat oven vpisy z ob-
knihy. Digitalizace m bt dokonena v r. 2006 a pstup chodnho rejstku a pozemkov knihy.
do pozemkov knihy by nsledn ml bt zajitn zcela Ministr spravedlnosti pedloil nvrh zkona o not-
elektronicky. stv, kterm chce mimo jin poslit svou kontroln pra-
V Chorvatsku se rovn uvauje o schvlen novho vomoc a dohled nad noti ast v prezidiu a discipli-
zkona o mimosoudnm zen a i zde existuj pedstavy nrnm (krnm) sentu.Dle je aktuln dal proveden
o dalm penesen kol ze soud na note nap. se revize notskho tarifu.Tato otzka zstv nadle ped-
uvauje,e by not mohl mt kompetenci pi rozvodech mtem jednn.
dohodou. Za eskou republiku informoval len mezinrodn ko-
Prezidentka Kaps (Maarsko) odkzala na psem- mise Notsk komory esk republiky JUDr. Hallada
nou zprvu. Dle informovala o tom, e ministr financ o novele obchodnho zkonku v R a o loze note pi
jak ji bylo oznmeno na zasedn Hexagonly v dubnu zen ped obchodnm rejstkem. Zmna zkona m
2005, chtl poet notskch mst zdvojnsobit a pro- vst k urychlen zen, podle n by soudy nepezkou-
hlsit nkter soukrom listiny, a to pedevm bankovn mvaly obsahov, nbr jen formln, pedpoklady pro
vrov smlouvy, za bezprostedn vykonateln.Takov zpisy do obchodnho rejstku. Soudy by mly rozhod-
nzor vak byl shledn v rozporu s stavou a s rozsud- nout v rmci ptidenn lhty. Pokud soud nerozhodne,
kem v kauze Unibank vydanm Evropskm soudnm dvo- plat, e je zpis proveden.V praxi ovem vznikaj pro-
rem. blmy pi aplikaci novho zkona, nebo soudci postu-
Ministerstvo spravedlnosti doposud nepodporovalo puj stle podle starch pedpis provdj v mnoha
ve uveden mysly ministra financ, co plat pede- ppadech nadle pezkumn zen a nenapluj tak du-
vm o otzce vyhlen vykonatelnosti soukromch lis- cha novho zkona.
tin. Po zprvch z jednotlivch zem se uskutenil asi ho-
V souasnosti je ovem v Maarsku notstv stle pod dinov rozhovor prezidenta Hexagonly JUDr. Martina
silnm politickm tlakem,je vychz pedevm z adu Foukala, prezidenta UINL G.Lauriniho a viceprezidenta
pro hospodskou sout, kter pedloil svoji zprvu CNUE pro rok 2006 K.Woschnaka s ministrem sprave-
parlamentu. Dodnes vak ani vlda ani parlament neroz- dlnosti R Pavlem Nmcem.
hodl o dnch novch opatench.
Dle existuje sil k zaveden elektronickho podpisu II. Tma na pt jednn Hexagonly Pevody
pro note. Byla vypsna veejn sout, do kter se pi- nemovitost, vcn prva
hlsili ti zjemci.Maarsk notsk komora vybrala nej-
lep nabdku,avak oba dva zbvajc zjemci chtj toto Prezident Foukal navrhl toto tma pro dal jednn
rozhodnut napadnout, a tm dojde ke zpodn v napl- Hexagonly a podal o zasln psemnch pspvk po-
ovn tohoto zmru. Elektronick signatury je ovem pisujcch souasnou prvn pravu. Pi tto pleitosti
v Maarsku nalhav zapoteb, nebo od z je ji ob- prezident Foukal zdraznil, e toto tma je pro NK R
chodn rejstk k dispozici pro elektronick prvn styk. velmi dleit, nebo se v R pipravuje kodifikace ob-
Viceprezident Slovensk notsk komory M. Kov anskho zkona. Existuje pedstava, e by smlouvy
informoval o sloit situaci na Slovensku.Ped nedvnem o pevodu nemovitost v budoucnu mly bt povinn se-
se podailo zablokovat nkter navren vldn reformy. pisovny prostednictvm not nebo advokt.V sou-
Toto ovem zejm vedlo k urit frustraci ministra spra- asnosti existuje v R problematick situace tm, e cca
vedlnosti a nsledkem byl nrst notskch ad 70 % tchto smluv je sepisovno rznm nekompetent-
o 100 % a snen tarifu.V souasnosti se Slovensko po- nmi osobami, ppadn realitnmi kancelemi. Katast-
tk s problmem notsk ady vbec obsadit. Na v- rln ad pitom neme provdt pezkum smluv jako
brov zen pro 120 volnch notskch ad se pi- soudy, nbr pouze v kompetencch sprvnho adu.
hlsilo pouze 2030 uchaze. Tm nedochz k pezkoumvn leglnosti smlouvy v ce-
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 210

210 slo 6/2005 AD NOTAM


lm rozsahu. Proto je v R mon, aby byly zapsny do mentu a vldy na nrodn rovni, ktermi se sna ovliv-
Katastru nemovitost i pevody na zklad neplatn nit stanovisko k nkterm tmatm EU.
smlouvy. Podle tohoto stavu stoup i poet stnost Dleit je ovem tak kontakt se zstupci jednotli-
a soudnch spor. Existuje akutn poteba revize celho vch zem v Bruselu, kte vyjaduj stanoviska svch
systmu. Krom toho je zen u Katastrlnch ad, zem na zasednch pracovnch skupin Rady.Tento kon-
zvlt pak v hlavnm mst Praze, velmi zdlouhav, co takt m mt stl charakter, aby bylo mon prosazovat
pin i negativn ekonomick dopady. Pro upesnn zjmy notstv.
v R pozemkov knihy neexistuj, v roce 1964 byly de- Z asovch dvod ji nemohla bt projednna dal
finitivn zrueny. tmata dle programu jednn.

III. Homepage Hexagonly V. Rozhovor s ministrem zahrani C. Svobodou

Prezident Woschnak poukzal na problm aktualizace Zvrem zasedn dolo k vmn nzor mezi prezi-
dat v seznamu not Hexagonly a na aktualizaci inter- dentem Hexagonly a ministrem zahrani R, Cyrilem
netov vazby na notsk komory, hlavn NK R a NK Svobodou a ostatnmu aktry setkn. Pan ministr vzpo-
SR. Prezident Woschnak poloil otzku, zda m bt ho- menul i svoje nkdej psoben ve funkci sttnho no-
mepage Hexagonly dle vedena. te.
Jednoznan bylo konstatovno, e dal pokraovn Pan ministr hovoil o dalch tmatech,jako nap.smr-
je smyslupln. nici o slubch nebo zahjen jednn o vstupu Chor-
vatska a Turecka do EU.
IV. Lobbing a komunikace
Zvrem bylo dohodnuto konn ptho zasedn
Prezident Woschnak informoval o pravidelnch kon- Hexagonly za rakouskho pedsednictv, a to dne
taktech rakouskho notstv s ednky, leny parla- 27. dubna 2006 v Bruselu (celodenn zasedn).

Soudn rozhodnut
Allografn zv a oven pravosti podpisu por svho obsahu s ustanovenm 476 odst. 2 ObZ,
zstavitele nebo zstavitelka M.K.napadenou zv podepsala dne
18. 7. 1995, piem toto datum nen v textu napaden
1. V allografn zvti mus bt datum (tj. den, m- zvti uvedeno.
sc a rok), kdy byla zv podepsna, uvedeno K odvoln alovanch krajsk soud usnesenm ze dne
v textu zvti takovm zpsobem, aby cel text tvo- 7. 11. 2001, . j. 19 Co 485/2001-100, shora uveden roz-
il logick celek. sudek soudu prvnho stupn zruil a vc vrtil tomuto
2. I v ppad, kdy not osvdil, e zstavitel soudu k dalmu zen. Dospl k zvru, e vc byla po-
ped nm zv podepsal, daj o datu podpisu z- souzena jinak,ne podle prvnho nzoru alobky,kter
vti v listin o oven pravosti podpisu neme proto v potebnm rozsahu nedoplnily vylen rozhod-
nahradit chybjc datum v textu zvti nebo opra- nch skutenost, co mlo logicky za nsledek, e ani
vit datum v textu zvti, kter nen datem, kdy byla alovan se nemohly brnit tak, aby jejich obrana byla
zv skuten podepsna. relevantn s ohledem na prvn nzor soudu I. stupn
a uloil soudu prvnho stupn pouit astnky ve smyslu
Rozsudek Nejvyho soudu R ze dne 27. 4. 2005, ustanoven 118a odst. 2 OS.
sp. zn. 30 Cdo 1190/2004 Okresn soud pot rozsudkem ze dne 22. 5. 2002, . j.
11 C 100/99-121, rozhodl, e zv zstavitelky M. K.,
Z odvodnn: alobou ze dne 3. 6. 1999 se alob- zemel dne 8.2.1999,sepsan dne 4.7.1995 ped svdky
kyn domhaly uren, e zv zstavitelky M. K., zem- JUDr. E. P. a M. S., je neplatn (vrok I.); uloil alova-
el dne 8. 2. 1998, dajn napsan a podepsan dne nm povinnost zaplatit alobkynm na nhrad nklad
4. 7. 1995 ped svdky, je neplatn, nebo M. K. v tto zen stku 27 980 K do t dn od prvn moci roz-
dob nebyla zpsobil k prvnm konm pro duevn sudku k rukm prvnho zstupce Prof. JUDr. V. P. (v-
poruchu, kter ji inila k takovmu prvnmu konu ne- rok II.). Vychzel ze zvru, e zstavitelka M. K. a t
schopnou ve smyslu ustanoven 38 odst. 2 ObZ. oba svdci zvti, JUDr. E. P. a M. S., napadenou zv po-
Rozsudkem ze dne 28. 2. 2001, . j. 11 C 100/99-65, depsali dne 18. 7. 1995, piem toto datum nen v textu
okresn soud rozhodl, e zv zstavitelky M. K., zem- napaden zvti vbec uvedeno; e v rozporu s usta-
el dne 8. 2. 1999, sepsan dne 4. 7. 1995 ped svdky novenm 476 odst. 2 ObZ v zvti nen uveden den,
JUDr. E. P. a M. S., je neplatn (vrok I.); uloil alova- msc a rok, kdy byla podepsna a e napaden zv je
nm povinnost zaplatit alobkynm na nhrad nklad proto neplatn.
zen stku 8 525 K do t dn od prvn moci roz- K odvoln prvn a tet alovan krajsk soud roz-
sudku k rukm prvnho zstupce Prof. JUDr. V. P. (v- sudkem ze dne 6. 5. 2003, . j. 14 Co 96/2003-169, roz-
rok II.).Vychzel ze zvru, e zv je neplatn pro roz- sudek soudu prvnho stupn ze dne 22. 5. 2002, . j. 11
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 211

AD NOTAM slo 6/2005 211


C 100/99-121, ve vroku o vci sam potvrdil ve Dovolnm lze napadnout pravomocn rozhodnut od-
znn: uruje se, e zv zstavitelky M. K., zemel volacho soudu, pokud to zkon pipout ( 236 odst. 1
8. 2. 1998, dajn napsan a podepsan 4. 7. 1995 ped OS).
svdky JUDr. E. P. a M. S., je neplatn; ve vroku o n- Dovoln je ppustn proti rozsudku odvolacho
kladech zen zmnil tak, e tyto in 21 880 K, a ji- soudu a proti usnesen odvolacho soudu,jimi bylo zm-
nak tento vrok potvrdil a souasn uloil alovanm nno rozhodnut soudu prvnho stupn ve vci sam
povinnost zaplatit alobkynm spolen a nerozdln na [ 237 odst. 1 psm. a) OS], jimi bylo potvrzeno roz-
nkladech odvolacho zen stku 7 590 K do 15 dn hodnut soudu prvnho stupn, kterm soud prvnho
od prvn moci rozsudku k rukm Prof. JUDr.V. P., advo- stupn rozhodl ve vci sam jinak ne v dvjm roz-
kta. Dospl ke shodnmu zvru jako soud prvnho sudku (usnesen) proto, e byl vzn prvnm nzorem
stupn s tm, e zv byla skuten podepsna a dne odvolacho soudu,kter dvj rozhodnut zruil [ 237
18. 7. 1995; e asov rozdl v datu, pedstavujc vce odst. 1 psm. b) OS], nebo jimi bylo potvrzeno roz-
jak deset dn, rozhodn nelze oznait za bezprostedn hodnut soudu prvnho stupn,jestlie dovoln nen p-
asovou souvislost a neme se jednat o jednotn prvn pustn podle ustanoven 237 odst.1 psm.b) OS a jest-
kon a e zv je z tohoto dvodu neplatn. lie dovolac soud dospje k zvru, e napaden
Proti tomuto rozsudku podal druh alovan dovoln. rozhodnut m ve vci sam po prvn strnce zsadn
Jeho ppustnost dovozuje z ustanoven 237 odst. 1 vznam [ 237 odst. 1 psm. c) OS].
psm. c) OS a tvrd, e napaden rozhodnut m po Podle ustanoven 237 odst. 3 OS rozhodnut odvo-
prvn strnce zsadn vznam, a to v otzce zda tzv. lacho soudu m po prvn strnce zsadn vznam ze-
ovovac doloka podpisu vyhotoven notem je sou- jmna tehdy, e-li prvn otzku, kter v rozhodovn
st allografn zvti pozen dle 476b ObZ, zda je dovolacho soudu dosud nebyla vyeena nebo kter je
mon roziujc vklad psnosti formlnch nleitost odvolacmi soudy nebo dovolacm soudem rozhodovna
zvti dle 476 odst. 2 ObZ proveden odvolacm sou- rozdln,nebo e-li prvn otzku v rozporu s hmotnm
dem a soudem I. stupn v tto vci, ani by tm dolo prvem.
k poruen zkladnch prv a svobod, konkrtn prva Protoe jak vyplv z uvedenho dovoln me
vlastnit majetek a disponovat s nm a prva na ddn ze bt podle ustanoven 237 odst.1 psm.c) OS ppustn
zvti a zda je dn nalhav prvn zjem alobky na jen tehdy, jde-li o een prvnch otzek, je dovolatel
poadovanm uren neplatnosti zvti, kdy o jej ne- oprvnn napadnout rozhodnut odvolacho soudu pe-
platnosti z dvodu nedostatku formy mohl rozhodnout devm z dvodu uvedenho v ustanoven 241a odst. 2
soud v rmci ddickho zen jako o otzce prejudici- psm. b) OS; z dvodu uvedenho v ustanoven 241a
ln, nebo takov rozhodnut ddickho soudu by ne- odst. 2 psm. a) OS je dovolatel oprvnn napadnout
zviselo na zjitn spornch skutenost dle 175k odst. 2 rozhodnut odvolacho soudu jen za pedpokladu,e tvr-
OS, ale jednalo se o prvn otzku formlnch nlei- zen vada zen, kter mohla mt za nsledek nesprvn
tost zvti pedloen soudu v rmci ddickho zen. rozhodnut ve vci, je bezprostednm dsledkem een
Druh alovan m za to, e ve vci jsou dny dovolac otzky procesnprvn povahy. Tmito dovolacmi d-
dvody dle ustanoven 241a odst. 2 psm. a) a b) OS. vody vymezen prvn otzky souasn mus mt zsadn
Namt,e v zvti byl jednoznan uveden den,kdy z- vznam a mus bt pro rozhodnut vci urujc;za otzku
stavitelka i svdci tuto listinu podepsali, a to den 4. 7. urujc pitom nelze povaovat otzku, jej posouzen
1995; e ovovn podpis zstavitele a svdk zvti samo o sob nem na konen rozhodnut soudu o vci
nen soust zvti; e vklad soud ohledn forml- sam dn vliv. Dovolac dvod podle ustanoven
nch nleitost zvti je neppustn striktn a poru- 241a odst. 3 OS ji neslou k een prvnch otzek,
uje jednak prvo zstavitelky rozhodovat o svm ma- ale k nprav ppadnho pochyben, spovajcho
jetku pro ppad smrti, jednak prvo alovanch ddit v tom, e rozhodnut odvolacho soudu vychz ze skut-
na zklad zvti; e nalhav prvn zjem alobky kovho zjitn, kter nem podle obsahu spisu v pod-
na uren neplatnosti nebyl dn, nebo alobkyn byly statn sti oporu v provedenm dokazovn; ppust-
v souladu s ustanovenm 175k odst. 2 OS vyzvny, aby nost dovoln k pezkoumn rozsudku odvolacho
podaly alobu na uren, e zv je neplatn z dvodu soudu z tohoto dvodu tedy neme bt zaloena podle
e zstavitelka nebyla v dob pozen zvti schopna ustanoven 237 odst. 1 psm. c) OS.
posoudit nsledky svho jednn a e se nejednalo o svo- Druh alovan napad dovolnm rozsudek odvola-
bodn projev vle zstavitelky, avak napadenm roz- cho soudu, kterm byl rozsudek soudu prvnho stupn
sudkem byla neplatnost zvti urena z dvodu nedo- o vci sam potvrzen.
statku formy zvti pro absolutn rozpor se zkonem; Dovoln podle ustanoven 237 odst. 1 psm. b) OS
a e soud I.stupn nedostaten zjistil skutkov stav vci, nen v tto vci ppustn, nebo ve vci nebylo potvr-
kdy neprovedl dkaz listinou podpisov vzory a do- zeno rozhodnut soudu prvnho stupn, kterm soud
plujc vslech svdkyn Mgr. B. a svdkyn S.. Navrhl, prvnho stupn rozhodl ve vci sam jinak ne v dvj-
aby Nejvy soud R zruil rozsudek odvolacho soudu m rozsudku proto, e byl vzn prvnm nzorem od-
i jm potvrzen rozsudek soudu prvnho stupn a vc volacho soudu, kter dvj rozhodnut zruil. Ppust-
vrtil soudu prvnho stupn k dalmu zen. nost dovoln by tedy v tto vci mohla bt zaloena jen
Nejvy soud esk republiky jako soud dovolac pi splnn pedpoklad uvedench v ustanoven 237
( 10a OS) po zjitn,e dovoln proti pravomocnmu odst. 1 psm. c) OS. Ppustnost dovoln podle ustano-
rozsudku odvolacho soudu bylo podno oprvnnou ven 237 odst. 1 psm. c) OS pitom nen zaloena ji
osobou (astnkem zen) ve lht uveden v ustano- tm, e dovolatel tvrd, e napaden rozhodnut odvola-
ven 240 odst. 1 OS, se nejprve zabval otzkou p- cho soudu m po prvn strnce zsadn vznam; p-
pustnosti dovoln. pustnost dovoln nastv tehdy, jestlie rozhodnut od-
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 212

212 slo 6/2005 AD NOTAM


volacho soudu po prvn strnce zsadn vznam sku- vci, kdy neprovedl dkaz listinou podpisov vzory
ten m. a doplujc vslech svdkyn Mgr. B. a svdkyn S..
Dovolatel v dovoln tvrd,e napaden rozhodnut m I tyto dovolac dvody nejsou zpsobil zaloit ppust-
po prvn strnce zsadn vznam v otzce,zda je mon nost dovoln podle ustanoven 237 odst. 1 psm. c)
roziujc vklad psnosti formlnch nleitost zvti OS, nebo ani v ppad tchto dvod nelze uinit z-
dle 476 odst. 2 ObZ proveden odvolacm soudem vr, e napaden rozhodnut m ve vci sam po prvn
a soudem I. stupn v tto vci, ani by tm dolo k poru- strnce zsadn vznam ( 237 odst. 3 OS).
en zkladnch prv a svobod, konkrtn prva vlastnit Dovolatel v dovoln dle namt nesprvnost zvru
majetek a disponovat s nm a prva na ddn ze zvti, odvolacho soudu, e posuzovan zv byla zstavitel-
a namt, e vklad soud ohledn formlnch nleitost kou a svdky podepsna dne 18. 7. 1995 s tm, e v z-
zvti je neppustn striktn a poruuje jednak prvo vti byl jednoznan uveden den, kdy zstavitelka
zstavitelky rozhodovat o svm majetku pro ppad i svdci tuto listinu podepsali, a to den 4. 7. 1995. Uplat-
smrti,jednak prvo alovanch ddit na zklad zvti. uje tak dovolac dvod podle ustanoven 241a odst. 3
Sprvnost rozsudku odvolacho soudu z hlediska takto OS. Sprvnost rozsudku odvolacho soudu z hlediska
vymezenho dovolacho dvodu neme dovolac soud tohoto dovolacho dvodu nemohl dovolac soud pe-
pezkoumat, nebo tento dvod nen zpsobil zaloit zkoumat, nebo skutenost, e rozsudek odvolacho
ppustnost dovoln podle ustanoven 237 odst. 1 soudu eventuln vychz ze skutkovho zjitn, kter
psm. c) OS.V ppad tohoto dovolacho dvodu toti nem podle obsahu spisu v podstatn sti oporu v pro-
nelze uinit zvr, e napaden rozhodnut m ve vci vedenm dokazovn,nezakld jak uvedeno ve p-
sam po prvn strnce zsadn vznam (srov. nap. roz- pustnost dovoln podle ustanoven 237 odst. 1 psm. c)
sudek Nejvyho soudu R ze dne 9. 5. 2000, sp. zn. 21 OS.
Cdo 2985/99, uveejnn v asopisu Soudn judikatura, Dovolatel konen v dovoln tak uvd,e napaden
2000, pod . 93). rozhodnut m po prvn strnce zsadn vznam
Dovolatel souasn tvrd, e napaden rozhodnut m v otzce,zda tzv.ovovac doloka podpisu vyhotoven
po prvn strnce zsadn vznam v otzce zda je dn notem je soust allografn zvti pozen dle 476b
nalhav prvn zjem alobky na poadovanm uren ObZ.
neplatnosti zvti, kdy o jej neplatnosti z dvodu ne- Tato prvn otzka dosud nebyla v rozhodovn dovo-
dostatku formy mohl rozhodnout soud v rmci ddic- lacho soudu vyeena.Vzhledem k tomu, e jej posou-
kho zen jako o otzce prejudiciln,nebo takov roz- zen bylo pro rozhodnut projednvan vci vznamn
hodnut ddickho soudu by nezviselo na zjitn (urujc), pedstavuje napaden usnesen odvolacho
spornch skutenost dle 175k odst. 2 OS, ale jednalo soudu rozhodnut, kter m ve vci sam po prvn
se o prvn otzku formlnch nleitost zvti pedlo- strnce zsadn vznam.Dovolac soud proto dospl k z-
en soudu v rmci ddickho zen a namt, e na- vru,e dovoln druhho alovanho je ppustn podle
lhav prvn zjem alobky na uren neplatnosti ne- ustanoven 237 odst. 1 psm. c) OS.
byl dn, nebo alobkyn byly v souladu s ustanovenm Po pezkoumn rozsudku odvolacho soudu ve
175k odst.2 OS vyzvny,aby podaly alobu na uren, smyslu ustanoven 242 OS, kter provedl bez jednn
e zv je neplatn z dvodu, e zstavitelka nebyla ( 243a odst. 1 vta prvn OS), Nejvy soud R dospl
v dob pozen zvti schopna posoudit nsledky svho k zvru, e dovoln druhho alovanho nen opod-
jednn a e se nejednalo o svobodn projev vle zsta- statnn.
vitelky, avak napadenm rozsudkem byla neplatnost V posuzovanm ppad bylo z hlediska skutkovho
zvti urena z dvodu nedostatku formy zvti pro ab- stavu zjitno, e M. K., zemel dne 8. 2. 1998 (dle t
solutn rozpor se zkonem. jen zstavitelka), podila allografn zv, v n je uve-
Rovn tento dovolac dvod nen zpsobil zaloit deno datum 4. 7. 1995. Z ovovac doloky vyznaen
ppustnost dovoln podle ustanoven 237 odst. 1 na druh stran listiny obsahujc ve uvedenou zv
psm. c) OS, nebo ani v ppad tohoto dvodu nelze pitom vyplynulo,e zstavitelka tuto zv vlastnorun
uinit zvr, e napaden rozhodnut m ve vci sam podepsala dne 18. 7. 1995. Odvolac soud pi vydn na-
po prvn strnce zsadn vznam (srov.nap.Zprvu pro- padenho rozhodnut vychzel ze zvru, e pedmtn
jednanou a schvlenou obanskoprvnm kolegiem Nej- zv byla zstavitelkou podepsna dne 18. 7. 1995.
vyho soudu SR ze dne 18. 6. 1982, sp. zn. Cpj 165/81, Podle ustanoven 476 odst. 1 ObZ zstavitel me
uveejnnou ve Sbrce soudnch rozhodnut a stanovi- zv bu napsat vlastn rukou, nebo ji zdit v jin p-
sek, 1982, pod . 49; rozsudek Nejvyho soudu R ze semn form za asti svdk nebo ve form notskho
dne 8. 2. 2001, sp. zn. 22 Cdo 752/99, uveejnn v Sou- zpisu.
boru rozhodnut Nejvyho soudu, 2001, pod . C 179; Podle ustanoven 476 odst. 2 ObZ v kad zvti
rozsudek Nejvyho soudu R ze dne 15. 7. 2004, sp. zn. mus bt uveden den, msc a rok, kdy byla podepsna,
30 Cdo 493/2004, uveejnn v asopisu Soudn judika- jinak je neplatn.
tura, 2004, pod . 175).V tto souvislosti je na mst do- Podle ustanoven 476b ObZ zv, kterou nenapsal
dat, e spor o platnost pedmtn zvti byl dn pede- zstavitel vlastn rukou, mus vlastn rukou podepsat
vm sporem o to,zda zstavitelka nepodila danou zv a ped dvma svdky souasn ptomnmi vslovn pro-
v duevn porue, tedy sporem o okolnosti skutkov po- hlsit, e listina obsahuje jeho posledn vli. Svdci se
vahy (srov. 175k odst. 2 OS). Bylo vak sprvn, kdy mus na zv podepsat.
se soud zabval t posouzenm formlnch strnek plat- Zv je projev vle, kterm zstavitel in pro ppad
nost pedmtn zvti. sv smrti pozen o svm majetku. K nleitostem, kter
Dovolatel v dovoln tak vytk odvolacmu soudu, mus pod sankc neplatnosti kad zv obsahovat,pat
e vychzel z nedostaten zjitnho skutkovho stavu t uveden dne, msce a roku, kdy byla podepsna. Z-
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 213

AD NOTAM slo 6/2005 213


stavitel me proto zv sestavovat i po del dobu;pod- stalo, d) o protestech smnek a jinch listin, kter je
mnkou stanovenou 476 odst. 2 ObZ vak je, aby se teba pedloit k uplatnn prva, e) o prbhu valnch
datum, kter je v zvti uvedeno, shodovalo s datem, kdy hromad a schz prvnickch osob (dle jen valn hro-
byla listina podepsna. mada), f) o tom, e je nkdo naivu, g) o jinch skut-
Z ustanoven 476 odst. 2 ObZ ani z jinho zkon- kovch djch a stavu vc, h) o prohlen. Podle usta-
nho ustanoven neplynou jakkoliv pravidla pro ums- noven 72 odst. 2 Not o osvden skutenost
tn data a podpisu na listin obsahujc zv. Prvn te- uvedench v odstavci 1 psm. a) a b) pipoj not ov-
orie i soudn praxe dovozuj,e podpis mus bt umstn ovac doloku na pedloen listin nebo na listin
na plnm konci zvti, protoe se jm dovruje obsah pevn s n spojen.
zvti. Jinak je tomu v ppad data, jeho vznam pro Podle ustanoven 74 odst.1 Not legalizac not ov-
zv je zcela odlin. Uvedenm data se nedovruj ob- uje, e fyzick osoba ped nm v jeho ptomnosti lis-
sahov nleitosti zvti; datum pipojen k zvti m tinu vlastnorun podepsala nebo podpis na listin se
pouze vypovdat o tom, kdy byla zv zstavitelem po- ji nachzejc ped nm uznala za vlastn. Podle ustano-
depsna, tedy z hlediska vymezen svho obsahu dovr- ven 74 odst. 1 Not se legalizace provede ovovac
ena, a umonit tak rozlien dvj zstavitelovy zvti dolokou neodkladn pot,kdy ped notem v jeho p-
od zvti pozdj, kterou by mohla bt pvodn zv tomnosti byla listina podepsna nebo byl podpis na lis-
zruena (srov. 480 odst. 1 ObZ). Kdyby umstn data tin se ji nachzejc uznn za vlastn, a to neodkladn
v zvti mlo mt vznam pro jej platnost, musel by ze po podepsn nebo uznn; ovovac doloka obsahuje:
skutenosti, zda se nachz v zhlav zvti, v jejm textu a) bn slo ovovac knihy, b) jmno, pjmen, byd-
nebo pod nm bez dalho vyplvat zvr o tom, zda se lit, poppad msto pobytu, rodn slo, nen-li, nebo
jedn o datum, kdy byla zv podepsna nebo o datum nelze-li je zjistit,datum narozen adatele,c) daj,jak byla
jin.Tak tomu vak nen, protoe obecn nelze vylouit, zjitna totonost adatele, d) konstatovn, e uveden
e datum uveden v zhlav zvti je datem jejho pod- osoba listinu vlastnorun ped notem podepsala nebo
pisu (napklad napsal-li a podepsal-li zstavitel zv e uznala podpis na listin za vlastn, e) msto a datum
v jednom dni), a stejn tak ze skutenosti, e se datum vyhotoven doloky o oven, f) podpis ovujcho
nachz pod textem zvti, nelze bez dalho dovodit, e a otisk ednho raztka note.
se mus jednat o datum, kdy byla zv skuten pode- Ovovn pravosti podpisu nazv zkon legalizac.
psna (napklad podepsal-li zstavitel takovou zv Pravost podpisu na pedloen listin lze ovit dvma
jindy ne v den, jeho datum je uvedeno pod textem z- zpsoby. Je-li ji podpis na listin pipojen, not osvd
vti). prohlen osoby, kterm uznv podpis na listin za
Ustanoven 476 odst. 2 ObZ se nezmiuje o tom, vlastn. Podepsala-li osoba listinu ped ovujcm v jeho
jak mus bt v zvti den, msc a rok, kdy byla pode- ptomnosti, osvduje not tuto skutenost. Zkonem
psna, uveden. Odpov na tuto otzku je proto teba stanovenou formou pro oven pravosti podpisu je le-
hledat v ustanovench, kter upravuj zpsob pozen galizan doloka, kter je listinou o oven, tedy veej-
jednotlivch zkonnch forem zvti.Tak, jako je zejm, nou listinou (srov. 6 Not). Legalizan doloka me
e u zvti zzen ve form notskho zpisu mus bt bt vyznaena na listin, na n jsou podpisy, jejich pra-
den, msc a rok, kdy byla podepsna, uveden v not- vost m bt ovena, nebo me bt vyhotovena samo-
skm zpisu a e u holografn zvti mus bt vechny statn a pot pevn spojena s pedloenou listinou. Za
nleitosti zvti (cel text), tedy i datum (den, msc samostatnou listinu o oven je teba pokldat jak ov-
a rok), kdy byla zv podepsna, napsny vlastn rukou ovac doloku pevn spojenou s pedloenou listinou,
zstavitele (srov. usnesen Nejvyho soudu R ze dne tak ovovac doloku vyznaenou pmo na pedloen
17. 11. 1998, sp. zn. 21 Cdo 586/98, uveejnn ve Sbrce listin.
soudnch rozhodnut a stanovisek, 1999, pod . 44), u z- Zv a oven pravosti podpisu zstavitele na z-
vti zzen v jin psemn form (allografn zvti) se vti jsou dv rozdln listiny. Prvn z nich obsahuje pro-
svdky mus bt den, msc a rok, kdy byla zv pode- jev zstavitelovy posledn vle, druh pak prokazuje,
psna, uveden v textu zvti napsanm zstavitelem, po- e zstavitel zv podepsal. Jedn-li se o ppad, kdy
ppad pisatelem, a to sice jak bylo ve uvedeno not osvdil, e zstavitel ped nm zv podepsal,
lhostejno kde v textu zvti, ale takovm zpsobem, aby prokazuje listina o oven pravosti podpisu tak da-
cel text zvti tvoil logick, tj. srozumiteln (vyloi- tum, kdy byla zv podepsna. daj o datu podpisu z-
teln) celek (srov. 35 ObZ). vti v listin o oven pravosti podpisu vak ani v tomto
Podle ustanoven 6 zkona . 358/1992 Sb., o not- ppad neme nahradit chybjc datum v textu z-
ch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch vti nebo opravit datum v textu zvti, kter nen da-
pedpis (dle jen zkon . 358/1992 Sb., ve znn po- tem, kdy byla zv skuten podepsna, a to ji proto,
zdjch pedpis, ve zkratce Not), notsk zpisy e se jedn o daj obsaen v listin vdy odlin od
a jejich stejnopisy, vpisy z notskch zpis a listiny zvti.
o oven (dle jen notsk listiny) jsou veejnmi lis- Z uvedenho vyplv, e rozsudek odvolacho soudu
tinami, jestlie spluj nleitosti stanoven pro n tmto je z hlediska uplatnnch dovolacch dvod sprvn.
zkonem. Protoe nebylo zjitno, e by rozsudek odvolacho
Podle ustanoven 72 odst. 1 Not not osvduje soudu byl postien vadou uvedenou v ustanoven 229
na dost skutenosti a prohlen, kter by mohly bt odst. 1, 229 odst. 2 psm. a) a b) a 229 odst. 3 OS
podkladem pro uplatovn nebo prokazovn prv nebo jinou vadou,kter mohla mt za nsledek nesprvn
nebo ktermi by mohly bt zpsobeny prvn nsledky. rozhodnut ve vci, Nejvy soud esk republiky do-
Not provd zejmna tato osvden: a) vidimaci, b) le- voln druhho alovanho podle ustanoven 243b
galizaci, c) o tom, e byla pedloena listina a kdy se tak odst. 2 sti vty ped stednkem OS zamtl.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 214

214 slo 6/2005 AD NOTAM


onln etika a mnoh dal v sekci Public and Professio-
Informace nal Interest).
Jako pm astnk mnoha z tchto semin mohu
konstatovat, e konfrontace pstup k een stejnho
problmu z pohledu a reli jin jurisdikce je a to jist
Konference IBA v Praze nejen pro akademika nesmrn obohacujc.Svtov f-
rum prvnictva, vjimen svm rozsahem i zastoupe-
Doc. JUDr. Alena Mackov, Ph.D.* nm, probhajc v naem hlavnm mst-bohuel-zcela
uniklo pozornosti sdlovacch prostedk.
Ve dnech 25.-30. 9. letonho roku hostila Praha v- Konferenci doprovzel jak bv pi podobnch p-
ron konferenci International Bar Association (IBA). leitostech obvykl bohat spoleensk a kulturn pro-
Na vod si International Bar Association strun ped- gram. Za vechny akce pipomeme alespo nrodn
stavme. IBA je nepochybn nejvznamnj prvnickou den, kter zorganizovala esk advoktn komora v pro-
organizac v mtku celosvtovm.Byla zaloena v 1947 storch Praskho Hradu za hojn asti delegt kon-
v New Yorku a jej zaloen bylo inspirovno viz OSN. ference a vznamnch host.
Smyslem jej existence a innosti byl a nadle zstv
rozvoj prvnickch profes a spravedlnosti na celm * Autorka je docentkou na katede obanskho prva PF UK v Praze.
svt.
lenstv v International Bar Association je (od r. 1970)
dvoj.V souasnosti je lenem IBA vce ne 20 000 prv- Prvnick fakulta Univerzity Palackho
nk a 195 advoktnch a prvnickch spolenost, ko-
v Olomouci
mor a spolk ze vech kontinent.V loskm roce pro-
bhla vnitn reorganizace a v souasnosti tvo vnitn uspod
strukturu IBA dv hlavn divize:The Legal Practise Divi- ve dnech 23. a 24. bezna 2006
sion (kter je zamena na soukromoprvn problema-
tiku, a kter sdl v Londn) a The Public and Professio-
nal Interest Division (kter se zamuje na veejn III. konferenci
i profesionln zjem prvnick profese, a kter rovn k pipravovanmu nvrhu obanskho zkonku
sdl v Londn).Vedle toho existuje v rmci IBA rovn
The Human Rights Institute, kter psob nap celou
asociac. tematicky zamenou na problematiku vcnch
Konference International Bar Association se konaj se prv.
zmrem umonit kontakty prvnk ze vech konti-
nent a tak usnadnit vzjemnou vmnu potebnch
a uitench informac.Ron lze takovchto konferenc Zjemci o ast na konferenci z ad notsk a dal
IBA napotat na destky. Jedn se pitom buto o kon- odborn veejnosti se daj, aby si uveden termn
ference zamen na konkrtn prvn problematiku (na- rezervovali. Podrobn program konference, seznam
pklad The Transnational Crime Conference) nebo pednejcch a pozvnka k asti budou
o pravideln obecn zamen setkn (nap. Legal Sym- zveejnny v ptm sle tohoto asopisu.
posium,Annual Conference apod.).
Vznam vron konference IBA v Praze dokld ast
prezidenta republiky p. Vclava Klause, kter byl pto- JUDr. Mag. iur. Michal Malacka, Ph.D.
men slavnostnmu zahajovacmu ceremonilu a byl zde dkan prvnick fakulty UP
hlavnm enkem.
Pi pleitosti zahjen konference dle vystoupili
ped zcela zaplnnm slem praskho Kongresovho
centra jak prezident IBA Francis W. Neate, tak rovn
pedsedov obou sekc IBA tj. Michael J. Reynolds (ped-
Komora soudnch tlumonk
seda Legal Practise Division) a L. Thomas Forbes, QC esk republiky se pedstavuje
(pedseda Public and Professional Interest Division). Za
hostitelskou eskou advokacii pivtal ptomn delegty Ing. Ema Kondyskov*
a hosty konference advokt M. olc.
Bhem konference probhlo v obou sekcch IBA v jed- Komora soudnch tlumonk R vznikla v roce 1996
nacm jazyce, kterm je anglitina, nkolik destek a sdruuje soudn tlumonky esk republiky, jmeno-
workshop, semin a diskusnch setkn (mnoh van podle zkona . 36/1967 Sb. Komora soudnch tlu-
z nich metodou praktickch pklad).Bylo mono mezi monk R je stejn jako Komora soudnch znalc R
nimi najt vysoce specializovan zamen setkn obanskm sdruenm,pestoe usiluje od svho zaloen
(nap. na prvo realitnch obchod, na prvo elektro- o zmnu statutu. lenstv v Komoe je tedy dobrovoln.
nickho obchodu, na prvo farmakogenomie, na spor- Komora soudnch tlumonk R m v souasn dob
tovn prvo, na prvo zbavnho prmyslu, na prvo ce- cca 450 len z celkovho potu 3 160 soudnch tlu-
stovnho ruchu v sekci Legal Practise Division) a setkn monk, jmenovanch v esk republice k datu 7. 12.
zamen naopak obecn (pstup k justici, akademick 2005 (dle daj na www.justice.cz).
frum, rozvoj prvnickch profes, soudcovsk frum,
zen advoktnch firem, prvnick vzdlvn, profesi- * Autorka je pedsedkyn pedstavenstva Komory soudnch tlumonk R.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 215

AD NOTAM slo 6/2005 215


Mohu konstatovat, e nai lenskou zkladnu tvo t- Tak,jak s nejvt pravdpodobnost dopadne nov z-
m vichni aktivn inn soudn tlumonci. Velk po- kon o znalcch a tlumoncch, budou znalci a tlumo-
et tch, kte naimi leny nejsou, innost soudnho tlu- nci vichni odvolni a po t po prokzn splnn kva-
monka de facto nevykonvaj (pro st i jin dvody) lifikanch poadavk a aktivn asti na kontinulnm
nebo jsou tlumonky naprosto meninovch jazyk,kdy vzdlvn, podanm zejmna profesnmi organiza-
hrada ronho lenskho pspvku ve vi 1 000 K cemi, nov jmenovni ji podle novho zkona.V opa-
vysoko pevyuje jejich ron pjmy z tlumonick in- nm ppad se budou muset podrobit zkouce, kter
nosti. Dluno ci, e seznam veden Ministerstvem spra- ov jejich odbornou zpsobilost.
vedlnosti nen ministerstvem dn aktualizovn, ne- S tmto eenm se pln ztotouji a podporuji ho, je-
dvno jsem jen namtkou nala i nae bval kolegy,kte din takto bude mon tlumonky, kte pro sv sou-
ji zemeli ... stavn vzdlvn nic nedlaj a podle toho pak vypadaj
Velmi dobe naproti tomu funguje vyhledva na we- vsledky jejich prce,vyadit ze stvajcch seznam,kde
bovch strnkch Komory soudnch tlumonk zabraj msto mladm a kvalitn pipravenm adeptm
www.kstcr.cz,kde lze snadno a rychle najt soudnho tlu- na soudn tlumonky.
monka dle poadovanho jazyka, kraje i kontakt na Komorou zavdn vzdlvac pasy budou tedy pr-
konkrtnho tlumonka podle jmna. kazem naich len, e se aktivn astn vzdlvacch
Na webovch strnkch krom aktulnch informac akc,e na sob pracuj a vm,e se stanou pspvkem
pro leny i neleny, nabdky pipravovanch semin Komory soudnch tlumonk R ke zkvalitnn soud-
a akc, provozuje Komora tzv. chatovou linku, na kterou nho tlumoen v esk republice.
se mohou napojit pouze lenov Komory. Na tto lince
se e nejen odborn problmy veho druhu, ale je zde
i nabdka prce od koleg, kte nesthaj nebo se na na-
bzen obor prce nect . Komora ovem svm lenm
prci nezprostedkovv. Stoj za pozornost
Poslnm Komory soudnch tlumonk je krom h-
jen profesnch zjm soudnch tlumonk t zajio-
vn soustavnho vzdlvn svch len. Za tmto e- Prvn rozhledy
lem spout Komora od roku 2006 kontinuln systm
vzdlvn pro leny KST R. 2005, . 19
V rmci tohoto systmu bude Komora zajiovat od- Pihera, V. K nkterm otzkm evropsk pravy nab-
born terminologick semine, zamen na jednotliv dek pevzet
jazyky, stejn jako odborn obecn semine se zame- (lnek se zabv evropskmi, mimoevropskmi a vnit-
nm jak na oblasti prva, tak na aktuln problmy pi v- roevropskmi pravami nabdek pevzet, reaktivnm
konu tlumonick innosti.ast se bude jednodue a pe- obrannm opatenm a pravidlem prlomu)
hledn zaznamenvat do tzv. vzdlvacch pas, stejn Nejvy soud esk republiky Vypodn BSM a ast
jak tuto problematiku vyeili soudn znalci v Rakousku. ve sdruen. BSM a ocenn drustevnho bytu, ve kte-
V rmci systmu kontinulnho vzdlvn bude po- rm bydl i dti jednoho z manel a ve podl pi vy-
kraovat i dvousemestrln studium na Prvnick fakult podn BSM
Univerzity Karlovy v Praze Prvo pro soudn tlumo- 149, 150 odst. 1 ObZ ped novelou provedenou z-
nky, kter iniciovala a spolen s katedrami jazyk PF konem . 91/1998 Sb.
UK pipravila prv Komora soudnch tlumonk R. 829 ObZ
Toto studium probh ve dvou fzch nejdv je vylo- 1.V ppad, e jeden z manel podnikal prostednic-
ena urit prvn oblast v eskm jazyce pak nsle- tvm sdruen, me bt pedmtem vypodn za-
duje tot, ale v pslunm jazyce. Studium je distann, niklho BSM jen stka, na jej vyplacen by ml pod-
probh kad ptek,3 hodiny esk pednky,3 hodiny nikajc nrok, zanikla-li by jeho ast ve sdruen ke
odbornho jazyka. Pedn profesoi PF UK a pslun dni zniku BSM (po odeten ppadnho vkladu vlast-
uitel jazyk z PF UK. Cel studium zatiuje dr. Marta nch oddlench prostedk tohoto manela).
Chrom, vedouc katedry jazyk na PF UK. 2. Skutenost, e v drustevnm byt, jeho uivatelem
V souasn dob b ji 9. akademick rok tohoto di- se jako len drustva stal jeden z bvalch manel
stannho studia. bezpodlovch spoluvlastnk bydl spolu s tmto ui-
Komora pod velmi kvalitn odborn terminolo- vatelem nezletil dti bvalch manel, nem vliv na
gick semine pro jednotliv jazyky (v souasnosti NJ, ocenn hodnoty lenskch prv a povinnost pro
AJ, FJ, RJ, PolJ, MaJ, pJ). Snahou Komory je, aby patro- ely vypodn BSM.
nt nad tmito semini pevzali postupn zastupitelsk 3.To, e jeden z bezpodlovch spoluvlastnk ml
ady pslunch zem. v dob trvn BSM majetek ve svm vlunm vlast-
Dle pod Komora na Krajskm soud v Praze dva- nictv a e v tto dob dolo ke zhodnocen oddle-
krt ron obecn semine pro vechny leny bez nho majetku, nem na uren ve podl bvalch
ohledu na jazyk,kde jsou eeny aktuln problmy soud- bezpodlovch spoluvlastnk vliv; vznamn jsou jen
nho tlumoen s kompetentnmi orgny ministerstev investice ze spolenho majetku na oddlen majetek
spravedlnosti, vnitra, zahraninch vc, Policie R, stt- spoluvlastnka, kter se nahrazuj do BSM ve vi, ve
nch zastupitelstev apod. kter byly vynaloeny.
Tchto semin se pravideln astn vedouc odd- Rozsudek ze dne 20. 6. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1119/2005
len znalc a tlumonk krajskch soud v R, dle mo- SRN: Bavorsk vrchn zemsk soud Vklad nepln z-
nost i pedsedov a nmstkov krajskch soud. vti pomoc dvj pekrtnut zvti
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 216

216 slo 6/2005 AD NOTAM


V pedkldanm sporu se jeden z astnk ddic- Je-li astnkem zen z titulu vkonu sv funkce
kho zen domhal vydn potvrzen o nabyt d- sprvce konkursn podstaty, oznauje se stejnm zp-
dictv podle zkonn ddick posloupnosti, dle kter by sobem, jakm se oznauj v alob fyzick osoby, je-li
mu pipadl vznamn podl na pozstalosti. Manelka sprvce fyzickou osobou, nebo jak se oznauj prv-
zstavitele se naproti tomu domhala testamentrn nick osoby obchodn spolenosti, byla-li sprvcem
ddick posloupnosti, zaloen jednak na zruen z- konkursn podstaty ustanovena obchodn spolenost.
vti a dle t na pozdj, nepln zvti zstavitele. Je-li sprvcem advokt, ozna se stejnm zpsobem,
Jednotliv soudn instance dosply ke shodnmu n- jakm se oznauj v alob advokti jako zstupce
zoru, e i zruen zv mus bt pouita k vkladu astnk zen. K tmto dajm se pipoj oznaen
pozdj zvti, pokud zstavitel tuto pozdj zv sprvcovy funkce.
spolu se zruenou zvt uzavel do jedn oblky 2. alobcem vymezen rozsah pezkumu v nvrhu na za-
a takto uschoval. Pro lep porozumn textu usnesen hjen zen ve vcech, o nich bylo rozhodnuto ji-
uvdme, e nmeck obansk zkonk pipout, na nm orgnem,me bt u ne rozsah,ve kterm vc
rozdl od souasnho eskho obanskho zkonku, dve projednal a rozhodl sprvn orgn. Je t teba,
monost tzv. singulrn sukcese ve form zanechn aby alobce zdvodnil, jakm zpsobem rozhodnut
urit majetkov hodnoty odkazem (Vermchtnis). To sprvnho orgnu nepzniv zashlo sfru jeho sub-
znamen, e osoba, kter se z ddictv na podklad jektivnch oprvnn a povinnost,uvedl,o kter oprv-
ustanoven zvti dostv jednotliv vci ze zanecha- nn a povinnosti jde, z eho dovozuje, e tu takov
nho majetku (tzv. Vermchtnisnehmer), se v zsad prva nebo povinnosti jsou a e nleej prv jemu.
nepodl na odpovdnosti za dluhy, kter t ddictv. Usnesen ze dne 19. 5. 2005, sp. zn. 30 Cdo 588/2004
Vedle toho vystupuj, stejn jako v eskm prvu, uni-
verzln ddicov (Erben), kte se podl rovn na Nejvy soud esk republiky Ocenn lenskho po-
dluzch tcch ddictv. dlu lena stavebnho bytovho drustva v ppad, e
133, 2084, 2255 BGB (nmeck obansk zkonk) BSM astnk zaniklo a spolen uvn bytu manely
Pekrtne-li zstavitel zcela text sv zvti a navc svj bylo zrueno ped 1. 1. 1992, k vypodn BSM vak do-
podpis, je teba vychzet z toho, e toto pozen odvo- chz a po tomto dni
lal. Odvolanou zv vak lze pout k vkladu pozdj, 149 odst. 3 ObZ ve znn ped novelou provedenou
nedokonen zvti, jestlie zstavitel tuto (nedokone- zkonem . 91/1998 Sb.
nou) zv spolu s odvolanou zvt uzavel do oblky 150 odst. 3 ObZ
a takto uschoval. Jestlie do 1.1.1992 nedolo k vypodn lenskho po-
Bavorsk vrchn zemsk soud, usnesen ze dne 1. 12. dlu v bytovm drustvu mezi manely, je teba pi oce-
2004, 1Z BR 93/04 ovn tohoto podlu pro ely vypodn BSM vych-
zet z ceny obvykl; je tedy teba vychzet z toho, jak by
Soudn rozhledy byla hodnota vypodvanho lenskho podlu v dob
rozhodovn soudu, kdyby byl ve stavu, v jakm byl
2005, . 10 v dob zniku spolenho lenstv bvalch manel
Nejvy soud esk republiky Oznaen astnk v a- v drustvu.
lob a nvrhu na zahjen zen ve vcech, o nich bylo Rozsudek ze dne 21. 4. 2005, sp. zn. 22 Cdo 630/2005
rozhodnuto jinm orgnem. K rozsahu a obsahu nvrhu
na zahjen zen ve vcech, o nich bylo rozhodnuto ji- Nejvy soud esk republiky K vypodn tzv. vnosu
nm orgnem jednoho z manel do BSM v podob lenskho podlu
79, 246 odst. 2 OS u SBD. hrada tzv. vnosu do BSM pi jeho vypodn,
1. Fyzickou osobu jako astnka zen je teba v alob jestlie hodnota pozen vci se zvila
oznait jmnem, pjmenm, bydlitm, poppad dal- 150 ObZ ve znn ped novelou . 91/1998 Sb.
mi daji umoujcmi jej pesnou identifikaci (da- 1.Jestlie jeden z manel pouil hodnotu lenskho po-
tem narozen, mstem podnikn apod.). dlu ve stavebnm bytovm drustvu, kter nleel v-
Prvnick osoba se jako astnk zen oznauje uve- lun jemu, na zskn jinho a manelm ji spole-
denm obchodn firmy nebo nzvu a adresy sdla; jde- nho lenskho podlu u stavebnho bytovho
li o prvnickou osobu, kter se zapisuje do obchod- drustva, m pi vypodn bezpodlovho spolu-
nho rejstku, je soust obchodn firmy i dodatek vlastnictv manel prvo poadovat, aby mu byla ze
oznaujc jej prvn formu.V obchodnch vztazch se spolenho majetku manel tato hodnota uhrazena.
prvnick osoba jako astnk zen oznauje rovn Hodnotu takovho vnosu je teba zsadn zjiovat ke
uvedenm identifikanho sla. dni, kdy byl uskutenn.
Stt se jako astnk zen oznauje uvedenm jeho 2. Pokud je v dob vypodn hodnota vci, na jej zs-
nzvu (tj. esk republika), jeho organizan sloky, kn se jeden z manel podlel svmi oddlenmi pro-
kter je pslun za stt ped soudem vystupovat,a ad- stedky, vy ne jej pvodn hodnota, k tomuto zv-
resy sdla tto sloky. Pslunost organizanch sloek en se pi stanoven hrady nklad,vynaloench jen
sttu se uruje podle zkona . 219/2000 Sb., ve znn z prostedk jednoho z manel, nepihl.
pozdjch pedpis, a podle zkona . 201/2002 Sb., Rozsudek ze dne 19.5.2005,sp.zn.22 Cdo 2457/2004
ve znn pozdjch pedpis.
Obce a kraje je teba v nvrhu oznait nzvem obce Nejvy soud esk republiky Nerovnost podl pi vy-
nebo nzvem kraje a adresou sdla jejich ad. podn bezpodlovho spoluvlastnictv manel v sou-
ad pro zastupovn sttu ve vcech majetkovch vislosti s vnosy z oddlenho majetku
mus bt oznaen svm nzvem a adresou sdla. 150 ObZ ve znn ped novelou . 91/1998 Sb.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 217

AD NOTAM slo 6/2005 217


Pro vahu soudu o (ne)rovnosti podl astnk v - z manel. BSM a vypodn nklad na pozen pro-
zen o vypodn bezpodlovho spoluvlastnictv je v- vozovny v budov patc tet osob. BSM a leasing pro
znamn, jak se kad z manel v prbhu manelstv podnikajcho manela.
staral o rodinu a jak se zaslouil o nabyt a udren spo- 5 odst. 1 ObchZ
lench vc, nikoli vak m a v jak vi pispl na po- 149 odst. 1, 150 ObZ
zen spolenho majetku ze svho oddlenho ma- 1.Vkon soukrom lkask praxe je podniknm lkae
jetku. jako podnikatele a soubor hmotnch, jako i osobnch
Rozsudek ze dne 17. 5. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1821/2004 a nehmotnch sloek jeho podnikn,je podnikem,pro
kter plat pravidla vypodn BSM uplatujc se
Vrchn soud v Praze Ke zruen obchodn spolenosti i v ppad jinch podnik.
68 odst. 2, 3 ObchZ 2. Podnikajc manel je povinen nahradit do BSM tako-
Je-li obchodn spolenost zruena na zklad jedn vou stku, je se rovn pozitivnmu (kladnmu) roz-
prvn skutenosti,pot nastala prvn skutenost,je by dlu mezi aktivy a pasivy jeho podnikn ke dni zniku
jinak mla za nsledek zruen tto spolenosti, ji ta- BSM, co zpravidla je cena jeho podniku (pokud ne-
kov prvn inek nem. byl vytvoen i vynaloenm oddlench prostedk
Usnesen ze dne 6. 6. 2005, sp. zn. 7 Cmo 107/2005 podnikajcho manela).
3. Pokud se pedmtem vypodn BSM stane podnik,
2005, . 9 investic vynaloen na zzen provozovny, resp. ordi-
stavn soud esk republiky K mon kolizi zjm z- nace,se pi vypodn BSM samostatn nezohleduj.
stupce a zastoupenho justin ekatel jako opatrov- Pro vypodn BSM maj tyto investice vznam v tom,
nk osoby neznmho pobytu e ppadn pohledvka vznikl na zklad takov in-
29 odst. 3 ObZ vestice vi tet osob je soust nehmotn sloky
l. 36 odst. 1 a l. 38 odst. 2 LPS podnikn podnikajcho manela a mus k n bt pi-
Pokud byl soudem ustanoven jako opatrovnk justin e- hldnuto pi stanoven ceny jeho podniku ke dni z-
katel, kter je zamstnn u tho soudu, pak tento po- niku BSM. Jde-li o pohledvku vynaloenou na zzen
stup sprvnm shledat nelze. Jak bylo v dvjch roz- provozovny v budov patc tet osob, je teba pi-
hodnutch stavnm soudem dovozeno, bylo pedevm hldnout k tomu, zda njemce je oprvnn poadovat
na mst zjistit, zda stovatelku neme zastupovat po pronajmateli nhradu vynaloench nklad.
osoba j pbuzn. Opatrovnk je osobou, kter m v - 4. Slou-li pedmt leasingu vlun podnikn jednoho
zen hjit prva a oprvnn zjmy astnka,kterho za- z manel, nle prva a povinnosti s nm spojen
stupuje.Pi ustanoven opatrovnka je proto teba psn k jeho podniku, a proto lze k hodnot majetkovho
vit, aby nedolo ke kolizi zjm zstupce a zastoupe- prva spjatho s leasingem pihldnout jen v rmci
nho.Nelze oekvat,e podzen pracovnk soudu jako zjiovn ceny podniku.
opatrovnk astnka zen ve vci een tmt sou- Rozsudek ze dne 18.4.2005,sp.zn.22 Cdo 2296/2004
dem, bude brojit proti postupu a rozhodnut soudu.
Funkce opatrovnka byla vytvoena proto, aby byly do Vrchnho soudu v Praze Pevod smnky na ad
dsledku hjeny zjmy neptomnho astnka zen, 18 zkona . 591/1992 Sb.
tak, jak by takovou povinnost plnil smluvn zstupce. Po- Smnku ve form cennho papru na ad lze pevst v-
kud m astnk zen svho zvolenho zstupce, od- lun rubopisem.
povd za jeho volbu a za jeho konkrtn kroky v zen Rozsudek ze dne 20. 4. 2004, sp. zn. 5 Cmo 57/2004
tento astnk sm. Pokud vak opatrovnka, coby z-
stupce astnka zen ustanov soud, odpovd za to, e Prvn rdce
opatrovnk bude hjit prva a oprvnn zjmy astnka
zen. M pitom povinnost zprostit opatrovnka jeho 2005, . 10
funkce, pokud zjist, e opatrovnk svoji funkci v zen Hejda, J. Evropsk spolenost II.
buto nevykonv faktick vbec (jako v posuzovan (zamen na otzky jejho zaloen a vzniku, vetn
ppad), anebo zcela nedostaten. Postup, kdy je sou- zaloen prostednictvm fze, na zaloen holdingov
dem ustanoven a pot tolerovn zcela neinn opatrov- spolenosti, pemny stvajc akciov spolenosti na
nk, je neppustnm formalismem, kter ve svm d- evropskou spolenost, jako i problematiku zapojen
sledku popr prvo neptomnho astnka na zamstnanc)
spravedliv zen.
Nlez stavnho soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. II. S 2005, . 9
629/04, proti usnesen Krajskho soudu v st nad La- Hejda, J. Evropsk spolenost I.
bem poboka v Liberci, ze dne 16. 8. 2004, . j. 29 Co Je veobecn znmou skutenost, e jednm ze z-
440/2004-132,rozsudku Okresnho soudu v Jablonci nad kladnch pil EU je jednotn vnitn trh bez hranic, za-
Nisou ze dne 22. 12. 2003, . j. 5 C 249/2001-97, o zru- loen na volnm pohybu zbo, slueb, osob a kapitlu.
en a vypodn podlovho spoluvlastnictv k nemo- Spolen trh ovem pedpokld odstrann ady pe-
vitostem kek vyplvajcch z nrodnch prvnch d. Mezi z-
Vrok:Usnesen Krajskho soudu v st nad Labem po- kladn pekky patily otzky spojen s odchylnou pra-
boka v Liberci, ze dne 16. 8. 2004, . j. 29 Co 440/2004- vou prva obchodnch spolenost, s daovmi pedpisy
132, a rozsudek Okresnho soudu v Jablonci nad Nisou apod. een bylo zsadn dvoj sjednocen prvnch
ze dne 22. 12. 2003, . j. 5 C 249/2001-97, se zruuj. prav jednotlivch prvnch d nebo vytvoen prv-
Nejvyho soudu esk republikyVypodn BSM,sou- nick osoby za elem podnikn, podroben jednotn
krom lkask praxe a podnik. BSM a podnik jednoho prvn prav. O sjednocen prvnch prav se zaalo
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 218

218 slo 6/2005 AD NOTAM


diskutovat ji ped mnoha lety. Takov mra sbliovn Tmn, T. Vydn nemovitosti
prvnch d,potebn ke sjednocen prvn pravy ob- Dovolac soud si je vdom, e osvtlovn skutenho
chodnch spolenost,nebo alespo jedn z jejch forem, skutkovho stavu bylo v souzen vci znan kompli-
se ukzala bt jen tko mon. Snazm eenm, ne kovno zahraninm bydlitm alobce i tm, e jeho z-
sjednocovat nrodn prvn dy v rmci EU, se nakonec stupkyn nedoloila k vzv odvolacho soudu dn
jevila mylenka vytvoit jakousi nadnrodn obchodn a vas sv tvrzen.Pesto vak mus pevit postup,kter
spolenost s vlastn prvn pravou. zajiujc spravedlivou ochranu prv a oprvnnch z-
jm astnk, jak soudm ukld 1 obanskho soud-
Trajer, V. Svd oprvnn z vcnho bemene i njemci? nho du.
Souasn s renesanc pojmu vlastnickho prva jako Rozhodnut Nejvyho soudu esk republiky ze dne
neomezenho panstv nad vc nabv na vznamu 28. 6. 2005, sp. zn. 28 Cdo 2324/2004-145
prvn institut, kterm me bt rozsah vkonu vlast-
nickho prva omezen. Jde o vcn bemena: proble- Soukup, M. Prvn dvod investice nevlastnka do ciz
matiku, kter nebyla v minulosti vnovna patin po- nemovitosti za elem jejho budoucho pevodu
zornost. Dostatenm prvnm dvodem k investicm do ciz ne-
movitosti je i stn dohoda s vlastnkem nemovitosti o je-
Horek, R. Konfiskace, vyvlastnn, zbor jm budoucm pevodu, na jejm zklad bylo nevlastn-
Konfiskace, vyvlastnn a pozemkov reforma (tj. zbor kem do nemovitosti investovno. Prvn dvod plnn
a nsledn pevzet majetku) pedstavovaly nejzvanj odpadne, jakmile vlastnk nemovitosti tento svj pslib
zsahy do vlastnickho prva, kdy dochzelo k naruo- odvol.Subjektivn promlec doba podle 107 odst.1 ob-
vn koncepce vlastnictv jako neomezenho prva vlast- anskho zkonku zane bet nejdve s potkem ob-
nka nad vc. Stle asto slyme a teme o tzv. Beneo- jektivn doby podle 107 odst. 2 obanskho zkonku.
vch dekretech, konfiskacch a vyvlastnnch. Rozhodnut Vrchnho soudu v Praze,sp.zn.1 Cdo 74/93

Zprvy z notsk komory


Slib do rukou ministra spravedlnosti sloili dne 17. 10. 2005:
1. Mgr. Pavlna Karkov, not. kandidtka JUDr. Jany Ka- 7. JUDr. Jana apkov, not. kandidtka JUDr. Marcely
rkov, notky v st nad Orlic Knoblochov, notky v Litomicch
2. Mgr.Martina Nastisov,not.kandidtka JUDr.Hany Je- 8. Mgr. Veronika Kov, not. kandidtka Mgr. Daniely
lnkov, notky v Ostrav Kov, notky v Jablonci nad Nisou
3. Mgr. Ondej Smolka, not. kandidt Mgr. Svatavy Smol- 9. Mgr. Jarmila Chvistkov, not. kandidtka JUDr. Pavly
kov, notky ve Frdku-Mstku Dolealov, notky v Havov
4. Mgr. Adla Hrabovsk, not. kandidtka JUDr. Jarmily 10. JUDr. Kateina Kotrbov, not. kandidtka JUDr. Mar-
Vov, notky v Uherskm Hraditi cely Rychl, notky v Praze
5. Mgr. Drahomra Jarnotov, not. kandidtka JUDr. Dra- 11. Mgr. Martina Bohat, not. kandidtka Mgr. Anny Rs-
homry Jarnotov, notky v Olomouci chov, notky v Plzni
6. Mgr. Denisa Van Geet, not. kandidtka JUDr. Vclavy 12. Mgr.Lucie tpnov,not.kandidtka Mgr.rky Otip-
varcov, notky v Liberci kov, notky ve Frdku-Mstku

Notsk komora Notsk komora esk republiky pijm pi-


hlky do konkurzu ve svm sdle v Praze 2, Jen
esk republiky 11, nejpozdji do 6. ledna 2006.
2. pro obvod Okresnho soudu v eskch Budjovicch
vyhlauje podle 8 odst. 6 zkona . 358/1992 Sb., o no- se sdlem v eskch Budjovicch na stedu
tch a jejich innosti (dle jen notsk d), v plat- 8. nora 2006.
nm znn, a 2 odst. 1 pedpisu o postupu pi vyhla-
ovn a organizaci konkurzu na obsazen notskho Notsk komora esk republiky pijm pi-
adu (konkurzn d), hlky do konkurzu ve svm sdle v Praze 2, Jen
11, nejpozdji do 8. ledna 2006.
KONKURZY
Konkurzy se konaj ve shora uvedench term-
na obsazen uvolnnch notskch ad nech od 10,00 hod. v sdle Notsk komory esk
1. pro obvod Okresnho soudu Praha-zpad se sdlem republiky v Praze 2, Jen 11.
v Praze na pondl 6. nora 2006 a ter 7. nora Ve astnickho poplatku za podn pihlky
2006. do konkurzu in 10 000 K a je teba jej zaplatit
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 219

AD NOTAM slo 6/2005 219


nejpozdji pi podn pihlky do konkurzu. Po- g) Osvden podle zkona . 451/1991 Sb., kterm se
platek se plat pevodem nebo sloenm na et stanov nkter dal pedpoklady pro vkon nkte-
Notsk komory R u HVB Bank R, a. s., . . rch funkc ve sttnch orgnech a organizacch
45818009/2700, variabiln symbol rodn slo esk a Slovensk Federativn Republiky, esk re-
uchazee, pevodem potovn poukzkou nebo publiky a Slovensk republiky, v platnm znn, jde-li
v hotovosti v sdle Notsk komory R v Praze 2, o uchazee narozenho ped 1. 12. 1971.
Jen 11. h) Doklad o zaplacen poplatku za podn pihlky do
konkurzu (kopie vpisu z tu, kopie stiku po-
Podmnkou zaazen uchazee do konkurzu je podn tovn poukzky, kopie pjmovho dokladu Notsk
pihlky a pedloen tchto doklad: komory esk republiky).
a) Osvden o sttnm obanstv esk republiky.
b) Prohlen o pln zpsobilosti k prvnm konm. Podmnkou zaazen uchazee note do konkurzu
c) Vpis z rejstku trest ne star ne ti msce. je podn pihlky a pedloen dokladu uvedenho
d) Doklad o zskn vysokokolskho vzdln v rmci shora pod psm. h).
magisterskho studijnho programu v oblasti prva na
vysok kole v esk republice, plnho vysoko- Podmnkou zaazen uchazee notskho kandi-
kolskho vzdln na prvnick fakult vysok koly dta do konkurzu je podn pihlky a pedloen do-
podle dvjch prvnch pedpis nebo vzdln klad uvedench shora pod psm. e), g), h) a dokladu
v oblasti prva na vysok kole v zahrani, pokud tak o tom, e je zapsn v seznamu kandidt pslun no-
stanov mezinrodn smlouva, kterou je esk re- tsk komory.
publika vzna, anebo je toto vzdln uznno podle
zvltnch prvnch pedpis. Notsk komora esk republiky zale astnkm za-
e) Doklad o alespo ptilet dlce notsk praxe (de- azenm do konkurzu nejpozdji destho dne ped
finice notsk praxe v 7 odst. 2 vta prvn not- dnem konn konkurzu psemnou pozvnku k jednn
skho du) nebo jin praxe (vet tto praxe v 7 ped konkurzn komis.
odstavec 2 vta druh notskho du).
f) Doklad o sloen notsk zkouky (definice notsk Notsk komora esk republiky pedlo na
zkouky v 7 odst.3 vta prvn notskho du) nebo zklad vsledku konkurzu ministru spravedl-
jin zkouky (vet tchto zkouek v 7 odstavec 3 nosti nvrh na jmenovn note do notskho
vta druh notskho du). adu.

Z pijet delegace UINL u papee Benedikta XVI. (prezident UINL Giancarlo Laurini pedv papei vcn dar).
Obalka_3 14.12.2005 16:26 Strnka 1

Inhalt Table des matieres


LEITARTIKEL EDITORIAL

Aufstze Articles
Eli, K. Eigentumsvorbehalt und 601 BGB . . . . . . . . . . . . . . 186 Eli, K. Rserve du droit de proprit et article 601 du Code civil 186
Marek, K. Unternehmenskauf- und Unternehmensmietvertrag II. 194 Marek, K. Contrat de vente dentreprise et contrat de location de
lentreprise II. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194
Notar und EU
Krajnkov, V. Der Europische Rechtsraum . . . . . . . . . . . . . . 197 Notaire et U.E.
Krajnkov, V. Espace europen juridique . . . . . . . . . . . . . . . . 197
Diskussion
eina, M. Diskussion ber den Entwurf des neuen Brgerlichen Discussion
Gesetzbuches III. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 eina, M. Discussion concernant le projet du nouveau Code
echov, B. Homo sapiens Konzipient . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203 civil III. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199
echov, B. Homo sapiens notaire stagiaire . . . . . . . . . . . . . . 203
Aus dem Leben der bezirkskammern
Fleischer, J. Die Notarkammer in Brnn informiert . . . . . . . . . . 204 De la vie des Chambres Rgionales
Fleischer, J. Chambre des notaires de Brno informe . . . . . . . . . 204
Vom Ausland
Tlkov, . Wie war der erste Kongress der Notare der Europischen De Letranger
Union in Rom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 Tlkov, . Comment tait le premier Congrs des Notaires de
Foukal, M. Information ber die Sitzung der Generalversammlung der lUnion Europenne Rome . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204
CNUE in Brssel/Belgien am 30. 9. 2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . 206 Foukal, M. Information sur la session de lAssemble gnrale de
Matyk, S. Noch einmal die Hexagonale Die Initiative der CNUE Bruxelles/Belgique, le 30. 9. 2005 . . . . . . . . . . . . . . . . 206
mitteleuropischen Notariate (Sitzung der Prsidenten der Hexago- Matyk, S. Hexagonale encore une fois Initiative des notariats de
nale am 4. Oktober 2005 in Prag Hotel Pa) . . . . . . . . . . . . 208 lEurope centrale (Session des prsidents de lHexagonale le 4 octobre
2005 Prague htel Paris) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208
Gerichtsentscheidungen
Nejvy soud R Allografisches Testament und Beglaubigung der Dcisions Juridictionnelles
Echtheit der Unterschrift des Erblassers . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 Cour suprme de la Rpublique tchque Testament allographe et
vrification dauthenticit de signature du testateur . . . . . . . . . 210
Information
Mackov, A. IBA- Konferenz in Prag . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214 Informations
Kondyskov, E. Die Kammer der Gerichtsdolmetscher der R stellt Mackov, A. Confrence de lIBA Prague . . . . . . . . . . . . . . . . 214
sich vor... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214 Kondyskov, E. Ordre des interprtes asserments de la Rpublique
tchque se prsente... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214
Bemerkenswertes Cela vaut votre attention
Nachrichten aus der notarkammer Nouvelles de la Chambre de Notaires
Ein Eid in die Hnde des Ministers . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218 Serment aux mains du ministre . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218
Konkurse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218 Concours . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218