Ce qui concerne le got ne doit nous occuper que lorsque nous possédons parfaitement le fond. “Nothing that concems taste should occupy our altention until we have a perfect command of the rudiments.” J.P, Rameau, Dissertation sur les dif ato kniha je podrobny navod k za8dttim hry islovaného basu hrancho na Llivesovjeh néstrojich. Znalost tEchto zakladh byla povazovand za samoztejmost ‘awech zkuSenych hudebniki konce sedmnéctého a rancho osmnéctého stoleti. Kia sineklade za cfl pokrtcelé obdobi generilbasu, ani vSechny jeho naérodnt codlinost a styly, ale zamBfuje se na Francii a Némecko v letech 1690 a 1735. Vybral jem tato geografické a 2asovd omezeni ze dvou dvodi:rozsah hlavnich dostupnych prameni pro toto obdobi je docela Siroky; a za drubé, pouzé na pfelomu 17.a 18. stoleti se stala wjuka generdlbasu tak propracovand a ukotvend ‘yharmonickém kontexta jako posloupnost akordt. Je to vyhradné toto obdobi, ers je tak vhodné pedagogicky oteviené dneSnim zatinajfcim studentim. fed rokem 1680 mime relativa’ mélo prameni.o generdllbasu. Ty které exist, nedavaji uceleny prehled nebo obraz, a privé naopak, maji tendenci byt rmatouet a t82ko pochopitelné pro zatétetniky. Mnoho pozdéjsich prament na drubé strané jako price Carla Philippa Emanuela Bacha , Versuch aber die wahre At das Clavier zu spielen (1753-62), popisuje nov galantnf sloh, ktery nent zase 2 tak bing pro barokn{ hudbu. Tyto prameny tedy zaujimaji az druhé isto ¥ dileditesti pro studium hudby, Kterou cheeme. Italy styl bry generdlbasu se v prbehu fasu dost matné ménil. Ve svém obdobi ml nepachybné svi vliv a wanam jako nejpropracovangjSi se svjmi regionélnimi styly a odlisnostmi. Bohuzel byl soutasniky probirén a ‘yubovan dost nesystematicky. Rizzorodost, slozitost a riz specialitky tohoto stylu Kladou nejen vysoké néroky na souéasné interpety, ale pesahui vjukovy zimér to mé knihy. Hod italské hudby z obdobi mezi roky 1690-1740 mii byt pravda zahrna dle instrukci, které jsem zde prezentoval pro vylepseny nme sty, Kteny pravé byl dos silné ovlivnén svjm italsksim protéjskem (podivejte se’ do éésti IL, kapitoly 9-12, a sti 1M Kapitoly 1-3) es Mths de !Acmpagnenent pour le Claozcin ou pour FOr (1732) Uvod Sondobé vyutovaci praxe pro teorii a harmonii, kterou se studenti wef na konservatotich a universitich nevyhovuje, protoze je tfeba zprostfedkovat ‘odpovidajici obraz nebo nahled problémd souvisejfeich s vedenim hlast a hharmonickou strukturou ve hfe generdlbasu. Moje kniha je zaméfena k vyplnént tohoto zivazngho nedostatku. Déje se tak imysinym sledovanim starych prament Otislovani basovfch not v secmnéctém a osmnéctém stoleti bylo éasto vvelmi kusé a nékdy dokonce neexistovalo vibec. To je divod, prot historické pojedndni stile poskytuji perfektni manual a napovédu i v soutesnosti, protoZe chépou hru generilbasu jako Kombinaci dvou faktori: jednak schopnost cist a interpretovat basové figury a znalost,standardnich harmonickych sekvenet* pro typické basové postupy. Tyto znalostijsou potom velmi uzitetné pro soutasné interprety, Ke cht&j hrt z modernich ,urtext* nebo faximilif a soutasnt se snaZi do hry zahmout charakteristické maky interpretace stylu sedmnéctého a osmndctého stolet Rozvrzeni a plén knihy “Tento vjukovy postu sleduje myStenku pana Dandreu postupovat ve wjuce po malfeh Kouscich. Kalai nov akord je uveden v basovern postupuarealizact ‘opsané auorem: Na dali strénce kn najdete ten samy posmp ale w bez vypsanérealizace. Ny tedy nastvA tol opakovat relizaci ptimo 2 genectibasoveho parti, Zakrmad jsem také metody ndvodu pro cvientnezalotené ra tonto princpn, iyo bly pejaly od St. Lambert, Henichena a Telemann “Tato metoda pomala polozt zakladni Kameny hry generbasuv takove podob, jak Dandrieu vysvétluje: jeden se uéi bez pozndmek jak uspofddat akordy ve Zplsoba ker je soutasnssprvmy a pene ui, a jak pestavovat poze’ pravéruky_pisobem, kdy jsou vysledné harmonie dobte propojené, co je nutné pro dosazeni perfekini hry generalbasu.* Kvili pfehlednostijsem nechal nérodni odlisnostive he generalbasu ‘oddélen. Usebnice je tak délend na francouzské a némecké continuo. Studujfet tak mohou objevovat obéasné jemné odlisnosti pti porovnant jednoducirych ‘ivodnich pfikladi v francouzskyjeh a n&meckych stylech. Tyto rozdfly postupné nanistaj, jak pokraéujeme v nésledujfcich kapitoléch. “Moje hudebni terminologie tizce sleduje .ndedi generalbasut* [Nékteré terminy jinak b2né zimé ze soutasnosti byly védom® vypustény. edev3im to znamend, Ze kaZd interval je poéitin od basu a ne ke vztah k zékladnimu akordu. Naptiklad 3 (tercie) v sextakordu opravdu odkazuje k intervalu tercie nad basovou notou. V soutasné literatufe pracujici s hudebni teorif, je ten samy t6n éasto nazyvin kvintou, protoze pozice, kterou obsazazje Ynotové osnove se odvozuje od zékladniho tvaru kvintakordu, ile sem pro diskutovéni basovych postupi prizpisobil terminy a symboly z teorie zvané" teorie stupit ve stupnict kde jsou tony v diatonické kale oznateny fimskjmi tislicem I, I IL, atd.. Obéas zmifiyji terminy Ténika, Subdominanta, a Dominanta; tyto se uZivaly ve Francii okolo roku 1700. Uméni hry generélbasu je samozfejmé pfedevSim uméat doprovizet. Jen tehdy, kdyz si hi8é osvoji viechny zAkladni technické a praktické stranky ‘generalbasu, mize venovat pozornost ,cisté hudebnim' tématim jako rytmus, artikulace a doprovod s6listy. Nieméné jakkoliv zachézent s témito problémy pesahuje hranicetéto knihy, je fakt, 2e se obtf2né odd8luji od zakladnich témat ‘éto knihy. (To mize vysvétlovat, proé nékolik mélo teoretikii sedmnactého a osmnéctého stole tato extern témata probird) Zajisté, mnoho strénck praktické zkasenosti se promité do hry generdlbasu, ale my ted potfebujeme myslet ¥ limitech francouzsigich ,notes inégales" Ja jsem je tedy do své knihy nezahmoval, protoze tato jsou detailné probirané ostatnimi soutasnjmi teoretiky. Jak pracovat s touto knihou Tento névod neni zamjslen k postupnému éteni od levé kraj desky k prave'* Ba privé naopak navrhuji aby &tendfi vybirali a kombinovali kapitoly jak potfebuji douéent podle swich pozadavkt. Prece jen ale mim nékolik slov k pouzit této uucebnice. Za prvé, prvni dvé tvodni kapitoly riznych nérodnic styld by mély byt studovany oddeten®. Ctendti mohou zat buds francouzskjm nebo némeckym stylem jak jim vyhovuje (Francouzské continuo je jednoduSSi a proto je viodné 1ASt8 pro zaéatetniky). Jinak je také moié span’ studovat jednotlivé akordy a jejich riz realizace ( vysvétlent pro némecké continuo jsou daleko podrobnéisi) Ctenati, ktetfzvoli drug zpisob, najdou odpovidajfcilekée, které pottebuji vy Géstech 1 a2 a y prehledu obsahu. Pro zatiraznént jz vySe zmifiovansho pedagogicksho zaméru jsou ukézkova cviéeni zatazena na konci kaZdé kapitoly a étena zovu na Konci odpovidajictho &ésti, Ctensti pracujici zpasobem postupu po jednotlivych téstech ‘mohou sledovat uspotddnt kapitol, kde je ka2dy novg akond uveden ve shod s pozorubodné citlivjm uspoFédénim prament. _akladns pomimky ke hie francouzskho a némeckeho styl (Gist I, kapitola 16 a Gast II kapitola 13) jsou nesmimé diilezité pro evi piikiadi. Mély by byt dikladné nastudovény a konzultovany éasto a také kdykoli Jepotieba, ‘Treti &4st knihy by neméla bjt zkoumdna, dokud étendt nebude mit dobry plehled a orientaci v nastudované latce ato vislovné &ést I kapitola 8, nebo &ést II, kapitola 5. Nékteré z francouzskjch ozdob by mély bjt nastudoviny a2 &tendt 2zvlidne nékolik skladeb 2 &ésti I kapitola 17 (Brunettes) Dalsi mozost postupu price je nastudovat o néco vice kapitol za sebou a vratit se k prim praktickym piikladim pozdéji v imyslu zahmout do cvitent i ezdoby. Vylméte se pitlis ‘véasnému studiu némecisich ozdob: jsou, zaéné slovit8)8i ne? jejich francouzské prottjsky. Pfed zatétkem studia th a pétihlasych realizact (Cast III kapitola 1, by mila bjt zvlddnuté étyfhlasé vypracovani ~to je zaklad hry generélbasu — dal yyukovy postup volits rozvahou, ‘Viechny tyto pomémky jsou minény jako zékladni doporuéeni. Je mgm pinim aby tato evitent a priklady povzbudily studentovu avidavost a byly voditkem na ttendtové cesté k viastnim zavérim a népadim, (Chei podtkovat nakladatelstvi Burenreiter Verlag (Kassel) a zvld8té editordim Dorothe Gobel a Dr. Jutta Schmoll-Barthel. Moje diky sméfuji take k Stefan ‘Altner (Munich) pro aktivnt pomoc pi psanj této kniliy, z originalnich konceptd Khotovému vydéni a za napsan{ némecké verze do potitate. A dale dékuji Dr. Bradford Robinson za vyborny pekiad do anglictiny. Basel 2002 Jesper Boje Christensen