OBJETIVOS
Al término de esta unidad los alumnos podrán distinguir los tonos de pronunciación y
aprender alfabeto maya.
Los alumnos podrán usar los pronombres personales y los pronombres dependientes.
Los alumnos podrán usar los pronombres dependientes como adjetivos posesivos.
Los alumnos empezarán a conjugar los verbos en el presente actual y en el presente
habitual.
Los alumnos podrán formular preguntas con los siguientes adverbios bix, tu'ux y ba'ax.
NIVEL PRINCIPIANTES
EL ALFABETO MAYA
CONSONANTES
(La d, f, g, r y la rr, se prestan del español para escribir las palabras que se han introducido al
maya).
VOCALES
a e i o u
Estas vocales se pronuncian de acuerdo a la forma de colocación de los acentos, dichos
acentos los denominamos tonos:
áa àa a'a áa' a'
ée èe e'e ée' e'
íi ìi i'i íi' i'
óo òo o'o óo' o'
úu ùu u'u úu' u'
Cada consonante se puede combinar con vocales para obtener nombres, palabras
monosilábicas o bisilábicas, según sea la colocación del acento, así será el tono de pronunciación
que se le dará.
PRONOMBRES PERSONALES
SINGULAR PLURAL
Tèen To'on
Tèech Te'ex
Leti' Letio'ob
PRONOMBRES DEPENDIENTES
SINGULAR PLURAL
in k
a a
u u
NIVEL PRINCIPIANTES
CONJUGACIONES EN MAYA
PRESENTE INDICATIVO
PRESENTE ACTUAL
El presente actual indica que la acción del verbo se ejecuta en el momento mismo de
expresar la oración. Para conjugar los verbos en el presente actual primero se dicen los
pronombres personales, tèen, tèech, leti', to'on, te'ex, letio'ob, y se añade la particula táan, los
pronombres dependientes in, a, u, k, a, u, respectivamente y el verbo.
MODELO DE CONJUGACIÓN
tene' táan in míis
teche' táan a míis
leti'e' táan u míis
to'one' táan k míis
te'exe' táan a míise'ex
letio'obe táan u míiso'ob
Todos los verbos que comienzan con vocal en la conjugación llevan los siguientes
prefijos. Ejemplo:
tin míis
ta míis
tu míis
t míis
ta míise'ex
tu míiso'ob
"Las formas con la partícula táan, indican una acción progresando constantemente, es
una acción necesariamente de más de una duración momentánea yendo en el tiempo
presente" (Vermont Salas, 1982:69).
PRESENTE HABITUAL
El presente habitual no indica cuándo se ejecuta la acción del verbo, sino únicamente
expresa una acción habitual.
Ejemplos:
kin míis
ka míis
ku míis
k míis
ka míise'ex
ku míiso'ob
Las formas que comienzan con la partícula k, indican, en contraste una acción
habitual o general y no es que necesariamente proceda en ese mismos momento. Se le
llama también presente habitual o verbos incompletos.
A la partícula táan la llamaremos partícula del aspecto durativo o de los verbos del
aspecto completo (Vermont Salas, 1982:69).
Ejemplo otoch:
in wotoch
a wotoch
u yotoch
k otoch
a wotoche'ex
u yotocho'ob
Ejemplos:
in pòol
a na'
u yotoch
k suku'un
a kìike'ex
u yíits'ino'ob
Como pluralizan los sustantivos. Los sustantivos se pluralizan con el sufijo o'ob que
se añade de los nombres.
Ejemplo:
SINGULAR PLURAL
kàax kàaxo'ob
nah naho'ob
pèek' pèek'o'ob
mìis mìiso'ob
t'u'ul t'u'ulo'ob
áak áako'ob
ch'íich' ch'íich'o'ob
hùuh hùuho'ob
mayek mayeko'ob
DIALOGO
Juan y Luis se encuentran en el camino, se saludan y conversan sobre la actividad que realizaron durante la
mañana.
H Juàan:
- Ki'ki't'àantabah h Lúuis
H Lúuis:
- Ki'ki't'àantabah H Juàan, ¿tu'ux ka bin?
H Juàan:
- Táan in bin ts'òon
H Lúuis:
- ¿Ba'ax ku ts'o'onol k'áax?
H Juàan:
- Ku ts'o'onol ch'íich', hùuh, bèech' yéetel t'u'ul.
¿Kux tèech, tu'ux a tàal?
H Lúuis:
- Tàalen in ch'a' hunkúuch si', utia'al u bèeta'al wàah in hàanteh.
H Juàan:
- Ma'alob beyo' H Lúuis, wa ma'e, ma' tun u ts'áah wàah a na' a hàanteh.
H Lúuis:
- ¿Bix u k'àaba' le a chan íits'in ku bin ta wéetel ts'òone'?
H Juàan:
- U k'àaba'e' H Pèedro.
H Lúuis:
- Ah bey xan u k'àaba' in wíits'ino'
H Juàan:
- Pa'atik in bin tin wotoch H Lúuis, tak tu láak' k'ìin
H Lúuis:
- Ma'alob tak tu láak' k'íin
VOCABULARIO
MAYA ESPAÑOL
ah ts'òon cazador
atàan esposa
ba'ax que
bak' carne
bèet hacer
beyo' así
bin ir
bix cómo
bu'ul frijol
ch'a'ah coger,agarrar
hanal comida
un tercio,
hunkúuch
una carga
íichan marido
íits'in xìib hermano menor
íits'in ko'olel hermana menor
hermano o
íits'in
hermana menor
k'àaba' nombre
k'áax monte
ka'asuku'un primo
ki'ki't'àantabah forma de saludo
kìik hermana mayor
kux tèech y tu
ma' negación, no
ma'alob bueno
mayek mesa
na' mamá
otoch casa
p'àak tomate
pòol cabeza
si' leña
suku'un hermano mayor
tàal venir
vine, pasado del verbo
tàalen intransitivo en primera
persona singular.
tàatah papá
ts'a'ah dar
ts'eh yùum tío
cacé, pasado del
ts'onah
verbo transitivo
ts'òon rifle
tu'ux dónde
tumen por, porque
de él, para
utia'al
él, para
condicional
wa ma'e
si - no
wàah pan, tortilla
wakax res
NIVEL PRINCIPIANTES
Lección No. 1
EJERCICIOS
Nombre ___________________________________________________
Fecha ____________________________________________________
i. conejo
ii. caballo
iii. perro
iv. gato
v. iguano
vi. venado
vii. pájaro
viii. zopilote
ix. tortuga
x. gallina
i. Ki't'àantabah Felipe
ii. ¿Tu'ux a tàal?
iii. Tàalen ts'òon
iv. ¿Ba'ax ta ts'onah?
v. Tin ts'onah t'u'ul
o xòok
o xíimbal
o míis
Ejemplos:
Habitual Actual
4. Hacer que los alumnos dialoguen entre ellos. Se puede usar la técnica del conocimiento.
Pregunta Respuesta
. ¿Ba'ax ka bèetik?
i. ¿Ba'ax ka wa'alik?
ii. ¿Ba'ax yàan ta wotoch?
iii. ¿Ba'ax ka hàantik ta wotoch?
Posibles respuestas:
Lección No. 1
RESPUESTAS
Nombre ___________________________________________________
Fecha ____________________________________________________
i. t'u'ul
ii. tsíimin
iii. pèek'
iv. mìis
v. hùuh
vi. kéeh
vii. ch'íich'
viii. ch'òom
ix. áak
x. kàax
Xòok (leer)
Xíimbal (caminar)
Míis (barrer)
4. Hacer que los alumnos dialoguen entre ellos. Se puede usar la técnica del
conocimiento.
Pregunta Respuesta
Posibles respuestas:
iv. tin p'o', tin míis, tin hanal.= estoy lavando, estoy barriendo, estoy comiendo
v. mix ba'al.= nada
vi. tin wotoche' yàan h mìis, peèk', kàax, lòol.= En mi casa hay gato, perro,
gallina, flor
vii. kin hàantik kàax, bak'el wakax, bu'ul.= Como carne de gallina, de res, frijol
OBJETIVOS
NIVEL PRINCIPIANTES
1. In wòohel míis
2. A wòohel pàax
3. U yòohel k'àay
4. K òohel míis
5. K òohel meyah
6. U yòohelo'ob k'àay
DIÁLOGO
Pedro visita la casa de José para saber si asisten sus hijos a la escuela.
PEDRO:
- ¿Bix a bèel h José?
JOSE :
- Tòoh in wòol, ¿Kux tèech?
PEDRO :
- Beyxan tèen, tòoh in wóol.
JOSE :
- Kux a tàatah yéetel a na', ¿bix u bèelo'ob?
PEDRO:
- Letio'obe' tòoh yóolo'ob xan. José, ¿ku bin a pàalal xòok?
JOSE :
- Chéen huntúul ku bini', le uláak' ka'atúulo' ma' tu bino'ob xòok.
PEDRO:
- ¿Ba'axten ma' tan u bino'ob xòok?
JOSE :
- Tumen k'abéet u yáantikeno'ob meyah.
PEDRO:
- Ma'alob ka u yáantecho'ob, ba'ale' hach k'abéet u kaniko'ob xòok.
JOSE :
- Ha'alil ka in túuchto'ob oknak k'ìine', beyo' ku meyaho'ob bul
k'ìine', oknak k'ìin túune' ku bino'ob xòok.
PEDRO:
- Ma'alob, túuchto'ob xòok.He' in wa'alik ti le ah ka'ansah, ka
ts'a'abak u ts'albil hu'uno'obo'.
JOSE :
- ¿Teche' Pedro ka láah túuchtik a pàalal xòok?
PEDRO:
- Ku láah bino'ob, tak tèen kin bin, yéetel in watàan xòok.
JOSE :
- He'elo' míin yàan in bin yéetel le pàalalo', yo'olal u kaniko'ob
xòok.
PEDRO:
- Ka xi'ike'ex, ti' kin in wile'ex tu nahil xòoke'.
JOSE :
- Ma'alob he' k bine'.
PEDRO:
- José, ¿bix u k'àaba' le pàalal ma'atech u bino'ob xòoko'?
JOSE :
- U k'àaba'o'obe' Carlos yéetel Jorge.
PEDRO:
- ¿Kux a watàan, bix u k'àaba'?
JOSE :
- Leti'e x Paula Noh.
PEDRO:
- Ts'o'ok in ts'íibtik u k'àaba'o'ob, pa'atik in bin.
JOSE :
- Hach Dyos bo'otik h Pedro, òok'in k ilikbah tu nahil xòok.
Vocabulario
Maya Español
a bèel tu camino
áak'ab noche
áantah ayudar, ayuda
ah ka'ansah maestro
atàan esposa
ba'ale' pero
ba'axten por qué
beh camino
beyo' así
bo'ol pagar, pago
bul k'ìin todo el día
ch'uhuk pak'áal naranja dulce
che' árbol, madera
chéen sólo
h kàanbah alumno
ha'alil solamente
hach muy
he'ebix así como
numeral para
hunkúul
árboles
numeral para
hunp'éel
cosas inanimadas
numeral para
hunts'íit
varas
numeral para
huntúul
seres vivos
íichan esposo
íits'in hermano menor
k'àay canto, cantar
k'abéet necesario
ka'ansah enseñar
2 (numeral
ka'atúul
para seres vivos)
qué bueno,
kex beyo'
aunque sea así
kex aunque
kòol milpa
kux tèech y tú?
trabajo,
meyah
trabajar.
creo que hay,
míin yàan
creo que tendré
míis barrer, escoba
nahil xòok escuela
noche,
oknak kìin
anochecer
òohel saber
òon aguacate
pa'atik in bin ya me voy
pàal niño, niña
música, tocar
pàax un instrumento
musical
pak'áal naranja
su'uts' pak'áal naranja agria
tak hasta
estoy bien de
tòoh in wóol
salud
tumen porque, por
donde,
túun
entonces
uláak' otro
xèen ve, anda
yéetel y, con
NIVEL PRINCIPIANTES
Lección No. 2 - Parte II
COLORES EN MAYA
bòox negro
ch'òoh azul
chak rojo
chukwa atabacado
sak blanco
Ejercicio
Lección No. 2
EJERCICIOS
Nombre ___________________________________________________
Fecha ____________________________________________________
- ¿Cómo te llamas?
- ¿Sabes leer?
- ¿Van tus hijos a la escuela?
- ¿Sólo uno va a la escuela?
- Y los otros, ¿por qué no van a la escuela?
- Porque me ayudan a trabajar en la milpa.
Ejemplo:
-¿Ba'ax ka bèetik?
-Tene' táan in míis.
Comente con su compañero la composición anterior, luego repita cada uno la descripción que hizo su
compañero.
i. ¿Tu'ux ka bin?
ii. ¿Ba'ax ka hàantik?
iii. ¿Ba'ax ka wuk'ik?
iv. ¿Ba'ax ka bèetik?
v. ¿Ba'ax ka wilik?
vi. ¿Yàan wa a pàalal?
vii. ¿Haytúul a pàalal yàan?
viii. ¿Hayp'éel wàah ka hàantik sáansamal?
ix. ¿Haykúul nikte' yàan ta wotoch?
x. ¿Hayts'íit kib a k'áatih?
xi. ¿Haykúuch si' yàan ta wotoch?
NIVEL PRINCIPIANTES
Lección No. 2
RESPUESTAS
Nombre ___________________________________________________
Fecha ____________________________________________________
Pronombres personales
1. tèen
2. tèech
3. leti'
4. to'on
5. te'ex
6. letio'ob
Pronombres dependientes
7. in
8. a
9. u
10. k
11. a'
12. e'ex
13. u o'ob
a. ¿Bix a k'àaba'?
b. ¿A wòohel xòok?
c. ¿Ku bin a pàalal xòok?
d. ¿Chéen huntúul ku bini'?
e. Kux le uláak'o'obo'¿ba'axten ma' tu bino'ob' tu nahil xòok?
f. ¿Tumen ku yáantikeno'ob mayah ich kòol?
Respuesta
1. ¿Ba'ax ka bèetik?
¿Qué haces?
2. ¿Ba'ax ka hàantik?
¿Qué estás comiendo?
3. ¿Tu'ux ka bin?
¿Dónde vas?
4. ¿Bix a bèel?
¿Cómo estás?
Tòoh in wóol
Estoy bien
5. Hacer 5 oraciones negativas
1. ¿A dónde vas?
Tin bin tin wotoch
2. ¿Qué comes?
Tin hàantik bu'ul
3. ¿Qué haces?
Tin wuk'ik ha'
4. ¿Qué ves?
Tin wilik ch'íich
5. ¿Tienes hijos?
Yàan
OBJETIVOS
NIVEL PRINCIPIANTES
Singular Singular
tèen tene'
tèech teche'
leti' leti'e'
Plural Plural
te'ex te'exe'
letio'ob letio'obe'
Ejemplos
DIÁLOGO
Carlos:
¿Ba'ax ka bèetik Jorge?
Jorge :
- Tene' táan in chùuy, kux tèech, ¿ba'ax meyahil ka bèetik?
Carlos:
-Tene' táan in kanik chuy xanab
Jorge :
- A kìike' ts'o'ok u kanik wak' k'áan
Carlos:
- Bèey leti'e' ts'o'ok u kanik
Jorge :
- In suku'uno'obe' ts'o'ok u kaniko'ob kòol yéetel xot kih.
Carlos:
- ¿U yòohelo'ob u meyahil k'áax?
Jorge :
- U yòohelo'ob, tene' ma' in wòoheli'.
Carlos:
- Tene' uts tin wich in bin k'àax, ba'ale' ma' u k'áat in tàata'i'.
NIVEL PRINCIPIANTES
Verbos transitivos
Táan in hanal
Táan in wenel
Táan in ts'íib
Yaan in bin
Ko'ox uk'ul
Táan k kòol
Táan in hanal Estoy comiendo Kin hàantik bak' carne ku hàanta'al se come
meyah trabajar kin meyatik trabajo ku meyahta'al se trabaja
bis llevar kin bisik llevo ku bisa'al se lleva
a'al decir kin wa'alik digo ku ya'ala'al se dice
báaxal jugar kin báaxtik juego ku báaxta'al se juega
ts'ah dar kin ts'áaik doy ku ts'a'abal se da
chùuy costurar kin chuyik costuro ku chu'uyul se costura
pàax tocar kin paxik toco ku pa'axal se toca
sùut regresar kin sutik regreso ku su'utul se regresa
koonol vender kin konik vendo ku ko'onol se vende
náay soñar kin naytik sueño ku náayta'al se sueña
chital acostar kin chikunsik acuesto ku chukunsa'al se acuesta
tàas traer kin tàasik traigo ku tàasa'al se trae
ts'òon cazar kin ts'onik cazo ku ts'o'onol se caza
ch'a'a coger kin ch'aik cojo ku ch'a'abal se coge
míis barrer kin míistik barro ku míista'al se barre
màan comprar Kin manik compro ku ma'anal se compra
máan pasar kin máansik paso ku máansa'al se pasa
t'àan hablar kin t'anik hablo ku t'a'anal se habla
kan aprender kin kanik aprendo ku ka'anal se aprende
k'àay cantar kin k'ayik canto ku k'a'ayal se canta
p'o' lavar kin p'o'ik lavo ku p'o'obol se lava
ts'o'ok terminar kin ts'o'sik termino ku ts'o'oksa'al se termina
ts'íib escribir kin ts'íibtik escribo ku ts'íibta'al se escribe
xòok leer kin xokik leo ku xo'okol se lee
bèet hacer kin bèetik hago ku beeta'al se hace
áantal ayudar kin wáantik ayudo ku yáanta'al se ayuda
páa'tal esperar kin páa'tik espero ku páa'ta'al se espera
bo'ol pagar kin bo'otik pago ku bo'otal se paga
wak' reventar kin wak'ik reviento ku wa'ak'al se revienta
xòot cortar kin xotik corto ku xo'otol se corta
hóok'ol salir kin hóok'sik saco ku hóok'sa'al se saca
p'áatal dejar kin p'atik dejo ku p'a'atal se deja
il ver kin tukultik pienso ku yila'al se ve
tùukul pensar kin kàahsik empiezo ku tukulta'al se piensa
kàahal empezar kin woksik introduzco ku kàahsa'al se empieza
okol entrar kin héentaatik atropello ku yoksa'al se introduce
hèentàant atropellar kin k'usik llego ku héentaanta'al se atropella
k'uchul llegar kin níiksik suspendo ku k'usa'al se llega
níikik suspender kin xu'ulsik finalizo ku níiksa'al se suspende
xu'ulul finalizar kin payalchi'itik rezo ku xu'usa'al se finaliza
payalchi' rezar kin na'atik entiendo ku payalchi'ita'al se reza
na'at entender kin wáalkabtik corro ku na'ata'al se entiende
áalkab correr kin wekik derramo ku yáalkabta'al se corre
wéekel derramar kin we'esik muestro ku we'ekel se derrama
e'es mostrar kin wéesik bajo ku ye'esa'al se muestra
éemel bajar kin ka'ansik enseño ku yéemsa'ale se baja
ka'asah enseñar kin luk'ik trago ku ka'ansa'al se enseña
lùuk' tragar kin chakik salcocho ku lu'uk'ul se traga
chàak sancochar kin wèensik adormezco ku cha'akal se salcocha
wenel dormir kin bok'ik bato ku wèensa'al se adormece
bòok' batir kin lúubsik tumbo ku bo'ok'ol se bate
lúubul caer kin t'oxik reparto ku lúubsa'al se tumba
t'òox repartir kin huch'ik muelo ku t'o'oxol se reparte
hùuch' moler kin wu'uyik oigo ku hu'uch'ul se muele
u'uy oir kin k'osik corto ku yu'uba'al se oye
k'òos cortar kin tak'ik pego ku k'o'osol se corta
tak' pegar kin chi'ik muerdo ku ta'ak'al se pega
chi'ibal morder kin che'etik rio ku chi'ibil se muerde
che'e reir ku che'eta'al se ríe
NIVEL PRINCIPIANTES
TSIKBAL
LOLA:
¿Ba'ax ka bèetik h Luis?
LUIS:
Táan in bèetik hunp'éel mayek utia'al in hanal
LOLA:
¿Ba'ax ka beetik? Ma' tin wu'uyahi'
LUIS:
Tin bèetik hunp'éel mayek
LOLA:
¿Ba'ax tia'al?
LUIS:
Utia'al in hanal
LOLA:
¿Tu'ux ta manah u che'i'?
LUIS:
Yiknal in suku'un h Pedro
LOLA:
Hach hats'uts, tumen pìim u che'ei.
¿Láayli' wa táan u meyata'al a na' tumen in kìike'?
LUIS:
Láayli'e'
LOLA:
Ts'o'ok u yúuchtal ho'op'ok u meyatik a na'
LUIS:
Ts'o'oki'. ¿Kux tèech tu'ux ka bin?
LOLA:
Tin bisik le pàal xòoko
LUIS:
¿Ba'axten ka bisik?
LOLA:
Tumen sahak bin chéen tu hùunal
MARIA:
¿Máax ku bisa'al xòok h Luis?
LUIS:
Chàan h Pedro ku bisa'al tumen u na', tumen sahak bin chéen tu huunal
LOLA:
María, ¿ba'ax ku bèetik x Ines?
MARIA:
Táan u huch'ik túumben ixi'im
LOLA:
¿Ba'ax tia'al?
MARIA:
Utia'al sa' yéetel iswàah
LOLA:
¿Láayli wa ku sèen ha'ats'al a na' tumen a ka'a yùume'?
MARIA:
Láayli' ku sèen ha'ats'ale'
LOLA:
Kexi' ka xu'uluk u sèen máansik óotsilile'
MARIA:
Kexi'e', tumen ts'o'ok u séen k'oha'antal
LOLA:
Ma'alob x María páa'tik in bisik le pàal te' xòoko', wa ma' tu k'uchul tu tsíitsile' ma' tu cha'abal u
yokol xòok.
LECTURA
XOOK
NIVEL PRINCIPIANTES
Vocabulario
Maya Español
ah chùuy sastre
bèet hacer
bèetik haces
chitàal acostarse
chùuy costurar
hàats' azotes
hóok'ol salir
hùuch' moler
ichil dentro
íis camote
ixi'im maíz
k'áax monte
k'abéet necesario
k'oha'an enfermo
k'úum calabaza
ka que
ka'ayùum padrasto
kanik aprendiendo
kih henequén
láah todo
le kéen cuando
máan pasar
meyah trabajo, trabajar
mina'an no hay
òohel saber
óon aguacate
pak'áal naranja
pùut papaya
su'uts' agrio
tan in estoy
túumben nuevo
túun entonces
uts bueno
xòot cortar
xùul fin
EJERCICIOS
5.- Bèey xan in kìik tu manah hunp'éel pùut yéetel ka'ap'éel ìis.
In wíits'ine' bisa'ab yiknal ts'akyah tumen lúub tu k'áan. In wóotsil íits'ine' tu pa'ah u póol, sèen hóok' u k'i'ik'el.
V.- Hacer otro párrafo como el anterior cambiando el sujeto y usar otras partes del cuerpo.
NIVEL PRINCIPIANTES
Lección No. 3
RESPUESTAS
Nombre ___________________________________________________
Fecha ____________________________________________________
5.- Bèey xan in kìik tu manah hunp'éel pùut yéetel ka'ap'éel ìis.
También mi hermana compró una papaya y dos camotes
Lúubul=caer
Hóok'ol=salir
Bis=llevar
In wíits'ine' bisa'ab yiknal ts'akyah tumen lúub tu k'áan. In wóotsil íits'ine' tu pa'ah u
póol, sèen hóok' u k'i'ik'el.
A mi pobre hermano menor lo llevaron al médico porque se cayó de su hamaca. Mi
pobre hermano se rompió la cabeza, le salió mucha sangre.
V.- Hacer otro párrafo como el anterior cambiando el sujeto y usar otras partes
del cuerpo.
OBJETIVOS
NIVEL PRINCIPIANTES
Parte I
PRETÉRITO
Ejemplos:
SINGULAR ESPAÑOL
meyahnahen trabajé
meyahnahech trabajaste
meyahnahi trabajó
PLURAL ESPAÑOL
meyahnaho'on trabajamos
meyahnahe'ex trabajasteis
meyahnaho'ob trabajaron
Los verbos hanal, wenel, hóok'ol, okol, káahal, k'uchul, lúubul, chi'ibal, forman el
pretérito de la siguiente manera:
SINGULAR PLURAL
hanen hano'on
hanech hane'ex
hani hano'ob
A'ala'abi
Los verbos bis, tàas, cha'a, xu'ulul, se conjugan como el siguiente ejemplo:
bisa'aben(3).
FUTURO
SINGULAR ESPAÑOL
bíin meyahnahken trabajaré
bíin meyahnahkech trabajarás
PLURAL ESPAÑOL
bíin meyahnahko'on trabajaremos
bíin meyahnahke'ex trabajareis
NIVEL PRINCIPIANTES
SINGULAR ESPAÑOL
tin meyahtik t meyahtik
ta meyahtik ta meyahtike'ex
tu meyahtik tu meyahtiko'ob
FUTURO
PARA VERBOS TRANSITIVOS
Se antepone la partícula bíin más los pronombres dependientes, más la raíz de los verbos transitivos, más el
sufijo eh.
SINGULAR PLURAL
bíin in hàanteh bíin k hàanteh
bíin a hàanteh bíin a hàante'ex
Verbo meyah
PLURAL ESPAÑOL
bíin in meyahteh bíin k meyahteh
bíin a meyahteh bíin a meyahte'ex
NIVEL PRINCIPIANTES
DIÁLOGO
El maestro dialoga con sus alumnos sobre las actividades que realizaron en
el fin de semana.
AH KA'ANSAH:
-¿Ba'ax ta bèetah ti' le p'is k'ìin máano' Juan?
H JUÀAN :
- P'áahten in wáant in na', bul k'ìin míisnahen, tin lah míistah in wotoch yéetel u pàach nah.
AH KA'ANSAH :
-¿Chéen lehàah ta bèetaho'?
H JUÀAN :
-Ma', chúumuk k'ìin le ka'ah ts'o'ok in míise', ka tin k'áatah in hanal.
AH KA'ANSAH :
-¿Ba'ax ta hantah?
H JUÀAN :
-Bu'ul, k'utbil ìik yéetel chokoh wàah
AH KA'ANSAH :
-¿Kux tèech x-Rosa, ba'ax ta bèetah ti' le p'is k'ìin máano'?
ROSA :
-Tene' tin p'o'ah u nòok' in wíitsino'ob, pak'achnahen xan, tumen k'oha'an in na'.
AH KA'ANSAH :
-¿Ba'ax k'oha'anil yàan ti a na'?
ROSA :
-Chéen k'oha'an ti chàanpal, hump'éel k'ìin síihik in wíits'in.
AH KA'ANSAH :
-¿Ba'ax le a chàan íits'ino'?
ROSA :
-Chàan xi'ipal
NIVEL PRINCIPIANTES
LECTURA
X-IHYEENE
XOOK
Chilam Balam
Ko'one'ex xokik u tsikbalil uk', k'oxol yéetel ch'ik. Hump'éel k'ìine' tu yilahubao'ob ti' hump'éel xla' nah, ka tu
ya'alah bey uk' ti k'oxol yéetel ch'ike':
-"Te'exe', ma' táan a kuxtale'ex he'ebix in kuxtale'. Tene' tu pòol máak wa tu kukut ba'alche' kin wuk'ik k'i'ik',
óotsil k'oxole' ti' lùuk' ku síihil, chéen xik'nal yéetel k'àay ku bèetik. Ch'ike' chéen síit' ku bèetik".
-"Mak a chi' uk', to'on xane' k oksik k'oha'anil ti' kàaho'ob. K bèetik u kíimil máako'ob, ma' chéen tèech ka
bèetik le ka k'àaso', tak to'on xan".
PREGUNTAS
NIVEL PRINCIPIANTES
Vocabulario
Maya Español
a'al decir
ba'alche' animal
bebida ceremonial,
báalche'
como el tepache.
ch'ik pulga
he'ebix como
il ver
k'áat pedir
k'oha'an enfermo
k'oha'anil enfermedad
k'ut tamular
kàah pueblo
ko'ox vamos
kukut cuerpo
vivir, establecerse
kuxtal
en un lugar
láah todo
máan pasar
nòok' ropa
oksah introducir
óotsil pobre
óotsilil pobreza
p'áatal permanecer
pàach detrás
pak'ach tortear
síih nacer
tak hasta
tsikbalil cuento
wíinklal cuerpo
xik'nal volar
xla' viejo
NIVEL PRINCIPIANTES
LECTURA
XOOK
CHA'A' CHÁAK
Ti' le winala' ku bèeta'al ch'a'a cháak tu kàahil màayao'ob. Le ch'a'a cháako' ku bèeta'al utia'al u k'áata'al ha',
yóolal u yantal nal.
Le hanalo' xiibo'ob bèetik, mix huntúul ko'olel ku bin utia'al u bèet le hanalo'. Tu ts'òok u k'ìinile ku bèeta'al
le hanalo', ken ya'al chúumuk k'ìine', ts'o'ok u tahal tuláakal le bak'o', tu k'àabe' ku ts'a'abal bok'bil sakàan
yo'olal u tat-tal. U k'àaba'e' k'óol.
Ku bèeta'al xan u nukuch wàahi u k'àaba'e noh wàah. Tu ts'ue ku ts'a'abal muxbil sikil.
Le ken tahak tuláakal le k'óol yéetel le píibo' ku ts'a'abal ti' le hmèeno' utia'al u ts'ah yóok'ol le ka'anche'o'.
Chéen p'el u ts'okol u ts'a'abal tuláakal yóok'ol le ka'anche'o' káahal u payalchi' yùum hmèen. Ku t'anik u
yùumil yìik'al u kanti'its ka'an.
Nohol ìik'
Xaman ìik'
Lak'in ìik'
Chik'in ìik'
Beyxan ku t'anik tuláakal yumtsilo'ob, yùum tùun, u yùumil k'áax yéetel tuláakal u ko'olebìilil u kanti'its
ka'an. Ku t'anik xan tuláakal ts'ono'oto'ob.
Ka'alikil táan u payalchi' le hmèeno', kantúul mehen xi'ipalàal mot'okbalo'ob yáanal le ka'anche'o tu k'àayo'ob
bey mùuche', uláak' u mùuch'e' tu k'àayo'ob bey bàache', ba'ale' letio'obe' ti yano'ob tu k'ab che'e.
Hunmúuch' xìibo'obe' u nat'maho'ob tsíimin che' tu máan yáalkabo'ob' ichil tuláakal le máako'obo' tu bèetik u
yùum cháakilo'ob, u meyaho'obe' u wéek ha'atiko'ob tuláakal máak biha'an te ch'a'a cháako'.
Ku ts'o'okol u payalchi' yùum hmèene', ku yéensik le hanalo' utia'al t'oxbih ti' tuláakal máak.
Yàan k'ìine' chéen p'el u ts'o'okol le ch'a'a cháako ku tàal k'a'ank'an cháak.
NIVEL PRINCIPIANTES
TUUMBEN T'AANO'OB
Maya Español
áalkab correr
bàach chachalaca
bòok' batir
chik'ìin poniente
chúuh calabazo
ha'ach' aguado
hàats' azote
ìik' viento
ixi'im maíz
k'a'an fuerte
jugo de cualquier
k'àab
fruto o caldo de comida
comida espesa
k'óol
como atole (pebre)
ka'ayum padrastro
kexi'e ojalá
lak'ìin oriente
láyli' siempre
mùuch rana
nat' montar
nohol sur
sakàan masa
sikil pepita
táanil enfrente
tat espeso
ts'u' interior
tsíitsil hora
xamàan norte
yáax primero
NIVEL PRINCIPIANTES
Parte II
PREGUNTAS
EJERCICIOS
III.- Hacer un pequeño diálogo sobre algo que te haya sucedido en la escuela
NIVEL PRINCIPIANTES
Presente Presente
habitual actual
Tene' táan in
Kin hantik kàax hantik u bak'el
kàax
Ejemplo:
Presente Presente
Pretérito
habitual actual
hanen
hanech
Kin hanal tene' tin hanal hano'on
hane'ex
hano'ob
Ejemplos:
- Tene' tin k'ayah hunp'eél túmben k'àay.
- Teche' ta k'ayah hump'éel túumben k'àay.
- Leti'e' tu k'ayah hump'éel túumben k'àay .
- To'one' t k'ayah humpéel túumben k'àay.
- Te'exe' ta k'ayahe'ex hump'éel túumben k'àay.
- Letio'obe' tu k'ayaho'ob hump'éel túumben k'àay.
OBJETIVOS
PRINCIPIANTES
Parte I
ADJETIVOS DETERMINATIVOS
Los adjetivos determinativos no indican cualidad del nombre maya, sino que
dan idea de posesión, muestran de quién se habla y dan idea de número.
Estos adjetivos son denominados también posesivos, demostrativos y
numerales.
SINGULAR PLURAL
in --- mi, mío, mía k nuestro, nuestra
a --- tuyo, tuya a (e'ex) tuyos, tuyas
u --- suyo, suya u (o'ob) suyos, suyas.
SINGULAR PLURAL
in pòol mi cabeza
in píix mi rodilla
a wich tu ojo
u yòok su pie
k k'ab nuestras manos
a kàale'ex nuestras gargantas
u puksi'ik'alo'ob sus corazones
¿De quién es
- ¿Máax tia'al le p'óoka'?
este sombrero?
- Intia'al Es mío
- ¿Atia'al le wàaha'? ¿Es tuyo este pan?
- ¿Atia'al wa le lùucha'? ¿Es tuya esta jícara?
No es mía,
- Ma' intia'ali', utia'al XRosa
es de Rosa
NIVEL PRINCIPIANTES
Parte I
DIÁLOGO
ROSA
-¿Máax tia'al le su'ukil naha'?
MARIA
- Intia'al, le uláak'o' ma' intia'ali, utia'al in kìik.
ROSA
- ¿Kux le naho'ob yàan náacho', máax tia'alo'ob?
MARIA
- Lelo'obo' utia'alo'ob in wíits'in. ¿Kux a wotoch x Rosa bixi', su'ukil nah, wa
pak'il nah?
ROSA
- Le tu'ux kahakbaleno' pak'il nah, ba'ale' ma' intia'ali', utia'al in h
ka'asuku'un.
MARIA
- ¿Yàan wa ba'ax atia'al beya'?
ROSA
- Le tùupa' intia'al, le xts'ipita' utia'al in na'. ¿Kux tèech ba'ax uláak'
yàantech?
MARIA
- Yàanten ya'ab ba'alob, le k'éek'eno' intia'al, bey xan le úulumo'obo' yéetel
le kàaxo'obo. Le mayeka' ma' intia'ali', atia'ale'ex bin.
ROSA
- Ah! ma' in wòohel ka'ach wa k tia'ali'.
MARIA
- Atia'ale'ex, yàan u bisa'al ta wotoch.
ROSA
- Ma'alob, X María pa'atik in bin.
MARIA
- Ka'a xi'iktech utsil
ROSA
- Dyos bo'otik
PREGUNTAS
XOOK
Tu ch'ile' láayli' p'áatal ixi'im ti'e, ba'ale' ts'o'ok u sèen ts'áik ma'alob ha'. Le u túumben
kòolo', hach ichil hunp'íit k'ìine' ts'o'ok u yantal u nalil. Ba'ale' ma' hach uts u bin ti, le
ko'olelo' yéetel le u yíichamo', tumen yan ba'ax oka'an tu puksi'ik'al, bey xnòok' hàantik
u tùukule'.
NIVEL PRINCIPIANTES
VOCABULARIO
Maya Español
ah interjección
ba'al cosa
ba'ale' pero
bis llevar
bixi' cómo
ch'i'l troje
Dios te lo
Dyos bo'otik
pague
ichil dentro
ixi'im maíz
k'éek'en cochino
kàax gallina
kahakbal habitar
kux y
láayli' todavía
indígena,
máasewal
gente del pueblo
máax quien
náach lejos
nàats' cerca
nah casa
nahil casa
nal elote
otoch casa
su'uk zacate
partícula de
tia'al
posesión
ts'ah dar
tùup arete
úulum pavo
wa interrogación
xts'ipit anillo
xtùux pava
yàakunah amor
ADJETIVOS DEMOSTRATIVOS
1.- Se antepone (le) al nombre masculino o femenino y se pospone (a) para los
demostrativos ESTE, ESTA.
Ejemplos:
Ejemplos:
3.- Se antepone (le) al nombre y se le pospone (e) para formar los demostrativos
AQUEL, AQUELLA.
Ejemplos:
NIVEL PRINCIPIANTES
DIÁLOGO
ANTONIO
-¿Bix u bintech ta meyah Felipe?
FELIPE
- Ma'alob u binten, ho'olheak binen in man le in lóoba' tumen káach in lóob.
ANTONIO
-Tene' ma' in kah in páaki', tumen k'oha'anchahen, sèen chu'up in wooka'.
FELIPE
- Le wa ti' ta ch'akah ti' le p'is k'íin máana'
ANTONIO
- Leti', tin tukultah ma' tun yàatale', le bèetik ma' binen yiknal ts'akyahi'.
FELIPE
-¿Binech wa túun tu yiknal?
ANTONIO
- Ma' bineni', leti'e' nohoch máaka' leti' ts'ake'. ¿Ya'ab wa u bin a páak h
Felipe?
FELIPE
-Ma' ya'abi', míin chéen kan k'àan u bin.
ANTONIO
-¿Ba'ax kan a bèet ken ts'o'okok a páak?
FELIPE
-Bin in ka'a Ho' meyah
ANTONIO
-¿Ba'ax meyahil ken a bèeteh?
FELIPE
-Kex chéen kòonol tu nahil kòon nòok'.
ANTONIO
-Ma'alob ka kanáant le ba'axo'ob kan a kono' bik xi'ik okolbiltech.
FELIPE
-¿Kux a suku'une' ba'ax meyahil ku bèetik?
ANTONIO
-Leti'e' chuy xanab ku bèetik, le xanaba' leti' chuye'.
FELIPE
-Ma'alob Antonio tu láak' k'ìin k ilikbah.
ANTONIO
-Ma'alob Felipe tu láak' k'ìin.
LECTURA
XOOK
CHA'AN
Ichil óoxp'éel k'ìin u káahal cha'an tin kàahal. Sáansamal yàan yantal óok'ot yéetel
paywakax, yàan u yantal xan kanàan kib, yéetel u mìisa'i'.
Ba'ale' yàane' chéen tu bin u tsikbalo'ob, yàane' tan u k'àayo'ob wa tu payal chi'o'ob.
Le ken k'uchuko'ob te' nah tu'ux kun p'atbil le kibo' ku t'o'oxol sa' yéetel chakbih
wàah, tumen yùumil le naho'.
Tene', yàan in bin sáansamal te' bisah kibo', hach uts tin wich. Kexi' ka'a xi'ike'ex
xane'.
NIVEL PRINCIPIANTES
VOCABULARIO
Maya Español
behela'e' hoy
cortar con
ch'ak
machete o hacha
hinchazón,
chùup
hinchado
hkòonol dependiente
ho'olheh ayer
káahal comenzar
kanàan cuidar
kòonol vender
lóob coa
nohoch grande
ok'ol llorar
okol entrar
páak deshierbar
sáamal mañana
síinik hormiga
xch'úupal muchacha
xnùuk vieja
yah dolor
NIVEL PRINCIPIANTES
ADJETIVOS NUMERALES
hunp'éel 1
ka'ap'éel 2
óoxp'éel 3
kanp'éel 4
ho'p'éel 5
wakp'éel 6
ukp'éel 7
waxakp'éel 8
bolonp'éel 9
lahunp'éel 10
bulukp'éel 11
lahkah ,
12
ka'alahunp'éel
óoxlahunp'éel 13
kanlahunp'éel 14
ho'lahunp'éel 15
waklahunp'éel 16
uklahunp'éel 17
waxaklahunp'éel 18
bolonlahunp'éel 19
k'àal 20
Todo número que se usa para contar o enumerar, termina con una partícula que indica
cuál es el ser o cosa que se cuenta.
En la enumeración maya se usa la partícula túul cuando se cuenta seres racionales o
irracionales:
huntúul xch'úupal
ka'atúul kàax
ho'túul máak
Ejemplos:
hunkúul che'
óoxkúul òon
lahunkúul pak'áal
Ejemplos:
kanp'éel tùunich
ho'p'éel nah
ukp'éel p'aak
waxakp'éel pùut
Se usa la partícula ts'íit para contar velas, rajas de leña, trozos de madera, etc.
hunts'íit si'
wakts'íit kib
waxakts'íit che'
kunkúuch si'
ka'akúuch nal
kankúuch xíiw
huncháach lòol
ka'acháach chàay
óoxcháach ixi'im
ho'kòots' sùum
ka'akòots' wàah
kansáap' sùum
óoxsáap' nòok'
hunwáal hu'un
ka'awáal ha'as
hunkúuk
hunlúub
hunhéek' pak'áal
ka'ahéek' óox
óoxhéek' ha'abin
Se utiliza la partícula páak para contar golpes y el número de veces que se ejecuta una acción:
hunpáak làah
ho'páak lòox
óoxpáak a hanal
ka'apáak a wuk'ih
hunp'u'uk ha'.
hunk'àan, hunts'áak.
NIVEL PRINCIPIANTES
DIÁLOGO
MARIA
- Yum ts'akyah tàalen in wil wa he' a ts'akik in wàala'
HTS'AKYAH
- ¿Ba'ax yanti' le chàan xi'ipala'?
MARIA
- Táan u sèen chokwil, ts'o'okole' táan bin u chi'ibal tuláakal u bàakel
HTS'AKYAH
- Pàal, ko'ox ilik ba'ax yantech: hap a chi', hóos a wàak' ch'a'a wìik' k'a'an.
¿Tu'ux yahtech?
K'OHA'AN
- Yah in tsèem le ken in ch'a'a in wìik'.
HTS'AHYAH
- ¿Kux a kàal, yah wá?
K'OHA'AN
- Sèen yah
TS'AKYAH
- In kin ts'áatech wa hayp'éel nukuch táabletáas, utia'al a nóole, yéetel
hunp'éel inyección kun ts'àabiltech sáamal. Ma' a wuk'ik mixba'al síis,
mixba'al su'uts', mix páap ba'alo'ob. Wa yéetel le ts'àak kin ts'aiktech ma'
utschahecho', ka sùut ichil kanp'éel k'ìin.
MARIA
- ¿Bàahux tuláakal hts'akyah?
HTS'AKYAH
- K'áat ti' in x ts'íib.
NIVEL PRINCIPIANTES
Túumben t'aano'ob
a wàak' tu lengua
costo,
bàahux, bahux
cuanto cuesta
ch'i'ibal pariente
mordedura, picadura,
chi'ibal
dolores reumáticos.
chokwil calentura
chuklantáabah pesca
h kàanbah alumno
árbol de madera
ha'abin muy sólida
y duradera
ha'as plátano
primeras horas
ha'atskab k'ìin
de la mañana
tiene razón,
hàah u t'àan dice la verdad,
es verdad
hóok'ol salir
hóoseh sácalo
hunsúutuk en un momento
ìik chile
in wàal mi hijo
k'áat preguntar
k'uchul llegar
ka'ansah enseñanza, enseñar
kàal garganta
kahtal población
ke'el frío
ko'ox vamos
lùuk' tragar
máaskab machete
mixba'al nada
pararse, detenerse,
níikil
cesar cualquier cosa.
óotsil pobre
óotsilil pobreza
páap picante
su'uts' agrio
ts'akik curación
tsèem pecho
wa hayp'éel algunas
xòot cortar
xòoteb cuchillo
xts'íib secretaria
XOOK
BIX U TS'AHKUBAH MÁASEWÁAL
Te' chàan kàah tu'ux ku ts'àah xòoko', mina'an ts'akyahi', le bèetik letie' ah
ka'ansaho'ob ts'akik le pàalal ku lúubulo'obo'.
Óotsil ah ka'ansahe', tu ch'a'ah hunp'éel sak p'o' utia'al u p'o'ik u pòol h Pedro.
Ah ka'ansahe' ha'ak' yóol ka tu yilah ba'ax ku bèetik x Rosa. Ka tu ya'alah ti' beya':
NIVEL PRINCIPIANTES
EJERCICIOS
I.- Escribe por lo menos 6 líneas contando tus experiencias del día de ayer, o de
algún tema que les guste.
NIVEL PRINCIPIANTES
Lección No. 5
RESPUESTAS
Nombre ___________________________________________________
Fecha ____________________________________________________
I.- Escribe por lo menos 6 líneas contando tus experiencias del día de ayer, o de algún tema que les guste
ta xíinbaltah
tu xíinbaltah
t xíinbaltah
ta xíinbaltahe'ex
tu xíinbaltaho'ob
tin payalchi'itah huntúul k'oha'an
ta payalchi'itah
tu payalchi'itah
t payalchi'itah
ta payalchi'itahe'ex
tu payalchi'itaho'ob
ta yàakuntah
tu yàakuntah
t yàakuntah
ta yàakuntahe'ex
tu yàakuntaho'ob