OBSAH

Amatrsk radio
Vydavatel: AMARO spol. s r.o. Adresa vydavatele: Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel.: 257 317 314 zenm redakce poven: Alan Kraus Adresa redakce: Zborovsk 27, 150 00 Praha 5 tel.(zzn.): 412 333 765 E-mail: redakce@stavebnice.net Ron vychz 12 sel, cena vtisku 42 K. Roziuje PNS a.s. a soukrom distributoi. Pedplatn v R zaji uje Amaro spol. s r. o. -Michaela Hrdlikov, Hana Merglov (Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel./fax: 257 317 313, 257 317 312). Distribuci pro pedplatitele provd v zastoupen vydavatele spolenost Mediaservis s.r.o., Zkaznick Centrum, Moravsk nm. 12D, 659 51 Brno. Pjem objednvek tel.: 541 233 232, fax: 541 616 160, e-mail: zakaznickecentrum@mediaservis.cz, pjem reklamac: 800 800 890. Smluvn vztah mezi vydavatelem a pedplatitelem se d Veobecnmi obchodnmi podmnkami pro pedplatitele. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., ustekova 10, P O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3, . tel.: 67 20 19 21-22 - asopisy, tel.: 67 20 19 31-32 - pedplatn, tel.: 67 20 19 52-53 - prodejna, fax.: 67 20 19 31-32. E-mail: casopisy@press.sk, knihy@press.sk, predplatne@press.sk, Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6285/97 ze dne 3.9.1997) Inzerci v R pijm vydavatel, Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel./fax: 257 317 314. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax: 02/44 45 06 93. Za pvodnost pspvku odpovd autor. Otisk povolen jen s uvedenm pvodu. Za obsah inzertu odpovd inzerent. Redakce si vyhrazuje prvo neuveejnit inzert, jeho obsah by mohl pokodit povst asopisu. Nevydan rukopisy autorm nevracme. Prvn nrok na odkodnn v ppad zmn, chyb nebo vynechn je vylouen. Veker prva vyhrazena. MK R E 397 ISSN 0322-9572, .j. 46 043 AMARO spol. s r. o.

Stavebnici High End zesilovae 300 W nejdete na stran 6

Obsah
Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Rychlej vcekanlov osciloskopy PCI NI . . . . . . . . . . . . . . . 2 Digitln multimetry Meterman na eskm trhu . . . . . . . . . . . . 3 Wireless LAN Serial Port Adapter modul OWSPA311 . . . . . . . . 3 Nov mi spoteby elektrick energie FK6300 . . . . . . . . . . . 4 Kombinan zmek s mikroprocesorem . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Koncov High End zesilova 300 W s budiem LME49810 . . . . 6 Tester kabel pro Ethernet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Procesor ATtiny jako vysla signlu RDS . . . . . . . . . . . . . . . 14 Flashlock pro osobn potae . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 HDTV Zajmavosti z HDTV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 SVTLA A ZVUK Modern vkonov zesilovae . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Vrobky firmy SWAN-ATLAS a jejich historie . . . . . . . . . . . . . 38 Vzcn radioamatrsk hobby - televizn DXing. . . . . . . . . . . 40 Cvienie EmCom Party 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Roofing filtry - o vbec jde? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 Nov kvalitn transceiver Elecraft K3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 Radioamatrsk expedice: Republika Palau - T8 . . . . . . . . . 44 46. kongres FIRAC - Hajdszoboszl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Pedpov podmnek en KV na listopad . . . . . . . . . . . . . 46 Vyslme na radioamatrskch psmech LII . . . . . . . . . . . . . 47 Do vlastn knihovny i jako drek: knka Kdy rdio mnilo svt.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 Seznam inzerent . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

10/2007

NOVINKY NA TRHU

Rychlej vcekanlov osciloskopy PCI NI

Spolenost National Instruments pedstavila verze PCI dvou digitizr/osciloskop s vysokou rychlost a hustotou, m se rozila nabdka tohoto segmentu. Nov osciloskopy m osm kanl rychlost a 2 GS/s. Modulrn pstroje NI jsou "stavebnmi kameny" hospodrnch a univerzlnch automatizovanch testovacch systm. S modulrnmi nstroji technici specifikuj zkladn funkce, kter poaduj. Nejdve si zvol vhodn nstroje ze irok nabdky modul pro men, generaci signlu, radiofrekvennch i napjecch a spnacch modul, a pak tyto nstroje pomoc softwaru nakonfiguruj pro sv specifick lohy men. Tyto nstroje jsou modulrn a definuj se softwarov, take je lze rychle vymnit a snadno pizpsobit jinmu elu, m uspokoj vyvjejc se poteby v oblasti testovn. Modulrn pstroje NI se dodvaj na nejrznjch platformch vetn PXI, PXI Express, PCI, PCI Express a PCMCIA a nabzej vhodu provdn vysokorychlostnch test, nebo vyuvaj vkon standardnch prmyslovch PC a vysplch technologi pro asovn a synchronizaci. Do skupiny produkt pat: digitizry/osciloskopy (a 24 bit, a 2GS/s, a 8 kanl); genertory signl (a 16 bit, 200 MS/s); digitln signlov genertory/analyztory (a 400 Mb/s), genertory a analyztory RF signl (a 6,6 GHz); digitln multimetry (a sedm a pl mst, men LCR); programovateln napjec zdroje (a 20 W, 16 bit); analyztory dynamickch signl (a 24 bit, 500 kS/s); pepnae (multiplexery, maticov, univerzln a RF). Univerzln digitizr National Instruments PCI-5152 umouje vyuvat stoln PC jako plnohodnotn osciloskop Umouje vzorkovac rychlost 2 GS/s v relnm ase na jednom kanlu nebo 1 GS/s souasn vzorkovn dvou kanl. Pro opakujc se signly modul nabz reim ETS (equivalenttime sampling), kter umouje vzorkovn a do rychlosti 20 GS/s. ka psma je 300 MHz, vstupn rozsahy a impedanci lze nastavit softwarov v rozsahu od 100 mV do 10 V, resp. 50 W a 1 MW. Vvojov pracovnk me digitizr NI PCI-5152 softwarov pizpsobit tak, aby provdl uivatelsky definovan men, take nalezne uplatnn v takovch oblastech, jako jsou men polovodiovch ip, ultrazvukov nedestruktivn testovn (NDT), optick koherentn tomografie (OCT) a hmotnostn spektroskopie. Karta PCI National Instruments PCI5015 s osmi kanly, rychlost 60 MS/s a 12bitovm rozlienm zvyuje systmovou hustotu kanl a zrove sniuje nklady na testovn. Jeliko lze synchronizaci vce modul provdt v du pikosekund, je zazen ideln pro vytven systm s velkm mnostvm kanl v takovch odvtvch, jako je linern a ultrazvukov NDT. Ovlada NI-SCOPE, jm jsou podporovny vechny digitizry NI, je vybaven vce ne 50 vestavnmi funkcemi pro men a analzu, kter se uplatn pi men v asov i frekvenn oblasti. Uivatel me nov digitizry synchronizovat s dalm hardwarem NI, nap. s jinmi digitizry, s genertory signlu, s vysokorychlostnmi digitlnmi vstupy/vstupy a multifunknmi zazenmi pro zskvn dat, a tak vytvet vlastn een pro specializovan men. Digitizry PCI-5152 a PCI-5105 tak funguj s vekerm softwarem National Instruments vetn National Instruments LabVIEW, National Instruments LabWindows/CVI a NI TestStand a tak v jinch bnch vvojovch prostedch, nap. C++, C# a NET. National Instruments (Czech Republic), s. r. o.

Nov run digitln multimetry Agilent U1240A

Spolenost Agilent Technologies roziuje od 5. z 2007 svoji nabdku digitlnch multimetr o run multimetry ady U1240A. Tato nov skupina provoznch pstroj obsahuje dva modely U1241A a U1242A. Multimetr U1241A m 4 mstn duln displej s rozlienm 10.000 slic a monost podsvcen ve dvou stupnch intenzity. Krom men stejnosmrnho a stdavho (True RMS) napt a proudu, je mon mit i odpor, kapacitu, frekvenci, teplotu a kontinuitu veden. Zkladn pesnost men stejnosmrnho napt je a 0,09 % a multimetr je rovn vybaven funkc zaznamenvn minimlnch a maximlnch hodnot men veliiny. Pstroj me pracovat v rozsahu provoznch teplot od -10C do +50C a je napjen pomoc ty AAA bateri. Multimetr U1242A je oproti modelu U1241A vylepen o vnitn pam s kapacitou a 100 odmr. Dle umouje mit souasn dv teploty a pmo zobrazit jejich rozdl nebo urit ptomnost vych harmonickch sloek ve stdavch signlech. K nov ad multimetr byla pipravena i cel ada novch micch doplk jako jsou teplotn sondy pro men teploty prosted, teploty povrch i kapalin nebo kle ov sonda pro men velkch proud. Ceny novch multimetr Agilent U1240A zanaj ji na 5.760,- K bez DPH.

10/2007

NOVINKY NA TRHU

Digitln multimetry Meterman na eskm trhu

Rdi bychom Vm pedstavili st nov digitln multimetry od firmy Meterman, kter se vyznauj jak dobrou kvalitou, tak pznivou cenou. Multimetry Meterman se vyznauj modernm designem v erven barv, kterou u multimetr vhodn dopluje ern ochrann pryov pouzdro. Provozn technici tak ocen magnetickou pchytku, kter umouje bezpen zaven pstroje pi men. Ochrann pouzdro a magnetick pchytka jsou u vech typ standardn soust zkladn vbavy. 20 mA a funkce MIN, MAX, AVG, REL, PEAK a HOLD. ten hodnot usnaduje modr podsvtlen displeje.

Meterman HD160B
Tento multimetr se odliuje od vrobkov ady XR nejen lutou barvou, ale pedevm technickmi parametry. Pstroj m mechanicky odoln pouzdro s krytm IP67, kter chrn pstroj proti pdu z vky a 2,5 m. Umouje men napt do 1 500 V DC a 1 000 V AC. Ochrana proti peten vstupu je 6 kV. Krom zkladnch funkc je pstroj vybaven testerem napt s diodami LED, funkcemi pro men kontinuity, REL, HOLD, MIN, MAX a RANGE LOCK. Displej m zelenkav podsvtlen a zobrazuje analogov bargraf. Zadn strana pouzdra je uzpsobena pro pipojen micch vodi. Info na: http://www.ghvtrading.cz.

Meterman 5XP
Kompaktn multimetr s runm pepnnm rozsah je zkladn verz multimetr Meterman. Mimo bn funkce pro men U, I, R a testu propojen je pstroj vybaven funkc bezdotykov detekce napt a doplkovmi funkcemi HOLD, MIN a MAX.

kladn pesnost pstroje je 0,5 %. Pepnn rozsah je automatick s monost pouit funkce RANGE LOCK. Displej pstroje m pjemn modr podsvtlen a zobrazuje analogov bargraf. Soust zkladn vbavy je i idlo pro men teploty.

Meterman 37XR
Multimetr TRMS je vhodn zejmna pro prci v laboratornch podmnkch. K tomu ho peduruje pesnost 0,1 %, citlivost 10 000 digit, funkce pro men induknosti do 40 H, kapacity do 40 F, odporu do 40 M? a doplkov funkce pro men kmitotu f, prmru AVG, pomru REL, piek PEAK a pamt HOLD. Displej pstroje m pjemn modr podsvtlen a zobrazuje analogov bargraf.

Meterman 34XR
Tento multimetr umouje men TRMS. Krom standardnch veliin m kapacitu, kmitoet a teplotu. Z-

Meterman 38XR
Uveden multimetr je uren pro prci v prmyslovch provozech (CATIII 1 000 V, CATIV 600 V). Mimo men zkladnch veliin U, I, R jm lze mit kapacitu a teplotu. Pro penos namench daj do potae je vybaven rozhranm RS-232. Technici ocen funkci pro men v proudov smyce 4 a

Wireless LAN Serial Port Adapter modul OWSPA311

Zabudovn elektronickch modul do pouzdra pedstavuje vhodnou monost, jak spojit nroky na funknost i na technick design. Firma Fischer Elektronik vyvinula pro tyto ely srii malch hlinkovch pouzder, kter spluj veker poadavky zkaznk. Serial Wireless LAN modul od spolenosti connectBlue pedstavuje plnou implementaci WLAN. dn extern driver nen poteba. Moduly m velmi mal rozmry a jeho layout je stejn jako u (nkterch) Bluetooth modul od connectBlue, co umouje uivatelm pipravit jejich zazen jak pro Bluetooth, tak/nebo WLAN 802.11. WLAN modul byl vyvinut pro snadnou integraci do prmyslovch zazen s drazem na velmi nzk proudov nroky. Pouit tohoto modulu minimalizuje prci potebnou k implementaci WLAN 802.11b/g nebo poskytuje veker software, hardware, potebn povolen, EMC certifikaci apod. Strun charakteristika: podpora 802.11b a 802.11g (54Mbps)ovldn pes AT pkazy dn driver nen poteba prmyslov teplotn proveden -30 a +85 C podpora low power md kompatibiln s Bluetooth moduly od connectBlue security WEP64, WEP128, WPA1, WPA2 Adhoc i infrastructure mdy intern, nebo extern antna (podpora 2x antenna diversity)- TCP UDP- DHCP , client. Info na: http://www.spezial.cz/

10/2007

NOVINKY NA TRHU

Nov mi spoteby elektrick energie FK6300

Platte hodn za elektinu ? Chcete uetit? My vme jak!
Jsou to spotebie, kter nemus bt stle zapnuty jako napklad lednika. Za klasick pklad me slouit pota s adou periferi, kter najdeme dnes snad v kad domcnosti. I kdy jsou potae i periferie vyrbny modernmi technologiemi, pokud jsou pipojeny na s , odebraj elektrickou energii i ve "vypnutm stavu", nebo mal st tchto zazen zstv asto stle napjena. I kdy odbry takto "vypnutch" zazen nejsou velik, zstvaj takto pipojeny k sti tm neustle. A vte kolik zaplatte za elektrickou energii, kterou spotebuje V, takto "vypnut" pota i monitor nebo tiskrna za jeden rok, kdy jsou 12hod ne/vypnut? Jak mete vidt v tabulce, jsou to pomrn vysok stky. Spotebie uveden v tomto pkladu nejsou vak jedinmi spotebii v domcnosti. V kad domcnosti se jist najdou spotebie jako je televize, mikrovlnn trouba s hodinami, Hi-Fi v, video i DVD pehrva i jin. Dky novmu mii spoteby elektrick energie FK6300, kter najdete v sortimentu firmy FKtechnics pod obj..7120113 za 785,-K/ks s DPH, mete nejenom mit spotebu elektrick energie, ale i pipojen spotebi i spotebie v nastavenou dobu vypnout a v potebnou dobu zapnout a tm uetit nemal finann stky. Maximln zaten zsuvky novho mie spoteby energie je 15A, co by mlo vyhovt pro vechny bn domc spotebie. Krom okamit spoteby zobrazuje mi celkovou spotebu energie a pokud zadme sprvnou cenu energie, doke pepotat spotebovanou energii na penze, take v kadm okamiku vme, kolik zaplatme za energii spotebovanou pipojenmi spotebii. Zajmavou funkc je monost nastavit maximln hranici proudovho odbru. V ppad, e je tato hranice pekroena, mi zane vydvat varovn zvukov signl. V ppad, e poadujeme monost naprogramovn vce interval, je mon tuto potebu eit pomoc dvou samostatnch pstroj. Jako mi spoteby energie pouijeme mi spoteby elektrick energie 3362, kter m obj. 4730039. Spnac hodiny s tdennm cyklem naleznete v naem sortimentu nap. pod obj..610095, u kterch je mono definovat celkem a 116

interval, co je jist vce jak dostaten poet. Pokud potebujete dal informace i si chcete mi energie objednat, volejte na 222 712 421 i pite na fkt@fkt.cz

10/2007

ZAPOJEN PRO ZATENKY

Kombinan zmek s mikroprocesorem

Seznam soustek A991561
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 pF C3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF C4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 F/16 V C5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . PIC16F628 IC2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7805 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IRL520 D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED3 Q1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 MHz K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PHDR-8 K2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PHDR4 K3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/2 K4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/3
Obr. 1. Schma zapojen kombinanho zmku

Elektronick zmky maj irok spektrum vyuit. Nejastji se s nimi meme setkat pi zabezpeen vstup do vyhrazench prostor, jako jsou nkter provozy, kancele, domy apod. K pstupu pak nepotebujeme dn kl, sta znt pouze vstupn kd. een zmku s mikroprocesorem je velmi jednoduch a je pospno v nsledujc konstrukci.

Popis
Schma zapojen kombinanho zmku je na obr. 1. Zkladem zapojen je mikroprocesor PIC16F628 IC1. Ten je asovn krystalem Q1 na kmitotu 6 MHz. Procesor lze naprogramovat pmo na desce spoj konektorem K2. Kombinan zmek potebuje vstupn klvesnici. Ta se skld ze standardn matice 3 sloupce x 4 dky. Klvesnice se pipojuje konektorem K1. Elektro-

magnetick zmky mohou mt bhem aktivace vy proudovou spotebu, kterou samozejm nen procesor schopen dodat. Proto je magnet zmku pipojen pes spna s tranzistorem MOSFET IRL520 T1. Dioda D1 chrn tranzistor proti nap ovm pikm, vznikajcm pi sepnut nebo rozepnut proudu. Obvod je napjen z externho zdroje +9 V pro procesor a dalho napjecho napt podle typu pouitho zmku. Napjec napt pro procesor je stabilizovno obvodem IC2 na +5 V.

Stavba
Veker elektronika zmku s vjimkou klvesnice pipojen kabelem je zhotovena na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 38 x 40 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je

na obr. 4. Zapojen je maximln zjednodueno, take s jeho stavbou by neml mt problm ani mn zkuen elektronik. Po osazen a kontrole zapojen meme naprogramovat procesor. Program pro procesor lze zdarma sthnout na internetovch strnkch autora pvodnho projektu http://www. vermontficks.org/safe_combo_c.htm. Po zapnut napjen zane blikat LED LD1. Inicializan kd je "123456". Po jeho zadn se na 1,5 s aktivuje magnet zmku. Pokud bhem zadvn kdu nen dn tlatko stisknuto dle ne 2 s, zadn se vynuluje a procesor se vrt zpt na zatek pro zadn prvnho sla kombinace.

Zvr
Popsan kombinan zmek lze pout napklad pro pstup do budov, kancel, ppadn k zajitn skn apod.

Obr. 2. Rozloen soustek na desce kombinanho zmku

Obr. 3. Obrazec desky spoj kombinanho zmku (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj kombinanho zmku (strana BOTTOM)

10/2007

NF TECHNIKA

Koncov High End zesilova 300 W s budiem LME49810

V rubrice Svtla a zvuk jsou popsny dv konstrukce stereofonnch zesilova s vstupnm vkonem 2x 100 a 2x 150 W, osazen budiem LM4702 od firmy National Semiconductor. Letos v lt pedstavila firma NS pokraovn tto ady integrovanch budi pod oznaenm LME49810. V tomto ppad se jedn o monofonn (jednokanlov) proveden budie, kter m vak adu novinek a zlepen. K hlavnm zmnm pat: napjec napt : 20 a 100 V rychlost pebhu: 50 V/s vstupn proud budie: a 60 mA PSRR: 110 dB THD+N (f=1 kHz): 0,0007 % Mimo to m obvod integrovnu funkci MUTE a obvod pro mkkou limitaci pi pebuzen (Baker Clamp). Ten odstrauje akusticky ruivou "tvrdou limitaci", typickou pi pebuzen bnch tranzistorovch zesilova. pikov vlastnosti budie jej peduruj pro nron profesionln aplikace, High-End domc zesilovae, aktivn monitory, kvalitn kytarov a nstrojov komba apod. Obvod LME49810 je dodvn v atypickm pouzdru s 15 vvody (TO247-15) s nesymetrickm uspodnm. Napjec a vstupn vvody maj vt rozte, co usnaduje nvrh desky s plonmi spoji. Zapojen vvod je na obr. 1. Vnitn blokov zapojen je na obr. 2 a doporuen zapojen zesilovae s obvodem LME49810 podle katalogovho listu vrobce je na obr. 3. Obvod vynik zejmna extrmn nzkm zkreslenm du desetitiscin procenta, co je patrn tak z graf na obr. 5 a 6. s odporovm dliem R9, R8 a P1 v bzi. Tranzistor je umstn na chladii pobl koncovch tranzistor, aby jeho teplota odpovdala teplot koncovch tranzistor. Dvojice vvod pro buzen koncovch tranzistor (SOURCE a SINK) je schopna dodat proud a 60 mA. I kdy je to vce ne 10x oproti LM4702, stejn musme pout koncov tranzistory typu Darlington nebo dal tranzistor jako proudov budi. Protoe cena vkonovch tranzistor typu Darlington je zbyten vysok, je zde jako proudov budi pouita dvojice komplementrnch tranzistor 2SC4793 a 2SA1837. Ta napj a trojici paraleln azench koncovch tranzistor 2SC5200/2SA1943. Jedn se o bn a hojn pouvan typ od firmy Toshiba se zvrnm naptm 230 V, kolektorovou ztrtou 150 W a maximlnm kolektorovm proudem 15 A. Na vstupu zesilovae je obligtn cvka, tvoen 16 zvity drtu o prmru 1 mm, navinut na trnu o prmru 12 mm a sriov RC len R32, C14. U bipolrnch tranzistor se za provozu musme pohybovat v bezpen pracovn oblasti (SOA). Ta je pro pouit typ uvedena na obr. 8. Obvod LME49810 obsahuje sice adu internch ochran, ale ochrana proti proudovmu peten (zkratu na vstupu) mus bt eena extern. Proto je na emitorovch odporech kon-

Popis
Schma zapojen zesilovae je na obr. 4. Vstupn signl je piveden na konektor K1 a pes oddlovac kondenztor C1 a odpor R2 na vstup obvodu LME49810 IC1. Na rozdl od LM4702 m LME49810 samostatn vvody pro obvod teplotn kompenzace klidovho proudu (BIASP a BIASN). Zde je zapojen tranzistor T1 2SC4793

Obr. 1. Zapojen vvod obvodu LME49810

Obr. 2. Vnitn blokov zapojen obvodu LME49810

Obr. 3. Typick zapojen zesilovae s obvodem LME49810

10/2007

NF TECHNIKA

Obr. 4. Schma zapojen zesilovae s budiem LM49810

10/2007

NF TECHNIKA
covch tranzistor T6 a T7 snmn bytek napt, kter pi pekroen nastaven maximln hodnoty oteve ochrann tranzistor T4 nebo T5. Odpory R11 (R12) zvyuj citlivost pojistky pi malm vstupnm signlu a zohleduj tak SOA tranzistor. Touto problematikou se zabvm takto detailn prv proto, abych objasnil vznam optimlnho nastaven proudov pojistky, sledujc SOA koncovch tranzistor. Hodnoty odpor pojistky pro ob vstupn impedance jsou uvedeny v nsledujc tabulce.

Zesilova je napjen z externho zdroje symetrickho napt dvojic konektor K2 a K3. To umouje oddlen napjet pedzesilova (obvod LM49810) a koncov stupn. Lze tak napklad napjen LM49810 stabilizovat. V ppad pouit jedinho napjecho napt pak oba konektory propojme paraleln. Obvod m indikaci pebuzen pomoc LED LD1. Ta se rozsvt v okamiku, kdy dojde k limitaci vstupnho signlu. Napjec napt pro obvod LM49810 je na desce blokovno dvojic kondenztor 100 F a 100 nF, napjen koncovch tranzistor dal dvojic 220 F a 100 nF. Napjec napt je zvisl na poadovanm vstupnm vkonu a zato-

vac impedanci. Koncov tranzistory maj sice kolektorovou ztrtu 150 W, ale s ohledem na provozn spolehlivost se jev jako optimln potat na 1 pr koncovch tranzistor vstupn vkon asi 100 W. Pi osazen vech t pr je tedy optimln vstupn vkon zesilovae 300 W (do 4 i 8 ohm). Pouit chladi m doporuen rozmry: ku profilu minimln 220 mm, vku 120 mm a vku eber 40 mm. Na naem trhu existuje ada vhodnch profil - napklad z nabdky firmy Fischer, ale i od tuzemskch dodavatel. Mechanick een desky spoj je ur-

eno pedevm pro mont na ploch jednostrann ebrovan chladi, tedy s pedpokladem pirozenho chlazen. Chladi tak tvo bonice zesilovae. To pi vhodnm proveden zjednoduuje mechanick een cel skn, kter me bt tvoena napklad rovnmi duralovmi dly (dno, vko, pedn a zadn panel).

Stavba
Zesilova je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 60 x 210 mm.

Obr. 5. THD+N v zvislosti na kmitotu

Obr. 6. THD+N v zvislosti na vstupnm napt

10/2007

NF TECHNIKA
Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 7, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 9 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 10. Tranzistory jsou pjeny ze strany spoj (BOTTOM) a deska je upevnna tveic roub s distannmi sloupky na rovnou zadn stranu chladie. Silov pvody (napjen a reproduktorov vstup) jsou eeny roubovacmi svorkovnicemi, signlov vstup konektorem PSH02. Jedin nastavovac prvek na desce spoj je trimr P1 pro nastaven klidovho proudu koncovch tranzistor. Tranzistory budie T1, T2 a T3 maj izolovan pouzdra, nemusme tedy pouvat izolan podloky. Vkonov tranzistory koncovho stupn musme ale od chladie izolovat. S pouzdry TO-247 je trochu problm, vtina naich dodavatel pro n standardn sldov podloky nenabz. J osobn pouvm izolan flii Kerafol od firmy Ecom. Obvod LME49810 je piroubovn k pomocnmu chladii, pipevnnmu k desce spoj dvojic roubk M3.

Zvr
Popsan zesilova je prvnm z ady modul osazench budiem LME49810. Tento obvod je schopen v pln me nahradit standardn diskrtn een vstupnch obvod jakostnch zesilova.

Seznam soustek A991583

R1, R7. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6,8 k R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 k R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 R5, R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 240 R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 k R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 390 R9. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,2 k R10. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k R11-12. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . R* R13-16. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . R* R17, R22-23, R26-27, R30 . . . . . . . . . . . . . . . . . 0,22 /2 W R19-20 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 R25, R24, R21, R28-29, R18 . . . 10 R31 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 /2 W R32 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 /2 W C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 F/10 V C3, C6 . . . . . . . . . . . . . . 100 F/100 V C10-11 . . . . . . . . . . . . . 220 F/100 V C4, C7, C12-13 . . . . . . . . . . . . 100 nF C9, C8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 nF C5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 pF C14. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF IC1 . . . . . . . . . . . LME49810-AL24X20 T3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2SA1837 T7, T9, T11. . . . . . . . . . . . . . 2SA1943 T1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2SC4793 T6, T8, T10 . . . . . . . . . . . . . 2SC5200 K4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/2 K2-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/3 T4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC546 T5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC556 D1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD5V1 D2-5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 D6-7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 L1. . . . . . . . . . . . . L-D12MMXL16MM LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5 P1 . . . . . . . . . . . . . . . . PT64-Y/200 K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT
Obr. 7. Rozloen soustek na desce zesilovae s budiem LM49810

10/2007

NF TECHNIKA
Krom pikovch parametr tak vrazn zjednoduuje obvodov een a tm i zlepuje reprodukovatelnost konstrukce. I pes vrazn zjednoduen doporuuji individuln stavbu popsanho zesilovae amatrm s alespo zkladnmi zkuenostmi v oblasti nf techniky a samozejm tak s pslunm pstrojovm vybavenm (signlov genertor a osciloskop povauji za naprost minimum). Popsan modul me bt pouit jako zklad pro pikov domc nebo klubov stereofonn zesilova, ale tak pro aktivn reproduktorov systm, odposlechov box nebo kytarov i nstrojov reproduktor. V ptch pokraovnch rozme zapojen tak o dal elektronick ochrany, jako je zpodn start, tepeln ochrana, zen ventiltoru nebo ochrana proti stejnosmrnmu napt na vstupu. adu z tchto ochran nabzej nkte dodavatel elektronickch stavebnic t jako extern moduly, kter lze zaadit na vstup popsanho zesilovae.

Obr. 8. SOA tranzistor 2SA1943/2SC5200

10

10/2007

NF TECHNIKA
Vzhledem k maximlnmu napjecmu napt a 100 V lze budi LME49810 pout pro vstupn vkony a 900 W (do 4 ohm), ppadn a 3000 W v mstkovm zapojen. To vak ji vyaduje vt poet paraleln azench koncovch tranzistor, pslun dimenzovan chlazen, ppadn een koncovho stupn ve td H. To ve naleznete v dalch slech AR. Pro zjemce o stavbu popsanho zesilovae dodvme samostatnou desku s plonmi spoji A1583-DPS, sadu desky spoj s obvodem LME49810 a vkonovmi tranzistory (2x C4793, 1x A1837 a ti pry 2SA1943/2SC5200) jako A1583-KIT nebo kompletn hotov osazen a oiven zesilova (bez chladie) pod oznaenm A1583-MOD. Vce na www.stavebnice.net.

Obr. 9. Obrazec desky spoj zesilovae (strana TOP)

Obr. 10. Obrazec desky spoj zesilovae (strana BOTTOM)

10/2007

11

MEN A REGULACE

Tester kabel pro Ethernet

Ethernet je jeden z typ loklnch st, kter realizuje vrstvu s ovho rozhran. V loklnch stch se Ethernet prosadil v 80 % vech instalac. Jeho popularita spov v jednoduchosti protokolu a tm i snadn implementaci i instalaci. Pvodn protokol s penosovou rychlost 10 Mbit/s byl vyvinut firmami DEC, Intel a Xerox pro poteby kancelskch aplikac. Pozdji byl v ponkud pozmnn podob normalizovn institutem IEEE jako norma IEEE 802.3. Tato norma byla pevzata ISO jako ISO 8802-3. Autoi pvodnho Ethernetu vytvoili upravenou verzi Ethernet II, kter zmnila nkter asov konstanty s clem doshnout vy kompatibility se standardem 802.3. Mezi obma specifikacemi vak zstal rozdl ve formtu rmce. Klasick Ethernet pouval sbrnicovou topologii - tedy sdlen mdium, kde vichni sly vechno a v kadm okamiku me vyslat jen jeden. Jednotliv stanice jsou na nm identifikovny svmi hardwarovmi adresami (MAC adresa). Kdy stanice obdr paket s jinou ne vlastn adresou, zahod jej (karty lze ovem pepnout do promiskuitnho reimu, kdy pijmaj vechny pakety, tato monost se vyuv nap. pi monitorovn st). Pro pstup ke sdlenmu penosovmu mdiu (sbrnici) se pouv metoda CSMA/CD (Carrier Sense with Multiple Access and Collision Detection), esky metoda mnohonsobnho pstupu s naslouchnm nosn a detekc koliz. Stanice (s ov karta), kter potebuje vyslat, naslouch co se dje na penosovm mdiu. Pokud je klid, zane stanice vyslat. Me se stt

Obr. 1. Schma zapojen testeru pro Ethernet

(v dsledku zpodn signlu), e dv stanice zanou vyslat piblin ve stejn okamik. Jejich signly se pochopiteln navzjem zkomol. Tato situace se nazv kolize a vyslajc stanice ji poznaj podle toho, e bhem svho vysln zrove zjist pchod cizho signlu. Stanice, kter detekuje kolizi, vyle krtk signl (jam o 32 bitech). Pot se vechny vyslajc stanice odml a pozdji se pokus o nov vysln. Mezi opakovanmi pokusy o vysln stanice pok vdy nhodnou dobu. Interval, ze kterho se ekac doba nhodn vybr, se bhem prvnch deseti pokus vdy zdvojnsobuje. Stanice tak pi opakovanch nespch "ed" sv pokusy o vysln a zvyuje tak pravdpodobnost, e se o sdlen mdium spn podl s ostatnmi. Pokud se bhem estncti pokus nepoda rmec odvyslat, stanice sv snaen ukon a ohls nadzen vrstv nespch.

Ke kolizi me dojt jen v dob, kter uplyne od zatku vysln do okamiku, kdy signl vyslan stanic obsad cel mdium (pak ji ppadn dal zjemci o vysln zjist, e mdium nen voln a pokaj na jeho uvolnn). Tento interval se nazv kolizn oknko a mus bt krat, ne je doba vysln nejkratho rmce. Jinak by mohlo dochzet k nezjitnm kolizm (dv vzdlen stanice odvyslaj krtk rmce, kter se na kabelu protnou a zkomol, ale ob stanice ukon vysln dve, ne k nim doraz kolidujc signl). Tato metoda pstupu k mdiu je velmi efektivn pi nim zaten st (cca 30 % ky psma). Jej efektivita kles pi vtm potu zjemc o vysln, kdy me dojt k exponencilnmu nrstu koliz. Efektivita CSMA/CD je vy pro del rmce, protoe pi

Seznam soustek A991573

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 R3-5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 pF C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V C4. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . ATTINY2313 D1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED3 Q1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 MHz K1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PHDR4 K2 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT

Obr. 2. Rozloen soustek na desce testeru pro Ethernet

Obr. 3. Obrazec desky spoj testeru pro Ethernet

12

10/2007

10/2007

13

MEN A REGULACE

Procesor ATtiny jako vysla signlu RDS

Co je to RDS (Radio Data Systm)?
RDS (Radio Data System) je systm uren k penosu doplkovch informac v stch VKV FM rdiovch vysla.

Sluby RDS
PS - Program Service - Nzev rozhlasov stanice neboli identifikace pijmanho okruhu. Nzev programu je uren jen pro zobrazen na displeji pijmae. Dlka je 64 bit, tj. 8 alfanumerickch znak podle normy ISO 646. PI - Program Identification - Identifikace programu pomoc uniktnho kdu. Tento kd nen zobrazovn a slou pro identifikaci a pouv se jako identifikace programu napklad pi pela ovn na jin vysla. AF - Alternative Freguencies - Alternativn frekvence slou k automatick pela ovn pijmae (napklad pi jzd autem) na stle stejnou stanici. RT - Radiotext - penos krtkch textovch zprv na display rdia. PTY - Program Type - typ programu. slo od 0 do 31 oznauje typ penenho programu. TP - Traffic - Program identification, identifikace programu kter pen dopravn informace. TA - Traffic - Announcement identification - informace o tom, e je prv te vyslna dopravn informace. Tato jejich penosu je vhodnj pomr mezi trvnm koliznho oknka a vysln dat. Jednotliv varianty protokolu se zna nap. 10Base5, 100Base-TX a podobn. Prvn slice uruje maximln penosovou rychlost v megabitech za sekundu. Nsleduje oznaen psma (vechny verze Ethernetu pracuj v zkladnm psmu, proto zde vdy obsahuj "Base") a uren druhu penosovho mdia.

Obr. 1. Schma zapojen testeru

hlen zpsob nap. zastaven pehrvn CD nebo kazety a pust se automaticky poslech rdia. RP - Radio Paging - rdiov pagingpenos krtkch textovch zprv pro majitele pager. CT - Clock-Time and date - penos asu a datumu. EON - Enhanced Other Networks informace o dalch rozhlasovch stch. kmitotu 20 MHz. Na vstupy PB2 a PB4 je pipojena standardn zsuvka RJ45/8, z nabdky GM napklad WEBP 8-8 LP s vvody do desky plonch spoj. K propojen s procesorem jsou pouity nsledujc vvody: 1 - TX+ 2 - TX3 - RX+ 6 - RXOstatn vvody jsou nezapojeny. Stav pipojen je indikovn trojic LED, pipojenou k vstupm procesoru PB0, PB6 a PB7. Obvod je napjen z externho zdroje (baterie) 4,5 V pes konektor K2. Pro procesor potebujeme samozejm program. Ten je voln ke staen na adrese pvodnho projektu www. elektor.de (seit 3/2007 - Ethermeter), ppadn na webov strnce autora projektu: http://sprite.student.utwente. nl/~jeroen/projects/ethermeter/.

Pen se dal frekvence jinch st. TMC - Traffic Message Channel penos dopravnch informac sloucch nap. pro navigaci.

Penos dat pomoc RDS

Data se zakduj a pak se penej s rychlost 1187,5 bit/s dvoustavovou fzovou modulac PSK na 57 kHz. ka psma datovho toku RDS je ome-

Stavba
Tester kabel je zhotoven na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 35 x 38 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 3. Zapojen je maximln jednoduch a pi peliv prci mus fungovat na prvn pokus.

Zvr
Popsan tester umouje snadno testovat propojovac kabely st Ethernet. Jeden konec kabelu se pipoj do splitru (rozboovae) a druh k testeru. LED LD3 signalizuje, e je tester v provozu a propojen TX funguje. LD1 signalizuje, e splitr vysl data a LD2 blik v rytmu asi 4 s a signalizuje vysln LIT impuls.

Popis
Pro testovn propojovacch kabel st Ethernet bylo vyvinuto nsledujc jednoduch zapojen. Dky pouit mikroprocesoru ATTiny2313 obsahuje pouze minimum externch soustek. Schma zapojen testeru je na obr. 1. Zklad je tvoen procesorem IC1. Ten je taktovn krystalem Q1 na

14

10/2007

MEN A REGULACE

10/2007

15

16

10/2007

MEN A REGULACE
zena filtrem na ku, kter je k dispozici, tj. 57 kHz 2,4 kHz. Tento filtr se nachz i v pijmai a slou k potlaen ruen. Rychlost penosu 1187,5 bit/s 0,125 bit/s byla stanovena jako nsobek 57 kHz (dve pouvan systm dopravnch hlen ARI) a tm i nsobek pilotnho kmitotu 19 kHz. Pevnm fzovm vztahem s pilotnm kmitotem se zabrauje ppadnmu ruen stereofonnho signlu. plno zkladnch funkc, krom znalosti aktuln dopravn situace lze rovn vyut vhod automatizovanho zpracovn - takzvan "dynamick navigace". Navigan pstroj ve vozidle po zadn startu a cle cesty vypot optimln trasu s ohledem na rychlost jzdy, preferovanou tdu komunikac a dal parametry zadan idiem (msta na trase, kter chce projet, apod.). Pokud se na trase, kterou je idi veden k cli, objev dopravn problm s pznakem doporuen obj ky, pepot navigan pstroj bhem jzdy doporuenou trasu tak, aby se idi vyhnul dopravnmu problmu. Mnoho rozhlasovm pijma (zejmna autordi) je dnes osazeno dekodrem RDS. To umouje mimo pjem rozhlasovho vysln tak zobrazen doplujcch informac, jako je nzev stanice nebo libovoln dal text. Popsan tester umouje rychl otestovn RDS dekodru pipojenho radiopijmae.

Seznam soustek A991575

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 M R2-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 pF C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 pF C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 nF C4. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . ATTINY2313 IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74HC00 D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . B909B Q1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11,0592 P1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PT6-H/50 k K1 K3. . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT K2 . . . . . . . . . . . . . . . . . PIN4-1.3MM K4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PHD-4 JP1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP2 dr. RDS signl je t vyveden na konektor K3, kde me bt pouit napklad k modulaci externho VKV vyslae.

RDS-TMC
RDS-TMC (Radio Data System Traffic Message Channel) je sluba, kter je urena k poskytovn dopravnch a cestovnch informac ped a bhem jzdy idii. Tato sluba integruje veker relevantn informace a poskytuje tak idii monost optimalizovat svoji trasu.

RDS-TMC v esk Republice

V Praze je en signlu RDS-TMC zajitno prostednictvm rdia Regina na frekvenci 92,6 FM a eskm rozhlasem Radiournl na frekvenci 94,6 FM. V dalch lokalitch je mon pijmat dopravn informace na frekvencch eskho rozhlasu - viz http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/vysilace

Popis
Schma zapojen testeru je na obr. 1. Zkladem obvodu je procesor ATTiny2313-20. Kmitotov modulovan osciltor je een jednodue kapacitn diodou D1 (BB909B), zapojenou do CMOS osciltoru. sloenho z hradel NAND IC2. Vstup osciltoru je tvarovn dvojic hradel, ke kterm je pipojen krtk kabel fungujc jako antna. Devt harmonick zkladnho kmitotu krystalu Q1 11,0592 MHz je 99,5328 MHz a le tak zhruba uprosted VKV psma. Zkladn funkce RDS vysln (TA - Traffic - Announcement identification), TP - Traffic - Program identification a test, sestvajc z bloku opakujcho se 16bitovho bloku se vol propojkami JP1 a JP3, ke kterm me bt pipojen tpolohov pepna. Na vstupech procesoru PD2 a PD5 jsou k dispozici zkladn signly, pouiteln pro testovn RDS deko-

Stavba
Tester RDS dekodr je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 31 x 52 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Zapojen je velmi jednoduch a mlo by pracovat na prvn pokus. Program pro procesor je voln ke staen na webu pvodnho projektu (www.elektor.de, seit 5/2007, Attiny als RDS Testsender).

RDS-TMC a navigace
Poskytovn dopravnch informac je zcela zdarma a investice spov tedy jen v koupi navigace, ale pro pjem signlu RDS-TMC nesta jen mt navigaci s touto funkc. Je dleit, aby navigan pstroj obsahoval mapov podklady dan oblasti a databzi pedem definovanch pozic monch dopravnch udlost na silnin sti, tzv. lokan tabulky. Ob dv tyto datov sady bvaj obvykle umstny na tzv. "naviganm CD". Navigace nabz

Zvr
S popsanm vyslaem zkuebnho RDS signlu lze snadno zjistit sprvnost funkce RDS dekodru rozhlasovho pijmae.

Obr. 2. Rozloen soustek na desce testeru

Obr. 3. Obrazec desky spoj testeru (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj testeru (strana BOTTOM)

10/2007

17

SLICOV TECHNIKA

Flashlock pro osobn potae

sluhu kle v 21 strnkov ploze, kter je spolu s programem pro procesor a obslunm programem pro osobn pota voln ke staen na internetovch strnkch pvodnho projektu www.elektor.de. Dokumentaci naleznete pod slem 10/2005 - "Flashlock fuer PC". Pi programovn procesoru se mus dodret nsledujc nastaven (PIC-konfigurace):

Obr. 1. Schma zapojen kle

Neautorizovan pstup k osobnmi potai me pedstavovat na mnoha pracovitch znan bezpenostn riziko. A u se jedn o citliv osobn data nebo firemn podklady, je vhodn mt pota maximln zabezpeen proti nedoucmu prohlen nebo stahovn uloench dat. Mimo standardn softwarov zabezpeen heslem meme jet vyut tak hardwarov kl. Nemm zrovna na mysli bn klek od PC, ale mikroprocesorem zen obvod, kter je uloen v bnm devtipinovm konektoru a teprve po zasunut do sriovho portu potae umon pstup k uloenm datm.

Popis
Schma zapojen kle je na obr. 1. Vzhledem k pouit mikroprocesoru obsahuje obvod skuten minimum soustek. Pota se pipojuje konektorem K1 D-SUB9. Zenerova dioda D2 omezuje napjec napt z osobnho potae na zhruba 5 V a dioda D1 chrn obvod proti ppadnmu zpornmu napt. Podle specifikace sbrnice RS232 me tct z vstupu maximln proud 20 mA, odporem R1 je ale omezen na maximln 12 mA. Procesor je taktovn krystalem Q1 na kmitotu 4 MHz. Zbvajc odpory pouze oddluj vstupn a vstupn signly.

Stavba
Flashlock je zhotoven na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 32 x 40 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 3. Zapojen je naprosto triviln, take se stavbou by nemly bt dn problmy. Nicmn doporuujeme hotov kl vyzkouet nejprve na potai, na kterm nejsou uloena dn dleit data. V ppad njakho problmu by pak mohlo bt docela veselo.

Programov vybaven
Jednoduch stavba je v pmm rozporu s relativn sloitm programovm vybavenm. Autor pvodnho projektu zdokumentoval program a ob-

Seznam soustek A991570

R1-2, R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k R3, R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 k C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 pF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . PIC16F628 D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 D2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD5V6 Q1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 MHz K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DSUB-9F

Obr. 2. Rozloen soustek na desce kle pro osobn pota

Obr. 3. Obrazec deskys poj kle pro osobn pota

18

10/2007

AUTO, DM, HOBBY

Budie pro vkonov LED

Obr. 1. Blokov zapojen obvodu MIC29152 Obr. 2. Zkladn zapojen regultoru se vzorcem pro vpoet vstupnho napt.

LED diody jsou znm ji od edes tch let minulho stolet. Prav vznam jejich nzvu - svtlo emitujc diody ale nabv na skutenm vznamu teprve v nkolika poslednch letech. Na trh toti pily nov typy diod, generujc svtlo srovnateln s klasickou rovkou pi nesrovnateln ni spoteb energie. Uritou nevhodou LED je jejich zvislost na protkajcm proudu. Dky VA charakteristice s relativn ostrm kolenem mus bt toti napjeny ze zdroje proudu. Pi "normlnm" napjen konstantnm naptm se projevuje jejich tepeln zvislost a samozejm tak vliv ppadn kolsajcho napjecho napt, co me vst k rychlmu znien. Jako een tohoto problmu nabz ada vrobc speciln budie, nebo

zen stabiliztory vhodn k tomuto pouit. Dnes si pedstavme dv z monch een.

Linern regultor MIC29152

Obvod MIC29152 americk firmy MICREL je nzkopkonov regultor s vysokou proudovou zatitelnost a nzkm bytkem napt (350 mV pi maximlnm proudovm zaten). Dodv se jak pro pevn vstupn napt, tak tak jako iditeln s vstupnmi proudy od 1,5 A do 7,5 A. Na obr. 1 je blokov zapojen obvodu MIC29152, na obr. 2 doporuen zapojen podle katalogovho listu vrobce.

ble odpor 3,9 kohmu, co pedstavuje proud asi 317 mA. Protoe typick bytek na vysoce svtivch diodch je asi 3 V, tedy celkem 9 V + bytek 1,24 V na R1, je vkonov ztrta na obvodu IC1 relativn nzk a nepotebuje tedy pi napjecm napt +12 V extern chladi. Kondenztory C1 a C2 filtruj podle doporuen vrobce vstup a vstup regultoru.

Stavba
Regultor je zhotoven na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 21 x 19 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 4 a obrazec desky spoj ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 5. Zapojen je maxi-

Popis
Schma zapojen regultoru pro 3 LED je na obr. 3. Napjec napt je pivedeno konektorem K1. Odpor R2 nastavuje vstup ENABLE na log 1, tedy zapnuto. Regultor je mon extern dit prv vstupem ENABLE, kter je vyveden na konektoru K1. Vstupn napt se odvozuje od referennho vstupu (vvod 5). T je na rovni 1,24 V en . Pokud tedy chceme, aby pes diody LD1 a LD3 prochzel proud 350 mA, mus tento proud na odporu R1 vytvoit bytek 1,24 V. Z ady E12 je nej-

Seznam soustek A991577

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,9 R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V IC1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . MIC29152 LD1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5 K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH03

Obr. 3. Schma zapojen regultoru pro 3 LED

Obr. 4. Rozloen soustek na desce regultoru pro 3 LED

Obr. 5. Obrazec desky spoj regultoru pro 3 LED

10/2007

19

AUTO, DM, HOBBY

Obr. 7. Typick zapojen obvodu (nahoe) Obr. 6. Blokov zapojen obvodu MIC5190 (vlevo)

ternm vkonovm prvkem. To je pklad prv obvodu MIC5190. Obvod MIC5190 je ultrarychl linern regultor, pouvajc extern tranzistor N-MOSFET jako dic prvek. Na obr. 6 je blokov zapojen obvodu MIC5190 a na obr. 7. typick pklad pouit.

duje trochu cviku a mikropjku s tenkm hrotem. Ostatn pouit soustky jsou ji klasick vvodov. Pi poadavku na minimln prostor lze samozejm i tranzistor MOSFET pout v miniaturnm proveden pro SMD.

Zvr
Dnes jsme si ukzali dv zkladn een regulanch obvod pro vysoce svtiv LED. Dalmi monostmi jsou pak ji spnan regultory, vhodn zejmna pi vym rozdlu mezi napjecm naptm a naptm LED, kde by klasick linern regultory vykazovaly nzkou innost. Obvody firmy MICREL dodv napklad firma Digi-Key, www.digikey.com.

Popis
Schma zapojen regultoru s MIC5190 je na obr. 8. Napjec napt je pivedeno konektorem K1. Podobn jako u minulho zapojen se proud LED odvozuje od bytku napt na odporu R3. Ten mus bt v tomto ppad 0,5 V. Vstup obvodu IC1 d gate tranzistoru MOSFET T1 a tm souasn i proud LED LD1. Odpor R1 opt udruje vstup ENABLE na vysok rovni. RC len R2, C2 je zapojen podle doporuen vrobce.

Obr. 8. Schma zapojen regultoru s MIC5190

Seznam soustek A991578

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 k R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . R* C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/16 V C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF IC1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . MIC5190 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BUZ78 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5 K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH03-VERT

mln jednoduch a s jeho stavbou by neml mt problm ani zanajc elektronik.

Stavba
Regultor je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 19 x 23 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 9, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 10 a ze strany spoj (BOTTOM) na obr. 11. Obvod MIC5190 se dodv pouze v proveden pro povrchovou mont s rozte vvod 0,5 mm, take jeho pjen vya-

LED kontroler s obvodem MIC5190

Pedchoz zapojen vyuvalo linern regultor, kter sm dil vstupn napt a proud. Jinou cestou je pouit kontrolru, tedy dicho obvodu s ex-

Obr. 9. Rozloen soustek na desce regultoru s MIC5190

Obr. 10. Obrazec desky spoj regultoru s MIC5190 (strana TOP)

Obr. 11. Obrazec desky spoj regultoru s MIC5190 (strana BOTTOM)

20

10/2007

10/2007

21

HDTV

Zajmavosti z HDTV
Nejvt mnus HDTV? Nedostatek program
Przkum spolenosti Nielsen Company zjistil, e nejdanj novinkou v televiznm vysln jsou u divk programy ve vysokm rozlien obrazu (HDTV). Nejvtm mnusem je naopak nzk nabdka program v tomto formtu. Divkm vad tak vysok cena HD ready televizor, vzne tak omezenost nabdky typ tchto televiz. Druh diskutovan problm se tak tk financ, jeliko uivatelm HDTV vad placen msnch poplatk za pjem vysln v tomto formtu. Zmiovan mnusy tak zabrauj roziovn HDTV, jeliko vrazn poet uivatel nehodl investovat vysok finann prostedky do sledovn HD program.

Universal Studios spout internetov sluby HD-DVD

Spolenost Universal Studios Home Entertainment pomalu rozjd internetovou infrastrukturu, kter majitelm HD-DVD pehrva pipojench k internetu umon vyuvat rznch interaktivnch internetovch vychytvek u HD-DVD disk. Me se jednat napklad o zji ovn podrobnjch informac o produktech, kter se ve filmu nebo serilu objev (skvl marketingov nstroj), stahovn bonusovho obsahu, ppadn vytven sociln st a komunit. Monosti propojen HD-DVD a internetu jsou velice rozshl a zatky pouze naznauj, jakmi smry by se mohli vydavatel v budoucnosti vydat. Mezi prvnmi tituly, kter internetov monosti HD-DVD vyuvaj, je seril Heroes: Season 1 na HD-DVD. Pro majitele PC je pak pipravena strnka www.UniversalHiDef.com, kter je jakmsi stedobodem, centrlnm hubem pro vechny HD-DVD tituly podporujc internetov vychytvky. Zdroj: hdtvmagazine r si Gateway vymyslelo, aby dalo svmu novmu monitoru mrnc. LCD displej toti zvldne rozlien a 2560 x 1600 pi kontrastu 1000:1, svtlosti 400 cd/m2 a estimilisekundov odezv (a 178 pozorovacmu hlu). XHD3000 je oznaen modelu, kter je vybaven HDMI, VGA a DVI vstupy, dvma komponentnmi vstupy, kompozitnm, S-Video, esti USB 2.0 zsuvkami a nkolika audio konektory. Quad HD LCD displej XHD3000 vs pijde na vcelku hezkch 1700 dolar (34 000 K). To je o nco mlo mn, ne si Apple k za svj podobn schopn Apple Cinema Display, ale je tu tak konkurence v podob Dell, HP nebo Samsungu. Zdroj: engadgethd Krom toho budeale billboard slouit tak k vysln audia pmo do mobil tch, kte vyto speciln slo (zdarma). Dle bude mon bluetooth download, billboard poslou i jako wi-fi hot spot i k prci s kdem SPECHD.

HD billboard na Times Square

Nov reklamn billboard na newyorskm Times Square se jmenuje Spectacolor HD a lze jej povaovat za nejlep digitln billboard v celch Sttech. Krom reklamnch spot na nm pob streamovan zprvy, pedpov poas a iv HD penosy od CNN. Technicky je billboard Spectacolor HD een pomoc LED diod, m rozlien 1984 x 2016 bod. Zadavatelm reklamy se s jeho vyutm nabzej zcela nov monosti marketingovch sdlen. Obrazy z filmu Blade Runner se stvaj skutenost... Zdroj: hdtvmagazine

Gateway uvd 30" quad HD LCD displej XHD3000

Ugh, tak si to poj me vysvtlit pkn popoad. Gateway je firma, kter krom jinho vyrb potae a tak LCD displeje. 30" je zhruba 80 cm. Quad HD je stran cool souslov, kte-

OLED televize Sony - cena, datum uveden

Japonsk spolenost Sony slibuje OLED televize u del dobu a nyn

22

10/2007

HDTV
Blu-ray rekordr Sharp AQUOS BD-HDW20
Japonsk Sharp, kter nedvno spojil sly se skomrajcm Pioneerem, pedstavil nov "ultimtn" Blu-ray rekordr. Sharp AQUOS BD-HDW20 je vybaven 1 TB pevnm diskem, na kter se vejde a 127 televiznho zznamu ve Full HD kvalit. Samozejm je vybaven HDMI vstupem pro ldovn videa do va nablskan Sharp AQUOS HDTV v kvalit 1080/24p, podporuje nesrozumiteln audio standardy DTS-HD Master Audio, Dolby TrueHD, DTS-HD HRA, a krom toho veho je vybaven infraervenm rozhranm IrSS, 2x vysokorychlostnm FireWire a doke zaznamenvat na dvouvrstv 50 GB Blu-ray mdia BD-RE/R. Sharp prost pipravil high-end zznamov zazen pro vechny milovnky nejnovj techniky. Zaplat si za nj Y300,000 ($2,611), tedy asi 50 000 K v hrubm pepotu. Rekordr se zane prodvat 1. prosince 2007 spolu s 500 GB verz. Zdroj: engadgethd

to konen vypad, e se jich opravdu dokme. Nov OLED TV s oznaenm XEL-1 se m zat prodvat 1. prosince. Skvl vnon drek pro Japonce je tlust pouh 3 mm, m rozmry 287253140mm a rozlien 960 540 px, jako vstup ale me poslouit rozlien a 1080p. OLED televize XEL-1 je vybavena digitlnm TV tunerem, HDMI vstupem, USB a ethernet porty, vstupem pro sluchtka. M kontrast 1 000 000:1 a "ere" pouze 45W pi hlopce 29 cm. Stoj 200 000 jen, tedy asi 34 000 K. Zatm jsou OLED televize sp zajmavou raritou a technologickm vstelkem sp ne prakticky pouitelnou technologi. Vrobci vetn Sony maj zatm problmy s drahou vrobou a krtkou ivotnost, Sony chce zatm vyrbt pouze 2000 kus OLED TV msn (oproti milionm LCD televiz). Do budoucna se ale jedn o perspektivn technologii, kter si sv msto zsk.

Toshiba uvd HD notebooky

Toshiba, resp. jej st Digital Product Division (DPD), ohlsila nov notebooky vybaven HD-DVD mechanikou a dalmi HD zajmavostmi. Jedn se o pt notebook Toshiba, kter byly podrobnji pedstaveny na akci DigitalLife v New Yorku. Konkrtn jsou to modely Qosmio G45, Qosmio F45, Satellite X205, Satellite P205 a Satellite A205. Jejich ceny zanaj u na 1149 dolarech, jsou vybaveny HD-DVD mechanikou a HD displejem s rozlienm 720p nebo 1080p v hlopkch od 15,4" do 17". Pokud si nov notebooky objednte, zskte k nim tak zdarma pt HDDVD film podle vlastnho vbru. Notebooky jsou vybaveny tak HDMI portem, dky ktermu je mon je snadno pipojit k vtin HDTV televiz a vyut je jako HD-DVD pehrvae. Zdroj: hdtvmagazine

Sony opout DVD

Take tohle je odveta za to, e se k podpoe HD-DVD pidala dal filmov studia? Tko, tenhle krok musela spolenost Sony plnovat mnohem dle. Ve vech svch budoucch videoreordrech vyrbnch pro japonsk trh u Sony nebude podporovat formt DVD, ale pouze HD formt Blu-ray. Oznmen pilo ve stejn dob, kdy Sony pedstavila hned tyi nov luxusn Blu-ray rekordry. Nov pehrvae podporuj dvouvrstv disky a dok pehrvat video ve formtu MPEG4 AVC, co umouje na jeden BD disk vmstnat a 16 hodin HDTV vysln (v pvodnm formtu MPEG2 jsou to pouze 4 hodiny). tyi nov modely Blu-ray rekordr bez podpory DVD jsou BDZ-X90 uren pro domc pouit (podpora 1080p, HDMI 1.3, 500 GB HDD), BDZ-L70 je uren pro majitele HD videokamer jedinm stiskem tlatka umouje penet video ze Sony Handycam kamer. Je vybaven 250 GB diskem. Nakonec jsou tu Blu-ray pehrvae BDZ-T50 a T70 uren pro zkaznky, kte prost jen chtj nahrvat z TV. sou vybaveny 320 GB a 250 GB disky. V Japonsku budou nov Blu-ray pehrvae uvedeny 8. listopadu, zatm nen jasn zda, ppadn kdy v ostatnch zemch.

10/2007

23

24

10/2007

SVTLA A ZVUK

Modern vkonov zesilovae

Vkonov zesilovae pat v posledn dob mezi radioamatry rozhodn k nejastji eenm konstrukcm. Je to dosud jedna z mla oblast elektroniky, kde se jet d hovoit o urit "ekonomick vhodnosti" ve srovnn s komern vyrbnmi zazenmi. Mus se samozejm jednat o zesilovae vych vkon (tak nad 100 W RMS), nikoliv tedy o lacin komba z nskch tri , oznaen ohromujcmi superpikovmi vkony du stovek W a napjen estic monolnk. Netvrdm, e i v komern sfe se nedaj podit cenov vhodn zesilovae se slunmi parametry a dostatenm vkonem, ale domc zazen nejsou uren pro astou pepravu a profesionln zesilovae na druh stran ji zase tak cenov vhodn nejsou. Proto se i v dnen dob mnoho amatr pokou o vlastn stavbu vkonovho zesilovae. Pokud se oprostme od nejjednoduch typ s jednm integrovanm obvodem, kter u poslednch model vyaduj skuten naprost minimum externch soustek, take stavbu mus zvldnout i naprost zatenk, nen stavba vkonnjch zesilova zase a tak jednoduch zleitost. Jet tak osazen vyzkouen stavebnice, ale i v tomto ppad mus mt zjemce alespo minimln zkuenosti se stavbou a v neposledn ad tak urit pstrojov vybaven (pokud ovem nechce s kadou drobnost otravovat lpe vybavenho kamarda). Bohuel, pokusy o vlastn stavbu bez dostatench zkuenost a pstrojovho vybaven jsou pomrn ast, o em svd mnostv vce i mn naivnch dotaz na nejrznjch internetovch frech. Tento ponkud obshlej vod jsem si nemohl odpustit, abych trochu zchladil ppadn naden tch mn zkuench koleg. Osobn se zabvm konstrukc polovodiovch vkonovch zesilova ji 35 let. A musm uznat, e zejmna v poslednch letech udlala elektronika na tomto poli obrovsk skok dopedu. Osobn nejsem velkm pznivcem spnanch zesilova (ve td D nebo T), i kdy uznvm jejich nesporn vhody, jako je vysok innost a tm tak podstatn ni nroky na chlazen. Jsem zastncem klasickch linernch zesilova, by eench napklad ve td H, tedy se spnanm vcerovovm napjecm naptm. Dky tomuto een lze vrazn zvit innost klasickho koncovho stupn ve td AB a doshnout vstupnch vkon i nkolik kW na jeden kanl. Na druh stran nejsem ani pznivcem opanho extrmu, tedy koncovch stupn ve td A, i kdy i tato koncepce m sv skaln zastnce. Pokud tedy zstaneme u star dobr "analogov" tdy AB, bylo a donedvna jedinm schdnm eenm realizovat cel zesilova z diskrtnch soustek. I kdy se objevilo nkolik typ vkonnjch integrovanch obvod od firem National Semiconductor a SGS Thomson s vkony a 100 W, byl pomrn velk problm odvst tento vkon z relativn mal plochy ipu. Dalm eenm bylo pout integrovan budi a diskrtn koncov stupe. Bohuel jedin obvod, vhodn pro vy vkony ( ale stejn s omezenm napjecho napt na 45 V), TDA7250 si zskal povst znan nespolehliv soustky, asto odchzejc i po del dob provozu z naprosto neznmch pin. Navc vy vkony dky omezenmu napjecmu napt vyadovaly mstkov een, co nen nijak ideln. Obrat nastal v pedloskm roce, kdy firma National Semiconductor pedstavila prvn integrovan budi koncovho zesilovae s napjecm naptm a 75 V (typ LM4702C). Mimo vy napjec napt se obvod vyznauje tak extrmn nzkm harmonickm zkreslenm. U vzorovho zesilovae (AN-1490, NS) bylo dosaeno THD+N 0,006 % pi klidovm proudu 15 a 20 mA. Obvod LM4702 je een jako dvoukanlov, je tedy ideln pro konstruk-

10/2007

25

SVTLA A ZVUK
ci stereofonnho zesilovae (ppadn pro vy vkony v mstkovm zapojen). Budi obvodu je schopen dodat pomrn mal proud (typicky 5,5 mA), take jako koncov tranzistory mus bt pouity tranzistory typu Darlington, ppadn pr budi + koncov tranzistor. Dal monost je pout tranzistory MOSFET. Ob zmnn een budou popsna v nsledujcch konstrukcch. rekapitulace. Jedn se o obvod z ady Overture firmy National Semiconductor. Napjec napt je voliteln v rozsahu 20 V a 75 V (LM4702C). Obvod je vybaven vstupem MUTE. Zkladn zapojen obvodu je na obr. 1, zapojen vvod pouzdra je na obr. 2. Na obr. 3 a 4 je zvislost zkreslen THD+N na vstupnm napt a kmitotu. Schma zapojen zesilovae s tranzistory STD03N a STD03P je na obr. 5. vodem bych se chtl zmnit o pouitch koncovch tranzistorech. Firma Sanken se specializuje ji del dobu na vvoj specilnch tranzistor pro NF aplikace. U bipolrnch tranzistor je problm s teplotn zvislost napt Ube. Pi oteplen se Ube sniuje a pokud nastavme klidov proud za studena, s ohevem se zvtuje, stoup teplota pechodu, klidov proud se tm dle zvtuje a pet a zni koncov tranzistory. Proto se pouvaj pomocn obvody s dalm tranzistorem, pipevnnm na chladi pobl koncovch tranzistor. Ten sleduje zmny napt Ube a klidov proud kompenzuje. Firma Sanken to vyeila implantac nkolika diod pmo do pouzdra tranzistoru, m je zaruena optimln tepeln vazba mezi tranzistorem a tepelnm idlem (diodami). Pouit typy STD03N a STD03P jsou vvojovm pokraovnm pedchoz ady SAP16N a SAP16P . Parametry novho typu tranzistor

Koncov zesilova 2x 150 W s Darlingtonovmi tranzistory od firmy Sanken

Obvod LM4702 byl ji na strnkch AR pedstaven, take jen strun

Obr. 1. Zkladn zapojen obvodu LM4702

26

10/2007

SVTLA A ZVUK
jsou tm identick, pokud jde o vnitn zapojen, byly vynechny integrovan emitorov odpory. V pvodnm katalogovm listu bylo upozornno na mon pokozen emitorovho odporu petenm, take z tohoto dvodu mon vrobce emitorov odpor u nov ady vynechal. Zkladn parametry tranzistor STD03N a STD03P: Uce = 160 V IC = 15 A PC = 160 W hFE = 8 000 a 20 000 Z uvedench parametr vyplv, e komplementrn dvojice tranzistor je ideln pro konstrukci koncovho zesilovae s vstupnm vkonem 100 a 150 W. Tranzistory lze sice adit paraleln pro zven vstupnho vkonu zesilovae, ale kad pr vyaduje samostatn nastaven klidovho proudu, co sten smazv vhodu jednoduchosti teplotn kompenzace. Doporuen zpsobe kompenzace klidovho proudu je na obr. 6. Mezi kompenzan diody se vlo pouze odporov trimr, kterm by ml protkat proud asi 2,5 mA. Klidov proud koncovch tranzistor se nastavuje piblin na 40 mA. Tranzistory STD03N a STD03P se dodvaj v plastovm pouzde TO3P 5-pin (MT-105). Zapojen koncovho zesilovae na obr. 5 vychz v podstat z katalogovho listu a aplikan poznmky AN 1490 z kvtna 2006. Vstup zesilovae je stejnosmrn vzn pro minimalizaci zkreslen. Oba vstupn kanly jsou pivedeny na konektor K4 a pes odpory 2,7 kohmu na vstup integrovanho obvodu. Odpory R16 (R17) tvo vstupn impedanci zesilovae. Obvod je vybaven vstupem MUTE (vvod 1). K nmu je pipojena adresovac propojka JP1, kterou meme funkci MUTE aktivovat, ppadn na toto msto pipojit extern ovldn obvodu. Vstupy nap ovho budie IC1 jsou pipojeny pmo na bze koncov tranzistor. Obvod je schopen dodat vstupn proud typicky 5,5 mA (minimln 3 mA), co pi zaruovanm minimlnm hFE 8 000 pedstavuje vstupn proud 24 A, tedy bohat dostaujc na pln vybuzen. Trimr P1 (P2) nastavuje klidov proud koncovch tranzistor. Vstupn obvody jsou ji klasick, cvka L1, tvoen 16 zvity drtu o prmru 1 mm navinutm na trnu o prmru 12 mm s paralelnm odporem 10 ohm a sriov RC len z vstupu na zem. Bze koncovch tranzistor jsou pemostny kondenztorem 15 nF (C9). Dal kompenzan kondenztor C8 je pipojen z bze tranzistoru T3 na vstup COMP IC1. Jeho kapacita by mla bt v rozmez od 10 do 30 pF. Zisk zesilovae je dn zptnovazebnm odporem R10 a R12 (R22 a R24). Pro stejnosmrn signl je zeslen jednotkov dky dvojici kondenztor C5 a C7.

Obr. 2. Zapojen vvod obvodu LM4702

Obvod LNM4702 obsahuje nkter ochrany, jako napklad odpojen pi peht. Jednou z nejdleitjch ochran u koncovho zesilovae je vak odolnost proti zkratu na vstupu. Tuto ochranu musme eit externm obvodem. S danou topologi koncovho stupn se nejastji pouv zapojen s dvojic tranzistor T1 a T4 v bzch koncovch tranzistor. Cel ochrann obvod snm napt na emitorovch odporech koncovch tranzistor. Pi pekroen maximln povolen hodnoty se oteve jeden z dvojice tranzistor a omez tak buzen. Bohuel se nelze spolhat pouze na njakou fixn rove vstupnho proudu a tm uritho napt na bzi ochrannho tranzistoru. To je dno tm, e pi is-

Obr. 3. Zvislost zkreslen THD+N na vstupnm vkonu

Obr. 4. Zvislost zkreslen THD+N na kmitotu

10/2007

27

SVTLA A ZVUK

Obr. 5. Schma zapojen zesilovae s tranzistory STD03N a STD03P

28

10/2007

SVTLA A ZVUK

Obr. 6. Vrobcem doporuen kompenzace klidovho proudu.

Obr. 7. SOA tranzistor STD03N a STD03P

tm zkratu na vstupu je pro jakkoliv vstupn proud prakticky stle nulov vstupn napt. Bipolrn koncov tranzistory jsou nchyln na tzv. druh prraz, pi kterm dochz k loklnmu oteplen uritho msta pechodu a k proraen tranzistoru. Proto vrobci udvaj takzvanou SOA - bezpenou pracovn oblast. Pro tranzistory STD03N a STD03P je SOA uvedena na obr. 7. Z grafu napklad vidme, e pro vstupn proud 1 A je maximln napt jen 75 V, pestoe by podle udan kolektorov ztrty 160 W mlo bt

prv 160 V. Hovome samozejm o DC charakteristice. Aby ochrann obvody co nejlpe koprovaly SOA pouitch tranzistor, je v bzch ochrannch tranzistor odporov s , sloen s odpor R1, R2 R3 a diody D3. Optimln volba jejich hodnot je znan zvisl na napjecm napt, pedpokldan zatovac impedanci a vstupnm vkonu. Hodnoty na schmatu jsou pouze orientan. Doporuen hodnoty odpor pro ob mon vstupn impedance jsou uvedeny v nsledujc tabulce:

Zesilova je napjen z externho zdroje symetrickho napt maximln 75 V. Vechny silov pvody jsou osazeny konektory faston, kter umouj snadn rozebrateln pipojen a souasn jsou dostaten

Obr. 8. Rozloen soustek na desce zesilovae s tranzistory STD03N a STD03P

10/2007

29

SVTLA A ZVUK
proudov dimenzovan. Pouze signlov vstup je osazen konektorem PSH03. Napjec napt je na desce filtrovno kondenztory s kapacitou 1000 F/ 100 V a fliovmi kondenztory 100 nF. pispv ke kompaktnm rozmrm desky spoj. Nvrh desky vkonovho zesilovae je pomrn nron na dodren urit topologie veden spoj, nebo nkter spoje vedou pikov proudy pes 10 A, co me snadno zpsobit neodstraniteln brum (zemn smyky) nebo nchylnost k oscilacm (parazitn kapacity, vstupn signly v blzkosti vstupnch apod.). Proto jsem se pi nvrhu snail doshnout co nejkratch spoj a symetrickho zapojen obou kanl. Obvod LM4702 je tedy pesn ve stedu desky a oba koncov stupn jsou po jeho stranch. Kladn i zporn napjec napt je pivedeno po krajch desky. Koncov tranzistory jsou piroubovny na chladi pes izolan podloky, pro pouzdro TO3-P nen problm je koupit. Tak IC1 LM4702 je piroubovn k pomocnmu chladii. Ten je dvojic roub pipevnn k zkladn desce spoj, pozor pouze na odizolovn - pod chladi musme umstit vhodnou izolan podloku. Tento typ zesilovae je vhodn pro velmi nron domc posluchae vzhledem k vynikajcm technickm parametrm. Na obr. 11 je zvislost harmonickho zkreslen THD+N na vstupnm vkonu pro napjec napt 50 V a zatovac impedanci 8 ohm. Minimln zkreslen pro pln vkon pes cel zesilova je okolo 0,0006 %, co je vynikajc hodnota. Jako chladi doporuuji nkter z jednostrann ebrovanch Al profil o minimln ce 160 mm, dlce alespo 80 mm a vce profilu (ebrovn) 35 a 50 mm. Samozejm zle na pedpokldanm pouit pro kvalitn domc poslech s vysokou rezervou dynamiky vystame s menm chladiem, pro vkonov nronj pouit je nutn zvolit radji vt chladi. Pro zjemce o stavbu tohoto zesilovae nabzme desku s plonmi spoji

Stavba
Zesilova je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 60 x 135 mm. Rozloen soustek na desce s koncovmi tranzistory je na obr. 8. Obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 9 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 10. Tranzistory se pjej ze spodn strany desky (BOTTOM) tak, aby je bylo mon piroubovat na zadn stranu ebrovanho chladie. Pouitm tohoto typu tranzistor odpadaj jak budic tranzistory, tak i bn pouvan tranzistor na teplotn kompenzaci klidovho proudu. To

Obr. 9. Obrazec desky spoj zesilovae s tranzistory STD03N a STD03P (strana TOP)

Obr. 10. Obrazec desky spoj zesilovae s tranzistory STD03N a STD03P (strana BOTTOM)

30

10/2007

SVTLA A ZVUK
A1585-DPS za xxx,- K, sadu desky spoj s koncovmi tranzistory (2 ks STD03N a 2 ks STD03P) A1585-KIT za xxx,- K nebo hotov oiven zesilova (bez chladie) pod oznaenm A1585-MOD za xxx,- K. Vce na www.stavebnice.net.

Seznam soustek A991585

R1, R9, R20, R30 . . . . . . . . . . . . . . R* R5, R26 . . . . . . . . . . . . . . . . 10 /2W R7, R29 . . . . . . . . . . . . . . . . 10 /2W R2, R11, R3, R21, R23, R28, R8, R31 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . R* R17, R10, R22, R16 . . . . . . . . . 68 k R12, R24, R15, R18. . . . . . . . . 2,7 k R25, R6, R27, R4 . . . . . . . 0,22 /2W R13, R19 . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 k R14 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 k C3, C22 . . . . . . . . . . . . . 1000 F/63 V C18, C5 . . . . . . . . . . . . . . 220 F/16 V C1, C6, C16, C20 . . . . . . . . . . . 47 nF C7, C12-13, C4, C17, C19, C2, C21 . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
detailn rozebrna. Clem byl nvrh zesilovae s vstupnm vkonem 2x 125 W/8 ohm pi zkreslen <1 % THD+N. Zkladn omezen, pokud se tk volby koncovch tranzistor, je minimln napt potebn pro pln oteven kanlu. Obvod LM4702 je toti schopen dodat maximln napt mezi vvody asi 6 V. Koncov tranzistory mus bt tedy schopny dodat klidov proud okolo 100 mA pi napt UGS do 3 V. Vbr tranzistor vhodnch pro danou aplikaci nen nijak ohromujc. Osobn jsem neptelem pouvn spnacch tranzistor (typicky

C15, C10-11, C8. . . . . . . . . . . . 27 pF C9, C14 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LM4702 T1, T5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC546 T4, T8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC556 T2, T6 . . . . . . . . . . . . . . . . STD03N-H T3, T7 . . . . . . . . . . . . . . . . STD03P-H D1, D3, D5-7, D9, D11-12 . . . 1N4148 D4, D10, D2, D8 . . . . . . . . . . 1N4007 L1-2 . . . . . . . . . . . L-D12MMXL16MM P1-2. . . . . . . . . . . . . . . PT64-Y/500 JP1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP3 K1 . . . . . . . . . . . FASTON-1536-VERT K2 . . . . . . . . . . . FASTON-1536-VERT K3, K5-6 . . . . . . . FASTON-1536-VERT K7 . . . . . . . . . . . FASTON-1536-VERT K8 . . . . . . . . . . . FASTON-1536-VERT K4 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH03-VERT
z ady IRF) pro nzkofrekvenn aplikace. Take z uho vbru pipadaj v vahu pouze tranzistory firem Hitachi (dnes Renesas) nebo Toshiba. Od Renesas jsou to typy 2SJ352/2SK2221 a od Toshiby 2SJ201/2SK1530. Tranzistory 2SJ201/2SK1530 maj vkonovou ztrtu 150 W a maximln proud 12 A, typ 2SJ352/2SK2221 od Renesas m vkonovou ztrtu 100 W a maximln proud 8 A. Oba typy maj maximln napt UDS 200 V. Oby typy se vak li technologi vroby. Tranzistory od Renesas jsou tzv. Lateral MOSFET s kladnou teplot-

Koncov zesilova 2x 125 W s LM4702 a tranzistory MOSFET

Budi LM4702 lze s spchem pout tak pro buzen tranzistor MOSFET. Stle je mezi zjemci o stavbu zesilova ada vyznava tranzistor MOSFET. I kdy j osobn nejsem zcela pesvden o slyitelnm rozdlu mezi koncovmi bipolrnmi a MOSFET tranzistory, urit vhody jim upt nelze. Ke kladm pat pedevm absence druhho prrazu, co je fakt, vrazn se podlejc na spolehlivosti celho zesilovae. K zporm naopak pat hor dostupnost, vy cena, vy saturan napt pi plnm proudovm vybuzen dan minimlnm odporem kanlu a tak vym naptm UGS potebnm pro pln oteven kanlu. To se projev na mrn zhoren innosti zesilovae. Technici firmy National Semiconductor v rmci ovovn vlastnost budie LM4702 testovali nkolik typ tranzistor MOSFET od rznch vrobc. Pro zjemce doporuuji aplikan poznmku AN-1645 (ke staen na www.national.com), kde je problematika buzen tranzistor MOSFET

Obr. 11. Zvislost harmonickho zkreslen THD+N na vstupnm vkonu

Obr. 12. Teplotn zvislost proudu IDS na napt UGS typu 2SJ352/2SK2221

10/2007

31

SVTLA A ZVUK

Obr. 13. Nastaven klidovho proudu u tranzistor 2SJ352/2SK2221

Obr. 14.Zvislost zkreslen THD+N na klidov proudu

n zvislost UGS. Jejich vhodou je relativn jednoduch stabilizace klidovho proudu. Podle grafu na obr. 12 vidme, e pi klidovm proudu 100 mA je nulov teplotn zvislost napt UGS. Mimo men vkonovou ztrtu maj tranzistory firmy Renesas tak vt odpor kanlu v sepnutm stavu, co sniuje maximln rozkmit vstupnho napt. Vzhledem k tomu, e prvoadm clem pi realizaci koncovho zesilovae s tranzistory MOSFET jsou pikov akustick vlastnosti a ne honba za maximlnm dosaitelnm vkonem, nejsou zmiovan vlastnosti a tak na pekku. V ppad pouit tranzistor 2SJ352/2SK2221 vystame s jedno-

duchm nastavenm klidovho proudu trimrem podle obr. 13. Ostatn typy tranzistor MOSFET, kter maj zpornou teplotn charakteristiku, vyaduj kompenzaci obdobnm zpsobem jako klasick bipolrn tranzistory. Velikost klidovho proudu m vliv na zkladn zkreslen zesilovae. Namen hodnoty jsou uvedeny v tabulce na obr. 14. Vidme, e zvyovn klidovho proudu nad 100 mA pin ji nepodstatn snen zkreslen a navc zbyten vkonov zatuje koncov tranzistory. Z hlediska optimalizace klidovho proudu je pro dan typ tranzistor ideln klidov proud 115 mA. Dalm omezenm pi pouit obvodu LM4702 jako budie je limitovan budic proud, kter je typicky 5,5 mA

(minimln zaruovan je 3 mA). To m zsadn vliv na rychlost pebhu. Je nutn vybudit pomrn znanou vstupn kapacitu tranzistor MOSFET, kter je asi 800 pF. eenm je pouit dalho tranzistoru mezi vstupem LM4702 a gatem tranzistoru MOSFET. Zapojen je na obr. 15. Na obr. 16 je osciloskopick zznam vstupnho signlu bez budie a s budiem. Pouitm budie se zv rychlost pebhu ze 17 V/s bez budie na 30 V/s s budiem. Z principilnho zapojen koncovho stupn na obr. 17 vidme dvojici odpor RGN a RGP na vstupech tranzistor MOSFET. Ty jsou nutn pro omezen vlastnch oscilac koncovch tranzistor. Hodnotu tchto

Obr. 15. Zapojen komplementrnho budie ped tranzistory MOSFET

Obr. 16. Rozdl rychlosti pebhu (slew rate) bez pomocnho budie a s budiem.

32

10/2007

SVTLA A ZVUK

Obr. 17. Nevhodn zvolen odpor RGN

Obr. 18. Nevhodn zvolen odpor RGP

odpor volme s ohledem na minimln harmonick zkreslen THD+N pro cel kmitotov i vkonov spektrum. Optimln velikost lze najt zkusmo pomoc osciloskopu a pebuzen vstupu zesilovae signlem s pravohlm prbhem. Testovac signl ml rove 2 V (na vstupu zesilovae) s kmitotem 1 kHz . Pokud je zvolena nevhodn velikost odpor RGN a RGP na vstupnm signlu je patrn , pechodov zkreslen (viz obr. 17 a obr. 18). Na obr. 19 a 20 je vstupn signl pi vhodn zvolenm odporu RGN a RGP Pi testovn zapojen byly oba . odpory nahrazeny trimry. Optimlnch vlastnost bylo dosaeno pi odporu RGN 190 a 210 ohm a RGP 240 a 330 ohm. Pokud jde o harmonick zkreslen THD+N, jsou grafy jeho zvislosti na kmitotu a vstupnm vkonu uvede-

ny na obr. 21 a 22. V tab. 1. (jsou pehledn uspodny namen vsledky pro rzn typy koncovch tranzistor. S pouitm typem Renesas 2SJ352/2SK2221 (pouze nepatrn vkonnj typ proti uvedenmu 2SK1058/2SJ162) je typick zkreslen zesilovae 0,00082 % pi vstupnm vkonu 40 W na zti 8 ohm (pro filtr s kou psma 22 kHz) a rychlost pebhu 30 V/s (s pouitm pomocn dvojice budi).

Popis
Schma zapojen koncovho zesilovae s tranzistory MOSFET je na obr. 23. Vstupn obvody jsou shodn s pedchozm zapojenm, navren podle doporuenho zapojen vrobce. Teplotn kompenzace je eena odporovm trimrem P1 v srii s odporem R9. Kondenztor C5

blokuje vstup nap ovho budie. Z dvod dosaen vy rychlosti pebhu (asi 30 V/s) je pouito zapojen s komplementrn dvojic budicch tranzistor T3 a T6. Zde je pouit mj oblben pr od Toshiby 2SC4793 a 2SA1837. M zvrn napt 230 V, mezn kmitoet 100 MHz a proudov zesilovac initel 100 a 320. Je uren prv jako budi koncovch tranzistor v nf zesilovach. Z emitor budicch tranzistor je signl pes odpory RGN a RGP (vhodn hodnoty viz pedchoz odstavec) piveden na gate koncovch tranzistor. V doporuenm zapojen od NS nejsou pouity emitorov odpory R7 a R10 z dvod minimalizace ztrt v koncovm zesilovai. Bohuel v tom ppad nelze jednoue zajistit zkratuvzdornost celho zapojen. Proto byl zesilova o tyto odpory doplnn. bytek napt na

Obr. 19. Vhodn zvolen odpor RGN

Obr. 20. Vhodn zvolen odpor RGP

10/2007

33

SVTLA A ZVUK

Obr. 21. Zvislost zkreslen THD+N na kmitotu (Hz)

Obr. 22. Zvislost zkreslen THD+N na vstupnm vkonu (W)

nich je pes odpor R3 (R12) piveden na bzi ochrannho tranzistoru T2 (T5). Bezpen pracovn oblast koncovch tranzistor SOA je optimalizovna odpory R4 (R11), pipojenmi na napjec napt a odporem R2 (R13), pipojenm pes diodu na zem. V podstat odpor R4 zvyuje citlivost pojistky pi malm rozkmitu vstupnho signlu. Pokud je k zesilovai pipojena jmenovit zt, je pi malm signlu tak mal vstupn proud a pojistka se me aktivovat pi menm vstupnm proudu. Naopak pi plnm vybuzen (v kladn plvln signlu), kdy je na odporu R4 relativn nzk napt, mus bt vstup schopen dodat proud a 5,6 A (pro 100 W a zt 8 ohm), ppadn 7 A pro zt 4 ohmy. Pojistka se tedy mus aktivovat s uritou rezervou a pi vym proudu. Hodnoty odpor v obvodu pojistky zle opt na poadovanm vstupnm vkonu, pedpokldan zatovac impedanci a napjecm napt. Uveden hodnoty jsou pouze orientan.

Doporuen hodnoty jsou uvedeny v nsledujc tabulce:

oddlovac kondenztor. V tom ppad doporuuji kvalitn (a nijak levn) polypropylenov typ. Zesilova je napjen ze zdroje symetrickho napt s dostaten dimenzovanmi filtranmi kondenztory. V testovacm vzorku byla pouita kapacita 2x 27 mF/80 V, v praxi ale vystame s men, doporuil bych ale minimln 2x 10 mF a podle napjecho napt alespo na 63 V.

Stavba
Vhodou proti bipolrnm tranzistorm je absence druhho prrazu, co sniuje nroky na zabezpeen provozu v SOA (viz obr. 24). Nap ov zeslen zesilovae Au je dno odpory R15 a R18 a s danmi hodnotami je asi 31. Vstupn napt pro pln vybuzen je tedy asi 1 V ( zvislosti na zatovac impedanci). Vstup zesilovae je vzn stejnosmrn, pokud by se objevily problmy se stejnosmrnou slokou na vstupu, musel by se na vstup pipojit Zesilova s tranzistory MOSFET je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 60 x 160 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 25, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 26 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 27. Zesilova je uren k monti na zadn rovnou plochu jednostrann ebrovanho hlinkovho profilu. Vkonov tranzistory jsou proto pjeny ze spodn strany desky, kter

Tab. 1.

34

10/2007

SVTLA A ZVUK

Obr. 23. Schma zapojen koncovho zesilovae s tranzistory MOSFET

10/2007

35

SVTLA A ZVUK
je pomoc ty distannch sloupk upevnna asi 6 mm nad chladi. Budi LME4702 je piroubovn na samostatn chladi, pipevnn k desce spoj dvojic roub. Rozloen soustek na desce je v maximln mon me symetrick pro uchovn identickch parametr obou kanl zesilovae. Vkonov pipojen (napjen a reproduktorov vstupy) jsou osazena konektory faston, signlov vstup konektorem PSH03. Pro zjemce o stavbu zesilovae dodvme samostatnou desku s plonmi spoji A1584-DPS za xxx.,- K, desku spoj spolu s vkonovmi tranzistory (2x 2SJ352, 2x 2SK2221, 2x C4793 a 2x A1837) A1584-KIT za xxx.,- K nebo hotov osazen a oiven zesilova (bez chladie) A1584-MOD za xxxx,- K. Vce na www.stavebnice.net.

Zvr
Oba popsan zesilovae pedstavuj po strnce kvality piku ve sv td. Vstupnm vkonem 125 a 150 W na kanl a harmonickm zkreslenm du desetitiscin procenta uspokoj i nejnronj posluchae. Moduly naleznou samozejm uplatnn i v dalch aplikacch, jako jsou kytarov a nstrojov komba, aktivn monitory apod. Pro nkter aplikace je sice nevhodn dvoukanlov uspodn, na druh stran zase umouje jednodue zdvojnsobit vstupn vkon mstkovm zapojenm. Obr. 24. SOA tranzistor 2SJ352/2SK2221

I kdy je v zsad mon zvit vstupn vkon paralelnm azenm koncovch tranzistor, domnvm se, e osazen jednm prem s vkonem okolo 100 a 150 W na kanl je pro dan typ budie optimln. U tranzistor Sanken se mus nastavovat pi paralelnm azen klidov proud kadho pru samostatn a zesilova s tranzistory MOSFET nen zase ideln pro extrmn vkony dky ni

innosti. V obou ppadech vynikne zejmna pomr sloitost (rozumn cena) vi pikovm parametrm. Pro zjemce o vy vkony (pi zachovn pikovch akustickch vlastnost zesilovae) mme v tomto sle pipravenu konstrukci monofonnho zesilovae se zcela novm budiem od firmy National Semiconductor LME49810.

Obr. 25. Rozloen soustek na desce koncovho zesilovae s tranzistory MOSFET

36

10/2007

SVTLA A ZVUK
Seznam soustek A991584
R1, R28 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rgn R3, R12-13, R25, R27, R2, R40-41. R* R11, R4, R29, R36 . . . . . . . . . . . . . R* R15, R32. . . . . . . . . . . . . . . . . 6,2 k R17, R24 . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 k R19 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 k R20, R23. . . . . . . . . . . . . . . . . 2,7 k R22, R21 . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 k R18, R26 . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 R6, R37 . . . . . . . . . . . . . . . 10 /2 W R8, R33 . . . . . . . . . . . . . . . 10 /2 W R30, R35, R7, R10 . . . . . . 0,22 /2 W R34, R9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 R14, R38, R31, R5 . . . . . . . . . . 100 R16, R39 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rgp C1, C22 . . . . . . . . . . . . . 1000 F/63 V C15, C7 . . . . . . . . . . . . . . 220 F/16 V C2, C6, C16, C20 . . . . . . . . . . . 47 nF C3, C8, C13, C4, C17, C19, C21100 nF C14. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F C10-11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 pF C18, C5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 pF C12, C9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 pF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LM4702 T6, T10 . . . . . . . . . . . . . . . . 2SA1837 T3, T7 . . . . . . . . . . . . . . . . . 2SC4793 T4, T12. . . . . . . . . . . . . . . . . . 2SJ352 T1, T9 . . . . . . . . . . . . . . . . . 2SK2221 T2, T8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC546 T5, T11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC556 D1-8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 L1-2 . . . . . . . . . . . L-D12MMXL16MM JP1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP3 P1-2. . . . . . . . . . . . . . . PT64-Y/500 K1 . . . . . . . . . . . FASTON-1536-VERT K2 . . . . . . . . . . . FASTON-1536-VERT K3, K5-6 . . . . . . . FASTON-1536-VERT K4 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH03-VERT K7 . . . . . . . . . . . FASTON-1536-VERT K8 . . . . . . . . . . . FASTON-1536-VERT

Obr. 26. O brazec desky spoj koncovho zesilovae s tranzistory MOSFET (strana TOP)

Obr. 27. O brazec desky spoj koncovho zesilovae s tranzistory MOSFET (strana BOTTOM)

10/2007

37

Z HISTORIE RADIOELEKTRONIKY

Vrobky firmy SWAN-ATLAS a jejich historie

Jan Slma, OK2JS
(Dokonen) Po transceiveru SW 350 nsledoval dal model SW 400 (obr. 6), ten byl vlastn stejn jako pedel, ale vylepen PA dval vkon 400 W PEP na vech KV psmech pi SSB, tak 320 W na CW a 175 W na AM. Po pti letech Herb prodal vlastn firmu SWAN velk spolenosti Cubic Co. I nadle s n vak spolupracoval na vrob dalch ad transceiver. Souasn ale zaloil novou firmu ATLAS Radio Co. Zde se chtl vnovat vvoji zcela novho celotranzistorovho zazen. Korporace Cubic Co. nadle pokraovala s vrobou dalch TRX pod nzvem SWAN. Byla to ada SW 500 a 500CX, co byl TRX opt vylepen verze 400. Ml 17 elektronek, vkon a 550 W PEP s vtm potlaenm nedoucch produkt, vylepenm AVC, vestavnm 100 kHz krystalovm kalibrtorem a 16krystalovm filtrem, kter zaruoval daleko kvalitnj selektivitu. Netrvalo dlouho a na trhu se objevil typ SW 600R a 600T. Vylepen citlivost a na 0,25 V s dalmi pdavnmi filtry pro CW a AM ho adila mezi tehdej piku modernch zazen na trhu. Vkon a 600 W PEP spolu s vestavnm zdrojem z nho pi stle stejn velikosti udlal nejdanj TRX irok radioamatrsk veejnosti v USA. Ale ra elektronkovch zazen spla ke svmu konci. Jet se objevil na trhu model SW 700 a 750 (obr. 7). ada 700 se vyznaovala novou ernou maskou pednho panelu. Jej pijmac a vyslac vlastnosti byly pikov. Tch vak byla vyrobena jen mal srie a sbratel tto techniky jsou za n ochotni zaplatit i vysokou cenu. Posledn elektronkov model SW 750 piel na trh v roce 1977 a vyrbl se a do roku 1979, kdy tato vroba definitivn skonila. Jeho vkon byl vylepen a na 700 W PEP pi SSB a 400 W na CW. Krom vech standardnch filtr ml i nf filtry 80 a 100 Hz pro CW. Pepnan kalibrtor 25 a 100 kHz. Jeho 16krystalov filtr na 5,5 MHz ml i 2,7 kHz a potlaen rejeknch kmitot a 140 dB. K nmu byl zdroj PSU-3 a tak se k nmu dal dokoupit pstavek digitln stupnice DD-76. Krom vech zmnnch TRX byla souasn vyrbna i dal psluenstv k cel ad transceiver. Napklad mi sly pole FS-1 a FS-2 pro frekvence od 1,5 do 200 MHz (obr. 8). Dle mie SWR-1A a SWR-3 pro men PSV od 3,5 do 55 MHz do vkonu 1000 W. Pak nsledovala ada wattmetr WM-200A a WM 3000. Ty mily PSV, vyzen a odraen vkon 0 a 3000 W. Model WM 6200 slouil pro men 0 a 200 W na kmitotech 50 a 150 MHz. Tak byl vyrbny ntnn transmatch ST-1 a ST-2. S nimi bylo mono pizpsobovat antny drtov i napjen koaxilnmi kabely nebo ebky. A to do vkonu a 3 kW PEP . MMBX byl mobiln tuner s pepnanou impedanc pro 3 a 30 MHz do vkonu 500 W. Hlavn pro mobiln provoz byly dodvny rzn kmitotov banky jako 406B, kter slouily i jako separtn VFO. Firma vyrbla dokonce i ucelenou adu antn. Nejvt z nich byla TB-4HA, typrvkov smrovka pro psma 20 a 10 metr. Dlka boomu byla 7,2 m a nejdel prvek ml skoro 9 metr. Byla to trapovan antna velice robustnho proveden. Vila 27 kg. V t dob u tak vyrbli smrovku MB-40H na 7 MHz. Mla 2 prvky o dlce jednoho prvku 9 metr. Boom mil skoro 5 m a hmotnost jen 20 kg. ada vertiklnch antn 1040V pro psma 40-10 m a do vkonu 2 kW. Dodvala se i pdavn cvka pro psmo 75 m. Mobiln provoz byl mon s antnou M-34. S dal pdavnou cvkou pracovala tato antna od 160 do 10 m. Penesla vkon 150 W. Posledn zcela automatick mobiln antna 742 pracovala v psmu 75, 40 a 20 m s vkonem a 500 W. irokou klu vrobk doplovaly digitln mie frekvence jako FD-76 a dal, jako nap. separtn digitln stupnice DD-76. Jet by bylo mono vyjmenovat dal psluenstv, mikrofony, DC mnie, s ov zdroje a phone patche. V men me se tak vyrbla zazen pro psmo 2 m. Prvnm

Obr. 7. Swan 700CX

Obr. 8. FS-1 a FS-2 - mie sly pole

Obr. 9. Koncov stupe SW Mark1

Obr. 6. SW-400X

z nich byl model Swan FM-2XA (obr. 10). Tento transceiver obsahoval 12 pevnch kanl zench krystaly s provozem FM a vkonem 10 W. Pozdj model SW FM-1210 pracoval takt na 12 kanlech v psmu 144-148 MHz, ale ml lep parametry pijmae. Nesmly tak chybt koncov stupn. Prvnm v roce 1965 byl SWAN MARK 1. Obsahoval 2 elektronky Eimac typu 3 - 400Z v zapojen s uzemnnmi mkami a 2,5 kV na anodch. Vkon 2 kW PEP na SSB a 1000 W na CW. Vestavn s ov zdroj 120/220 V (obr. 9). Rozmry PA byly 495 x 470 x 395 mm. Hmotnost 30 kg. V roce 1972 se vyrbl typ SWAN 1200X. Byl vyvinut speciln pro pouit s transceiverem Cygnet 270B. Tento PA pracoval se 4 elektronkami 4LQ6 opt s uzemnmi mkami. Vkon 1200 W PEP pi buzen 60 W. Ml stejn rozmr jako SWAN-270 a vil 13 kg. Dal v ad MARK II dval opt 2 kW PEP ale , poslen zdroj ml pevnj napt. Dokonalej chlazen elektronek zaru-

38

10/2007

Z HISTORIE RADIOELEKTRONIKY

Obr. 10. SWAN FM 2XA - zazen pro psmo 2 m Obr 11. Transceiver ATLAS 210 uvnit (vpravo)

ovalo jejich del ivotnost. Jeho hmotnost se separtnm zdrojem byla 33 kg. Cena v roce 1979 byla 680 dolar. V dob, kdy byla firma SWAN na vrcholu, produkovala ve sv tovrn v Oceanside, CA a 400 ks transceiver msn. Herb, jen SWAN prodal spolenosti Cubic Co., s n i nadle spolupracoval, vsledkem byl SWAN 100MXA. Celotranzistorov, s vkonem 90-100 W, SSB, CW. Vestavn RIT umooval rozladn pijmanho kmitotu. VFO na kmitotu 5-5,5 MHz, krystalov filtr na 9 MHz. Premixer s krystaly 18, 21,5, 28,5 35,5 a 43 MHz umooval prci na psmech 80, 40, 20, 15 a 10 m. Rozmry 95 x 248 x 295 mm. Hmotnost 6 kg. Svmi rozmry a hmotnost to byl ideln TRX pro mobiln i portable uit. Vylepen typ SS-200A (obr. 12) se objevil velice zhy. Vkon 100 W, mdy LSB, USB, CW. Dv vestavn VFO umoovala split provoz. Analogov stupnice s odetnm kmitotu na 1 kHz. Nois blanker zaji oval potlaen nedoucho ruen zvlt pi mobilnm provozu. Napjen 12-14 V/20 A. Byl to jeden z poslednch vrobk pod nzvem SWAN. Dal zazen u firma Cubic Co. produkovala pod nzvem CubicAstro. Napklad Cubic Astro 103, 150A a 151. Jejich popis by byl opt dlouh. Herb Johnson ve sv nov spolenosti ATLAS zkonstruoval nov zmenen typ. Prvn Atlas-180 ml rozsah 160 a 20 m, nsledovala verze 215X, vkon 85 W. Citlivost men jak 0,75 V. Selektivita byla dna kou filtru 2,7 kHz na 6 dB. Napjen 13,8 V /16 A. Rozmry 240 x 90 x 250 mm, hmotnost 5,5 kg. T Atlas-210X (obr. 11) uren hlavyp n pro portable a mobil provoz ml stejnou koncepci, ale znan vylepen vnitn zapojen. Ml jedno smovn

s diodovm smovaem se Schottkyho diodami. Tak produktdetektor byl na stejn bzi. Pijma odoln proti silnm vstupnm signlm a kov modulaci. Vkon skuten 100 W na psmech 80 a 15 m. Na 10 m asi 80 W. 8krystalov filtr na frekvenci 5520 kHz s potlaenm rejeknch kmitot a 130 dB. Citlivost lep jak 0,4 V na psmech 160 a 40 m. Na 20 a 15 m minimln 0,45 V a 0,6 V na 10 m. Opt byla pouita jednoduch analogov stupnice s odetnm kmitotu na 1 kHz. Zazen obsahovalo 4 IO, 18 tranzistor a 31 diod. Napjen 13,8 V . Rozmry 241 x 90 x 241 mm a hmotnost 3,8 kg. Cel TRX bylo mono zasunout do pslunho s ovho zdroje s reproduktorem. Pes nkter nedostatky, jako napklad mlo odoln koncov stupe proti znien koncovch tranzistor, se til velk oblib radioamatr celho svta. Zcela urit ho pouvaly i nkter OK stanice. Dokonce i mnoz radioamati u ns si ho stavli v okoprovan verzi podomcku. Dalm v ad se stal Atlas 300/310. Poprv byla pouita digitln stupnice s odetem na 100 Hz. U vzoru 310 dokonce s odetem na destky Hz. Tak vbec poprv zde byla i WARC psma. Opt vylepen pijma o dal krystalov filtry pro CW a SSB, funkce PBT, RIT, zen vkonu, pepnn AVC. Vkon byl 220 W PEP na SSB a 180 na CW. Atlas 350 XL, kter nsledoval po tchto dvou, u ml vkon 350 W PEP dv VFO, ladn , preselektor zaji oval vysokou citlivost a selektivitu pijmae. Banka s 10 dalmi krystaly umoovala provoz i mimo amatrsk psma. Notch filtr, VOX, PTT, NB, men SWR a mal rozmr z nho uinily koncem 80. let jeden z nejuniverzlnjch transceiver v t dob. Pes vechny klady, kter ml,

byl dost poruchov. Herb se opt znan zadluil a jeho spolenost ATLAS se ocitla ve finannch potch. Oslovil proto americk hamy, aby investovali do spolenosti penze, tm e je tam budou mt jakoby deponovan. Jakmile bude vyvinut nov, dokonalej transceiver Atlas 400X, dostanou ho hned mezi prvnmi zjemci. Skuten asi 250 radioamatr u nho deponovalo sv penze v dve, e se skuten stanou majiteli novho a dokonalho modelu. Ten se jen ve velice mal srii dostal do vroby a v roce 1994 na trh. Jeho parametry vak nesplnily oekvn. Tak jeho design nedoznal dn zmny oproti pedelm typm. Spolenost ATLAS se dostala do velkch technickch problm a nebyla schopna plnit sv zvazky vi spolenkm a dalm firmm, kter s n kooperovaly na vrob. Mnoho postiench radioamatr poslalo sv stnosti na organizaci ARRL a dal podali i soudn aloby na majitele. Bohuel vtina z nich pila o sv penze u tto firmy. V roce 1995 odkoupila ATLAS jin firma, a sice O. M. Radio se zmrem pokraovat v jejm vrobnm programu. Zaji ovala krtce tak opravy vrobk firmy Atlas. Jej sliby o dokonen vvoje nov ady tchto transceiver se bohuel nikdy nesplnily. A tak neslavn skonila ra firmy SWAN-ATLAS.

Obr 12. Swan SS-200A, posledn transceiver, vyroben ve spoluprci s Cubic Co.

10/2007

39

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Vzcn radioamatrsk hobby - televizn DXing

Ji dlouho jsem se chystal napsat nco o dlkovm pjmu televize, neb jak se zd, u ns se tm skoro nikdo nezabv. Tedy na rozdl od dxingu v psmu FM CCIR/OIRT. A ke vemu se nm bohuel bl doba, kdy u jist zem neuvidme, neb na digi budou vyslat nebo u vyslaj v psmech pro pjem u ns u nerelnch. Soustedil bych se tedy pouze na hlavn st, a to je tedy en pes vrstvu Es i F2 v psmech do asi 100 MHz, neb na to nen poteba lzt na kopce a t nen poteba extrmnch antnnch systm jako na en tropo na VHF a UHF. Tento typ pjmu (tropo) ovem taky nezmiz po roce asi 2010, nebo i digi bude chodit na VHF/UHF tropo kanly. Na druh stran prakticky v cel Evrop na psmech kolem 50-100 MHz po roce 2010 u nic vyslat televizi asi nebude a tedy to, co nechytme do t doby, u neuvidme! Faktem ovem je, e vypnutm vysla v Evrop zase spadne ruen, u ns v R a na Slovensku hlavn od vysla Jauerling na kanle E2A a Bratislava na kanle R2, nebo Budapeti na kanle R1. Snad tak konen uvidme i nco z vtch dlek! (Amerika, Asie ani Blzk Vchod a Afrika se nijak do zavdn digi TV natst nehrnou...). Pokud jde o principy en na velk vzdlenosti, je jich cel ada a podrobnosti najdete nap. na Wikipedii pod heslem TVDX i TV dxing, zde bych se omezil na to, e k en, kter ns te a tady zajm, dochz pedevm v letnch mscch (vjimen v listopadu i lednu), a to odrazem od sporadick vrstvy E i vrstvy F2 a signly jde pijmat ve velk sle (schopn vymazat i mstn vysla!) na vzdlenosti mezi asi 600 km a 2500 km, vjimen i na vzdlenosti vt (opt viz Wikipedia, uvd se a existuj tam i fotografie pjmu australsk TV v Evrop, nmeck a anglick v Austrlii nebo brazilsk v Nmecku). Doporuuji podvat se i na web http://home.iprimus.com.au/toddemslie/Ri jn-Muntjewerff-TV-DX.html, ovem obvm se, e vybaven dotynho znmho dxera by u ns stlo jako vybaven men soukrom rozhlasov stanice! Pokud nco chytte pod 500 km, spe pjde o tropo en. V Brn nap. bvalo bn, e kdo se dval na Vde na Jauerling, v lt vidl spe TVE ze panlska nebo RAI z Itlie!

Obr. 1. Sovtsk TV pijma ilelis

Obr. 2. Pijmac antna HB9CV

No a tm se dostvme k mm zatkm. I j jsem kdysi v sedmdestch letech vidl TVE i RAI a zaalo mne zajmat, kde e se to vzalo a pro. A po roce 1981 myslm vyel v AR lnek o Alei Vackovi, dnes OK2PVA, a nkolik obrzk a taky kvesl! Ale ke vemu bydlel nedaleko (v Blovicch nad Svitavou), kde jsem to znal, neb jsem tam kdysi (ped rokem 1966) bydlel taky! Take jsem tam pochopiteln hned jel a nestail se divit, co vechno jde ulovit i s malm vybavenm! Ke vemu Ale bydlel nikoli na kopci, ale v de u potoka, hlub msto tam snad u krom eky ani nen! Jene odraen signly se pod hlem i do dry a zmnn msto navc odstnilo okolnmi kopci Jauerling i Bratislavu. Ostatn i dxy na FM OIRT a CCIR tam chodily jak div, neb tehdy u ns na CCIR nevyslalo nic, a hdeck v na Hdech jen tak stla a krom pro armdu toho asi moc nedlala. Brzy jsem tam jezdil, kdykoli to vypadalo, e by mohlo nco chodit. Na pjem jsme pouvali t- nebo ptiprvkov yaginy na rottorech (sten moj vroby) a pomrn velmi zrdn zesilova s polskmi tranzistory BFY90, kter ovem vc umly, ne zesilovaly. Na loven FM CCIR nebo TV zvuk ml Ale njak RFT, myslm tak z doby tsn po vlce, a na TV obraz jsme pouvali rzn Oravy pravideln zezadu odkrytovan, aby se tam dalo lzt, neb v t dob existovalo povcero TV norem a nae TV pochopiteln ciz neumly. Nap. anglick norma mla 405 dek, francouzsk 819 a ke vemu obraz v negativu, zvuky byly vude mon a francouzsk (a myslm i anglick) byl navc v AM! T ake se otely diody v obrazovm demodultoru, aby li ti Francouzi a BBC a divoce se kroutilo jdry dkovho rozkladu, aby lo tch 405

Obr. 3. Ale Vacek, OK2PVA (r. 1983)

a 819 dk! Pochopiteln kostry TV byly pod naptm, a tak lovk musel dvat bacha, na co sah, aby nhodou nestril prst nkam do VN, a hlavn sahat jen jednou, a to pravou rukou! A dailo se, i ty Angliany i Francouze jsme vidli, z Anglie od BBC jsem ml i QSL, ale ta se pozdji ztratila nkde na OK2KGU nebo pi sthovn. V t dob jsem asi vidl nejvce z toho, co jsem kdy ulovil, co je asi 22 zem televiz, a z toho jsem dostal asi 17 kvesl. V t dob jsem sm u bydlel (po rozvodu, neb i tak asto radioamati kon) v Brn, a tak jsem se zadil postupn i doma. Pouval jsem antnu HB9CV na run oto-

Obr. 4. Obraz italsk TV stanice RAI, zachycen v Brn

40

10/2007

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

nm storu (vybhnout schody na pdu, otoit a zpt...) a sovtsk ilelis C401D a pedzesilova s jednm BFR34A. Ten ml jet klasick karusel, take lovk vdl, na jakm kanlu sed, a jeliko byl tranzistorov a bylo v nm msto, pedzesilova a sluova VHF/UHF jsem dal pmo do nj! A pokud jde o zvuk, tak z prvn mezifrekvence zvuku el krsn udlat smova na 12 MHz, a tud pak ly oba zvuky. (Mm ale dojem, e neel italsk, neb ti pro zmnu mli zvuk nikoli 5,5 i 6,5 MHz vedle, ale 6,0 MHz, a logicky francouzsk a anglick, kter byly navc v AM a s podivnmi odskoky navc smrem opanm, ne je u ns zvykem!). Musm ale ct, e bedna to byla asn a asn citliv, vydrela i pepravy na Jawa 250 v postrann bran, pouze ty obrazovky moc dlouho nevydrely. Kadopdn byl citlivj i bez zesilovae ne tehdej Tesly (Limba apod.). A jet k tm normm a kanlm: kdy vynechm Ameriku (i ob), neb tam je navc 525 dek a s 60 Hz, krom bn zpadoevropsk a vchodoevropsk normy a kanl mli sten nebo zcela jin normy a kanly v Irsku, Francii, Itlii a Anglii. (A to nemluvm o barv!) Faktem je, e nejlpe nm krom ilelisu chodily star a jet flakov Oravy a poslze Merkur, Pluto i polotranzistorov TV s mechanickmi pedvolbami (senzory u nestly za nic a navc jsme mli pocit, e jen co se zaaly u ns dlat koaxiln vstupy do TV, citlivost la do hje). To se ovem zjistilo zkuenost, neb ani tehdy jste se nedovdli v prodejn, jakou m televizor citlivost a parametry a stejn jako

Obr. 5, 6. Vlevo: Lc a rub QSL-lstku z Litvy Obr. 7. Vpravo nahoe QSL-lstek z italsk TV stanice RAI Obr. 8. Vpravo: Q S L- l s t e k z islandsk TV stanice RUV

dnes mi bylo sdleno na dotaz, jak si teda mm vybrat, e podle toho, jak to tu mme vystaven! Je vidt, e nkter vci se nemn ani se zmnou politickho systmu... Nejlep mj DX z t doby byla Gweru TV Zimbabwe, co bylo pes 7200 km a patrn lo bu o en pes F2, nebo multihop na Es. Tu jsem vidl doma prv na ten ilelis s BFR34A a antnou HB9CV! Dneska u ji ale nechytte, mm dojem, e to, co ml tehdy vysla v kilowattech (asi 17,5), m dnes podle daj na internetu jen ve wattech. QSL (co se ale taky ztratila i zstala jako ta od BBC asi na OK2KGU) pila navc zajmavou formou poty: jako aerogram! (Nikdy jsem nevidl krom stt z Afriky tento styl potovnho styku.) Faktem je, e dnes u je extrmn problm dostat z TV stanice, ale i FM stanice kvesli i dopis. Tehdy to problm nebyl a jet krtce po plyku taky ne. Ale to se dnes tk i naich stanic: kolega z Finska se marn sna vymmit u ROK odpov z Rdia Kiss Hdy a nepomohlo ani to, kdy jsem tam byl s jeho zvukovm zznamem a dopisem OSOBN! J sm zase nikdy nedostal odpov z TVE ve panlsku, Canal+ ve Francii i od nmeck ARD1... Problmy jsou dva a ti: stanice neodpovdaj na maily, neb jich asi maj haldy, a vy zas obyejn (ani oni) nepouvte potu, neb je nespolehliv a pern drah. K tomu celmu u

jsme vichni v EU, a tak jsme pro n vcemn nezajmav. Krom toho je otzka, kam pst! Stanici? Ministerstvu? Na vysla? A kde vzt adresu? A to je problm, i kdy budete mt internet! K tomu celmu ve Francii nemaj rdi anglitinu, naopak do Ruska se u zas anglicky pe lp jak rusky, a podobn. Faktem je, e teba Ale ml QSL i dopis za pjem sovtsk TV z Krasnodaru, ale pmo z vyslae! J zas mm asto TV potvrzenou na QSL tamnho rozhlasu (Litva, ecko). Dnes u je tak reln ance nco zskat asi jen tehdy, pokud v dotyn zemi znte nkoho, kdo to vyd (ale jak u jsem psal, o ns a teba Rdiu Kiss Hdy ani to napklad neplat). Pomh zjistit si, jakou e se v dan (mimoevropsk) zemi mluvilo dve, aneb to byla kolonie, a pout tento jazyk. Kdy pidte pozdravy navc v tamnm jazyku a zalete dopis s fotkami (nejen nasnmanho vysln) a podrobnostmi, vae ance se vrazn zv! A je jet dal monost, pokud ji ovem skousnete, jako je nap. spojit dost o QSL se zaslnm neho jinho z oblasti tamn propagandy, tj. nap. pi psan do Lybie si napsat i o Zelenou knihu Muammara Kaddfho a podobn. Je to mon hrozn, ale funguje to! (Jenom se nesmte seknout a napsat nap. izraelsk stanici sallam allejkum i do Lybie shalom!!!) (Pokraovn) JSE

10/2007

41

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Cvienie EmCom Party 2007

Obr. 1, 2. V avo Jozef, OM5AW (OM3KRN), vpravo Jaro, OM1II (OM9HQ)

EmCom Party 2007 (EmCom = Emergency Communication) nadvzovala na prv cvienie, ktor sa konalo v novembri 2006 a my sme sa ho zastnili pod znakou OM9HQ. Stanicu vtedy obsluhovali Jaro, OM1II, a Fero, OM6AR. Vyuili sme na to priestor hotela v Tatranskch Matliaroch, kde sa zhodou okolnost konalo stretnutie TATRY 2006. Poas cvienia sme pracovali so trnstimi stanicami rdioamatrskych tiesovch sluieb v rmci IARU Region 1. Seppo, OH1VR, EmCom koordintor IARU Region 1, o vsledkoch cvienia okrem inho pe: Cvienie bolo experimentom, prvm svojho druhu. Naou snahou bolo podnieti zujem o ndzov komunikciu. Zistili sme, e v IARU Region 1 je ve a aktvnych A. R. E. S. organizci, ktor maj o tento druh aktivity zujem. alej sme chceli zisti pouite nos EmCom frekvenci 7060, 14 300 a 21 360 kHz. S ve mi dleit, ale ete treba zska prax v ich pouvan. Prv EmCom party zvila zujem o innos rdioamatrskych tiesovch sluieb. Zrove ukzala, e organizovanie podobnch cvien m zmysel aj v budcnosti. Na zklade sksenost z novembrovho cvienia vyhlsil Seppo, OH1VR, druh cvienie rdioamatrskych tiesovch sluieb na 5. mja 2007 v ase od 11.00 do 15.00 UTC. Prevdzka prebiehala op v okol tzv. centier EmCom aktivity, ktormi s frekvencie 7060, 14 300 a 21 360 kHz. Ani teraz n A. R. E. S. nechcel zosta bokom. Aby bola zaisten relna monos ndzovej komunikcie, odporuili sme jednotlivm staniciam poui jednoduch antny, zariadenia s vkonom max. 100 W a pokia to bu-

de mon, napjanie z batri alebo elektrocentrl. Treba zdrazni , e v tomto prpade nelo o preteky, ale o cvienie, ncvik i trning. Mal problm spsobil fakt, e aktivita bola vyhlsen na de, kedy sa konaj 2. subregionlne preteky na VKV. Dleit je, e aj napriek tomu as bola zabezpeen. Za rdioamatrsku tiesov slubu A. R. E. S. SZR sa na cvien zastnila stanica koordinanho centra A. R. E. S. OM9HQ a stanice z krajov, kde s k dnenmu du zriaden krajsk koordinan stredisk A. R. E. S.: OM9HQ (z Bratislavy) (astnci: OM1II, OM1AU, OM1AV, OM1AFF a OM1AYL); Trnavsk kraj - OM3KTR (OM3TC, OM3CFG, OM3TGK, OM3TWC); Treniansky kraj - OM3KMK (OM4KW, OM4AA, OM4WQ, OM4RF, OM4RW, OM4DX); ilinsk kraj - OM3KHE (OM6AN); Nitriansky kraj - OM3KRN (OM5AW, OM2TW, OM2FY); Banskobystrick kraj - OM3KWZ (OM7AG, OM7AA). Kraje Bratislava, Preov a Koice zatia nemaj krajskho koordintora. Prv tri hodiny sa nadvzovali spojenia medzi stanicami A. R. E. S. Stanice si vymieali kd zloen z relneho reportu/potu pracovsk v prevdzke sasne/potu opertorov/vkonu stanice/skratky rdioamatrskej organizcie. Napr.: 55/1/05/080/SARA. Posledn, tvrt hodinu stanica OF3F zbierala hlsenia od jednotlivch stanc. Hlsenie obsahovalo: report/celkov poet spojen s nrodnmi organizciami A. R. E. S./poet spojen na 7 MHz/poet spojen na 14 MHz/poet spojen na 21 MHz. Napr.: 55/14/05/10/04.

Celkov vsledok a poet spojen do ve kej miery ovplyvnilo poasie a podmienky renia. Jednoduch antny a vkon max. 100 W tie urobili svoje. Je problm postavi jednoduch antnu na KV, ktor by bola sasne vhodn pre loklne aj medzikontinentlne spojenia. Opertori vetkch naich stanc sa napriek tomu snaili urobi maximum. Spojenia boli zabezpeovan bu mobilnmi stanicami v terne, alebo z QTH rdioklubov alebo jednotlivcov. Celkovo sa naim staniciam podarilo uskutoni asi 80 spojen so stanicami A. R. E. S. z 19 krajn IARU Region 1 (OM, F, OH, SP LZ, EI, 9K, 5B, CT, , GW, G, A4, ON, TA, SU, YL, 9A, DL a SM. Cvienie EmCom Party 2007 nm dalo rad cennch sksenost. Taktie potvrdilo, e striktne uren psma 40, 20 a 15 m maj sce svoj vznam pre vzdialenejie spojenia, ale pre spojenia so susednmi krajinami to me by problm. Urite tu absentuje psmo 80 m a tie 2 m. OM1II

Pznivci zchrannch komunikanch st vyuitelnch pi nejrznjch katastrofch se sjeli ve dnech 17. a 18. srpna do Huntsville v Alabam na 3. konferenci GAREC-07 (Global Amateur Radio Emergency Communications). Stovka zastnnch vyslechla pednky zamen hlavn na modern pouiteln technologie. QX

42

10/2007

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Roofing filtry - o vbec jde?

Stle vce se v inzertech na nov zazen objevuje informace o tom, e v zazen jsou pepnateln nebo alespo jeden fixn tzv. roofing filtr. O se jedn a k emu takov filtry vbec jsou? Jak uvidte, v zazench se vyskytuj ji dlouho, jen ten nzev se pouv teprve v poslednch letech. Vtina TRX piblin od 80. let pouv nsledujc kmitotov een svch obvod: z antny jde signl na vstupn obvody (obvykle tzv. oktvov filtry), nsleduje odepnateln vf pedzesilova, ev. atenutor, dal oktvov filtry, 1. smova upravujc kmitoet na frekvenci v okol 70 MHz - nsleduje prv omezen relativn irokm krystalovm filtrem, na jeho strmost propustn kivky nebyly v minulm stolet kladeny velk nroky a kter ml i psma kolem 20 kHz. Nsleduje dal smova na mezifrekvenn kmitoet cca 8 MHz, kde jsou osazeny hlavn filtry k zskn poadovan e propustnho psma pro jednotliv druhy provozu, mf zesilova, dal smova na mf kmitoet v oblasti 450 kHz, kde mohou bt osazeny dal ostr filtry (krystalov nebo mechanick) omezujc propustn psmo, mf zesilova, detekce a nf zeslen. Pochopiteln kad smova m potebn promnn i pevn osciltor, mf zesilovae jsou vcestupov. Nkter typy jednoduch transceiver za mezifrekvenc 8 MHz mly hned detekn obvod. To je klasick zapojen tzv. up-konvertor, kdy se pijman signl konvertuje na kmitoet, lec nad kmitotovm rozsahem pijmae. Tento zpsob zpracovn signlu byl zvolen proto, aby se omezil na minimum pp. vznik nedoucch produkt smovn, kter by dle mohly ovlivovat pjem signl (hlavn zrcadlov kmitoty). irok prvn filtr vak m adu nedostatk. Tm hlavnm je, e v dob, kdy je na psmu mnoho silnch stanic s minimlnm odstupem (zvody, expedin provoz apod.), je stejn dan signl ovlivovn - vdy na telegrafii jsou stanice naladny s odstupem i mn jak 500 Hz (tzn. e jich na druh smova v takovm ppad proleze 40 i vce), a dochz k nedoucmu ovlivovn nsledkem nedostatenho dynamickho rozsahu, ke vzniku nedoucch intermodulanch produkt a kov modulace. Na krajch amatrskch psem mohou na druh smova pronikat i signly silnch profesionlnch stanic (pkladn rozhlasovch v okol 7 MHz). Jakmile byla zvldnuta vroba rychlch audioprocesor a jejich ceny klesly na pijatelnou rove, zaaly se v amatrskch zazench zhusta pouvat obvody digitlnho zpracovn signlu (DSP), kter mimo pesn definovan e psma, navc promnn, dok jet dal zzraky, jako je automatick potlaen rucch interferennch signl, omezen umu ap. Problm je v tom, e zatm jsou ekonomicky dostupn jen ty, kter pracuj na kmitotech nejve destek kHz, take do etzce obvod zpracovvajcch poadovan signl se dostv dal smova - bu ze zmnnch 450 kHz nebo hned z 8 MHz pmo na dal nzkou mezifrekvenci 20-30 kHz. A bohuel, na kadm smovai, kter sm o sob je nelinernm prvkem, mohou vznikat nedouc produkty, osciltory tak negeneruj spektrln ist signl bez postrannch produkt, take obecn eeno, m je tchto prvk v pijmai vce, tm je sloitj oetovn signlu na jejich vstupech v signlov cest; m je jich mn, tm je do urit mry zpracovn danho signlu snaz... Vvoj ale el rychle dopedu a postupn se zvldla i technologie vroby zkch krystalovch filtr pracujcch na vysokch kmitotech s dostatenou strmost propustnch kivek a klesla pijateln i jejich cena. Proto se zaaly pouvat za prvm smovaem (na vstupu vysok mezifrekvence) filtry, zamezujc pronikn signl, kter le mimo psmo, potebn ke zpracovn signlu pijmanho mdu tzn. u AM asi 6 kHz, u SSB 3 kHz, u CW 500 Hz. A ponvad ty chrn dal obvody proti vnikn nedoucch signl podobn jako stecha dm ped detm, k se tmto filtrm roofing (stechov) filtry. Obvody DSP kter maj i dal funk, ce, se pak vyuvaj ke konen prav propustn e psma a nejmn jeden smova/osciltor se v pijmacm etzci et. Dokonce firma Elecraft se u svho poslednho modelu K3 vrac k prvmu mezifrekvennmu kmitotu v oblasti 8 MHz s vyuitm spnanho smovae, zde je mon osadit a 5 filtr rzn e od 250 Hz ve a takto oezan signl pmo smuje (pokud lze soudit z velmi kusho firemnho popisu) na nzkou mf, kde signl upravuje do konen podoby pomoc DSP . Soudm, e tento zpsob v kombinaci s vcensobnmi promnnmi LC filtry na vstupu pro jednotliv psma je cestou ke pikovmu vysoce odolnmu pijmai s lepmi (nebo alespo srovnatelnmi) parametry, ne maj dnen drah modely TRX, jako jsou FT-9000, IC-7800 ap. QX i iditeln notch filtr, indiktor pesnho naladn na pijman CW i datov signl, vestavn kodr/dekodr PSK i RTTY, take digitln provozy je mon provozovat i bez potae pi pepnut displeje na alfanumerick zobrazova, pochopiteln je mon pipojovat transvertory pro VKV nebo VLF, binaurln poslech, kad knoflk m jednu funkci, na vstupu roofing filtry - prost ve, co lze po dobrm modernm zazen poadovat. Prv smova pracuje na digitlnm principu jako spna, pesnost odetu kmitotu je na 1 Hz, pepnn bez rel PIN diodami.

Nov kvalitn transceiver Elecraft K3

Americk firma Elecraft v letonm roce (2007) nabdla radioamatrm svj zatm nejdokonalej vrobek - KV transceiver (vetn 6 m psma) pod oznaenm K3, kter se koncepn odliuje od tovrnch model, kter pichzely na trh v poslednch 25 letech. Navc jej nabz nejen ve dvou vkonovch (a cenovch) variantch - s vkonem 10 W, kter je mon dodaten doplnit koncovm stupnm 100 W, nebo pmo ve 100 W verzi, ale ob varianty tak jako stavebnici, ve kter jsou vechny osazen desky pednastaven a odzkouen. Pesto, e rozmry tohoto zazen jsou men (-v-h = 25 x 10 x 25 cm) ne u vtch stolnch transceiver, nabz vlastn ve, co obdobn dosavadn zazen adc se do vy kvalitativn kategorie: provoz CW, SSB, AM, FM a digi, dva zcela nezvisl a plnohodnotn pijmae, kad m samostatn DSP s obvyklmi funkcemi od osmipsmovho ekvalizru jak pro pijman, tak vyslan signl, automatick

10/2007

43

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Radioamatrsk expedice: Republika Palau - T8

Ostrovy Palau le vchodn od Filipn a severn od Papuy-Nov Guineje. Jsou mal, rozlohou pouhch 458 km2, ale mly svj vojensk vznam. Ve starch radioamatrskch mapch najdete toto souostrov s prefixem KC6 a nzvem Western Caroline Islands (Zpadn Karolny), pozdji Republika Belau. Radioamatrsk expedice jsou zde ast, ale nezaznamenal jsem, e by je u ns nkdo ble popsal. V konci listopadu 2007 a na pelomu roku 2007/8 se sem opt chystaj dv expedice, prv na CW st CQ contestu a druh (italsk) bude pracovat jen SSB a digitlnmi druhy provozu. Prv osdlen ostrov spad do obdob 2500 let p. Kr. a podle archeologickch nlez pili prv osdlenci z vchodu - z Indonsie. V r. 1783 piplul k ostrovu a mono ci ztroskotal zde anglick kapitn Wilson a to byl asi prv Evropan, kter ostrovy objevil. O vce jak 100 let pozdji, v r. 1885 tyto ostrovy prohlsili panl za sv vlastnictv, ale ji v r. 1899 je prodali Nmecku. Jakmile se Nmecko dostalo do vlky v r. 1914, ostrovy obsadili Japonci. Ostrovy slouily jako vojensk zkladna, ale na konci vlky je dobyli Amerian. Ostrovy zskaly v r. 1947 zvltn statut OSN a byly sveny americk administrativ. Kdy se v r. 1979 jedPouit kvalitnch roofing filtr hned za prvm smovaem umonilo opustit dnes bnou koncepci up-konverze pijmanho kmitotu a tento transceiver smuje jen dol. Kdy k tomu vemu pipoteme jet navc pomrn lkavou cenu 1400 nebo 1750 USD za 10/100 W stavebnici nebo 1600 i 1990 USD za kompletn zazen, jak jsou ceny uvdny v americkch inzertech (dokonce v cen o 1 USD mn ne uvdm, aby byla dodrena zsada ba ovskch cen), pak zcela urit bude o tento model velk zjem. toto zem atraktivn pro turisty. Jako mna se pouv americk dolar, oficiln e je anglitina a nkolik domorodch e. Nyn maj ostrovy asi 20 000 obyvatel, z toho je 70 % pvodnch domorodc. Jsou tam 3 rozhlasov stanice a TV programy se pijmaj jen ze satelit nebo z kabelovho rozvodu ve mstech. (Podle BBC News a CIA World Factbook)

Montenegro a Bosna
Obr. 1. Mapka republiky Palau. Vechny ostrovy od Tobi a Helen Trefu a po Kayangel pat Republice Palau. Vlevo nahoe vlajka Palau s Mscem

nalo o vytvoen federlnho sttu Mikronsie, odmtli obyvatel zalenn do tohoto sttu a v r. 1980 vyhlsili republiku. V letech 1983 a 86 probhalo na ostrovech referendum o volnm pidruen k USA s tm, e budou mt svou vldu a USA zajist po dobu 50 let jejich obranu. Ratifikace se smlouva s USA dokala a v r. 1993 a v r. 1994 zskala Republika Palau plnou samostatnost a zastoupen v OSN. Geograficky se jedn cca o 200 ostrov vulkanickho a korlovho pvodu, tropick moe a tamn proda in Konen - nabzej jej dnes u i firmy u ns. Jene - v tom je prv fgl americkch obchodnk. Kdo si pak pete nabdku podrobn, zjist, e v tto cen je pouze torzo vech dve vyjmenovanch vymoenost. Za uvedenou cenu zazen nem druh pijma, je osazen pouze jednm mn kvalitnm roofing filtrem, je bez antnnho lenu, i mikrofon je uveden mezi doplky. Cena pak pi soutu vech potebnch poloek pochopiteln vzroste: druh RX znamen +540 USD navc, automatick antnn len 259, hlasov zpis 99, mikrofon 59, kad ptiplov filtr 79, kvalitn osmipObr. 1. Pedn panel transceiveru Elecraft K3

Zatmco v ern Hoe (Montenegro) ztratily vechny dve pouvan prefixy z jugoslvsk ry 16. ervence t.r. platnost a vichni mus pouvat znaky 4O, celkem bez vysvtlen a bez povimnut zstvaj star prefixy v Bosn, kter ITU zmnila z T9 na E7, stle beze zmny. Alespo v konci z byly stanice T9 stle v provozu. Teprve nyn bylo vysvtleno, pro vbec k tto zmn dolo - s rdiem vlastn zmna nem nic spolenho. Bosna a Hercegovina byla dov ped 500 lety okupovna Turky a srbsk a chorvatsk menin tam ijc prefix zanajc T evokuje dvj poroben Turky, kte v zatcch amatrskho vysln pouvali znaky zanajc psmenem T. Kdy dojde skuten ke zmn na sprvn prefixy, nen znmo. QX lov 120 USD [pro kad pijma potebujete nejmn 3, je mon osadit a 5 rznch a v nabdce jsou: ptiplov 200 a 500 Hz, osmiplov 250, 400 Hz, 1 - 1,8 - 2,1- 2,8 kHz - AM (6 kHz) a FM]. V zkladn verzi se dodv pouze ptiplov 2,7 kHz filtr. Pak je mon jet dokoupit tak modul vstupnch psmovch filtr pro amatrsk psma za 99 USD. Zmny v nastaven software jsou jednoduch z internetu - sta jedno kliknut pi propojen s potaem pes RS232 port (nebo USB port, pokud si dokoupte pslun adaptr za 39 USD). Sumasumrum - podle nronosti potejte minimln 500 USD navc, pokud se spokojte jen s jednm pijmaem. I pes toto nepjemn zjitn je to vak zazen (alespo pokud lze soudit z popisu), o kterm stoj zato uvaovat, pokud se rozhodujete koupit kvalitn TRX. QX

44

10/2007

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

46. kongres FIRAC - Hajdszoboszl

Ped asem jsme pinesli informaci o valn hromad esk a slovensk skupiny FIRAC, kter m oficiln nzev Sdruen radioamatr - elezni (SR) a jej klubov stanice OK5SAZ a OM9AZ mete as od asu slyet na psmech. Konala se v kvtnu ve Stren a jednm z bod, kter se na valn hromad projednval, byla ast na letonm kongresu FIRAC, jeho 46. ronk tentokrte zorganizovali kolegov z Ma arska. Kongres se kon kadoron v jinm stt, jeho pslunci jsou ve FIRAC zastoupeni. Delegace byla zvolena ve sloen: prezident Karel Otava (OK1DG), viceprezident Peter Kozr (OM5CX), tajemnk Milan Mazanec (OK1UDN) a vtz telegrafn sti krtkovlnnho FIRAC/FISAIC zvodu Ji Peek (OK2QX). Jako nhradnk byl uren Milan Krupika, OK1JMD, kter nakonec zastoupil OK1DG, jemu sluebn povinnosti znemonily odjezd na kongres. Kongres se konal ve vchodnm Maarsku v lzeskm mst Hajdszoboszl pobl Debrecenu ve dnech 13.-17. 9. 2007. Nae delegace se tentokrte rozrostla navc o esk i slovensk zstupce FISAIC (FISAIC je mezinrodn organizace peujc pedevm o eln a kulturn vyuit volnho asu elezni a jednou z jejch st je tak organizace FIRAC), nebo v r. 2009 bude kongres uspodn na Slovensku a je nezbytn, aby vichni zastnn na ppravch byli s prbhem cel akce obeznmeni. Bhem mnoha let, kdy se kongresy podaj (prv v r. 1960 v enev, od t doby kadoron vyjma let 1961 a 1972), maj ji kongresy svj rutinn prbh a je teba akci pipravit tak, aby nenastaly problmov situace. Vlastn program kongresu se upesuje na setkn prezident nrodnch organizac, kter nap. v letonm roce probhlo na ostrov Usedom v Nmecku (bohuel bez na asti) a v pedveer kadho kongresu zased tzv. prezidentsk rada, kde jet mohou zstupci jednotlivch delegac zaujmout stanovisko k jednotlivm bodm programu kongresu, prezident sbr zvren informace pro svj refert, schvaluj se vsledky zvod, zprvy pokladnka, revizor t, nvrhy na sloen pedsednictva pro nsledujc obdob, navrhuj se msta konn dalch kongres atd. Letos na prezidentsk rad mimodn vystoupili zstupci polskch radioamatr - elezni, kte ptomn seznmili s aktivitami v Polsku a podali o pijet jejich skupiny mezi plnoprvn leny. Prv kongresov den jet ped slavnostnm zahjenm byl oficiln zahjen provoz kongresov radiostanice, kter tentokrte pracovala s volac znakou HG46FC. Bohuel nebylo mon pracovat na 80 m psmu, na stee hotelu se tyil pouze vertikl pro 40-10 m a VKV antna pro 2 m, take tch 130 spojen, kter z celkovho potu asi 350 spojen navzali nai astnci, bylo s OK stanicemi jen nkolik. Okrajov Evropa bouila na psmu 40 m, kter nen ani v eskch zemch ani na Slovensku pli oblben pro kadodenn provoz, i na 20 m - konen pi FT-920 s posilovaem o vkonu 500 W se to dalo pedpokldat a ten uveden poet spojen jsme navzali jen bhem asi t hodin provozu - poadatel tentokrte pipravili velmi nron program, take na vysln nezbvalo mnoho asu. Na slavnostnm zahjen mimo ma arskho prezidenta Imre Fereczyho, HA1UD, promluvil tak ma arsk zstupce FISAIC a hlavn refert pednesl prezident Willy Heyvaert, ON4CKC, kter v vodu vzpomnl zemelch len od poslednho kongresu. Pot zstupci zastnnch skupin pednesli zprvy o innosti za sv skupiny, byla pednesena pokladn zprva a stvajc pedsednictvo odstoupilo z funkc. Nsledovala volba novho prezidia, kterou dil Imre Ferenczy jako prezident podajc zem. Do vech funkc, a na jednoho revizora t (podle statutu me bt zvolen jen 2x), byli zvoleni tajnou volbou stejn pedstavitel, kte reprezentovali FIRAC v pedchozm obdob. Byla odsouhlasena drobn zmna v podmnkch obou st KV FIRAC/FISAIC zvod, potvrzeno uspodn kongresu v ptm roce prakticky ve stejnm termnu v severn Itlii (Palma Nova) a v roce 2009 na Slovensku (msto a termn bude ureno do ptho setkn prezident). Pro nai delegaci bylo dleitm bodem programu pedvn diplom a medail za umstn v zvodech. Nai radioamati doshli zatm nejvt spch v dosavadn historii kongres, kterch jsme se astnili (nae skupina byla oficiln ustavena v roce 1990) - ve VKV zvod klubov stanice

Obr. 1. Sbrka medail a diplom pro radioamatry - eleznie OK a OM

OK5SAZ a dal dva astnci (tohoto zvodu se mohou astnit i nelenov FIRAC) zskali prv ti msta, v telegrafnm KV zvod zskal OK2QX prv a OM3GU druh msto, ve fone sti OM5AM tet msto... Z celkov pedvanch devti medail jsme jich zskali plnch est. Dokonce bylo ve VKV zvod naich astnk vce ne vech ostatnch z cel Evropy. V zvru byla za plnoprvnho lena pijata polsk skupina radioamatr - elezni. Ale kongresov setkn slou nejen k oficilnmu projednvn organizanch zleitost, ale tak ke vzjemnmu seznamovn a k poznvn zajmavost a kultury poadatelsk zem. Proto byl uspodn operetn veer, kde vystoupili lenov divadla v Debrecenu, vlet na pusztu v Hortobgy, prohldka skanzenu blzko Nyiregyhzy a exkurze do Tokaje vetn ochutnvky tamjch vn. Zvren veer byl hezkou tekou za pjemn strvenmi dny ve spolenosti koleg - elezni, tentokrte ze 13 evropskch zem. Hezk vzpomnky pak nemohly naruit ani problmy s obstarvnm mstenek pro zpten jzdu, co pro neznal ma artiny pedstavuje mal horor. Kongresem ale innost na skupiny neskonila - hned v nsledujcm tdnu jsme pod vedenm OK1JST - Jiho tchy a za asti Laco Totha, OM5AM, a OK2QX pedvdli ukzky radioamatrskho provozu astnkm pehldky film FISAIC v kulturnm dom v Kromi a zakrtko ns jet v letonm roce ek obhajoba spch v krtkovlnnm zvod FIRAC. OK2QX

10/2007

45

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Pedpov podmnek en KV na listopad

Ing. Frantiek Janda, OK1HH

Slunen aktivita se ji pohybuje na rovni minima jedenctiletho cyklu, a pesto se dosud neobjevily dn skvrny ve vych heliografickch kch. pln minimum cyklu to prv proto stle jet bt nemus a lze je ekat spe a napesrok. Pokud bude pokraovat dosavadn vvoj, mohli bychom tipovat msc bezen. S dostatenm vzestupem slunen radiace a s dobrou vyuitelnost hornch psem KV vetn destky budeme pot moci potat od roku 2010. Obvykl dv maxima cyklu (primrn a sekundrn) by mla nsledovat v letech 2012 a 2014. Jde ovem o pedbn odhady, kter bude mono upesnit a podle toho, jak bude stoupat kivka ptho jedenctiletho cyklu. K ohldnut za cyklem tm koncm lze doporuit soubor graf Kena Tegnella a Norma Cohena v 1671. sle pravideln vydvanho bulletinu Prelimi-

nary Report and Forecast of Solar Geophysical Data The Weekly z 11. 9. 2007 na http://www.sec.noaa.gov/weekly/pdf/prf1671. pdf, str. 12. Pro pedpov ve pouitelnch krtkovlnnch kmitot v listopadu pouijeme slo skvrn R = 4 (resp. slunen tok SF = 67). Z hlavnch svtovch pedpovdnch center jsme naposledy dostali tato sla: z SEC R = 20,7 (uvnit konfidennho intervalu 8,7 32,7), z IPS R = 12,0 13 a z SIDC R = 2 pro klasickou a R = 2 pro kombinovanou pedpovdn metodu. Vzhledem k tomu, e slunen aktivita a dosud klesala, zd se bt pedpov z SIDC nejrealistitj. V listopadu ekme vtinou klidn a pomrn pzniv vvoj podmnek en, nsledkem nzk rovn slunen radiace se ale budeme muset spokojit s nejnimi pouitelnmi kmitoty. Tradin dobr

Obr. 1. Tento graf pochz z webu norskho posluchaskho klubu DXLC (http://www.dxlc.com/), zaloenho v roce 1955, a je v nm porovnn prbh pti vzjemn nejpodobnjch slunench cykl: 2., 10., 13., 17., 20. a souasnho 23., kter se ji bl ke svmu minimu. Aktuln situaci je vnovna strnka http://www.dxlc.com/solar/

podmnky en se sice budou tkat zejmna del poloviny krtkch vln, budou ale vylepeny tm, e by slunen aktivita mla v prmru stoupat (by jen velmi mrn). Proti tomuto trendu bude na severn polokouli psobit zkracujc se dlka dne. Kmitoty nad 20 MHz budou pouiteln jen do jinch smr. Obvykl pedpovdn grafy, znzorujc vvoj bhem prmrnho, nenaruenho (ppadn mlo naruenho) dne, nalezeme na obvyklm mst: http://ok1hh.sweb.cz/Nov07/. Strunou analzu jsme minule skonili zmnkou o pznivm vvoji 21. 8. Ten pokraoval jet 22. 8., kdy se vyvinula krtk kladn fze poruchy mezi 16.00 18.00 UTC. Pozitivn vliv ml i klidn vvoj v nsledujcch dnech, kter skonil prchodem Zem rozhranm meziplanetrnho magnetickho pole 25. 8., na nj navzalo jen mrn zhoren od 26. 8. Pozitivn psobilo nsledujc postupn uklidnn, kter skonilo zlepenm v kladnch fzch vvoje 31. 8. a zejmna 1. 9. a zhorenm v zporn fzi 2. 9. Vliv blcho se podzimu byl znt na rostoucch hodnotch MUF zejmna ve dnech 5. 9. a 14. 9. Tento vvoj vraznji naruily jen krtk poruchy 7. 9. a 9. 9. Vtinou pzniv psobily stle jet pomrn ast vskyty sporadick vrstvy E. Vvoj v srpnu ukazuj obvykl ady dennch index. Men slunenho toku (vkonovho toku slunenho umu na vlnov dlce 10,7 cm) v Pentictonu dala tyto daje: 68, 69, 70, 69, 69, 70, 69, 69, 67, 68, 68, 68, 68, 69, 68, 67, 68, 68, 68, 69, 69, 70, 71, 72, 72, 70, 69, 70, 70, 72 a 71, v prmru 69,2 s.f.u. Geomagnetick observato ve Wingstu stanovila nsledujc indexy Ak: 16, 8, 6, 3, 3, 20, 20, 8, 4, 24, 12, 6, 2, 5, 12, 6, 4, 3, 6, 4, 6, 4, 2, 2, 9, 14, 20, 12, 8, 5 a 8, v prmru 8,5. Prmr sla skvrn za srpen byl R = 6,2 a s jeho pomoc zskme posledn znm vyhlazen prmr za nor 2007: R12 = 11,6. OK1HH

46

10/2007

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Vyslme na radioamatrskch psmech LII

(Pokraovn)

Neznm pojmy v podmnkch diplom

Ponvad se nkter slovn spojen opakuj prakticky v podmnkch vech diplom, vydavatel diplom a ti, co podmnky publikuj, si utvoili svj slovnk - je to nkolik zkratek, jejich pouvn znan zkracuje texty podmnek, a najdete je proto tm v kadch podmnkch diplom, a se jedn o diplom z kterhokoliv sttu. V pedchozch dvou kapitolch jsme si vysvtlili pojem IRC. K tomu jen dleit doplnk, kter bv asto opomjen: IRC kupny, pokud je sami zskme tm, e nm je njak radioamatr pole ve snaze zskat rychle n QSL lstek, je mon pout vhradn v jin zemi, ne ve kter byl IRC vydn. Tzn. IRC vydan nap. v Japonsku nikdy nepouijeme pro platbu diplomu vydvanho v Japonsku ani jej nebudeme poslat japonskmu manaerovi, kter vyizuje QSL pro njakou vzcnou stanici. Meme jej ale pout teba v Brazlii, v USA apod. nebo vymnit za znmky u ns. Pokud se te placen poplatk pmo bankovkami nkterch stt, jsou nejastji uvdny dolary, a to bu zkratkou USD, nebo symbolem $; u vydavatel ze stt ES Euro, nebo jeho symbol . Snad vbec nejpouvanj zkratkou je GCR; je to zkratka z General Certification Rules, kterou zavedl ve sv slavn Awards Book dnes ji zemel Clif Evans, zakladatel CHC klubu (Klub lovc diplom). Obdobnm klubem, kter byl jako konkurenn zaloen v Evrop (v Nmecku), je klub DIG a ten m sv odboky v ad zem - i u ns. Pokud zkratku GCR uvidte v podmnkch njakho diplomu, znamen to, e nen teba vydavateli k oven zaslat QSL lstky. Pouze sepete jejich seznam s uvedenm vech potebnch dat (znaka, datum spojen, as UTC, psmo, druh provozu, obdren report) a ten spolu s QSL lstky zalete bu na diplomovho manaera organizace zastoupen v IARU (u ns je to na RK OK1MP ing. Milo Prosteck), nebo jej , nechte potvrdit dvma jinmi koncesovanmi radioamatry s prohlenm, e stvrzuj pravdivost uvedench daj. Oven od OK1MP je ovem dvryhodnj a u nkterch diplom (nap. diplomy CQ, ARRL ap.) jedin uznvan. J sm mm oprvnn ovovat QSL pro diplomy vydvan radioklubem Rady Evropy - CERAC. Dal, ji mn asto uvan zkratky (setkme se s nimi spe pi QSL agend)

diplom, za jeho zkladn tdu u ARRL zaplatte tzv. registran poplatek (10 USD) + poplatek za vydn (12 USD) + poplatek za vrcen QSL (podle vhy), vydv i australsk organizace WIA za pouhch 5 USD, nkter dal organizace pak s mlo odlinm nzvem (RCA jako DX-100 rovn za 5 USD), a pokud ukldte daje o svch spojench do EQSL byra, pak diplom a adu jinch mete zskat i v elektronick podob.

Jak vyuvat jednotliv psma

Psmo 160 m je v dennch hodinch pouiteln jen pro mstn komunikaci na krtk vzdlenosti, ovem ve veernch a nonch hodinch umouje spojen po cel Evrop a vjimen t s jinmi kontinenty, ale problm je s antnami. Speciln antny pro toto (a tak pro 80 m) si stav dlouhovlnn fandov, vtina radioamatr vysta s dlouhodrtovou antnou, kter by mla mt alespo 40 m. Pzniv podmnky pro dlkov spojen ale nejsou kad den a pro men ruen je vhodnj DX stanice hledat v zimnch mscch. Prakticky zde neexistuje ruen jinmi slubami a tak rove ruen vyskytujcho se ve mstech je zde obvykle ni ne na psmu 80 m. Je to psmo vhodn pro navazovn vnitrosttnch spojen, ale u ns ustupuje z pozornosti a mimo zvod o vkendech nebo u ns populrnch pondlk tam jen mlokdy zaslechnete njakou stanici. Psmo 80 m je pes den pouiteln pro komunikaci asi do 300 km, pro vzdlenosti pes 1000 km jen v nonch hodinch, kdy se zde ji pravideln projevuje psmo ticha (vymiz signly c se odrazem od ionosfry s malm odklonem od kolmice). K navazovn dlkovch spojen je zde (stejn jako v psmu 160 m) vhodnj zimn obdob pro ni rove atmosfrickho ruen, nebo prv jarn msce a tak dob okolo minima slunen innosti. Bohuel, toto psmo je pravdpodobn nejvce postieno nejrznjmi nedoucmi efekty cmi se ze spnanch zdroj (a kdo dnes nem pota nebo televizor - odruit vlastn nen problm, ale co s tmi v okol!!) a ve veernch a nonch hodinch pak z vadnho vbojkovho osvtlen - zde nesta obhldnout jen nejbli story, ruen se i po napjecch kabelech nkolik set metr! Nejvt ruen psob vbojky, kter se po zapnut nerozsvt, nebo pi provozu (zaht) na as zhasnou. (Pokraovn) QX

Obr. 1. Carl Linn (1707 - 1778) se narodil ped 300 lety. Radioklub SK5DB pi univerzit v Uppsale, kde Linn psobil, letos vydv pi tto pleitosti krsn radioamatrsk diplom za spojen se vdskmi stanicemi, jemu nebylo mono odolat (cena 5 )

jsou SAE - co znamen oblku s vepsanou zpten adresou (aby se nemusel ten, koho dme o informaci, QSL apod. zdrovat jejm vypisovnm), a vce pouvan SASE. Ta znamen tot, ale navc oblka mus bt bu s nalepenmi znmkami, kter jsou platn v zemi, odkud m dopis odejt, nebo mus bt piloen IRC kupn. Nkdy se vyskytne tak SAE+IRC, ale to snad vysvtlovat nen zapoteb. Vyzbrojeni tmito znalostmi mete vesele navazovat spojen v zvodech a za navzan spojen i obdren QSL lstky pak mete dat o diplomy. Peji vm jich pln hamshack. Nakonec mi dovolte mal ekonomick upozornn. ada vydavatel diplom (organizace nevyjmaje) vyuv tohoto hobby i obliby radioamatr plnit podmnky diplom a nsledn o n dat zcela neomalen ke svmu obohacen. Jist, tisk formul diplom a jeho posln adatelm nen zadarmo, ovem dat za vydn to, co dnes nap. ARRL za diplom DXCC, jeho modifikace a nlepky k nmu, je ji nenosn. Odpovdajc je obvykl cena pohybujc se mezi pti a deseti americkmi dolary i IRC. Vyplat se proto podvat se po diplomech, kter se stejnm nzvem i podmnkami vydvaj jin organizace. Kdy jsem ji zmnil DXCC, pak tento

10/2007

47

SEZNAM INZERENT

Seznam inzerent AR10/2007

DEXON . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 ELVO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4 FLAJZAR - stavebnice a moduly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 JABLOTRON - elektrick zabezpeen objekt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .13 KONEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4 Stavebnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24 Prodance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .II. strana oblky

Do vlastn knihovny i jako drek: knka Kdy rdio mnilo svt

V srpnu 2007 vyla dal kniha od Viktora Kka, OK1XW, s nzvem Kdy rdio mnilo svt. Knka voln navazuje na Viktorovu pedchoz publikaci Kdy rdio bylo mlad. Nenajdeme zde ale pouze historii rdia. Prvn kapitola se zabv nejstarmi druhy komunikace, take si peteme o bubnech a kouovch signlech. Zmiuje i dal, dnes u zapomenut experimenty i funkn systmy, jako Soemmeringv chemick telegraf nebo Chappv semaforov telegraf. Samozejm vzpomn i na Samuela Morseho a jeho pstroje a popisuje rozvoj telegrafn st, pvodn drtov. Doteme se i o rozvoji telegraf u ns (tehdy v Rakousko-Uhersk monarchii) a o prvnch podmoskch telegrafnch kabelech. Dal kapitoly jsou u o bezdrtovm spojen. Od prvnch jiskrovch vysla s pijmai s kohererem, vvoji a rozvoji spojen s vyuitm Morseovy abecedy, pes pouit prvnch elektronek a k nstupu rozhlasu. Velmi zajmav je kapitola o telegrafnch klch, kde se doteme o jejich rznch variantch, jak vznikaly, od klasickho pes vibroplexy a po automatick. V knce se tak pe o sluchtkch a reproduktorech pro krystalky, gramofony a rozhlasov pijmae. Tak o televizi, a to i o televizi elektromechanick ze 30. let minulho stolet. Protoe radiotechnika rozhodovala i ve vlench operacch 20. stolet, doteme se o bezdrtovm spojen na bojitch prvn i druh svtov vlky. Jedna kapitola je vnovna radioamatrm prvn republiky a vlen doby a jejich innosti. V dob potk rozhlasu to byli nakonec

zejmna amati, kte se experimenty s poslechem zabvali. st je vnovna Jozefu Murgaovi, slovenskmu prkopnkovi radia. Konec knihy se zabv inkuranty, zejmna nmeckmi, z doby 2. svtov vlky. Obsahuje i jejich obrzky a strun technick popis. Kniha je zajmav i velkm mnostvm barevnch i ernoblch fotografi a obrzk star techniky ke vem kapitolm. Telegrafn kle, telegrafn pstroje, historick reproduktory a pijmae, sluchtka, elektronky... Kniha m 190 stran, formt A5, vyla v nakladatelstv Elli print a stoj 300 korun. OK1HYN

48

10/2007