Anda di halaman 1dari 61

APRESENTASAUN RESULTADU PESKIZA

IMPLEMENTASAUN DALEN PORTUGUES NUDAR DALEN


INSTRUSAUN BA ENSINO APRENDIZAJEN IHA ENSINO SUPERIOR
IHA TIMOR-LESTE

Centro Nacional de Investigação Científica - CNIC


Universidade Nacional de Timor Loro Sae - UNTL
Outubro de 2014
AUTORES

JANUARIO SOARES., M.Si


Drs. ALIPIO MAIA MONIZ., M.Pd
ANA FILOMENA LOPES., L.AP
ERMELINDO DAS NEVEZ MENDONCA., M.Sc
LEONEL SOARES., Ag. Ec
TEOFILO AMARAL SARMENTO., S.Pd
SUMARIU BA APRESENTASAUN

APRESENTASAUN NE’E KOMPOSTU HUSI:


1. INTRODUSAUN
2. FORMULASAUN PROBLEMA
3. OBJEKTIVU
4. METODOLOGIA PESKIZA
5. RESULTADU PESKIZA HO DISKUSAUN
6. KONKLUSAUN
7. REKOMENDASOENS
8. DIFIKULDADES IHA TEMPU PESKIZA
INTRODUSAUN
1. Dalen nudar instrumentu xave ba komunikasaun
Sientifiku nomos sai xave ba komunikasaun sosial;
2. Harmonizasaun dalen ba komunikasaun Sientifiku
nomos komunikasaun sosial iha procesu ensino
aprendizajen iha nivel ensino basico to’o nivel ensino
superior iha Timor-Leste;
3. Kongresu Nacional Edukasaun (Díli, Outubro 29,30,31/2003)
4. Dekretu Lei No. 3/2007.
Skema “phase in no phase out” ne’ebe
Ministeriu Edukasaun implementa, hahu iha 2002

DALEN PORTUGUES
NUDAR DALEN
ENSINO INSTRUSAUN
BA ENSINO
APRENDIZAJEN HELA
TO'O TINAN BA DALEN INDONESIA
TINAN NUDAR DALEN
INSTRUSAUN BA
ENSINO
APRENDIZAJEN
HOUTU IHA 2012
TO'O TINAN BA TINAN
FORMULASAUN PROBLEMA
1. SERA QUE IMPLEMENTASAUN RE-INTRODUSAUN DALEN PORTUGUES
NUDAR DALEN INSTRUSAUN BA ENSINO APRENDIZAJEN IHA ENSINO
SUPERIOR LAO TUIR ONA DECRETO LEI NO. 3/2007 HARUKA?

2. DEZAFIU SAIDA DEIT HALO IMPEDEMENTU BA PROCESU IMPLEMENTASAUN


DALEN PORTUGUES NUDAR DALEN INSTRUSAUN BA ENSINO APRENDIZAJEN
IHA ENSINO SUPERIOR?

3. OINSA PREPARASAUN INSTITUTO ENSINO SUPERIOR NO UNIVERSIDADE


SIRA BA IMPLEMENTASAUN DALEN PORTUGUES NUDAR DALEN
INSTRUSAUN BA ENSINO APRENDIZAJEN IHA ENSINO SUPERIOR?
Objektivu Estudu
a) Objektivu Gerais

Hakarak buka hatene dezafiu implementasaun dalen portugues nudar dalen


instrusaun ba ensino aprendizajen iha ensino superior iha Timor-Leste

b) Objektivu Específico

1) Atu documenta dezafius ba Re-intrudusaun dalen Portugés iha Ensino


Superior nudar dalen ensino aprendizajen ne’ebe hahu iha 2012;

2) Atu identifika dezafius hotu mak difikulta esforsu implementasaun


dalen Portugés nudar dalen Instrusaun ba ensino aprendizajen iha
Ensino Superior;

3) Atu escrutiniza (menyelidiki) oinsa Ensino Superior nia preparasaun ba


implementasaun dalen Portugés nudar dalen ensino aprendizajen iha
Ensino Superior
METODOLOGIA BA PESKIZA
 Metodu: Qualitativo no Quantitativo ho Deskritivu Exploratoriu

 POPULASAUN NO AMOSTRA

1. POPULASAUN ALVU:
• DOSENTES husi Ensino Superior 11 (hamutuk nain 1316)

• ESTUDANTE HAMUTUK 27010 (Agência Nacional para A Avaliação e


Acreditação Académica (ANAAA) 2011).
AMOSTRA BA PESKIZA NE’E DETERMINA LIU HUSI SASUKAT 2 (rua):

 SLOVIN  TABELA ISAAC & MICHAEL no K. MORGAN


(ho nivel signifikansia 10%).

Dosente Estudantes

Total amostra

307 2573 2266

Fontes Referencia:
 Bambang Avip Priatna Martadiputra; Metode Penelitian Kuantitatif; LP3ES Jakarta, 2007
 Sugiyono, Metode Penelitian Kuantitatif Kualitatif dan R&D, Penerbit CV. ALFABETA Bandung 2013.
Atu antisipa numeru minimu questionariu, ami distribui:

Dosentes :
Rekolha : 470
500 questionariu

Estudantes : Rekolha : 2469


2750 questionariu

Pesquisa ne’e hahu husi 24 Fulan Outubro 2013 to’o loron 25


Fulan Abril 2014 (~7 meses)
Questionariu Ne’e Kompostu Husi Perguntas 35 (Perguntas 20 Ba Dosente Sira
No Perguntas 15 Ba Estudante).

 Dosentes (20)
 kona-ba utilizasaun dalen portugues iha procesu ensinu aprendizajen (5),
 kona-ba formasaun dosente (2) no mekanismu formasaun dosente sira (2).
 kona-ba tempu formasaun (1), opiniaun dosente (1) no implementasaun dekretu lei no.
3/2007 (1),
 kona-ba dezafiu implementasaun dalen portugues (8),

 Estudantes (15):
 kona-ba tinan tama universidade (1),
 kona-ba utilizasaun dalen portugues iha procesu ensinu aprendizajen (10),
 kona-ba fasilidades ensinu aprendizajen iha ensinu superior (4).
RESULTADU NO ANALIZA DADOS

UNTL
DOSENTE NIVEL NACIONAL
UNPAZ
UNDIL
UNITAL
DIT
Kompostu 11 ICFP
ICR
IOB
ISC
ETICA
ESTUDANTE NIVEL NACIONAL
IPDC
RESULTADU NO ANALIZA DADOS

DOSENTE NIVEL NACIONAL

KOMPOSTU HUSI UNIVERSIDADE PUBLIKU 1,


UNIVERSIDADE PRIVADU 3 NO INSTITUTO
ENSINO SUPERIOR 7 HAMUTUK 11
Perfil Respondente
1. Perfil Respondente Dosente Baseia Ba Sexu:

 Dosente Mane Nain 412


N=470
 Dosente Feto Nain 58

2. Perfil Respondente Baseia Ba Posisaun:

 Dekanu Nain 19

 Xefe Departamentu Nain 48 N=470


Dosente Nain 403
Grafiku: 1 Karakteristika Responden Dosente Baseia Ba (Sexo)
87.7%
90
N= 470
80
70
60
50
Percent

40
30 12.3%
20
10
0

Mane Feto
Grafiku: 2 Karakteristika Responden Dosente Baseia Ba (Posisaun)

86%
100 N= 470
80

60
Percent

40
10%
20
4%

0
Dekanu Xefe Departamentu Dosente
Grafiku: 3 Dalen Ne’ebe Dosente Uza Hodi Prepara Materia Ba Aulas

N = 470
Grafiku: 4 Dalen Ne’ebe Dosente Sira Uza Hodi Halo Esplikasaun Iha Tempu
Hanorin

N = 470
Grafiku: 5 Dalen Ne’ebe Dosente Sira Uza Hodi Halo Avaliasaun/Exame

N = 470
Grafiku: 6 Dalen Ne’ebe Dosente Sira Domina Liu

N = 470
Grafiku: 7 Dalen Ne’ebe Dosente Sira Uza Hodi Halo Komunikasaun Iha Servisu Fatin

N = 470
Grafiku: 8. A. Hetan Ona Formasaun
Grafiku: 8. B. Formasaun Dala Hira
Grafiku: 9 Karik Ita Boot Sira Nia Universidade Ou Instituto (Privadu) Mos
Hetan ona Formasaun Ne’e?
Grafiku: 10 Hetan Ona Formasaun Dala Hira
Grafiku: 11 Tempu Formasaun Dalen Portugues
Grafiku: 12 Dalen Saida Maka Diak Liu Atu Uza Hodi Hanorin
Grafiku: 13 Implementasaun Dekretu Lei No. 3/2007
Grafiku: 14. A. Fasilidade Apoio Ensino Aprendizajen
Grafiku: 14. B. La Halo Komunikasaun Ho Dalen Portugues
Grafiku: 14. C. La Domina Dalen Portugues
Grafiku: 14. D. Ho Dezafiu Ne’e Prefere Liu Hanorin Ho Dalen Saida
Grafiku: 14. E. Tempu Atu Tuir Formasaun
Grafiku: 14. F. Metodu Formasaun Husi Instrutor Sira
Grafiku: 14. G. Motivasaun Dosente Sira Atu Tuir Formasaun
Grafiku: 14. H. Quantidade Participante Ba Formasaun Dosenete
Grafiku: 15 Formasaun Dalen Portugues Ne’ebe Diak Iha Rai Laran ka
Iha Rai Liur
Grafiku: 16 Mekanismu Formasaun Dalen Portugues Ne’ebe Diak Liu
RESULTADU NO ANALIZA DADOS

ESTUDANTE NIVEL NACIONAL

KOMPOSTU HUSI UNIVERSIDADE PUBLIKU 1,


UNIVERSIDADE PRIVADU 3 NO INSTITUTO
ESINO SUPERIOR 7 HAMUTUK 11
Perfil Respondente
1. Perfil Respondente Estudante Baseia Ba Sexu:

 Estudante Mane Nain = 1481


2469
 Estudante Feto Nain = 988

2. Perfil respondente baseia ba Tinan Tama Ensino Superior:

 Tinan 2009/2010 = 122

 Tinan 2011 = 168


2469
 Tinan 2012 = 650

 Tinan 2013 = 1525


Grafiku: 1 Karakteristika Responden Estudante baseia ba (Sexo)
60% N= 2469
60 40%
Percent

40

20

0
Mane Feto
Grafiku: 2 Karakteristika Responden Estudante (Tinan tama Ensino Superior)

70
62%
N= 2469
60
50
40 26.3%
Percent

30
20
4.1% 6.8%
10 0.8%
0
La Resposta Tinan 2009/2010 Tinan 2011 Tinan 2012 Tinan 2013
Grafiku: 3 Tinan Tama Ensino Superior/Universidade
Grafiku: 4 Dalen Ne’ebe Estudante Sira Domina
Grafiku: 5 Dalen Instrusaun Ensino apredizajen iha ensino sekundariu
(pasadu)
Grafiku: 6 Dalen Instrusaun Ensino Husi Dosente Sira
Grafiku: 7 Dalen Instrusaun Iha Procesu Ensino Aprendizajen
Grafiku: 8 Materia Hira Hanorin Ona Ho Dalen Portugues
Grafiku: 9. A. Dalen Ba Exame Ka Exercicio
Grafiku: 9. B. Dalen ba Exame ka Exercicio ne’e tuir se nia hakarak
Grafiku: 10 Dalen Ne’ebe Ideal Ba Estudante Sira
Grafiku: 11 Dalen Komunikasaun Lor-loron Iha Kampus
Grafiku: 12 Kompriensaun Estudante Wainhira Hanorin Ho Dalen Portugues
Grafiku: 13 Referencia Ba Apoio Ensino Aprendizajen
Grafiku: 14 Fasilidade Ne’ebe Estudante Sira Precisa
Grafiku: 15 Politika Dirigentes Universidade no Instituto Ensino Superior
KONKLUSAUN
1. DALEN NUDAR XAVE IMPORTANTE IHA PROCESU KOMUNIKASAUN SIENTIFIKU
LIU HUSI PROCESU ENSINU APRENDIZAJEN, MAIBE IHA TIMOR-LESTE DALEN
INSTRUSAUN BA ENSINU APRENDIZAJEN IHA ENSINU SUPERIOR SAI DEZAFIU
BOOT BA DOSENTE SIRA, TANBA DOSENTE MAIOR PARTE LA DOMINA DALEN
INSTRUSAUN NE’E;
2. MAIOR PARTE DOSENTE LA DOMINA DALEN PORTUGÉS NE’EBE OHIN LORON
SAI NUDAR DALEN INSTRUSAUN BA ENSINU APRENDIZAJEN IHA TIMOR-
LESTE;
3. DIFIKULDADE LA DOMINA DALEN INSTRUSAUN BA ENSINU APRENDIZAJEN
NE’E, DOSENTE MAIOR PARTE HILI DALEN INDONESIA NO TETUM HODI
HANORIN IHA PROCESU ENSINU APRENDIZAJEN;
4. DOSENTE MAIOR PARTE MAKA TUIR ONA FORMASAUN INTENSIVU DALEN
PORTUGÉS MAIBE KONTINUA HASORU DIFIKULDADE, TANBA SIRA LA DOMINA
NAFATIN DALEN PORTUGÉS ;
5. MAIOR PARTE DOSENTE TUIR ONA FORMASAUN INTENSIVU DALEN PORTUGÉS
MAIBE LA KONSEGUE UZA HODI HANORIN TANBA DALEN NE’E DIFISIL;
6. DALEN PORTUGÉS NUDAR DALEN NE’EBE DIFISIL MAIBE FORMASAUN INTENSIVU
BA DALEN PORTUGÉS NE’EBE OFERESE HUSI MINISTERIU EDUKASAUN NE’E HO
TEMPU NE’EBE LA SUFFICIENTE;
7. DOSENTE MAIOR PARTE SUJERE ATU FORMASAUN TUIR MAI TENKE HALAO HO
TEMPU NE’EBE SUFFICIENTE NO DIAK LIU FORMASAUN NE’E HALO IHA RAI LIUR
HANESAN PORTUGAL
8. IMPLEMENTASAUN DALEN PORTUGÉS NUDAR DALEN INSTRUSAUN BA ENSINU
APRENDIZAJEN IHA ENSINU SUPERIOR KOMPLETAMENTE SEIDAUK IMPLEMENTA.
REKOMENDASAUN
Bazeia ba análiza no diskusaun resultadu peskiza ne’e CNIC hakarak
hato’o rekomendasaun ba Ministeriu Edukasaun Republika Demokratika
Timor-Leste maka hanesan tuir mai ne’e:

a) Hasae verba orcamentu ba kapasitasaun dosente sira iha area


espesífiku (kapasita dosente sira tuir id-idak nia area) no
kursu intensivu dalen portugés;
b) Brevemente harii Centro Nacional de Linguística ida atu bele
fo formasaun ba dosente sira;
c) Brevemente harii bibleoteka nacional ida atu fasilita dosente
no estudante sira iha procesu ensinu aprendizajen nian;
d) Harii conselho fiscalizasaun ida iha diresaun ensinu superior
nia okos atu halo fiskalizasaun ba procesu ensinu aprendizajen
iha ensinu superior.
DIFIKULDADES IHA TEMPU PESKIZA

1) PESKIZA NE’E HALAO IHA TEMPU FERIADU;


2) LAIHA TRANSPORTE BA PESKIZA;
3) UNIVERSIDADE BALUN LA KOPERA DIAK HO PESKIZADOR SIRA;
4) QUESTIONARIU NE’EBE AMI DISTRIBUI BA UNIVERSIDADE
BARAK MAKA LAKON.
O
B
R
I
G
A
D
O

12/12/2014 59
𝑁
𝑛=
1 + 𝑎2

1316
n= = 306,7599 = 307 (Acabamento/Pembulatan)
1+1316 0.05 2

Instituisaun Populasaun Amostra


Dosente kada Determina Amostra ho Dosente kada
Ensino Metodu Slovin Esnino
Sueprior Superior
UNTL 275 275/1316 X 307 = 64
UNPAZ 158 158/1316 X 307 = 37
UNDIL 179 179/1316 X 307 42
UNITAL 189 189/1316 X 307 = 44
DIT 113 113/1316 X 307 26
ICFP 17 17/1316 X 307 = 4
ICR 36 36/1316 X 307 8
IOB 97 97/1316 X 307 = 23
ISC 182 182/1316 X 307 43
ETCI 39 39/1316 X 307 = 9
IPDC 31 31/1316 X 307 = 7
Total Populasaun 1316 Total Amonstra Dosente sira 307
Fontes: B. Avip P. Martadiputra( 2007:65) Metode Penelitian Kuantitatif
No. Instituisaun Numeru populasi Numeru amostra Estudante
Estudante cada cada instituisaun
(TABELA ISAAC & MICHAEL NO K.
Instiuisaun MORGAN - ho nivel signifikansia
10%).

1 UNTL 10210 263


2 UNPAZ 6546 261
3 UNDIL 1449 227
4 UNITAL 1727 234
5 DIT 1926 238
6 ICFP 153 97
7 ICR 390 158
8 IOB 2397 243
9 ISC 1420 227
10 ETCI 470 171
11 IPDC 322 147
Total 27010 2266

Anda mungkin juga menyukai